Soubory: Orel

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1913
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 194x
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x

Divadelní soubor Tělovýchovné jednoty Orel navázal na dřívější úspěšnou práci skupiny venkovské omladiny, k nimž se připojil v roce 1913.
Od 1913 Orel hrál s přestávkou (byl zakázán) za 2. světové války až do zákazu činnosti 1948

1913, kdy se k Orlu přidala Omladina, společně počátkem listopadu sehráli hru Hrobníkův syn a 14. 12. 1913 hru Perutě orla.
Na únor roku 1915 byla připravována hra Pod vlajkou válečného lazaretu. Její premiéra se však nemohla uskutečnit, poněvadž několik herců muselo narukovat na frontu.

Po první světové válce tento soubor vystupoval již jen jako Jednota Orel.
V březnu 1919 uvedl pod tímto názvem svoji první hru Pomněnky za režie Zdenka Omasty a Vladimíra Soukopa. V říjnu sehrál (2x) veselohru V šicím salóně, a to pouze v ženském obsazení; v listopadu Pytlák Martin v režii Rochuse Stehlíka a na konci roku vánoční Slib u jesliček.
1920 v březnu Lešetínský kovář v režii Václava Broskvy.
1921 uváděn Mistr Bedrník a jeho chasa, Kaplička na Šumavě v režii Vladimíra Soukopa, Otče náš a Pasačka z Lurd ((autor neznámý, úprava Jindřich Macoun) v režii Josefa Makovce (2x).

Na konci roku 1921 vytvořen samostatný odbor s názvem Divadelní kroužek. Měl za úkol vybranou hru předložit ke schválení vedení jednoty. 1922 Černý kníže v lese, opět Lešetínský kovář (2x) v režii Josefa Machače, v prosinci ještě Bůh, láska v jesličkách v režii Vladimíra Soukopa.
1923 prováděním menších divadelních útvarů, především zábavných večerů, v nichž se střídaly krátké výstupy, básně, písně, jednoaktovky.
1923 v březnu hra Vesnický mučedník za režie Rochuse Stehlíka. V srpnu se konaly tradiční dožínky se všemi zvyky a „dožínková scéna“ v prvé režii Albína Stehlíka.
Na repertoáru převáženě české hry.
1924 pět premiér - Chudý písničkář, Kaplička na Šumavě, Černé jezero, Bujná krev, 7. 12. Srážka vlaků a Deputace.
1925 Potkalo ji štěstí, Starý pan advokát, Karel poslední a 26. 12. Paní revírníková a její Tóny. Také se uskutečnily prvé orelské hody.
Do 1926 hrál Orel na jevišti bývalé Cyrilské jednoty, v tomto roce si pořídil vlastní nové jeviště s pěti proměnami
1926 Stroupežnického Naši furianti, v režii Rochuse Stehlíka, poté Pro zpovědní tajemství, Proč bychom se netěšili.
V polovině roku Lidová strana zakoupila hostinec Bedřicha Šíra. Ten byl předním činitelem Sokola a v jeho hostinci se konaly všechny sokolské akce, včetně divadla.
V novém prostředí se uskutečnil první orelský podnik pod názvem Tělovýchovná besídka a v listopadu bylo sehráno první divadlo – veselohra Pojď na mé srdce!.
1927 na Nový rok se hrálo představení Pro peníze a 30. 1. veselohra Paní revírníková a její vnoučata, dále Cikánčin svatební závoj (2x). V neděli 25. 5. se uskutečnil výlet do Sečí s programem básní, písní a krátkých výstupů, pak lampiónový průvod a taneční zábava.
Poněkud netradiční představení se konalo 30. 10. s názvem Ať žije naše republika, hrála se i fraška Ich melde.
Na první vánoční svátek uvedeny Vánoce ve strážním domku a potom o dvou částech Sny Štědrého večera.

1928 Pepík nebo Pepička v režii Zdenka Omasty, na počest 10. výročí samostatnosti sehrán kus Pro vlajku Československa.

1. 12. 1928 se ustavil Dramatický odbor Jednoty Orla, který 26. 12. uváděl vánoční hru Jesličky.

1929 během února a března ojedinělé provedení cikánské divadelní trilogie: první díl Cikánův slib, druhý Cikánova láska, třetí Cikánova vděčnost. K výročí samostatnosti nastudováno výpravné drama Za vlast v režii Albína Stehlíka, v němž účinkovalo 25 herců. Na závěr roku veselohra Jůlinčiny vdavky.

1930 již 6. 1. drama Pytlák Martin, 6. 2. veselohra Mistr Šidlo aneb Jak se kopyta rojila, 30. 3. myslivecká opereta V černé rokli, o Velikonocích zase veselohra Ty nešťastné pátky. K výročí 28. října v režii Albína Stehlíka výpravná hra Svatý Václave, nedej zahynouti nám. Mikulášský
večírek se zpěvy, sólovými výstupy, kuplety a jednoaktovou fraškou Mikuláš a čert na námluvách.

1931 premiéra dvou aktovek Románek na horách a Neviděli jste Aloise?, 2x Námořníkův sen v režii Albína Stehlíka, ani ne za měsíc Zhrzený kněz, dále veselohra Halleyova kometa. Novou formou první zahradní slavnost s bohatým programem, součástí fraška Vojna jako řemen na závěr. 28. 10. 1931 představení Den svobody aneb Ve spárech rakouského orla. Mikulášský večírek s veselohrou Irenčino vítězství a historickou truchlohrou Mnislav a Běla.

1932 hra se zpěvy a tanci Kráska ze Šumavy, režie Albín Stehlík, hudební doprovod Vladimír Stehlík.
V konci roku, 30. 12. 1932, a potom 3. 1. 1933 opět uvedena veselohra se zpěvy a tanci Byl jednou jeden námořník.
1932 veselohra Milion, 28. říjen tradičně byl oslaven tragédií o pěti obrazech ze světové války pod názvem Golgota v režii Albína Stehlíka., dále fraška Ferda šéfem a jednoaktovka Je pan Inocenc Mikuláš vinen?

Dlouhou dobu již byl a ještě delší dobu bude jediným režisérem představení Albín Stehlík.
1933 starosvětská idylka se zpěvy a tanci s názvem Tenkrát ještě kvetla láska, po 14 dnech další fraška Ferda detektivem a 17. 3. operetu Za světlem majáku. K 15. výročí republiky hra se zpěvy a tanci Černí kyrysníci (dramatizace povídky V. Beneše Třebízského). Na Mikulášském večírku více jednoaktovek, frašek a veseloher, namátkou: Hodina hrůzy, Pucifásek Sylvestr, Já chci jen Mikuláše.

1934 Česká chaloupka, pohostinsky uvedena v Kloboukách. K 28. 10. uspořádaná akademie s jednoaktovkou Zběhův odkaz.
Operetku Muzikanti z české vesnice s mimořádným úspěchem a vlastním sedmičlenným smyčcovým orchestrem divadelníci sehráli 26. 12. a opakovali ji 1. 1. 1935. Do konce roku ještě vánoční besídka se zpěvy koled, recitacemi a jednoaktovými scénkami, poté veselohra
se zpěvy a tanci Márinka ze staré myslivny.

1936 začal Langrovou populární legionářskou Jízdní hlídkou (2x) v nastudování Albína Stehlíka. Dále veselohra Teta mistra Štycha aneb Dolarové tetičky. V září 1936 ochotníci hostovali v Krumvíři, kde na národopisných slavnostech předvedli scénu „Obžínky“. 28. 10. V okovech, hra s námětem boje o českou školu. O Vánocích besídka a hra Veselé Vánoce.

1937 operetka Pod naší lípou. Obecenstvo si vyžádalo opakování některých výstupů a o týden později opakované provedení. Obrovský úspěch měla operetka Z českých mlýnů. Diváctvo se stěží vešlo do sálu. Na počátku srpna se odbývaly tradiční dožínky a za scénu sloužila kaštanová alej na návsi. K výročí republiky operetka z leteckého prostředí Cestička k nebi. Na Mikuláše uvedena veselohra Srdéčko od Mikuláše.

1938 opereta Románek krásné cikánky, úspěch finanční i divácký. V březnu pašijová hra Co jest pravda, za měsíc poté fraška Sojčí péro.
Poklidné divadelní zápolení však začaly narušovat dramatické události na domácí i zahraniční scéně. Vedle toho veškerá pozornost byla soustředěna na výstavbu nového sálu s jevištěm, který měl sloužit všem potřebám Orla jako spolkový dům. Ten byl v rekordním čase dokončován od října 1938 do června 1939 a 5. července 1939, v den památky Cyrila a Metoděje, slavnostně otevřen. První div. premiérou 26. 12. 1939 opereta Cestička ke štěstí. Vybavení jeviště a kulisy dodala firma Pepa Máca z Újezdu u Brna.

1940 drama Devět křížů u Domášova aneb Krvavá svatba, opereta Hanička z podlesí. Třebaže tentýž den hrál divadlo i Sokol, sál byl zaplněný,
a proto o tři dny později se opakovalo.
Divadlo však dostalo konkurenta - kino. To zahájilo promítání 7. 4. 1940 českým filmem Lucerna podle Aloise Jiráska.

1941 úspěšné představení operety U naší kapličky.
V březnu toho roku Dramatický odbor Jednoty Orla dosáhl úspěchu v ústřední orelské divadelní soutěži nastudováním hry Naši furianti v režii Albína Stehlíka, soubor postoupil do druhého kola v prvním okrsku. V něm se představil 13. 7. dramatem Kříž u potoka.
Dnem 28. 9. protektorátní vláda zakázala veškerou činnost Orla včetně divadel.

Za války velmi utrpělo jeviště,
proto Orel zčal až
17. 2. 1946 operetou Vesnice zpívá, o Vánocích dramatizace Jiráskových Psohlavců.

Jako součást bohatého programu k odhalení památníku Rudé armády
11.5. 1947 sehrála Jednota Orel hru Cikánská krev.

Bibliografie:
DÍLNY moderních jevišť Pepa Máca. Nabídkový katalog. Újezd u Brna,vl.n.,s.a., s. 55-57.

CHALUPOVÁ, Alena, HORÁK, Jan: Divadlo, naše láska. 110 let ochotnického divadla v Boleradicích. Městys Boleradice, vyd. Carpe diem 2007.

Mapa působení souboru - Orel

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.