Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Osvětová beseda, LS / Škola, LS
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1927
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 195x
Působení: 192x, 193x, 194x, 195x
Založení / první zpráva: 1927
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 195x
Působení: 192x, 193x, 194x, 195x
1927 založeno LD ve škole.
Podnět k založení dal řídící učitel Stanislav Kašpar, posléze principál souboru.
Zřízeno nové jeviště (vybudovali je místní řemeslníci J. Drahoňovský. Fr. Otmar, Š. Hajný, J. Hlubuček), loutky - závěsné marionety 35 cm.
K vybudování loutkové scény přispěly peněžními prostředky všechny spolky v obci. Zakoupeny předlohy k dekoracím, některé loutky nebo jejich hlavičky a nábytek pro jeviště. Další rekvizity pomáhal zhotovit sokolský dorost.
Zahájili 1928 - k 10. výročí naší republiky 28. října 1928 uvedena hra Do Prahy. Pak už následovaly další - hráli pravidelně.
Principál Stanislav Kašpar hrával Škrholu, Žofie Staňková Kašpárka, paní Kašparová princeznu, Josef Hlubuček policajta, učitelka Marta Klubíčková komtesu, Marie Votrubcová Kalupinku, Jan Votrubec Honzu, František Hlubuček belzebuby, vodníky ad.
Některé scény ochotně a zdarma namaloval vesecký rodák, akademický malíř Ladislav Vele.
1931 odešel na nové působiště zakladatel divadélka Stanislav Kašpar.
Vedení loutkového divadla ve vesecké škole se ujala učitelka Zdeňka Bernatová-Dobiášová, výborná ochotnická herečka a zkušená režisérka dětských divadel a besídek,
od 1932 se na vedení loutkářů podílel i řídící učitel Karel Bílek
Postupně byly úlohy obsazovány žactvem, což sice pomohlo výchově dorostu pro loutkářský i ochotnický spolek, ale nižší kvalitou provedení omezilo zájem veřejnosti o loutková představení.
Po příchodu řídícího učitele Gustava Šrámka začala loutkářská činnost znovu ožívat, manželé Šrámkovi byli oba dobří ochotníci a stali se i výbornými loutkoherci.
1939-1945 za okupace a druhé světové války divadlo a loutky uloženy na půdě školy.
1946 činnost obnovena - do Vesce přišel do Vesce nový velitel stanice SNB (Sboru národní bezpečnosti) František Vyčítal s rodinou. Brzy byl zvolen předsedou rodičovského sdružení a také předsedou zdejší osvětové besedy.
Opravil staré loutky, manželka Anna ušila novou garderobu.
Už 22. prosince 1946 byly sehrány první tři veselé loutkové aktovky.
Vyčítal začal také začal sám loutky vyrábět včetně kašírovaných hlaviček a dal dohromady loutkářskou skupinu.
Bylo vybudováno velké přenosné jeviště a modernizoval se osvětlovací park. František Vyčítal maloval na každou hru novou původní scénu.
Na novém jevišti se už hrálo spodovými loutkami - vajangami.
Hrávalo se většinou na sále vesecké sokolovny, zkoušky bývaly ve škole.
Od 1952 pod Vyčítalovým vedením loutkáři působili jako LS Osvětové besedy,
téhož roku s hrou Kačátko účast na okr. soutěži LUT.
Hostování v 9 obcích okresu - Turnov, Semily, Liberec, též v Košťálově.
1953/54 Schmoranz: Začarovaný les, s novými Vyčítalovými loutkami.
V souboru vedeném Vyčítalem pracovali vedle Anny Vyčítalové Josef Souček, František Otmar, Ladislav Bažant, Josef Hlubuček, František a Věra Mlejnkovi, Jaroslava Kněbortová (provdána Kuncová), František Hlubuček, Jitka Vidunová (provdána Zaplatílková), Josef Čepelík, Vladislav Kůtek, Břetislav Rulc, Jindřich Maryško, Anna Součková (provdána Otmarová) a řada dalších.
1954-1955 vrchol činnosti, hostování v 10 obcích v okolí i v Turnově a Liberci.
1954 - v prosinci - preméra hry - Jiří Kaliba: Zlato krále Magamona, r. František Hlubuček, scénograf František Vyčítal - 1955 ocenění i v kraj. soutěži v Liberci, vybráni a účast na IV. LCH.
Po úspěchu v Chrudimi nominován na CP LD v Bratislavě, čestné uznání jako nejlepší vesnický kolektiv.
Za 28 let činnosti 78 loutkových her, mnohé reprízovány. 3 hry ročně, r. Fr. Hlubuček.
1956 se manželé Vyčítalovi odstěhovali, když ještě předtím pomohli připravit loutky a scény na další novou hru podle pohádky Boženy Němcové Sůl nad zlato, uvedenou pod režijním vedením Jindřicha Maryška.
Nikdo však nedokázal vůdčí sílu principála Vyčítala nahradit -
1956 po odchodu hl. organizátora LD konec činnosti.
Podnět k založení dal řídící učitel Stanislav Kašpar, posléze principál souboru.
Zřízeno nové jeviště (vybudovali je místní řemeslníci J. Drahoňovský. Fr. Otmar, Š. Hajný, J. Hlubuček), loutky - závěsné marionety 35 cm.
K vybudování loutkové scény přispěly peněžními prostředky všechny spolky v obci. Zakoupeny předlohy k dekoracím, některé loutky nebo jejich hlavičky a nábytek pro jeviště. Další rekvizity pomáhal zhotovit sokolský dorost.
Zahájili 1928 - k 10. výročí naší republiky 28. října 1928 uvedena hra Do Prahy. Pak už následovaly další - hráli pravidelně.
Principál Stanislav Kašpar hrával Škrholu, Žofie Staňková Kašpárka, paní Kašparová princeznu, Josef Hlubuček policajta, učitelka Marta Klubíčková komtesu, Marie Votrubcová Kalupinku, Jan Votrubec Honzu, František Hlubuček belzebuby, vodníky ad.
Některé scény ochotně a zdarma namaloval vesecký rodák, akademický malíř Ladislav Vele.
1931 odešel na nové působiště zakladatel divadélka Stanislav Kašpar.
Vedení loutkového divadla ve vesecké škole se ujala učitelka Zdeňka Bernatová-Dobiášová, výborná ochotnická herečka a zkušená režisérka dětských divadel a besídek,
od 1932 se na vedení loutkářů podílel i řídící učitel Karel Bílek
Postupně byly úlohy obsazovány žactvem, což sice pomohlo výchově dorostu pro loutkářský i ochotnický spolek, ale nižší kvalitou provedení omezilo zájem veřejnosti o loutková představení.
Po příchodu řídícího učitele Gustava Šrámka začala loutkářská činnost znovu ožívat, manželé Šrámkovi byli oba dobří ochotníci a stali se i výbornými loutkoherci.
1939-1945 za okupace a druhé světové války divadlo a loutky uloženy na půdě školy.
1946 činnost obnovena - do Vesce přišel do Vesce nový velitel stanice SNB (Sboru národní bezpečnosti) František Vyčítal s rodinou. Brzy byl zvolen předsedou rodičovského sdružení a také předsedou zdejší osvětové besedy.
Opravil staré loutky, manželka Anna ušila novou garderobu.
Už 22. prosince 1946 byly sehrány první tři veselé loutkové aktovky.
Vyčítal začal také začal sám loutky vyrábět včetně kašírovaných hlaviček a dal dohromady loutkářskou skupinu.
Bylo vybudováno velké přenosné jeviště a modernizoval se osvětlovací park. František Vyčítal maloval na každou hru novou původní scénu.
Na novém jevišti se už hrálo spodovými loutkami - vajangami.
Hrávalo se většinou na sále vesecké sokolovny, zkoušky bývaly ve škole.
Od 1952 pod Vyčítalovým vedením loutkáři působili jako LS Osvětové besedy,
téhož roku s hrou Kačátko účast na okr. soutěži LUT.
Hostování v 9 obcích okresu - Turnov, Semily, Liberec, též v Košťálově.
1953/54 Schmoranz: Začarovaný les, s novými Vyčítalovými loutkami.
V souboru vedeném Vyčítalem pracovali vedle Anny Vyčítalové Josef Souček, František Otmar, Ladislav Bažant, Josef Hlubuček, František a Věra Mlejnkovi, Jaroslava Kněbortová (provdána Kuncová), František Hlubuček, Jitka Vidunová (provdána Zaplatílková), Josef Čepelík, Vladislav Kůtek, Břetislav Rulc, Jindřich Maryško, Anna Součková (provdána Otmarová) a řada dalších.
1954-1955 vrchol činnosti, hostování v 10 obcích v okolí i v Turnově a Liberci.
1954 - v prosinci - preméra hry - Jiří Kaliba: Zlato krále Magamona, r. František Hlubuček, scénograf František Vyčítal - 1955 ocenění i v kraj. soutěži v Liberci, vybráni a účast na IV. LCH.
Po úspěchu v Chrudimi nominován na CP LD v Bratislavě, čestné uznání jako nejlepší vesnický kolektiv.
Za 28 let činnosti 78 loutkových her, mnohé reprízovány. 3 hry ročně, r. Fr. Hlubuček.
1956 se manželé Vyčítalovi odstěhovali, když ještě předtím pomohli připravit loutky a scény na další novou hru podle pohádky Boženy Němcové Sůl nad zlato, uvedenou pod režijním vedením Jindřicha Maryška.
Nikdo však nedokázal vůdčí sílu principála Vyčítala nahradit -
1956 po odchodu hl. organizátora LD konec činnosti.
Bibliografie:
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II.díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 640.
http://www.videomlejnek.cz/clanky-ucitele-mlejnka/obecni-kronika/168-vesecti-loutkari (120421)
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II.díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 640.
http://www.videomlejnek.cz/clanky-ucitele-mlejnka/obecni-kronika/168-vesecti-loutkari (120421)
Archivy:
Archiv Milana Benátského, Česká Třebová - z pozůstalosti loutkáře Jaroslava Benátského, ved. LS Úsvit - plakát CP Bratislava
Archiv Milana Benátského, Česká Třebová - z pozůstalosti loutkáře Jaroslava Benátského, ved. LS Úsvit - plakát CP Bratislava
Mapa působení souboru - Osvětová beseda, LS / Škola, LS
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
