Soubory: Divadélko Na štaflích / Divadlo mladých SSM ZK Jas

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1972
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 198x
Působení: 197x, 198x

1971-1988... Divadélko Na štaflích, soubor malých jevištních forem Sdruženého klubu ROH Dobruška, 10 členů, vedoucí Zdeněk Zahradník.

Období první – studentské… aneb Poněkud krutá daň zrání (1974 – 1977)
Spíše než „vstoupilo“ by bylo vhodnější napsat, že do nich vtrhlo - v dusné atmosféře 70. let s velkou dravostí a revoltou mládí.
1974 - 3. 5. - Po prvních nesmělých pokusech předstoupil soubor před veřejnost 3. května v tzv. loutkové scéně (v prvním patře bývalé textilní firmy Josefa Hartvicha v Nádražní ulici čp. 606) s pásmem poezie s reprodukovanou hudbou a diapozitivy Jana Hanušová: HODINA ZAMILOVANÝCH, ve kterém účinkovali Markéta Štěpánová, Mirka Podolská a Václav Verner, který také měl se Zdenou Školníkovou režii, 13. 9. - montáž ze zpěvu, reprodukované hudby, poezie, tance a diapozitivů VÁLKU NE !!!. V režii Václava Vernera vystupovali Zdeněk Zahradníček, Markéta Štěpánová, Lenka Borovská, Eva Netíková, Pavla Černá, Jaroslav Tichý a v neposlední řadě i sám režisér. .....
1975 uvedlo DNŠ v loutkové scéně pásmo francouzské galantní poezie s doprovodem loutny KDYŽ NA KUTĚ ŠLA PANÍ, v němž v režii Zdeňka Zahradníčka účinkovali Lenka Borovská a Václav Verner, na loutnu doprovázel Josef Vondráček.
1976 - 29. 3 - VINCENTOVA ZPOVĚĎ, monolog z dopisů Vincenta van Gogha s reprodukcemi jeho kreseb a obrazů od Jaroslava Tichého, v němž ve vlastní režii vystoupil Václav Verner, 4. 12. JAZZOVÁ INSPIRACE, pořad inspirovaný stejnojmennou knihou Lubomíra Dorážky a Josefa Škvoreckého a sestavený z bluesových textů amerických hudebníků (v podání Zdeňka Zahradníčka, který měl současně režii, Lenky Borovské, Markéty Štěpánové, Václava a Aleše Vernerových) a klavírní improvizace Josefa Kovaříčka.
1977 kolektiv: Jazzová inspirace, 10. 5. - se pod hlavičkou DNŠ představila svým pohybovým a tanečním představením ETUDY pantomimická skupina vedená Evou Netíkovou, pod jejímž režijním vedením vystupovali kromě ní též Věra Fléglová, Zdena Veverková a Václav Verner, 25. 12. divadélko uvedlo hru DAŇ ZRÁNÍ Hany Bednářové, při níž spojili v režii Václava Vernera síly „Štafláci“ (Věra Vidláková, Lenka Borovská, Jiří Králíček, Zdeněk Zahradníček, Josef Veverka, Kamila Kiliánová, Zdena Veverková) s Jiřím Sedláčkem, hercem ochotnického souboru F.A. Šubert. Byla to první a zároveň poslední celovečerní inscenace DNŠ. Silná generační výpověď předchozích představení, která dospěla do stádia klasického činoherního divadla, se poněkud vytratila a původně studentský soubor se rozešel a odmlčel.
----
1983 - 28. 10. - O oživení DNŠ se po necelých šesti letech pokusil Zdeněk Zahradník inscenováním jednoho z nejlepších textů české dramatiky 80. let (alespoň podle jeho názoru), a sice DOBOVÝCH TANCŮ Karla Steigerwalda.
1984–1986 druhé odmlčení.
1986 - 28. 3. se DNŠ vrátilo na malé jeviště rekonstruované loutkové scény a sáhlo do dalším textu Karla Steigerwalda, tentokrát hříčce …A TAK TĚ PROSÍM, KNÍŽE, v níž vystoupili v rolích Kupce Zdeněk Martinec a Notábla Zdeněk Zahradník, který měl současně režii. Ukázalo se, že komornější text v menším prostoru s méně hrajícími figurami je divadélku mnohem bližší.
1987 27. listopadu 1987 premiéry inscenace Zdeňka Zahradníka PRODANÁ „PRODANÁ NEVĚSTA“, která byla vystavěna na pozadí historicky pravdivé a poněkud absurdní situace, kdy autor libreta „české národní“ opery Karel Sabina, kterého představoval Zdeněk Martinec, je současně konfidentem c.k. rakouské policie, zastupované zde policejním komisařem Franzem Jawurkem v podání režiséra. Jako svědkyně u policejních výslechů pak vystupovala sama Marie Krušinová alias Romana Šotolová. Tato inscenace (na rozdíl od předchozí) se dočkala mnoha repríz, účasti na několika přehlídkách i pohostinských vystoupeních – např. i ve slavném D111 v Českých Budějovicích.
1988 - 31.10. na scéně v loutkárně a ve které v úpravě a režii Zdeňka Zahradníka (včetně malé role Listonoše) uvedena RODINA TÓTŮ Istvána Örkényho. Ukázalo se, že další cestou pro DNŠ jsou buď texty s výraznou autorskou úpravou, která odpovídá názorům a potřebám vyjádření většiny souboru, případně inscenování textů vlastních, 27. 11. - podle Karla Sabiny: Prodaná nevěsta, r. Zdeněk Zahradník, postavena na svérázném verbálním dezinterpretování jako tvůrčí metodě. Účast na KP Inspirace, Letohrad a na přehlídce AUDIMAFOR (Dopis do XXX. století), Zdeněk Zahradník: Oáza.
1989 - Divadélko Na štaflích SK ROH, Zdeněk Martinec – Zdeněk Zahradník: Oáza, r. Zdeněk Martinec, Zdeněk Zahradník. Účast na KP Inspirace, Ústí nad Orlicí. OÁZA. Účast na Rampa, Praha. Účast NP JH - nesoutěžní. Následujícího týdne se objevila na OV KSČ v Rychnově nad Kněžnou od tamních soudruhů stížnost, kterou se pak – zejména s odvoláním na projev soudružky Jiřiny Švorcové o potřebě odvážné satiry na sjezdu divadelních umělců - podařilo odrazit.

Jan Císař o vstupu inscenace Divadélka na štaflích Oáza do přímého politického kontextu koncem 80. let 20. stol.: "Divadélko zvolilo formu vyloženě politického kabaretu, jenž v podobě “rozsáhlejší” předscény “voskovecko-werichovského” typu předvádělo příběh dvou turistických značkařů, kteří vytyčují pro jiné cestu k oáze, aniž vědí, kde je a kudy se k ní jde. Nicméně - jsou k této činnosti povoláni a přes svou slepotu a bezradnost jsou přesvědčeni o tom, že jako “předvoj a vůdci” ukážou ostatním cestu. Druhý alegorický význam tohoto příběhu i všech situací a rozhovorů byl tak jasný, že jej obecenstvo přijímalo jako význam “prvotní” a okamžitě si jej převádělo do svých zkušeností s “vedoucí úlohou strany”. (Cesty.)

Režisérem a vedoucím souboru stále PhDr. Zd. Zahradník.
------
Činnost po roce 1990 viz dále druhá část textu Zd. Zahradníka Téměř půlstoletí na štaflích...

1999 - PhDr. Zdeněk Zahradník: "Betlém". Účast na přehlídce vyspělých DS, XXVIII. Symposion, Třebechovice.

Bibliografie:
ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 185.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 321.

CÍSAŘ, Jan: Mezník? (JH 1989) AS 1989, č. 10, s. 21.

DIVADLA svítící do tmy. (Malé scény 70. let 20. století.) Praha, NIPOS 2006, s. 150.

EXNAROVÁ, Alena: Smysluplný maratón. (JH 1989) AS 1989, č. 10, s. 2.

ZAHRADNÍK. Zdeněk: Téměř půl století Na Štaflích aneb Od studentského divadla k seniorské exhibici. Přehled téměř padesátiletého působení souboru. Dobrušský vlastivědný almanach, r. I, 2017, s. 36-42.

ŽANTOVSKÝ, Petr: Audimafor: účty a výhledy. AS 1988, č. 5, s. 5. Vitiněves, Wolker, Nový Bydžov, “A”.

ŽANTOVSKÝ, Petr: Inspirace jako řemen. Amatérská scéna 1988, č. 9, s. 13.

Archivy:
Dobruška, Vlastivědné muzeum, č. 225 kartotéka her

Praha, kART: Evidenční karta ÚKVČ, 1988.

Poznámka:
Dobruška, Hradec Králové: Ocenění pro PhDr. Zdeňka Zahradníka

Medaili statutárního města Hradec Králové převzal z rukou královéhradeckého primátora Otakara Divíška při slavnosti k výročí vzniku samostatné Československé republiky dobrušský rodák Zdeněk Zahradník. Žije stále v Dobrušce a již mnoho let stojí v čele Muzea východních Čech. Je členem Kulturní komise a Komise cestovního ruchu, které zřídila rada statutárního města Hradec Králové jako své poradní orgány. V Dobrušce je znám jako zakladatel Divadélka Na štaflích, organizátor každoročních Zahradních divadelních slavností, Vánočního zpívání na rynku a v současné době sklízí úspěchy jako spoluautor a herec obnoveného divadelního představení Oáza z prostředí turistických značkařů. (zr) Vloženo 30.10. 2009.

Mapa působení souboru - Divadélko Na štaflích / Divadlo mladých SSM ZK Jas

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.