Soubory: Kajetánské divadlo

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1828
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 183x
Působení: 182x, 183x

Ve zrušeném Kajetánském klášteře v dnešní Nerudově ulici původně soukromé domácí divadlo v bytě lékárníka Arbeitera, který je i režíroval. Poté zařídil divadlo.

1828-1833 zde hrávala česká ochotnická družina, 1828 zah. Ženichové (Macháček).

1834-1837 zde Kajetánské divadlo, společnost složená hlavně ze studentů, spisovatelů a inteligence (úředníci většinou působili pod pseudonymy), sdružená kolem Tyla a Tylova časopisu Květy (dříve Jindy a nyní).

Polemicky k ochotnickým představením připravovaným J. N. Štěpánkem ve Stavovském divadle prosazovali uvádění původních českých her i lepší přípravu inscenací.

Kromě Tyla zde aktivní např. K. S. Amerling, F. Dittrich, V. Filípek, F. Hajniš, J. Kaška, J. J. Kolár, K. H. Mácha, F. J. Rubeš, K. Sabina, K. E. Tupý ad., tj. generace 30. let, silně ovlivněná romantismem. Mnozí z členů pak hráli vůdčí roli při formování českého profes. divadla.

Jeviště bylo velmi malé, asi 80 míst k sezení a 100 míst k stání. Za necelé 4 roky asi 25 her většinou pro zvané hosty. Asi 18x povolení na poloveřejné produkce ve prospěch chudinského ústavu od 1835. Ochotníci museli dodržovat určitá pravidla v uvádění her ve vztahu k odpoledním českým produkcím ve Stavovském divadle (např. směli hrát pouze v období, kdy se ve Stavovském česky nehrávalo, tedy o prázdninách, o masopustě, nesměli zvát veřejně obecenstvo na představení apod.).

Osou repertoáru dramatika Klicperova (Žižkův meč, Kytka, Lhář a jeho rod, Rod Svojanovský, Divotvorný klobouk, Každý něco pro vlast!), uváděn i Štěpánek (Hastroš, Berounské koláče, Čech a Němec, Pivovár v Sojkově) a samozřejmě Tyl (většinou v ukázkách jako součásti quodibetů - pásem z různých drobných dramatických a zpěvoherních výstupů a scének), např. hudební výjev z Fidlovačky, hlavně ale adaptace cizích děl. Z cizích autorů např. Kotzebue, Raimund, Raupach, Scribe.

Tylovo Kajetánské divadlo mělo vliv i na drgii Stavovského divadla, v sezoně 1834/35 navíc prosadil Tyl několik svých ochotníků do souboru Stavovského divadla na místa česky špatně mluvících herců. Pokus prosadit na jeho scénu Klicperova dramata však skončil neúspěchem.

1834-1835 poměrně zdařilá realizace programových představ uvádění původních českých her.
Po 1835 drgie Kajetánského divadla ztratila na významu, uváděny hlavně překlady.
1836 odliv diváků, spory uvnitř souboru (hlavně mezi Máchou a Tylem),
1837 poslední představení Chytroušek (Cuno); divadlo zaniklo.

Dr. Chmelenský v České Včele 1834, č. 50.
„V Blaníku ponejprv vystoupil p. Milihaj (pseudonym K. H. Máchy) v osobě Prachatického, ochotník pěkně zrostlý, a co se jádrné české výřečnosti dotýče, vší pochvaly hodný. I hrou nenucenou a přiměřenou nás tak obradoval, že nic srdečněji nepřejeme, než abychom brzo příležitosti měli jej ve větším úkolu pozorovati. V té naději my usudek svůj o jeho – jak se nám zdá – pěkných schopnostech na ten čas odkládáme.“

1925 založeno Kajetánské divadlo, pokus navázat na tradici, týž rok zaniklo.

Bibliografie:
BLESÍK, Jan: Divadlo J. K. Tyla, s. 30-34. In: Blesík, Jan: U sv. Kajetána pod hradem pražským. Praha, Kolej redemptoristů 1947. 60 s. DNM: T 10.858.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 53; obr. s. 50 Cedule k představení Kajetánského divadla Faust druhý a Rohovín Čtverrohý; s. 53 Refektář u Kajetánů; s. 54 Cedule k představení Štěpánkovy veselohry Pivovar v Sojkově v Kajetánském divadle.

ČERNÝ, František: Experimentální scénka romantiků. Kajetánské divadlo. Amatérská scéna 1974, č.12, s. 2-6.

DĚJINY českého divadla II. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1969, s. 269-281; obr. s. 271: Refektář teatinského kláštera v Praze, kde v letech 1834-1837 bývalo Kajetánské divadlo; s. 273: Cedule k představení quodlibetu uvedenému v Kajetánském divadle v Praze 8. VI. 1835; s. 277: Cedule k představení Štěpánkovy veselohry Pivovar v Sojkově uspořádanému 31. V. 1835 v Kajetánském divadle.

FILÍPEK, V.: Jos. Kaj. Tyl, jeho snažení a působení. Praha 1859, s. 59.

JANSKÝ, K.: Repertoár Kajetánského divadla. In: kat. Tylův herec, buditel a spisovatel Jan Kaška-Zbraslavský. Praha 1952.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla,
s. 232.

KAČER, Miroslav: K repertoáru Kajetánského divadla. Divadlo 1952, č.11-12.

KAŠKA, Jan: Kajetánské divadlo. Praha 1937. 32 s. KK, MKd.

KOP, F.: Dům, v němž Tyl zahajoval samostatné české divadlo. Lidové listy 12. 11. 1939.

KOPŠ, Jaroslav: České divadlo u zámeckých schodů. (Kajetánské divadlo.) AS 1984, č. 9, s. 23.

PRAŽSKÉ spolky. Soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895-1990. Sest. Marek Lašťovka, Barbora Lašťovková, Tomáš Rataj, Jana Ratajová, Josef Třikač. Documenta Pragensia Monographia, vol. 6. Praha, Scriptorium 1998. 744 s. Kap. XI. Ochotnické, čtenářské a zábavní, s. 229-265 (Kajetánské divadlo, 1925-1925 [PS250]).

SÍLA, František: Kajetánské divadlo, s. 2-3 a obr. In: Pražský okrsek ÚMDOČ. Brožura. Praha 1948. 16 s. DNM: T10029/39.

SMRČEK, Otto: Praha podle částí. Podklad pro Místopis. Rkp. 14. s. 1999-2000. PC ART.

SRBA, Bořivoj: České divadlo v Kajetánském domě na Malé Straně. Diplomní práce. Brno, JAMU 1955.

SRBA, Bořivoj: Kajetánské divadlo. Heslo in: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů. Též bibliografie. Praha, DÚ 2000, s. 202-203.

TURNOVSKÝ, J. L.: Co milenka Máchova vypravuje. Hlas národa 8. 5. 1886. Přetištěno in: Karel Hynek Mácha ve vzpomínkách současníků. Uspoř. Karel Janský. Praha 1958, s. 142-148.