Soubory: Dělnický ochotnický spolek / Újezdní beseda / Dělnické divadlo při ZK ROH dolu Krimich II

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1909
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1962
Působení: 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x

1909 založili místní ochotníci Dělnický ochotnický spolek.
U jeho vzniku byli divadelníci Matěj Janouš a František Vacek, kteří svolali schůzi do hostince U Jungů.
Do spolku se hned na začátku přihlásilo 29 členů.
Zvolen výbor:
Předseda Václav Vítek, režisér František Vacek, pokladník František Vítek.
Hráli v sále hostince U Jungů.

V prvním roce spolku uvedli – Josef Štolba: Peníze; Oldřich Štěpánek: Prohra s výhrou; František Adolf Šubert: Drama čtyř chudých stěn.

1910 – Rudolf Kneisel: Chudý písničkář; Bohumil František Hakl: Mlsný Jaroš a Ptačí hnízdo (výchovné hry, hrály děti); Josef Stejskal: Za právo a svobodu; Luděk Archleb: Slavnostní schůze;
1912 – dvě představení;
1913 – jedno představení.

Spolek pracoval i v době 1. svět. války.
1914 – Vojtěška Baldessari-Plumlovská: Svatoň a Milena; Bernhard Buchbinder: Sňatek na zkoušku; Josef Skružný(?): Hříšnice; Ráno, v poledne a večer (název?, autor nezjištěn); Hloupý Honza v zakletém zámku;
1915 – jedno představení.

1916 spolek svolal jednu valnou hromadu, na níž byl zvolen nový výbor ve starém složení:
Předseda Václav Babka, pokladník Václav Racek, režisér Václav Netrval.
Uspořádali tři deklamační večery, výtěžky věnovali Červenému kříži, fondu vdov a sirotků po padlých vojácích a škole.

1917 zvoleni valnou hromadou režiséři Josef Babka a Josef Němec.
"Nacvičili a sehráli pět představení a přes nedostatek peněz návštěvníci přišli v hojném počtu. Snad alespoň na chvíli si chtěli lidé odpočinout od strastí všedního dne a přijít na jiné myšlenky." (výpis z kroniky obce, Jiří Pittr)
Abigail Horáková: Jarní vody; Alois Koldinský: Hraběnka z Podskalí; Ferdinand Oliva: Zápas o nevěstu; skeče a kuplety.
Výnosy ze vstupného byly rozděleny na fond vdov a sirotků v obci, České zemské komisi pro mládež, Českému srdci a DTJ za spolupráci.

1918 – jedno představení na počest 10. výročí založení Dělnické tělocvičné jednoty. Účast občanů byla veliká, název hry se nedochoval.

Po válce měli ochotníci velkou chuť do divadelní práce.
1919 zvolen nový výbor:
Předseda Václav Babka, režisér František Pašek, pokladník František Lepič.
Hry – František Ferdinand Šamberk: Kulatý svět; Edvard Hegner: Průboj; Srdce (autor nezjištěn); Vítězslav Valenta-Roštínský: Noční šichta; Ferdinand Oliva: Pojď na mé srdce; jeden zábavný večer (veselé scénky a písně).

1920
Vítězslav Valenta: Lásek boj; Filip Ballek-Brodský: Tajemství myslivny; Josef Skružný: Ta naše Máňa; J. F. Karas: Na rodné hroudě; Václav Stěžerský: Lucifer (první představení v přírodě „Za Václavojc“); Jan Černý podle Karolíny Světlé (nebo Josef A. Javůrek): Vítězství lásky; Rudolf Kneisel: Chudý písničkář.
Ze vstupného podarovány: Ústav pro chudé, DTJ za pronájem cvičiště, místní osvětová komise a politické strany.
Pro zkvalitnění činnosti Dělnického ochotnického spolku absolvovali režisérský kurs v Plzni ochotníci František Pašek, Alois Uxa a František Jung.

1921
Předseda František Filip, režiséři František Pašek a Václav Kusch, pokladník František Lepič.
Spolek v tom roce uvedl deset divadelních her – Jan B. Kühnl, Rudolf Kneisel: Papageno; Josef Skružný: Láska si nedá poroučet; Luděk Archleb: Slavnostní schůze; Petr Max Malloch: Černé oči; František Podlaha: Svítání (hra o 3 jed.), event. lidová opera o 1 jednání od Františka Kudrny); Srdce (více autorů stejnojmenné hry), uvedeno v přírodě "Za Václavojc"; Antonín Kalivoda: Socialisace (drama), event. žert o 1 jednání od Karla O. Hubálka; Jan Černý (event. Josef A. Javůrek): Vítězství lásky; Josef Skružný: Zázračný panák; Rudolf Kneisel: Chudý písničkář; jeden večer aktovek.
Postavili nové jeviště.

1922
Předseda spolku Václav Aubrecht, režiséři Václav Kusch a František Pašek.
Od tohoto roku byl spolek členem Ústředí jednoty dělnických divadelních ochotníků československých (při straně soc. dem.) v Plzni.
Uvedeno – František Havelka(?): Zášť; Josef Skružný: Románek na horách; Jiří Balda: Nevěsta legionářova; Oskar Blumenthal a Gustav Kadelburg: U Bílého koníčka (hr. v přírodě); Jan Emil Šlechta: Hospodář a výměnkář; Rudolf Robl: Zvony; Štědrý večer (autor nezjištěn); Eliška Pešková: Furiant; zájezd do Zbůchu s hrou Srdce; jeden zábavný večer.

1923
Předseda Josef Babka, režisér Václav Kusch.
Repertoár – Štědrý večer (autor nezjištěn); Jiří Balda: Bobeček z ministerstva; Jiří Balda: Neodolatelná Olga; Václav Stěžerský: Dražba na nevěstu; Daniel Halla-Klatovský (event. Bohumír Treybal?): Protekce; Jan Beran a Rudolf Robl: Hastrman (hrály děti); František Dvořák: Vzrůst; Jaroslav Makuš: Pro čest hasičskou; Josef Skružný: Lázeňská víla (hráno v přírodě na hřišti DTJ „Za Václavojc“); Josef Kubík: Bílý lev.
Přibyli další ochotníci a soubor byl proto rozdělen na dvě skupiny.
Do režisérského kursu vysláni Václav Kusch a Jaroslav Tomášek.

1924
Nové elektrické osvětlení a v hostinci U Jungů vystavěno nové zděné jeviště.
Josef Skružný: Žabec; Otokar Pospíšil: Na selském gruntě; Josef Skružný: Venoušek a Stázička; Quido Maria Vyskočil: Továrník; Jaroslav Rudloff: Na kožlanském klepáči (hráno v přírodě); znovu Josef Kubík: Bílý lev.

1925
Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák; František Jenne: Dědkové; Jan Dlabal: Jarní bouře (event. opereta od Gustava Beera); Pavel Rudolf: Na polském zámku; J. F. Karas: Kostnické plameny; Jiří Balda, Rudolf Piskáček: Tulák (hráno v přírodě při elektrickém osvětlení); Emil Kunst: Na oltář vlasti; zábavný večer.

1926
František Jeřábek: Služebník svého pána; Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera; Karel Fořt: Kráska ze Šumavy; J. F. Karas: Otec Božího lidu; František Hlavatý: Bílá myška; Karel Fořt: Kouzlo mládí (pro NJPošum.); Quido Maria Vyskočil: Švadlena; znovu Rudolf Piskáček: Tulák; Jiří Balda: České vzkříšení; Karel Burian: Ve mlýně a na zámku; Jan Baptist Kühnl (nebo Oskar Blumenthal): To jsem sám rád (v přírodě); zábavný večer.

1927
Předseda spolku Josef Pícha, režisér Josef Mašek.
Carl Costa: Bratr Martin; Kabaret (autor nezjištěn); František Ferdinand Šamberk: Podskalák; Babí léto (více autorů stejnojmen. hry); Jan Robyn: Svatouškové; Karel Fořt: Z českých mlýnů; Jiří Balda: Děti práce; Jaroslav Velšovský: Až se vrátíš; Jiří Balda: Ty ani nevíš, jak tě mám ráda. Uspořádali také zábavný den v přírodě, scénky a pod.

1928
Režiséři Josef Bittengl a Jan Janda.
Karel Želenský: U Dušánků; Jiří Balda: Boženčino štěstí; Xaver Jager: Noční manévry; Karel Balák: Nové ráno; Tóňa Labuťa: Šumavský slavíček; Rudolf Mařík: Manžel putička; Ferdinand Oliva: Pro československou vlajku; Karel J. Pleskač: Poklad (event. Jan Šimáně, dramatizace podle Aloise Jiráska); Sestry panny Kláry (autor nezištěn); zábavný večer.

1928
Předseda stále Josef Pícha, režisér Josef Bittengl.
Mirko Vrána-Trocnovský: Krajánku, vrať se; Richard Branald (even. Václav Vrána): V našem pivovaře (hráno v přírodě); Richard Branald: Tonča s Emou do vdavek se ženou; Václav Vrána: Ta myslivecká latina (hráno v přírodě); humoristický večer.

1930
Režiséři Josef Bittengl, Alois Kusch, Jan Jána.
Ve starém sále ještě odehráno – Josef Žemla: Staročeská svatba.
Další divadelní představení už probíhala v sále nově postaveného Lidového domu:
Richard Branald: Pražáci na venkově; Richard Branald: Jak si Kačka štěstí vysloužila; Franz Arnold: To neznáte Hadimršku (Pod dozorem věřitelů); Josef Kubík: Hoši z první legie; Josef Hais Týnecký: Pan Biskup (event. stejnojm. jednoaktovka od Ferdinanda Lorbeera); Karel Tykvart: Pytlákova pomsta.

1931
Režírovali Josef Bittengl, Alois Kusch, Jan Janda.
Z výpisu z kroniky obce 1931:
"Ochotníci se již dlouho přátelili s DTJ (obě organizace se hlásily ke straně sociálně demokratické) a při divadelních představeních v přírodě spolupracovali přímo ukázkově. Letos se stali divadelníci platnými členy DTJ."
Richard Branald: Tři veselí mušketýři; Luďa Olejníček: Na kolotoči lásky; znovu Xaver Jager: Noční manévry; František Langer: Velbloud uchem jehly; Otto Faster: V Pavučinách; Božena Rajská-Smolíková: Zemský ráj to na pohled; Bayard Veiller: Je Mary Duganova vinna?... a 5 dalších her, jejichž názvy se nedochovaly.

1932
Václav Vrána: Láska nad pomstu mocnější; Alexandre Bisson: Kontrolor spacích vagónů; Mirko Vrána-Trocnovský: Ferda šéfem; Karel Čapek: R.U.R.; Jindřich Šimon Baar: Poslední soud; A. V. Kudela: Cikánko ty krásná; Socialistické jednoaktovky; Rudolf Mařík: Vesnická čarodějka; Maurice Maeterlinck: Stilmondský starosta; A. V. Kudela (nebo Antonín Šíma): Nezvedená Lída.

1933
Richard Branald: Pepička z malé hospůdky; Božena Rajská-Smolíková: Zámecké strašidlo; Josef Liška Doudlebský: Růže z prérie; Přesazená růže z prérie(?); Richard Branald: Dcerušky tatíka Berušky; mikulášský večer.

1934
Proč? (autor nezjištěn, sociální hra); Antonín Řehoř-Hýskovský: Drama otroků; Alfred Fekete: Tragédie mládí (hr. nejmladší členové spolku).
Ústřední divadelní školu (týden) v Holubím koutě u Mirošova absolvovali dva členové souboru: Josef Šefčík a Václav Filip.

1935
Mirko Vrána-Trocnovský: Horská láska; Zasnoubení na trampu (autor nezjištěn); Karla Lužanská: To dokáže Lemlíček; večer sociálních aktovek; Rudolf Mařík (nebo Rudolf Nížkovský): Když srdce promluví; Alois Kusch a Jan Janda: Výlov krokodýla (místní příhoda sepsaná do divadelní hry místními autory); Richard Branald: Rézinka od pěchoty; Josef Kubík, Kvido Nossberger: Pod střechami Malé Strany.

1936
Režíroval Alois Kusch.
František Langer: Jízdní hlídka; Richard Branald: Šla Nanynka do zelí; A. Sturm: Kotrmelce mládí; Hastrman Mokrouš (autor nezjištěn, hrály děti); Josef Kajetán Tyl: Kutnohorští havíři. Ochotníci uspořádali také Staročeské máje.

1937
Předseda spolku Josef Bittengl, režisér Alois Kusch.
Kašpárek (předst. pro děti); Karel Piskoř: Radostná událost; podle knihy Ladislava Hájka: Vojáci, vojáci, malované děti; místní učitel Homolka: Duha před námi (hr. v přírodě); podle Aloise Jiráska: Jan Žižka; Zdeněk Němeček: Zač lidský život; Dlouhý, Široký a Bystrozraký (pro děti); Josef Kubík: Tři panenky z Lorety (Loretánské zvonky); Leonhard Frank: Karel a Anna.

1938
Předseda Václav Babka.
Kašpárek a Šmidra (pro děti); Maryna Radoměrská: Krb bez ohně; znovu Josef Kubík: Loretánské zvonky (Tři panenky z Lorety); Václav Vrána: Zelená krev na záletech; Karel Fořt: Tulácká krev; zábavný májový večer.

1939
Režiséři Alois Kusch a Václav Filip.
Po záboru Nýřan odtud přišlo do souboru 9 nových členů.
Emil Vachek: Pec; Ruda Nížkovský: Křópal a jeho druhá žena aneb Bouchačka (v přírodě); Kašpárek a Šmidra (pro děti); Anna Ziegloserová: Cácorka; mikulášský večer pro děti; Miroslav Babka: Za hokynářským krámem.

1940
Alois Jirásek: Kolébka; Jiří Balda a Emanuel Brožík: Perly panny Serafinky; Karel Balák: Madlenka z kovárny; Karel Balák: U panského dvora; U starého přívozu (autor nezjištěn); Karel Horký: Bejvávalo; mikulášský večer.
V těžké době měly odlehčené hry u obecenstva velký úspěch, sál býval vyprodán.

1941
Registrován jako Spolek divadelních ochotníků – v té době povolený název spolku.
Předseda spolku František Soukup, režiséři Alois Kusch, Jaroslav Bešťák, Miloslav Mužík, Jan Janda a Jaroslav Bláha.
Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů; Karel Fořt: V českém ráji; Karel Hynek Mácha nebo František Matějka: Cikáni; Zdeněk Vrbata: Pan Breburda zanáší; František Ferdinand Šamberk: Palackého třída č. 27; László Fodor: Maturita; Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák; Alžběta Pacovská: Chudí lidé vaří z vody; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; večery aktovek, zpěvu a hudby.

1942
Předseda Josef Zemek; režiséři Alois Kusch, Jan Janda, Miloslav Mužík a Josef Šefčík.
Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka matka pluku; znovu František F. Šamberk: Palackého třída 27; Václav Vrána, Rudolf Vašata: Ptáčníkova dceruška (opereta – hrála kapela Jaroslava Tomáška); Josef Hais Týnecký(?): Domov; Jan Tureček-Jizerský: Štěstí vstříc (opereta – hrála kapela Jaroslava Tomáška); Mirko Vrána-Trocnovský: Černý vlk; Frank Tetauer: Úsměvy a kordy; zábavný večer.

1943
Režiséři Alois Kusch, Jan Janda a Oldřich Pešek.
Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně (hr. 2x); Otto Minářík: Zorka; Václav Štech: Třetí zvonění; Miloš Veselý: Irena Hronová; Josef Kubík: Podzimní píseň lásky (opereta, hrál orchestr Jaroslava Tomáška); František Bohuslav: Jitřenka (autor hrál hlavní roli); Julius Rosen: Strašidla, fraška (nebo Henrik Ibsen, stejnojm. drama); po dvou letech znovu Jiří Balda a Emanuel Brožík: Perly panny Serafinky.

1944
Alois Jirásek: Vojnarka; Jan Snížek: Příklady táhnou; Josef Kajetán Tyl: Bankrotář; Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša (v přírodě).
Z kroniky: "30. srpna nařízeno zrušení všech divadel. Činnost museli přerušit, ale členové souboru se scházeli i nadále a připravovali se na poválečné pokračování."

1945
Hned po skončení 2. svět. války, ve druhé polovině roku, ochotníci nastudovali a sehráli tři divadelní hry:
Alois Jirásek: Lucerna; J. F. Karas: Otec Božího lidu (sehráno v přírodě); Antonín Řehoř-Hýskovský: Drama otroků.

Za 6 let trvání války spolek nastudoval 54 divadelních her.
Z kroniky: "Jedině náš ochotnický spolek na celém českém západě nepřerušil během okupace svoji činnost."

1946
Režiséři Alois Kusch, Marie Dudová a Václav Filip.
František X. Svoboda: Poslední muž; Vilém John: Nejkrásnější den (hr. 2x); František Ferdinand Šamberk:Rodinná vojna.

1947
Ochotníci sehráli 5 divadelních představení, názvy se nedochovaly.

1948
Sehráno celkem 11 divadelních her, sál Lidového domu býval vyprodán. Názvy her se nedochovaly.

1949
Předseda Karel Bureš, režiséři Alois Kusch, Václav Filip, Marie Dudová, Sláva Vavřík a Václav Brich.
Ochotníci sehráli 7 představení, názvy her se nedochovaly.

1950
Režiséři Josef Babka st. a Josef Štoger.
Sehráno 7 představení, názvy her se nedochovaly.

1951
Předseda Josef Štoger, režisér Alois Kusch.
Po úředním zrušení spolků soubor přestoupil k Újezdní lidové besedě v Tlučné.
Nastudoval 2 hry – Oscar Wilde: Jak je důležité míti Filipa; Vojta Válek (nebo Jiří Balda a Leon Pohl): Česká polka.

1952
Jiří Voskovec: Rub a líc; Peter Karvaš: Půlnoční mše; estráda.

1953
Soubor přestoupil k Závodnímu klubu ROH dolu Krimich II v Tlučné. Název byl změněn na Dělnické divadlo při Závodním klubu ROH.
Předseda Václav Hlinka.
Sehráli pět představení, názvy her se nedochovaly.

1954
Režiséři Alois Kusch, Bohumír Pospíšil a Václav Hlinka.
Uvedena hra Vojtěcha Cacha: Duchcovský viadukt. Názvy dalších několika her se nedochovaly. Po ztrátě samostatnosti spolku už se o činnosti nevedly písemné záznamy.

1955
František Kožík: Přátelství; Vladimír Semrád: Nejlepší synové a dcery.

1956
Do ochotnického divadla zapojili učitelé. "Přišli s novou dramaturgií klasických i nových her."
Karel Čapek: Bílá nemoc. V soutěži divadelních souborů LUT (lidová umělecká tvorba) Léto pod Radyní získali 1. cenu.
Josef Kajetán Tyl: Tvrdohlavá žena; Miloslav Stehlík: Vysoké letní nebe; Pavel Kohout: Zářijové noci; Marie Šebková: O poschodí výše.

1957
Eduard Fiker: Padělek; Johan Nestroy, Josef Kajetán Tyl: Děvče z předměstí (opereta); Aleksandr N. Afinogenov: Mášenka; Friedrich Wolf: Profesor Mamlock – 1. místo v soutěži LUT Léto pod Radyní.

1958
Předseda Jan Skala, režiséři Alois Kusch, Zdeněk Mašát, Václav Brich, Vladimír Jindra.
Jiří Voskovec, Jan Werich: Těžká Barbora; Miloslav Stehlík: Vysoké letní nebe; Dymphna Cusack: Ráj v Tichomoří – 1. místo v soutěži LUT Léto pod Radyní.

1959
Předseda Alois kusch, režiséři Zdeněk Mašát, Vladimír Jindra, Alois Kusch, Jaroslav Kůta, Vladislav Janda.
Znovu Miloslav Stehlík: Vysoké letní nebe; Karel Čapek: R.U.R.; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; znovu A. N. Afinogenov: Mášenka; Příběh první lásky (autor nezjištěn); Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Alois Jirásek: Lucerna.

1960
Jiří Voskovec: Rub a líc; Peter Karvaš: Půlnoční mše; Jan Drda: Dalskabáty, hříšná ves.

1961
Uvedeny 3 hry, názvy se nedochovaly

1962
Hans Pfeiffer: Dva lékaři. Názvy dalších 3 her se nedochovaly.
Podle záznamů v kronice se ztratilo i nadšení ochotníků.
V dalších letech se nehrálo.

Bibliografie:
Divadelní ochotník 1929, č. 5, s. 79.

Webové stránky obce Tlučná – přepis z kroniky obce sestavil Jiří Pittr:
Historie – https://www.obec-tlucna.cz/obec-4/historie/ – 5. 2. 2021, IT.
Kronika – https://www.obec-tlucna.cz/obec-4/kronika/1900-1909/
Kronika – https://www.obec-tlucna.cz/obec-4/kronika/1910-1919/
Kronika – https://www.obec-tlucna.cz/obec-4/kronika/1920-1929/
Kronika – https://www.obec-tlucna.cz/obec-4/kronika/1930-1939/
Kronika – https://www.obec-tlucna.cz/obec-4/kronika/1940-1949/
Kronika – https://www.obec-tlucna.cz/obec-4/kronika/1950-1959/
Kronika – https://www.obec-tlucna.cz/obec-4/kronika/1960-1969/
Exc. 5.–11. 2. 2021, IT.

Archivy:
Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3304, sg 30/507/65, Dělnický OS 1909.
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 429/3418/1941, SDO.

Mapa působení souboru - Dělnický ochotnický spolek / Újezdní beseda / Dělnické divadlo při ZK ROH dolu Krimich II

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.