Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Hálek, Družstvo divadelních ochotníků
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1878
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 195x
Působení: 187x, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x
Založení / první zpráva: 1878
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 195x
Působení: 187x, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x
1875 začal působit Kroužek divadelních ochotníků.
1878 Hálek, ochotnické divadlo, sehráno Vězení (Benedix) “za laskavého svolení knížete Oetinga” v Zámeckém divadle. Zdé též 1978 Ze života lorda Sheridana, 1879 Katovo poslední dílo, Rozpustilí kluci ve škole. Ve smyslu spolčovacího zákona ještě neměl právní ustavení. Hlavními činiteli Jos. Liehmann, Václav Vikart, Jos. Habatka, Fr. Stejskal, Ant. Bolardt, Jan Tumplacký, Karel Vodrážka, Václav Syrový.
Poté se 1879- 1882 se nehrálo.
1881 uspořádaly "dámy zbraslavské" akademii spojenou s taneční zábavou ve prospěch obnovy Národního divadla. Spoluúčinkovali Bittnerová, Bittner a Frankovský, členové král. zemského českého divadla.
1882 Družstvo divadelních ochotníků Hálek ustaveno, hráli na novém jevišti U kotvy, osobnost Vojt. Schmatt.
1883 Zřízena letní scéna v zahradních místnostech "U kotvy", uveden tu např. Strakonický dudák, (Tyl), Tak se chytají vrány (Labich, Marc-Michel), Sedlák křivopřísežník (Gruber), Krejčí a švec (Štolba), Mniši anebo Vlci v ovčinci (Fenelli), Švihák a dělník (Kafka); režiséři Brožek a Schmatt-Budětický. "Chvályhodnou činnost a ušlechtilou snahu pp. divadelních ochotníků zbraslavských v době letní stavíme všem českým ochotníkům za vzor." (DL 1883) Dále: Boj všem ženám (Kneisel).
1888 – kroužek divadelních ochotníků byl změněn na řádný spolek pod jménem Družstvo divadelních ochotníků Hálek. Jednatelem spolku zvolen František Eck. Divadelní představení se konala na zahradě hostince Kotva.
Od 1890 jako Divadelní, literární a pěvecká jednota Hálek, od počátku do 1892 144 her.
Od 1892 hráli v novém prostorném sále U Vejvodů,
1897 uvedeny Dva světy (Ladecký) - slavnostní představení k zahájení cyklu druhé stovky divadelních představení.
1900 činnost zastavena.
---
Od 1902 znovu ustaveno Družstvo divadelních ochotníků, zakládajícími členy Matěj Drchota, Boh. Grossmann, Fre. Kabeláč, Rich. Novotný, Václav Neuberg, Fr. Týgl, Ant. Zach.
1903 – 13. 12. – zahájil spolek činnost hrou F. X. Svobody: Směry života
od 1904 člen ÚMDOČ.
1912 - Valná hromada družstva se konala u Vejvodů za četné účasti zapáleného členstva, předsedou zvolen zemský poslanec JUDr. A. Sobotka, režiséry Máňa Sobotková, choť advokáta a Jar. Korejs, ředitel kůru. Poslední představení - Al. Jirásek Lucerna bylo při vyprodaném domě přijato velmi dobře, stejně jako předchozí Jan Baptist Khünl: Malý lord. Další připravované představení Fr. Ad. Šubert: Probuzenci.
1912 - 24. 4. - Bisson: Nebožtík Doupinel, pečlivě nastudovala Máňa Sobotková, hrála též Valentinu, pečlivě nastudované role, velký ohlas.
17. 5. - J. Štolba: Ach, ta láska!, režie M. Sobotková.
1914 – Odchodem mnohých členů na fronty byla sice činnost spolku oslabena, ale ne zastavena.
---
1918 – 24. 11. - Fr. Ad. Šubert: Jan Výrava, první slavnostní představení v osvobozeném státě, režie H. Svoboda a V. Rada.
Od 1918 Družstvo jako korporace členem Družstva pro postavení tělocvičny Sokola,
od 1925 Svazu národního osvobození na Zbraslavi,
od 1928 OPM na Zbraslavi,
od 1929 Spolku pro okrašlování města Zbraslavě a okolí,
od 1932 Masarykovy letecké ligy, odbočky na Zbraslavi.
1930 - 1. 6. otevřena nová sokolovna s jevištěm.
1933 předsedou F. Kvěch, 135 členů, z toho 41 činných.
Do 1933 celkem 683 představení, z toho 629 domácích autorů. Vlastní knihovna s 2104 svazky, z toho 889 div. her.
1933 předsedou Fr. Kvěch, režisérem Fr. Obraz.
1934 – po 43 letech nepřetržitého působení na jevišti v sále hotelu Vejvoda se 1. září se družstvo přestěhovalo do sokolovny.
1934 - 27. a 28. října - zde uvádí první představení - Zeyerova a Sukova Radúze a Mahulenu. Sukovu scénickou hudbu zahrál orchestr pod vedením Jaromíra Vejvody. V hlavních rolích účinkovali slečna Hronková a Hynek Svoboda, režie se ujal F. Obraz.
Do 1936 celkem 218 her, z toho 122 v režii Fr. Obraza.
1937 – oslavilo Družstvo divadelních ochotníků osmdesát let českého ochotnického divadla ve Zbraslavi slavnostním uvedením Tylova Strakonického dudáka.
Za uplynulých 80 let nastudovali zbraslavští ochotníci 399 divadelních her.
K oslavám jubilejní cyklus inscenací. Uvedeny hry: J. K. Tyl: Strakonický dudák, bratři Mrštíkové: Maryša, J. Mahen: Jánošík, O. Scheinpflugová: Houpačka, Fr. Langer: Grand hotel Nevada a E. Synek: Noční služba.
K tomuto výročí vydalo Družstvo divadelních ochotníků vzpomínkovou brožurku, ze které jsou výše citované informace.
1938 – novým dramaturgem zvolen dr. Václav Franěk. Politické události toho roku vrhly svůj stín i na život Družstva divadelních ochotníků. Družstvo, nejstarší kulturní spolek ve Zbraslavi, se vracelo k české klasice. Výročí 28. října se pochopitelně slavit nesmělo, ale
1938 - 3. 12. - ochotníci sehráli hru L. Stroupežnického Naši furianti.
1939 – v tomto roce oslavil padesátileté výročí divadelní činnosti předseda Družstva František Kvěch, k jubileu oceněn stříbrným odznakem ÚMDOČ. Dále v tomto roce byl mimo jiné uveden Šamberkův „J.K. Tyl“. Scénickou hudbu A. Dvořáka včetně ouvertury „Můj Domov“ zahrál orchestr Jaromíra Vejvody.
1940 – Družstvo divadelních ochotníků se poprvé navštívilo Jiráskovy ochotnické slavnosti v Hronově.
1940 - Družstvo ochotníků - W. Shakespeare: Večer tříkrálový.
1941 - F. F. Šamberk: J. K. Tyl, inscenace přihlášena do souteže o postup na XI. JH.
1941 – představení Jiráskovy Lucerny nebylo dohráno, přerušil je zákrok četníka. Při scéně pod lipou a při posledních symbolických slovech mlynáře „běda vašim pomahačům!“ představení skončilo.
1942 – předsedou Družstva divadelních ochotníků dr. Franěk, dramaturgem J. Zoubek. Ti vedli jednání o možnosti hrát divadlo v sokolovně. Říšští zplnomocněnci ale tuto možnost zamítli, že prý se napřed musí rozhodnout, jak bude naloženo se sokolským majetkem. Tím byla činnost Družstva na čas odložena. Ovlivnilo ji také vyhlášení stanného práva.
1942 - přesto se členům podařilo mj. uvést hru F. Tetauera Život není sen za spoluúčinkování Jiřiny Štěpničkové v roli B. Němcové.
1944 – majetek Družstva, uskladněný v restauraci U Procházků, musel být přestěhován, protože restaurace byla uzavřena. Také v sokolovně pod jevištěm nemohly věci déle zůstat. Správce budovy, Němec Braun, je vůbec nešetřil. Oponu a výkrytové látky použil pro biograf. Družstvo tedy své věci přestěhovalo do kuželníku v restauraci Kotva.
1945 – vzhledem k válečným poměrům a z toho vyplývajícího zákazu pořádání ochotnických přestavení nemohlo si Družstvo stanovit program na tento rok.
1945 - Změny nastaly po osvobození republiky. První slavnostní schůze všech členů se konala již 15. května 1945. Prvou akcí po osvobození byl večer na památku dr. Vladislava Vančury. Spoluúčinkovala Jiřina Štěpničková a operní pěvkyně Věra Mora.
1947 – družstvo mělo nemalé problémy se zkoušením na jevišti v sokolovně a se sobotními a nedělními termíny, kdy se hrál biograf. Na představení uváděná v týdnu chodilo málo diváků a docházelo k finančnímu prodělku. Bylo rozhodnuto zbudovat vlastní jeviště v restauraci Kotva. Na stavbu jeviště byla odhlasována pracovní povinnost členů a finanční výpomoc členstva po 100 Kč.
1947 mělo Družstvo 136 činných členů.
1947 pohostinské vystoupení v Divadle Braník, Vrchlický-Fibich: Smír Tantalův.
----
1949 – politické změny se projevily i na činnosti Družstva. Výbor byl rozpuštěn, navrhované sloučení divadelních zbraslavských spolků nebylo provedeno, protože by tím utrpělo jejich zdravé soutěžení.
1950 – restaurace Kotva, kde mělo Družstvo své jeviště, přešla do Komunálního podniku města Zbraslavi.
V tomto roce zemřel zasloužilý člen F. Obraz, který byl opěrným pilířem činnosti Družstva jako režisér a výborný herec – komik.
1950/51 zrušena Ústřední matice - tím padly i všechny ochotnické spolky v ní sdružené a dále mohly hrát jen buď pod Osvětovou besedou nebo při Závodních klubech ROH národních podniků. Všechny spolky se převedly na základnu masových organizací.
1950 - M. Gorkij: Vassa Železnovová, režie dr. Franěk.
1953 – v tomto roce uvedli ochotníci v režii dr. Fraňka hru J.B. Moliera „Lakomec“. V hlavní roli Harpagona hostoval člen Národního divadla František Filipovský.
1878 Hálek, ochotnické divadlo, sehráno Vězení (Benedix) “za laskavého svolení knížete Oetinga” v Zámeckém divadle. Zdé též 1978 Ze života lorda Sheridana, 1879 Katovo poslední dílo, Rozpustilí kluci ve škole. Ve smyslu spolčovacího zákona ještě neměl právní ustavení. Hlavními činiteli Jos. Liehmann, Václav Vikart, Jos. Habatka, Fr. Stejskal, Ant. Bolardt, Jan Tumplacký, Karel Vodrážka, Václav Syrový.
Poté se 1879- 1882 se nehrálo.
1881 uspořádaly "dámy zbraslavské" akademii spojenou s taneční zábavou ve prospěch obnovy Národního divadla. Spoluúčinkovali Bittnerová, Bittner a Frankovský, členové král. zemského českého divadla.
1882 Družstvo divadelních ochotníků Hálek ustaveno, hráli na novém jevišti U kotvy, osobnost Vojt. Schmatt.
1883 Zřízena letní scéna v zahradních místnostech "U kotvy", uveden tu např. Strakonický dudák, (Tyl), Tak se chytají vrány (Labich, Marc-Michel), Sedlák křivopřísežník (Gruber), Krejčí a švec (Štolba), Mniši anebo Vlci v ovčinci (Fenelli), Švihák a dělník (Kafka); režiséři Brožek a Schmatt-Budětický. "Chvályhodnou činnost a ušlechtilou snahu pp. divadelních ochotníků zbraslavských v době letní stavíme všem českým ochotníkům za vzor." (DL 1883) Dále: Boj všem ženám (Kneisel).
1888 – kroužek divadelních ochotníků byl změněn na řádný spolek pod jménem Družstvo divadelních ochotníků Hálek. Jednatelem spolku zvolen František Eck. Divadelní představení se konala na zahradě hostince Kotva.
Od 1890 jako Divadelní, literární a pěvecká jednota Hálek, od počátku do 1892 144 her.
Od 1892 hráli v novém prostorném sále U Vejvodů,
1897 uvedeny Dva světy (Ladecký) - slavnostní představení k zahájení cyklu druhé stovky divadelních představení.
1900 činnost zastavena.
---
Od 1902 znovu ustaveno Družstvo divadelních ochotníků, zakládajícími členy Matěj Drchota, Boh. Grossmann, Fre. Kabeláč, Rich. Novotný, Václav Neuberg, Fr. Týgl, Ant. Zach.
1903 – 13. 12. – zahájil spolek činnost hrou F. X. Svobody: Směry života
od 1904 člen ÚMDOČ.
1912 - Valná hromada družstva se konala u Vejvodů za četné účasti zapáleného členstva, předsedou zvolen zemský poslanec JUDr. A. Sobotka, režiséry Máňa Sobotková, choť advokáta a Jar. Korejs, ředitel kůru. Poslední představení - Al. Jirásek Lucerna bylo při vyprodaném domě přijato velmi dobře, stejně jako předchozí Jan Baptist Khünl: Malý lord. Další připravované představení Fr. Ad. Šubert: Probuzenci.
1912 - 24. 4. - Bisson: Nebožtík Doupinel, pečlivě nastudovala Máňa Sobotková, hrála též Valentinu, pečlivě nastudované role, velký ohlas.
17. 5. - J. Štolba: Ach, ta láska!, režie M. Sobotková.
1914 – Odchodem mnohých členů na fronty byla sice činnost spolku oslabena, ale ne zastavena.
---
1918 – 24. 11. - Fr. Ad. Šubert: Jan Výrava, první slavnostní představení v osvobozeném státě, režie H. Svoboda a V. Rada.
Od 1918 Družstvo jako korporace členem Družstva pro postavení tělocvičny Sokola,
od 1925 Svazu národního osvobození na Zbraslavi,
od 1928 OPM na Zbraslavi,
od 1929 Spolku pro okrašlování města Zbraslavě a okolí,
od 1932 Masarykovy letecké ligy, odbočky na Zbraslavi.
1930 - 1. 6. otevřena nová sokolovna s jevištěm.
1933 předsedou F. Kvěch, 135 členů, z toho 41 činných.
Do 1933 celkem 683 představení, z toho 629 domácích autorů. Vlastní knihovna s 2104 svazky, z toho 889 div. her.
1933 předsedou Fr. Kvěch, režisérem Fr. Obraz.
1934 – po 43 letech nepřetržitého působení na jevišti v sále hotelu Vejvoda se 1. září se družstvo přestěhovalo do sokolovny.
1934 - 27. a 28. října - zde uvádí první představení - Zeyerova a Sukova Radúze a Mahulenu. Sukovu scénickou hudbu zahrál orchestr pod vedením Jaromíra Vejvody. V hlavních rolích účinkovali slečna Hronková a Hynek Svoboda, režie se ujal F. Obraz.
Do 1936 celkem 218 her, z toho 122 v režii Fr. Obraza.
1937 – oslavilo Družstvo divadelních ochotníků osmdesát let českého ochotnického divadla ve Zbraslavi slavnostním uvedením Tylova Strakonického dudáka.
Za uplynulých 80 let nastudovali zbraslavští ochotníci 399 divadelních her.
K oslavám jubilejní cyklus inscenací. Uvedeny hry: J. K. Tyl: Strakonický dudák, bratři Mrštíkové: Maryša, J. Mahen: Jánošík, O. Scheinpflugová: Houpačka, Fr. Langer: Grand hotel Nevada a E. Synek: Noční služba.
K tomuto výročí vydalo Družstvo divadelních ochotníků vzpomínkovou brožurku, ze které jsou výše citované informace.
1938 – novým dramaturgem zvolen dr. Václav Franěk. Politické události toho roku vrhly svůj stín i na život Družstva divadelních ochotníků. Družstvo, nejstarší kulturní spolek ve Zbraslavi, se vracelo k české klasice. Výročí 28. října se pochopitelně slavit nesmělo, ale
1938 - 3. 12. - ochotníci sehráli hru L. Stroupežnického Naši furianti.
1939 – v tomto roce oslavil padesátileté výročí divadelní činnosti předseda Družstva František Kvěch, k jubileu oceněn stříbrným odznakem ÚMDOČ. Dále v tomto roce byl mimo jiné uveden Šamberkův „J.K. Tyl“. Scénickou hudbu A. Dvořáka včetně ouvertury „Můj Domov“ zahrál orchestr Jaromíra Vejvody.
1940 – Družstvo divadelních ochotníků se poprvé navštívilo Jiráskovy ochotnické slavnosti v Hronově.
1940 - Družstvo ochotníků - W. Shakespeare: Večer tříkrálový.
1941 - F. F. Šamberk: J. K. Tyl, inscenace přihlášena do souteže o postup na XI. JH.
1941 – představení Jiráskovy Lucerny nebylo dohráno, přerušil je zákrok četníka. Při scéně pod lipou a při posledních symbolických slovech mlynáře „běda vašim pomahačům!“ představení skončilo.
1942 – předsedou Družstva divadelních ochotníků dr. Franěk, dramaturgem J. Zoubek. Ti vedli jednání o možnosti hrát divadlo v sokolovně. Říšští zplnomocněnci ale tuto možnost zamítli, že prý se napřed musí rozhodnout, jak bude naloženo se sokolským majetkem. Tím byla činnost Družstva na čas odložena. Ovlivnilo ji také vyhlášení stanného práva.
1942 - přesto se členům podařilo mj. uvést hru F. Tetauera Život není sen za spoluúčinkování Jiřiny Štěpničkové v roli B. Němcové.
1944 – majetek Družstva, uskladněný v restauraci U Procházků, musel být přestěhován, protože restaurace byla uzavřena. Také v sokolovně pod jevištěm nemohly věci déle zůstat. Správce budovy, Němec Braun, je vůbec nešetřil. Oponu a výkrytové látky použil pro biograf. Družstvo tedy své věci přestěhovalo do kuželníku v restauraci Kotva.
1945 – vzhledem k válečným poměrům a z toho vyplývajícího zákazu pořádání ochotnických přestavení nemohlo si Družstvo stanovit program na tento rok.
1945 - Změny nastaly po osvobození republiky. První slavnostní schůze všech členů se konala již 15. května 1945. Prvou akcí po osvobození byl večer na památku dr. Vladislava Vančury. Spoluúčinkovala Jiřina Štěpničková a operní pěvkyně Věra Mora.
1947 – družstvo mělo nemalé problémy se zkoušením na jevišti v sokolovně a se sobotními a nedělními termíny, kdy se hrál biograf. Na představení uváděná v týdnu chodilo málo diváků a docházelo k finančnímu prodělku. Bylo rozhodnuto zbudovat vlastní jeviště v restauraci Kotva. Na stavbu jeviště byla odhlasována pracovní povinnost členů a finanční výpomoc členstva po 100 Kč.
1947 mělo Družstvo 136 činných členů.
1947 pohostinské vystoupení v Divadle Braník, Vrchlický-Fibich: Smír Tantalův.
----
1949 – politické změny se projevily i na činnosti Družstva. Výbor byl rozpuštěn, navrhované sloučení divadelních zbraslavských spolků nebylo provedeno, protože by tím utrpělo jejich zdravé soutěžení.
1950 – restaurace Kotva, kde mělo Družstvo své jeviště, přešla do Komunálního podniku města Zbraslavi.
V tomto roce zemřel zasloužilý člen F. Obraz, který byl opěrným pilířem činnosti Družstva jako režisér a výborný herec – komik.
1950/51 zrušena Ústřední matice - tím padly i všechny ochotnické spolky v ní sdružené a dále mohly hrát jen buď pod Osvětovou besedou nebo při Závodních klubech ROH národních podniků. Všechny spolky se převedly na základnu masových organizací.
1950 - M. Gorkij: Vassa Železnovová, režie dr. Franěk.
1953 – v tomto roce uvedli ochotníci v režii dr. Fraňka hru J.B. Moliera „Lakomec“. V hlavní roli Harpagona hostoval člen Národního divadla František Filipovský.
Bibliografie:
DVACET PĚT let pražského okrsku Dra Hermana ÚMDOČ. Praha, ÚMDOČ 1933, s. 34-35. kART.
SMRČEK, Otto: Praha podle částí. Podklad pro Místopis. Rkp. 14. s. 1999-2000. PC ART.
TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 92.
ZBRASLAV, Družstvo div. ochotníků 1937. 32 s. kART. UK.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ, 1939, s. 12. Seznam ochotníků oceněných stříbrným odznakem ÚMDOČ.
---
Divadelní listy 1881, č. 30, s. 275.
Divadelní listy 1883, č. 18, s. 158, č. 22, s. 191, č. 35, s. 298.
Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 12, 5. 4. 1912, s. 150-1; č. 14, 5. 5. 1912, s. 177; č. 16, 10. 6. 1912, s. 205.
Thalie 1897-8, č. 18, s. 143.
České divadlo 1940, č. 10, s. 191.
České divadlo 1941, č. 2, s. 38.
Zprávy ÚMDOČ 1950, č. 12, s. 248.
---
http://www.divadlozbraslav.cz/program-dospeli/historie/druzstvo-divadelnich-ochotniku-ve-zbraslavi-1903-1955, excp. VŠ 4.11.2016.
DVACET PĚT let pražského okrsku Dra Hermana ÚMDOČ. Praha, ÚMDOČ 1933, s. 34-35. kART.
SMRČEK, Otto: Praha podle částí. Podklad pro Místopis. Rkp. 14. s. 1999-2000. PC ART.
TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 92.
ZBRASLAV, Družstvo div. ochotníků 1937. 32 s. kART. UK.
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ, 1939, s. 12. Seznam ochotníků oceněných stříbrným odznakem ÚMDOČ.
---
Divadelní listy 1881, č. 30, s. 275.
Divadelní listy 1883, č. 18, s. 158, č. 22, s. 191, č. 35, s. 298.
Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 12, 5. 4. 1912, s. 150-1; č. 14, 5. 5. 1912, s. 177; č. 16, 10. 6. 1912, s. 205.
Thalie 1897-8, č. 18, s. 143.
České divadlo 1940, č. 10, s. 191.
České divadlo 1941, č. 2, s. 38.
Zprávy ÚMDOČ 1950, č. 12, s. 248.
---
http://www.divadlozbraslav.cz/program-dospeli/historie/druzstvo-divadelnich-ochotniku-ve-zbraslavi-1903-1955, excp. VŠ 4.11.2016.
Archivy:
Div. odd. Národního muzea: Pl C 20.798 (Vrchlický-Fibich: Smír Taltalův 1947 v Divadle Braník). (JV 2002)
Praha, Národní archiv: Fond ZU spolky 1935-1937, i. č. 407/3133/1937, Jednota Hálek.
Fond ZU spolky 1935-1937, i. č. 407/1733/1937, Družstvo div. ochotníků.
Div. odd. Národního muzea: Pl C 20.798 (Vrchlický-Fibich: Smír Taltalův 1947 v Divadle Braník). (JV 2002)
Praha, Národní archiv: Fond ZU spolky 1935-1937, i. č. 407/3133/1937, Jednota Hálek.
Fond ZU spolky 1935-1937, i. č. 407/1733/1937, Družstvo div. ochotníků.
Mapa působení souboru - Hálek, Družstvo divadelních ochotníků
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
