Soubory: Sokol

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1920
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1938
Působení: 193x

Tělovýchovná jednota Sokol,
v divadelní činnosti dominovala jak nápaditostí, tak co do počtu sehraných představení.

1922 - místní autor František Havlík: Schovanec a schovanka.
V kronice je uvedeno:
„Starší herci opět si zahráli. A jak všeobecný úsudek zněl, hráli výborně. Děj hry je místní z roku 1848. Spisovateli se podařilo obratným perem zachytit dobu revolučního roku 1848. Celý děj má řadu výstupů. Rychtář, rychtářka, schovanka, mladší dráteník Ivan. Jeviště jsme upravovaliv hořením cípu, cvičiště mezi lipami. Statek se stodolou jsme tam postavili. Co to dalo práce. Sami jsme to malovali. Úprava jeviště a hlediště
a bud pro kavárnu a čajovnu atd. vyžádala si týden práce. Na tisíc návštěvníků jsme měli."

1923-1924 vybudování divadla v přírodě V Borovičkách přispělo k rozvoji ochotnické činnosti.

Nejvýznamnější postavou všeho dění a organizování kulturních akcí byl učitel Josef Škoda, sokol a legionář. Byl vynikající organizátor a lidé za ním šli až obdivuhodně. Spolu se svým otcem byl vždy v dobrovolné práci první. V divadle si potrpěl na přesnost i v maličkostech. Měl rád početný komparz a byl mistrem v získávání spolupracovníků.
Hry se zpěvy nacvičoval Jar. Havlík, velmi obětavý a trpělivý muzikus.
Tancům se věnoval Ladislav Havlík (syn Fr. Havlíka), který byl náčelníkem Sokola a pravou rukou pana učitele. Ten také sehrál mnoho
pěkných rolí.
Režie divadelních představení se dále ujímali František Havlík, Ladislav Fiala, manželé Stejskalovi a další.

1924–1938 se podle záznamů v kronice místního Sokola odehrálo dvanáct představení v přírodě V Borovičkách:
1924 – Brounský (dle novely Karoliny Světlé): Frantina
1925 – Jaroslav Vrchlický: Probuzení, režie učitelé Josef Škoda a učitel Kučera. Herecké obsazení: Václav Erbert, František Volman, Marie Košková, Jaroslav Šrýtr, Václav Havlík, Stanislav Košek, Václav Janeček, František Šrýtr, Jaroslav Bobek, František Snoha, Anna Havlíková,
Zdeněk Šrýtr, Josef Škoda, Jaroslav Bárta.
1925 – Lad. Stroupežnický: Paní mincmistrová.
1926 – Al. Jirásek: Lucerna
1927 – Gab. Preissová: Gazdina roba
1928 – dle Jiráska: Psohlavci (název není v kronice uveden, odhadnuto dle fotografie)
1929 – Pavel Rudolf: Husopaska, jednoaktová opera Vaškova veselka
1931 – Gab. Preissová: Jaro v podzámčí
1932 – B. Dubňanská Malérečka
1933 – Božena Rajská-Smolíková: Zemský ráj to napohled
1934 – Vilém Werner: Komediant hermelín

1926 otevření nově vybudované sokolovny s potřebným zázemím.
Od 1927 se další konala též v sokolovně.
Představení v sokolovně:
1929 – podle románu Karoliny Světlé dramatizace místní autor a režisér František Havlík: Nemodlenec.
1930 – J. K. Tyl: Strakonický dudák, Abigail Horáková: Libuňský jemnostpán
1932 – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, režie František Havlík a Václav Erbert. Hráli: Gustav Volman, Emílie Horáčková, P. Vaner, Stanislav Šrýtr, František Bobek, B. Kotková, V. Stejskalová, J. Beneš, Václav Havlík, Jaroslav Havlík, Marie Bobková, J. Šrýtr, J. Stejskal, J. Jiránek, B. Stejskalová, Anna Havlíková, Josef Hanzl;
1932 té Al. Jirásek: Otec
1933 – Karek Balák: Když štěstí přijde, F. F. Šamberk: Palackého třída 27
1934 – Rud. Nižkovský: Maryna ze mlýna, Felix Bartoš: Zasnoubení na manévrech, fraška se zpěvy
1935 – Bílé jezero, Frant. Crha: Hana Harcová, režisér Josef Škoda
1936 – František Langer: Jízdní hlídka (před představením promluvil básník a spisovatel František Křelina), Karel Fořt: Z českých mlýnů

1937/1938 sokolstvo pořádalo široce založenou sletovou divadelní soutěž, jíž se v každé župě zúčastnilo mnoho jednot a vítězné jednoty prvního kola, po jedné z každé župy, soutěžily pak mezi sebou.
Ještědská župa
- 1. místo Sokol Světlá pod Ještědem, F. X. Šalda: Dítě, režie Vlasta Havlová,
- 2. místo Sokol Proseč pod Ještědem, repertoár neuveden.


"Každým představením žilo celé město s přilehlými obcemi. Tak jsme se navštěvovali navzájem. Bylo to všechno krásné, nezapomenutelné.
Hezky se žilo pod Ještědem …
Ale přišel nešťastný smutný rok 1938. Jako když hromuhodí, Němci obsadili podještědské vesničky a udělali hranice podle svého. V Loukovičkách si postavili celnici a nic nedali na protesty českých lidí. A byl učiněn konec také ochotnickým divadlům v Podještědí. Mnozí lidé z Českého Dubu se stěhovali ze strachu před Němci pryč. Zachmuřený Ještěd se jen smutně díval za naloženými povozy, jak se lidé stěhují a opouští s pláčem své domovy, aby se někteří už nikdy nevrátili. Ale smutní byli i ti, kteří nemohli odejít a nevěděli, co bude dál. Ti setřeli slzy a zůstali. Odešli také oba učitelé. Havel se stěhoval na Všeň a Škoda dostal školu v Modřišicích. Do prosečské sokolovny vtrhli Němci. Zařídili si tam úřadovnu a zpustošili, co se dalo. Garderobu rozebrali. Kroje dali do sběru, něco spálili a o ostatní věci se rozdělili mezi sebou. Tak skončila divadelní činnost v Proseči pod Ještědem.
Pan řídící Škoda byl zatčen v roce 1941 podobně jako mnoho jiných sokolů a odvezen do Terezína. V srpnu 1942 zahynul v Osvětimi.
Stejně skončil i pan učitel Vávra a Větvička. Komunisté tvrdili, že první oběti v Podještědí byly z jejich řad. Není to pravda. Čest a sláva budiž památce." (z příspěvku Zlatý věk ochotnického divadla v Podještědí, který napsala Anežka Bartošová, dcera Františka Havlíka z Proseče, pro Sdružení rodáků a přátel kraje Karoliny Světlé. Vyšel ve Zpravodaji č. 27 v roce 1992)

1938 – Josef Štolba: Zapovězené ovoce (výtěžek z představení musel být odveden Němcům, hra byla uvedena v prosinci)
1943 – J. J. Kolár: Písně, dcery ducha mého, dále dvě představení, jejichž název není znám

Po válce
1945 – F. F. Šamberk: Palackého třída 27
1946 – Rud. Nižkovský: Maryna ze mlýna, Al. Jirásek: Lucerna
1947 – Karel Fořt: Návrat k přírodě, Václav Bárta: Na potoce za mlýnicí, H. Sudermann(drama, nebo spíš stejnojmenná vlastenecká hra J. Haise- Týneckého): Domov
1948 – Václav Bárta: Prach a broky, V. Bárta: Bouřliváci naší vesnice, F. X. Svoboda: Poslední muž
1949 – Fr. Síla: Zvon Ungeltu, Josef Kubík Podle Světlé: Purkmistrovic Katynka
1951 – Fr. Sokol-Tůma: Pasekáři, Al. Jirásek: Vojnarka
1952 – dle Světlé Kříž u potoka; Jiří Balda libreto, hudba Jar. Jankovec: Kukačka, zbojnická opereta
1955 – V. K. Klicpera: Potopa světa, režie Marie Stejskalová
1957 – Václav Štech: Třetí zvonění, Petar Petrovič: Liják
1961 – Josef Štolba: Zapovězené ovoce, režie Ladislav Fiala, Ilja Prachař: Domov je u nás
1962 – bez uvedení názvu
1967 – Petar Petrovič: Uzel

Podle záznamů v sokolské kronice sehráli ochotníci celkem 49 divadelních her. Některé hry reprízovali a s některými hostovali i v sousedních vsích, například v Českém Dubě, Javorníku, Padouchově, ve Světlé pod Ještědem aj.

1937/1938 sokolstvo pořádalo široce založenou sletovou divadelní soutěž, jíž se v každé župě zúčastnilo mnoho jednot a vítězné jednoty prvního kola, po jedné z každé župy, soutěžily pak mezi sebou.
Ještědská župa
- 1. místo Sokol Světlá pod Ještědem, F. X. Šalda: Dítě, režie Vlasta Havlová,
- 2. místo Sokol Proseč pod Ještědem, repertoár neuveden.

Bibliografie:
KŘELINA, František: Pojizerské listy 6. 5. 1938

PAVLŮ, Milan: Ochotnické divadlo v Podještědí. Liberec, nakladatelství RK 2012, s. 31-34. Pro DČAD s vědomím autora poskytl nakladatel Roman Karpaš, září 2012.

Mapa působení souboru - Sokol

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.