Cookie Consent by Free Privacy Policy website
Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Divadelní ochotníci mžanští / JDO Tyl

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1874
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1925
Působení: 187x, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x
pokračovali jako Čtenářsko divadelní jednota
amaterskedivadlo.cz/form.php?data=soubor&id=6950

Rolník V. Jahelka shromáždil kolem sebe hlouček snaživců, zvláště Ant. Dubce, Jos. Munzara, Jos. Krejčího, a za pomoci tehdejšího administrátora fary dohaličské Jana Macháčka zřídil divadelní spolek v Mžanech. První představení bylo 14. června 1874 v hostinci Jos. Krejčího a zvolena hra Matěje Kopeckého Loupežníci na Chlumu. Hrálo se, dle tvrzení tehdejšího kronikáře, pěkně a i hmotný zisk byl na tehdejší dobu značný, neboť se vybralo na vstupném 54 zl.
1874 - 1894 ředitelem Václav Jahelka.
1874 Matěj Kopecký: Loupežníci na Chlumu, J. K. Tyl: Paličova dcera, V. Lipovský: Dívka z Podskalí.
Následují další inscenace bez vročení do 1880:
Roman Nejedlý: Jan za chrta dán, Ernst Benjamin Salomo Raupach: Mlynář a jeho dítě, Friedrich Kaiser: Bratr honák, aneb, Venkované v hlavním městě, Smůla nad smůlu, Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk, Eliška Pešková: Otče náš, Eliška Pešková: Cikánka a její děti, J. D. Zschocke: Krásná Sidonie, J. Mikuláš Boleslavský: Katovo poslední dílo, František Josef Raymann: Vyhrané panství, Kolda Malinský: Sultánova smrť, Josef Kajetán Tyl: Jan Nepomucký, Chatriand: Polský žid, Alfred Delacour, přeložila Anna Rajská: Slepá nevěsta, aneb, Pařížský ďábel, Charlotte Birch-Pfeiffer: Diblík, šotek z hor.

1878 koupeno v Hořicích starší jeviště.

Divadelní ochotníci hrají 4.9.1881 v hostinci pana Jahelky za spoluúčinkování okolních studujících veselohru Frantička Josefa Jankeho "Montek a Kapulet" a frašku C. A, Paula "Francínkovy námluvy".
Zisk věnován na znovuzřízení Národního divadla.
České noviny 3.9.1881.

Ochotníci sehráli 29.1.1882 v místnostech Jana Jahelky drama "Kříž u potoka". Ochotnický spolek v Mžanech trvá již od roku 1874. Největší zásluhu o jeho chod má pan Václav Jahelka, rolník ve Mženech, který na své náklady pořídil divadelní šatnu a dbá na to, aby se každý kus řádně vypravil. Pan Karel Mišák, měšťan z Hořic, který co režisér neváhá k nám vážit cestu přes dvě hodiny vzdálenou.
České noviny 8.2.1882.

Následují další inscenace 1881 - 1884
F. G. Tobolecký: Proklatec, aneb, Víra, naděje, láska, Alois Rada: Veselý švec, August von Kotzebue: Žebračka a její syn, Jindřich Hanuš Böhm: Zakletý princ, Josef Kajetán Tyl: České amazonky, aneb, Ženská vojna, František Josef Janke: Montek a Kapulet, František Cimler: Kříž u potoka, Ludvík Anzengruber: Sedlák křivopřísežník, Jan Alfred Hrouzek: Růže Lužanská, aneb, Kletba a požehnání, Václav Vlastimil Hausmann: Ženich z města, aneb, Klarinetista na útěku, Alois Berla: Čím dál, tím hůř!, Pedro Calderón de la Barca: Jen moudře, František Ferdinand Šamberk: Podskalák, František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna.
1885 K. Š.: Dědkův kalmuk, J. K. Tyl: Paličova dcera.
1886 Béďa Kaiser: Cikán v dílně kamenické,.
1887 Jindřich Böhm: Hoši z osmnácté chasy, Josef Štolba: Staří blázni.
1888 bylo pořízeno nové jeviště s malovanou oponou. Motivem malíři Skálovi z Prahy byl Libušin soud.
1888 Břetislav a Jitka, J. K. Tyl: Kníže ďábel.
1889 Rudolf Kneisel: Chudý písničkář.

1890 Josef Štolba: All right, Josef Štolba: Závěť.
1993 Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic.
1894 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti.
1895 J. P. dle Heřmanna Schmieda: Dračí dráp.
1896 Eliška Pešková: Furiant, Eliška Pešková: Zrzavá.
1897 František Ferdinand Šamberk: Kulatý svět, Leopold Stirský: Nevěsta z obžínek.
1898 Josef Mervart: Na statku a v chaloupce.
1899 předsedou Václav Zámečník.
1899 Václav Moser: Matčina píseň.

1900 Friedrich Kaiser: Bratr honák, aneb, Venkované v hlavním městě, J. K. Tyl: Paličova dcera.
1901 Karel Pleskač: Poklad.
1902 V. Lipovský: Dívka z podskalí.
1903 Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk.
1904 Ladislav Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník, Jan Alfred Hrouzek: Růže Lužanská, aneb, Kletba a požehnání.
1904 za souhlasu Čtenářsko-ochotnické jednoty a hasičů, došlo sloučení spolků, režisér Vettr.
1905 J. P. dle Heřmanna Schmieda: Dračí dráp.
1905 předseda Václav Churáček.
1906 Erkcmann, Chartain: Tvrdohlavci.
1907 Rudolf Kneisel: Chudý písničkář, Eliška Pešková: Diblíkova dceruška.
1908 Václav Stěžerský: Lucifer, aneb, Zázračný elixír, Charlotte Birch-Pfeiffer: Diblík, šotek z hor.
1909 režisérem František Frydr.
1909 Antonín Lokay: Vosí hnízdo, Luděk Archleb: Nevěsta za českou korunu, Maria Günther: Kristuška.

1910 Otto Faster: Zelené mládí, V šumavském zátiší, Maria Günther: Kristuška, Silvestrovská zábava.
1911 předsedou Václav Jahelka, odloučení od Čtenářsko-divadelní jednoty.
1911 Carl Costa: Bratr Martin, Silvestr.

1912 Ferdinand Oliva: Julinčiny vdavky.¨
1912 předseda Antonín Zámečník.
1913 Otokar Pospíšil: Smír, Otto Faster: Pražské švadlenky, Ruda Mařík: Trampoty pantáty ze Lhoty, Rudolf Robl: Hastrman.
1914 J. Beran: Srdce, Spolkový ples.
1918 Petr Max Malloch: Když vrány táhnou.
1919 Josef Skružný: Románek na horách, Národní slavnost, Mrštíkové: Maryša, Karel Fořt: Z českých mlýnů, František Xaver Svoboda: Poslední muž, Silvestr.

1920 předsedou Antonín Zámečník, režie Česák.
1920 Karel Ladislav Kukla: Hrobník a jeho dcera (Vladařka smrť), (Mrtvá říše), Eugen Bartoš: Ideály manželství, Adolf Bogner: Cikánčina pomsta.
1921 soubor se stěhuje do hostince pana Juhelky.
1921 Karel Piskoř: Obnažené duše, Karel Fořt: Růže ze Sibiře. Odchází dlouholetý režisér František Česák a nahrazuje jej František Henčl.
1922 stěhování do hostince Josefa Ryby a příprava nového jeviště a opony, r. František Henčl, následuje řídící Metelka.
1922 Karla Lužanská: Jindra, Karla Lužanská: Jindra, hraběnka Ostrovínová, Václav Stěžerský: Lucifer, aneb, Zázračný elixír, Josef Kubík: Bílý lev ("Na Seině a na Vltavě"), Karel Piskoř: Ta, jíž lze odolati, Adolf Bogner: Pytlák Martin.
1923 předseda František Dubec, r. Ladislav Metelka, soubor v hostinci pana Munzara.
1923 Karel Fořt: Kráska ze Šumavy, Alexandre Bisson: Bezejmenná, Václav Štech: Deskový starek.
1924 předsedou František Dubec.
1924 Josef Skružný: Ptačí mozky, August von Kotzebue: Žebračka a její syn, dle Stankovského upravil Viktor Nejedlý: Vlastencové z Boudy, Franz Nissel: Čarodějka, aneb, Láska tulákova.
Bibliografie:
BOROTINSKÝ, Jaroslav: Poslání venkovských ochotnických divadel před 50 a 60 lety. Časopis Československé divadlo, ročník II. Praha 18. 11. 1924, sešit 17., str. 267.
Archivy:
Mžany, Obecní úřad, Pamětní kniha JDO Tyl, 1874 - 1925

Související Obrázky

Mžany, JDO, Pamětní kniha, 1874 - 1925
Mžany, JDO, Pamětní kniha, 1874 - 1925
Mžany, JDO, Pamětní kniha, 1874 - 1925
Mžany, JDO, Pamětní kniha, 1874 - 1925
Mžany, JDO, Pamětní kniha, 1874 - 1925


Mapa působení souboru - Divadelní ochotníci mžanští / JDO Tyl

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Mžany, JDO, Pamětní kniha, 1874 - 1925
Mžany, JDO, Pamětní kniha, 1874 - 1925


(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.