Cookie Consent by Free Privacy Policy website
Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Škola

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1920
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1937
Působení: 192x, 193x
Škola

1920 - v dubnu - Jaroslav Průcha: Pro tatíčka presidenta, první české školní divadelní představení se hrálo v pavilonu Vojenského plicního ústavu ve Lhotě.
Další školní představení nacvičila učitelka Marie Zapletalová rozená Grézlová (1891-1970), manželka řídícího učitele české školy obecné ve Šternberku Petra Zapletala (1885-1963).

1921 - v květnu - Vojtěška Baldessari Plumlovská: Zlatá husa. Hrálo více než 60 dětí i několik dospělých a uváděla se 3x pro děti z města a okolí, pro dospělé a pro vojáky v pavilonu léčebného ústavu ve Lhotě.

1922 - Baldessari Plumlovská: Honza v zakletém zámku, účinkovalo 38 dětí, hrána opět 3x. Velitel pplk. Stavěl hercům zdarma propůjčil divadelní pavilon ve Vojenském ústavu. Poté pohádka Honza, švec a Kašpárek.

Od 1923 hrály i děti pod vedením učitelů většinou v nově přistavené divadelní dvoraně Národního domu.
1923 - v květnu - Jan Beran (Bartoš?): O zakletém srdíčku, režie učitel Klement Introvič (1870-1950, režisér, přední herec, zručný kreslíř a akvarelista také maloval plakáty, kulisy a herce maskoval). Hráno opakovaně - 37 žáků obecné školy a 5 žáků měšťanské školy.

1923/24 - Hubáček: Pro českou školu, obraz ze života české menšiny v boji o českou školu nacvičil učitel Vilém Cabák k slavnostnímu zahájení nového školního roku se žáky i pedagogy obecné školy.

1925 - 29., 30.8. a 2.9. - V. Baldessari Plumlovská: Bílé růže, režie řídicí učitel obecné školy Petr Zapletal (1885-1963, režisér a úspěšný herec). Hra uvedena za přítomnosti autorky při příležitosti otevření nové budovy měšťanské školy. Hrálo 26 osob, z toho 6 dospělých za součinnosti s hudebním kroužkem místního odboru Národní jednoty.
1925 - V. Baldessari Plumlovská (podle B. Němcové): Babička v zámku, režie Marie Zapletalová.

1926 - v červnu - Jaroslav Průcha: Krakonošova medicína, režie P. Zapletal, 26 osob, z toho 6 dospělých.

1927 V. Baldessari Plumlovská: Sněhurka, režie P. Zapletal, velký úspěch, provedení, výprava i návštěvnost se zdařily. Hrálo na 50 dětí, s nimi pět učitelů.
1927 - v dubnu - V. Baldessari Plumlovská: Nespokojená Káča, hráli žáci 4. třídy měšťanské školy, nacvičila odborná učitelka M. Zapletalová.
1927 - v červnu Plavec: Jeden za druhého, režie učitel obecné školy Vilém Cabák. V jednoaktovce se zpěvy měly dramatické výstupy i děti z mateřské školy.
1927 - 16. 6. - pro tradiční dětskou veselici na zahradě Národního domu připravila učitelka MŠ Františka Bubeníková s dětmi tělocvičnou scénu Jak Vašek štěstí našel.

1928 již měla česká obecná škola pět samostatných tříd. Všichni její vyučující včetně řídícího učitele, učitelky mateřské školy i učitelky ručních prací hráli divadlo, kromě nich také někteří vyučující měšťanské školy a několik dalších členů dramatického kroužku NJ.
1928 - Joža Toucová-Mettlerová: Pohádka o květu zapomnění, v pohádce účinkovalo přes 80 dětí a dospělí, byla 4x reprízována v okolí a předvedena také v Prostějově u ochranitelského odboru Národní jednoty (vnitrozemské NJ měly v té době patronát nad "hraničářskými" odbory NJ, které pracovaly v mnohem těžších podmínkách národnostní menšiny). Velice příznivý ohlas mělo vystoupení hraničářských dětí ze Šternberka i v tamním soudobém regionálním tisku (prostějovské Hlasy z Hané, olomoucký Pozor a Hlas lidu):

"Výkony žactva překvapily publikum přednesem, jistotou pohybu v tancích i rejích, lahodností ve zpěvu a dobře zapadaly do pohádkové scény. Padesát drobných postaviček rejdilo na jevišti v podobě barevných květů růží, zvonků, lilií, zářivých světlušek i těkavých motýlků; i černé vojsko ukrutného prince Dobyvatele, hlasatel i lid, hledající útěchy čarovného květu zapomnění, byli asentováni z řad našich drobných ochotníků. Obsáhlou roli dvorního šaška ovládl pamětně a dobře vystihl žák Lenk. Úlohy dospělých sehráli členové učitelských sborů. ..." (dle novinového výstřižku z kroniky V. Hůzová)

1928 - v červnu - Květoslava Jírová: O popelce, pro dětskou veselici v Národním domě připravila učitelka MŠ Fr. Bubeníková.
1928 - před Vánocemi - Milady Bařinková: O smutné princezně. O vybavení scény a květinovou výzdobu se jako vždy staral zahradník ústavu choromyslných Josef Piskoř.

1929 - V. Baldessari Plumlovská: Krakonoš, dramaturgie i režie Petr Zapletal. Hrály děti z obecné i měšťanské školy, učitelé a hudební doprovod. Kroje opět šily učitelky z obecné a mateřské školy a dekorace pro scénu i herce zhotovil Josef Piskoř.
1929 - 31.5. - V. Baldessari Plumlovská: Dukátová semena, režisér P. Zapletal, ve hře vystupovalo v ní 65 dětí ve věku 4-12 let a 5 dospělých (Fr. Bubeníková, M. Čecháčková - Štýbnarová, Kl. Introvič, Jar. Kořalka, Marie Turečková). Čistý výnos šel ve prospěch chudých hraničářských dětí. Hra byla několikrát opakována a v říjnu téhož roku úspěšně předvedena i v Prostějově.

1931 - Ant. Fischerová-Kučerová: Když hračky oživnou, s žáky MŠ a obecné školy nacvičil P. Zapletal, účinkovalo také pět členů učitelského sboru - Fr. Bubeníková, Kl. Introvič, Jar. Kořalka, Marie Zapletalová, Marie Čecháčková.
---
1931 Fr. Kňourek: Ubrousku, prostři se, nacvičily děti z vojenského ústavu.
---
1934 - 12. a 13.5. - Baldessari Plumlovská: Zlatá nit, ke Dni matek. Ve hře vystupovaly kromě učitelstva i děti z MŠ a obecné školy. 30.5.1934 s touž hrou ještě zájezd do Prostějova.

1936 - v květnu - Jan Beran a Rudolf Robl: Hastrman, režie P. Zapletal, nacvičili členové učitelského sboru s dětmi obecné školy, v titulní roli hastrmana Kl. Introvič. Hru opět zpestřovaly reje, tance a hudební doprovod. Tehdejší vstupné: sedadla 4, 3, 2 Kč, k stání 1 Kč. Výtěžek 500 Kč určen pro chudé.

1938 - v květnu - Čeněk Habart, hudební doprovod A. Schwarziger: Tajemný dub. Dramatickou pohádku o osvobozené vlasti se zpěvy a tanci nacvičili ochotníci ONJ ve spolupráci s českou školou a hudebním kroužkem J. Kauckého.

Lze říci, že šterberští učitelé při přípravě představení s dětmi sahali k literárně nejkvalitnějším soudobým hrám pro děti. Vybírali texty zdůraňující morální a demokratické hodnoty a vzhledem k přímému ohrožení republiky a národnostní situaci ve městě i odpovídající vlastenecké postoje.

Ani ne půl roku po uvedení Habartovy pohádky německý zábor Sudet po Mnichovské dohodě nucené vystěhování Čechů do vnitrozemí:
"6. října ve 22 hodin došly pokyny, že Šternberk bude co nejdříve obsazen německým vojskem, ať se tedy veřejní zaměstnanci, školy, spolky a obyvatelé co nejrychleji vystěhují. Německé vojsko obsadilo město už 9. října." (Hlůzová s. 53)
Bibliografie:
HLŮZOVÁ, Vlasta: Ochotnické divadlo ve Šternberku. Šternberk 2012.

Související Obrázky

Šternberk, Škola, Krakonoš, 1929
Šternberk, Škola,Dukátová semena , 1930


Mapa působení souboru - Škola

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Šternberk, Škola, Krakonoš, 1929
Šternberk, Škola,Dukátová semena , 1930


(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.