Soubory: Sokol St. Louis

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1859
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1911
Působení: 185x, 186x, 187x, 188x, 189x, 190x, 191x

Budova na Taylor ulici je ve své době největší českou národní budovou v Americe. Byla vystavěna Slovanskou lípou, která následně přešla v T. J. Sokol. Zděná budova, v níž byl byt a sklepy, v prvním patře byla sborová síň, výčep, knihovna, byt a tělocvična Sokolů. Ve druhém patře pak je prostranná síň s jevištěm a galerií, výčep a pokojík pro dámy. Sokolský sbor měl 80 členů a vlastní majetek ve výši 20 000 dolarů, na němž však byl dočasný dluh. Sbor byl založen 18. března 1871 a v jeho vedení stáli: Y. Němeček předseda, Ant. Legro náměstek, F. P. Barcal tajemník, Jos. Pavlík pokladník. Správní výbor: Josef Skalický, Ant. Jelínek, a Fr. Cilík. Náčelník Sokola Jan Nížkovský; jednatel síně J. Kostner. V budově Sokola bylo centrum národního života českého v Chicagu, scházely se tu spolky české i polské, konaly se zde časté přednášky, různé zábavy, plesy a divadla. Divadelní představení se vyjma letní sezony hrála každou druhou neděli. „Sbor ochotníků pracuje všemožně, aby udržel budovu tuto Češstvu chicagskému, a jeví vzorné smýšlení národní, obětavost a horlivost.
Znovuzaložen byl 14. března 1875 po několikerých pokusech sokolské činnosti a slučování se Slovanskou lípou. Již v únoru 1876 se konají první divadelní představení. Následně na to vzniká i nová sokolská knihovna. V průběhu činnosti došel spolek několikrát k úpadku a až v roce 1890 má 113 členů a pracují zde odbory tělocvičný, pěvecký, divadelní, čtenářský a dámský spolek Vlasta. Spolek také vede českou školu. Budova Česko-Amerického Sokola, druhé středisko národního života, vedeno a spravováno poctivými a obětavými národovci, nalézá se na ulici De Koven č. 106. Je o něco menší nežli síň T. J. Sokola, má jen jedno patro, v němž nalézá se prostorný sál s jevištěm a přední dvě místnosti, jedna pro nálevnu, druhá pro potřeby vedlejší a nad těmi jest prostranná galerie. Podporující Sbor Česko-Amerického Sokola má 85 členů. Posláním sboru je tělocvik, české divadlo a vzájemné podporování se. „Majetek svůj páčí sbor na 15 000 dolarů mimo budovu spolkovou, která se může ceniti asi 12 000 dolarů. Příspěvky ku sboru obnáší 1,25 dolaru čtvrtletně a nemocný obdrží od sboru 5 dolarů týdně. Sokol také hrál v Union Capitol Hall 9. ulici a Allen Avenue.

1874 překlad Jiří Sádlo: Rip Van Vinkle, r. Jiří Sádlo, Johann Nestroy, překlad Josef Kajetán Tyl: Enšpígl, aneb, Každou chvíli jiné čtveráctví, Jenovéfa, August von Kotzebue: Nájemník Kmínek z Kohoutova.
1876 Jindřich z Dubé, r. K. Sachr, Fraška a basa, r. K. Sachr.
1877 B. Volkán: Černá Hora aneb Boj za svobodu, r. V. Matějka, Eugène Scribe: Židovka, r. V. Matějka.
1878 Ernst Benjamin Salomo Raupach: Mlynář a jeho dítě, r. K. Sachr, Jan Nepomuk Štěpánek: Loupežníci na Chlumu, r. K. Sachr, Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, r. K. Sachr, František Ruth: Rozpustilí kluci ve škole, r. K. Sachr.
1879 Svatojanka, r. A. Vrána, dle B. Kaisera Josef Kajetán Tyl: Kněz a voják, r. František Rainer, Jaroslav Hof: Křižáci ve Svaté zemi aneb Za života pohřbená jeptiška, r. František Rainer, Josef Janke: Červ svědomí, r. František Rainer, Josef Kajetán Tyl: Lesní panna, aneb, Cesta do Ameriky, r. František Rainer.

1880 ředitelem Václav K. Tříska, upraveno vlastní jeviště na 10. ulici a Marion Avenue.
1880 Josef Štolba: Staří blázni, František Cimler: Kříž u potoka, Eliška Pešková: Farářova kuchařka, hráno na 10. ulici a Carrol Avenue v Union Capitol Hall.
1881Ernst Benjamin Salomo Raupach: Mlynář a jeho dítě, r. V. K. Tříska.
1882 Charlotte Birsch-Pfeiferová: Sirotek Lowoodský, r. V. J. Bandhauer, uvedeno v Kesters Hall na 9. ulici a Barry Avenue, Savojanka, Adolphe d ́Ennery: Dva sirotci.Po roce 1884 mezi významné ochotníky patřili K. Milčič, František Drapalík, Václav Procházka, Josef Macner, K. Jeřábek, Václav Vimr, M. Vimr, Šefčík, R. Krysl, František J. Holman, Josef Sazama, Stanislav Větrovec, Marie Polepilová, A. Procházková, A, Janišová, Stala Tesařová, Kateřina Rainerová, sestry Matyášové, A. Srnka, M. Milčič, Božena Novák.
1888 Josef Kajetán Tyl: Kutnohorští havíři.

1890–1891Josef Jiří Kolár: Žižkova smrt, Zvoník Notredamský, K. Julius, upravil František Josef Janke: Tkalcovský tovaryš, Břetislav a Jitka, Eliška Pešková: Cikánka a její děti.
1892 Josef Kajetán Tyl: Zlatohlav, kníže Krkonošských hor, V. Lipovský: Dívka z Podskalí, dle A. H. Sokola napsal Vilém Votruba: Tvrdé palice, Adolphe d ́Ennery: Dva sirotci, František Adolf Šubert: Jan Výrava.
1893 Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, Karel Fořt: Carův kurýr, Josef V. Žák: Do všeho se plete, Adolphe d ́Ennery: Nevinně odsouzen, hráno v sále Č.S.P.S. na Dolman ulici a Alen Avenue. 1894 Josef Ladislav Turnovský: Vesničané, František Ferninand Šamberk: Divadelní vlak, aneb, Vzhůru do Prahy, J. Preis Javorský: U jezera.
1895 František Ferdinand Šamberk: Kulatý svět, V. Lipovský: Výškovský žid.
1896 divadlo pobořeno tornádem.
1897 František Hrdý: Národní slavnost v Praze, František V. Jeřábek: Služebník svého pána, Therese Megerle: Urozená dáma a dívka z lidu aneb Nový Monte - Christo ženského pohlaví, Viktor Hugo, upravil Josef Jiří Stankovský: Bídníci.
1898 Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, aneb, Ludrácký trojlístek, Ludvík Anzengruber: Sedlák křivopřísežník, František Ferninand Šamberk: Palackého třída 27, Vpád Švédů do Prahy.

1899–1907Všechny hry řídil František Rainer.
Zschokke, Heinrich: Krásná Sidonie, Josef Kajetán Tyl: Lesní panna aneb Cesta do Ameriky, Zlatá svatba, Jaroslav Vrchlický: Exulanti, Karel Fořt: Zkrocení zlé tchýně, Jules Barbier: Bílá otrokyně (Sarah), Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Jan Baptist Kühnl: Chudá holka, dle Haffnera zpracoval Josef Emil Kramuele: Muž národa, Josef Kajetán Tyl: Život za přítele, dle Kaisera přeložil B. Zbraslavský: Bratr honák aneb Venkované v hlavním městě, Marie Terezie, Barbora Mellanová: Hra osudu aneb Z čeledína statkář, Adolphe d ́EnnerY: Dva sirotci, František Ferninand Šamberk: Era Kubánkova, Václav Vrána: Můj Vojtíšek, Antonín Lokay: Vzorný manžel, Bedřich Shiller, přeložil Josef Jiří Kolár: Loupežníci, Alois Rada: Lišák a Smola, aneb, Veselí tuláci, František Adolf Šubert: Probuzenci, Walter Scovell: Dva malí tuláci, Oheň na Zbraslavi, Friedrich Schiller, přeložil Josef Jiří Kolár: Úklady a láska, Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, Chodové, Jan Baptist Küh: U bílého koníčka, Ernst Benjamin Salomo Raupach: Mlynář a jeho dítě, Jan Baptist Kühnl: To jsem sám rád!, Jan Baptist Kühnl: Sever proti jihu, Otto Faster: Pražské švadlenky, Zlatá svatba, Josef Kajetán Tyl: Rozina Ruthardová, Karlíčkova teta, E. Grange, L. Thiboust, překlad Jan Baptist Kühnl: Zlodějka dětí, Alfréd Delacour, překlad Anna Rajská: Slepá nevěsta, aneb, Pařížský ďábel.
1908 Na režii her se podíleli Antonín Hájek, Karel Jeřábek, Josef Macner, A. J. Čejka a František Rainer.
1908 Město a vesnice, Paul Armond: Sluha pánem, G. L. Pracný: Holka z fabriky, Jan Vávra: Pod krovem otcovským, František Ferdinand Šamberk: Podskalák, Emanuel Zítek: Karel Modrava, František Ferndinand Šamberk: Divadelní vlak, aneb, Vzhůru do Prahy!, Leon Glifton dle Jeana Francoise Alfreda Bayarda přeložil Jan Nepomuk Vávra-Lomnický: Vicomt z Letorieru, aneb, Jak se přízeň získá, Ladislav Stroupežnický: Černé duše, František Hlavatý: Mlsní kocouři, Josef Skružný: Svobodní zednáři, Josef Vik, Josef Houžvic: Poklad, Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský: Sliby – chyby, Josef Kajetán Tyl: Život za přítele.
1909 Stříbra král, r. V. Tušl, František Hlavatý: Osudné jmeniny, aneb, Nevinný dáreček, Carl Costa: Náš Pepíček, Karlíčkova teta.

1911 ředitelem František Rainer.
1911 Josef Štolba: Matčino dílo, Karlíčkova teta, František Hlavatý: Mlsní kocouři, Jan Baptist Kühnl: Ona něco ví, Emile Erckmann: Tvrdohlavci, Antonín Lokay: Vosí hnízdo.

Dále bez vročení uvedeny tyto inscenace:Robert Miseti: Vdova po živém, Adolf von Wilbrandt: Dcera Fabricínova, Josef Štolba: Za šlechtickým erbem, Oskar Blumenthal: U bílého koníčka, Gabriela Preissová: Gazdina roba, Alois Koldinský: Hraběnka z podskalí, Carl Laufs: Svobodní zednáři, V. Staněk: Jiná krev, Alexandre Bisson: Bezejmenná, Alois Rada: Lišák a Smola, aneb, Veselí tuláci, Gabriela Preissová: Její pastorkyňa, Emile Erckmann: Polský žid, František Ruth: Ideál, Karel Fořt: Holka pro všecko, Otto Faster: Zelené mládí, Richard Voss: Běda přemoženým! (Napoleonova první láska), Curt Craatz: Rozvedený pán (Muž dvou žen - Dvojí sňatek), Josef Štolba: Matčino dílo, Jan Baptist Kühnl: Tajný kabinet, Milionový strýček, Karel Rožek: Podzimní svítání.

Bibliografie:
NĚMEC, Jiří: 150 let krajanského ochotnického divadla v USA 1868 - 2018