Soubory: Jednota divadelních ochotníků

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1896
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1950
Působení: 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x

1896–1897 byla ustavena Jednota divadelních ochotníků.
Zakladatel byl Daniel Mayer, spoluzakladatel např. Karel Jiříček, režisér Emanuel Kumpera.

1898 – Josef Štolba: Na letním bytě; Antonín Vojtěch Valenta: Kouzelná hlína (opera).
1899 – Franz von Schönthan: Dva šťastné dny; Oskar Blumenthal: Nioba; Alexandre Bisson: Kontrolor spacích vagonů.

1900 – Ladislav Stroupežnický: Černé duše (zpěvohra); Gustav Davis: Katakomby; František Ferdinand Šamberk: Blázinec v prvním poschodí; Édouard Pailleron: Myška.

1901–1908 byl režisérem souboru Emanuel Kumpera.
1901 – Paul Siraudin nebo Alfred Hennequin: Tři klobouky (jednoaktovka nebo fraška o 3 jednáních); Oskar Blumenthal, překl. Pavel Nebeský: U bílého koníčka; Václav Štech: Třetí zvonění; Simeon K. Macháček: Ženichové; Alois Jirásek: Vojnarka; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání.
1902 – Josef Štolba: Mořská panna; František X. Svoboda: Směry života; František Ferdinand Šamberk: Éra Kubánkova.
1903 – Jan Baptist Kühnl: Následky dostaveníčka; František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27; Ladislav Stroupežnický: V ochraně Napoleona; František X. Svoboda: Lapený Samsonek; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti.
1904 – Oskar Blumenthal: Praha je Praha; Viktor A. Krylov nebo Josef Valenta: Chytrák nad chytráky; Rudolf Kneisel: Chudý písničkář; Václav Štech: Ohnivá země.
1905 – Simeon K. Macháček: Ženichové; Oskar Blumenthal: Dva erby; Alexandre Bisson: Král Koko; Josef Štolba: Závěť; Josef Štolba: Vodní družstvo; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, titulní role hráli manželé Kumperovi.
V tomto roce Jednota divadelních ochotníků v Horažďovicích uspořádala Zahradní zábavu na Knížecím ostrově. V programu byly divadelní výstupy a frašky: Mr. Edison a jeho družina; Honzíčkovo randez vous; Za živa mrtví manželé; Je hluchý; Čupr na námluvách; také kuplety.
1906 – Josef Štolba: Její systém; Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů; Raviggiolo (autor nezjištěn); Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera.
1907 – Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák; Victorien Sardou: Fedora; František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna; Josef Skružný: Ptačí mozky; Oscar Walther: Obětní beránek.
1908 – Václav Štech: Deskový statek; Ladislav Stroupežnický: Vojtěch Žák, výtečník; Franz von Schönthan: Zlaté rybky; Alois Jirásek: Otec; Alexandre Bisson: Pan ředitel; Franz von Suppé: Dívčí ústav.
1909 – Josef Ladislav Turnovský: Staří blázni; Alois Jirásek: Lucerna.

1910 – Mirko Vrána-Trocnovský: Terno.
1911 – Jaroslav Vrchlický: Rabínské moudrosti; Oskar Blumenthal: U bílého koníčka; Franz von Schönthan: Komtesa Kukuč; Abigail Horáková: Páni; Josef Skružný: Žabec; V. Šmíd: Lapený lišák (opereta).
1912 – Gustav von Moser: Pan sekretář; J. M. Barrie: V tiché uličce; Karel Leger: V zakletém zámku; František Adolf Šubert: Jan Výrava; Alexandre Bisson: Žárlivá; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně.
1913 – Božena Viková-Kunětická: Přítěž; Josef Štolba: Staré hříchy; František Josef Čečetka: Sluníčko (veselohra); soubor měl 54 členů.
1914 – Henri Meilhac: Mamzelle Nitouche (opereta).
1915 – Alexander Fredro: Dámy a husaři (zpěvohra); Beatrice Dovsky: Zlaté časy; Gustav Kadelburg: Kaňka v rodině; Božena Viková-Kunětická: Representantka domu; Hermann Sudermann: Svatojanské ohně.
1917 – Josef Skružný: To byla noc; František X. Svoboda: Směry života; Ferdinand Oliva: Památka z válečného lazaretu.
1918 – Gabriela Preissová: Gazdina roba; Ladislav Stroupežnický: V panském čeledníku.
1919 – Emanuel Bozděch: Světa pán v županu; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Eduard Bass: Náhrdelník; Jaroslav Hilbert: Vina; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy; Bramborová vojna (komická opera, autor nezjištěn); V. Šmíd: Lapený lišák (opereta).
Název spolku se v této době uváděl také jako Ochotnický spolek.

Ve 20. letech 20. stol. zde hostovali např. Eduard Kohout, Terezie Brzková, František Smolík, Marie Rosůlková.
Z repertoáru:
1920 – Simeon Karel Macháček: Ženichové; E. A. Paulton: Nioba; Henrik Ibsen: Strašidla; Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek; Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová; Viktor A. Krylov: Ta třetí; August Strindberg: Tanec smrti (jako host Václav Vydra); Louis Verneuil: O Adrienu; Josef Štolba: Mořská panna.

1921 z tisku:
Jednota divadelních ochotníků v Horažďovicích oslavila letos 25. rok svého trvání významnou a zdařilou slavností. Dne 24.července dopoledne po uvítání bývalých členů – ochotníků promluvil výstižně o "Organisačním základu a cílech ochotnictva" starosta Ú. M. D. O. Č. Dr. F. Herman. Odpoledne za průvodem alegorických vozů odebralo se publikum na "Lipky", kdež na scéně vhodně doplněné přístavbami sehrála Jednota Naše furianty s úspěchem opravdu vzácným. Před zahájením hry promluvil o úkolech a působení ochotníků promyšlenou řeč minist. tajemník p. K. Blahník. Skvělý ohňostroj na řece zakončil zakončil významný tento den, v němž ochotníci i režiser jejich p. E. Kumpera dokázali svoji zdatnost. (Otavan 1921, č. 1–2, Písek 8. 9. 1921, s. 29–30.)

1921 – oslavy 60. výročí soustavné činnosti horažďovických ochotníků,
byla uvedena dvě slavnostní představení – Václav Kliment Klicpera: Veselohra na mostě; Simeon Karel Macháček: Ženichové.
Dále uvedeno:
– Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera, v hl. rolích Majer, Píchová, Kumlerová (některé zdroje toto představení uváděly jako představení Sokola, jehož členové byli mezi ochotníky hojně zastoupeni); František Jeřábek: Služebník svého pána (v hl. rolích Kumpera, Jiříček, Kumperová); Jaroslav Vrchlický: Pomsta Catullova (hl. role Kumperová, Raus, Kumpera, Porgesová); Emil Bozděch: Zkouška státníkova; Franz von Suppé: Dívčí ústav (opereta); Josef Štolba: Mořská panna; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Alois Jirásek: Vojnarka (hl. role Kosová, Sabat, Jungler); Josef Štolba: Staré hříchy, režie E. Kumpera; Antonín Dvořák: Král Václav IV., režie E. Kumpera (hl. role Kumpera ml., Králová); František X. Svoboda: Poslední muž (hl. role Jiříček, Uhlíková, Píchová, Frantlová); Karel Čapek: RUR (hl. role Krumpera, Milča Mayerová).

1922 spolek členem ÚMDOČ, Horažďovice sídlem okrsku.

1922 – Moliére: Šibalství Skapinova; Jaroslav Hilbert: Podzim doktora Marka; František A. Šubert: Jan Výrava; O. Povážlivý: Číslo 6 (?); Alois Jirásek: Lucerna.
1923 – Jan Baptist Kühnl: Ztracený ráj; Oskar Blumenthal, překl. Pavel Nebeský: U bílého koníčka; Ladislav Stroupežnický: Černé duše; William Shakespeare: Večer tříkrálový.
1921–1923 všechny inscenace režíroval E. Kumpera.
1924 – Karl Schönherr: Ďáblice; J. F. Karas: Otec božího lidu; Karel Scheinpflug: Druhé mládí.
1925 – Jaroslav Hilbert: Vina; Otomar Schäfer: Pes a kočka.
1926 – Ladislav Novák: Bengle; Jaroslav Kvapil: Oblaka; Josef Štolba: Její systém; Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka, matka pluku.
Soubor měl v tomto období 27 členů.
1927 – Vilém Skoch: Šimon a Polyxena; Alexandre Bisson (nebo Ruda Mařík): Reduta.
1928 – Václav Štech: Třetí zvonění; Josef Štolba: Závěť; Josef Kopta: Revoluce; Vilém Neubauer: Sextánka; Jaroslav Rudloff: Křivé broky.
1929 – William Vig: Masér v dámské lázni; Franz Arnold: To neznáte Hadimršku (Pod dozorem věřitelů), jako host hrála Marie Rosůlková; Běhounková (?): Moderní manželství slečny Jacqueliny; Tóňa Labuťa: Filiálka z Bohnic; Vilém Werner: Srdce na uzdě.

Ve 30. letech 20. stol. byl předsedou spolku p. Minichthaler.

Z repertoáru:
1930 – Eduard Rada: Vrah; Alois Jirásek: Otec; Antonín Bernášek: Šofér; Josef Štolba: Mořská panna; Rudolf Medek: Plukovník Švec (50 účinkujících); Josef Hais Týnecký: Na horské faře; Karel a Josef Čapkové: Lásky hra osudná; Božena Rajská-Smolíková: Děvče od Čerchova; Richard Havelka: Ja wohl; Barry Conners: Popelka Patsy.
1931 – Jaroslav Hilbert: Hnízdo v bouři; František Langer: Grandhotel Nevada; Žena čtyř mužů (autor nezjištěn); Abigail Horáková: Žena legionářova; A. V. Kudela, Kamil Novák: Kluk jako buk (zpěvohra); Očarovaný jelen (indiánská pohádka, autor nezjištěn); Ben Akiba: Veselé modistky; vše režíroval JUDr. Blahoš.
1932 – Božena Rajská-Smolíková: Její veličensko láska; Růžena Pohorská: Vdavky Nanynky Kulichovy; Sophus Michaëlis: Revoluční svatba; Josef Hais Týnecký: Noc na Pancíři (veselohra ze Šumavy); Sňatkoví podvodníci (více autorů stejnojmenné hry – Skružný, Balda, Rovenská, Tesař).
1933 – Alexandre Dumas: Dáma s kameliémi; Na zapřenou (více autorů stejnojmenné hry); Vojtěch Rakous: Modche a Rézi.
1934 – Růžena Jesenská: Je veliká láska na světě; Josef Skružný: Choulostivá situace; Richard Branald: Manžel v kleci; Překvapení (možnost více autorů stejnojmenné hry); Jerzy Tepa nebo Mauthner: Slečna doktorka (aktovka nebo hra o 6 obrazech); Kamil Novák: Hřích Adama a Evy.
1935 – Otto Minářík: Zorka; Georges Berr: Škola poplatníků; Maurice Maeterlinck: Stilmondský starosta.
1936 – Vilém Werner: Lidé na kře; Abigail Horáková: Páni; na motivy románu Guy de Maupassanta(?): Miláček; Vilém Werner: Medvědí tanec; Kamil Novák: Milionářem proti své vůli.

1937 byl spolek v seznamu členských souborů ÚMDOČ.

1937 – Karel Čapek: Bílá nemoc; Fodor László: Maturita; Božo Lovrić: Kapitán Niko; E. H. Erry nebo Imre Halász, překl. Oldřich Nový: Polibek a dost (hudební a zpěvní veselohra).
1938 – Miloš Kareš: Ryba a host třetí den; Karl Schönherr, překl. K. Želenský: Ďáblice (režie Stanislav Král); Ano, dceruško (autor nezjištěn).
1939 – Jacques Deval nebo Felix Gaudéra: Slečna panská; Jan Snížek: Příklady táhnou; Olga Scheinpflugová: Okénko; Alois Jirásek: Vojnarka.

V omezené míře hrál soubor i za 2. světové války, pod záštitou Místní veřejné osvětové služby (Jednota divadelních ochotníků byla patrně během okupace zakázána).
Do 1944 spolek vedl J. Petrů.

1940 – Alois Jirásek: Lucerna; Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek.
1941 – Gabriela Preissová: Její pastorkyně; Henrik Ibsen: Až vstaneme z mrtvých; Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera.
1942 – Paul Schurek: Ulice zpívá; Frank Tetauer: Zpovědník.
1943 – Wilhelm Sterk: Milovat je nemoderní (veselohra); Karel Rudolf Krpata: Hvězdy nad hradem.
1944 – Karel Zajíček: Divoké srdce; Axel Breidahl: Vzbouření v ústavu šlechtičen; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, režie J. Petrů.

Po válce znovu zahájili činnost:
1947 první představení – Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta, režie J. Pták, dirigent Emanuel Kumpera ml., pohostinně hrála Marie Budíková, členka opery Národního divadla v Praze, dále členové Pražské zpěvohry Antonín Hrubeš, Marie Němcová, Ladislav Bezpalec, Zdenka Moudrá, J. Janků a Josef Kraus.
Další představení – Vilém Werner: Červený mlýn (hra byla za války zakázaná); Jan Říha: Polibek královský; František Síla: Zvon Ungeltu.

1948 – Olga Scheinpflugová: Guayana.

1950 – Josef Štolba: Na letním bytě.
----

Po 1951 (zrušení spolků) hráli jako Divadelní soubor Osvětové besedy, viz Osvětová beseda / Městské kulturní středisko.

Bibliografie:
BOLESLAVSKÝ, Mikuláš: O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Divadelní ochotník II, sv. 6. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863, s. III.

DĚJINY českého divadla II. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968, s. 291.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 236–237.

STO PADESÁT LET ochotnického divadla v Horažďovicích. Klatovský deník 30. 6. 1995, 31. 7. 1995, 28. 8. 1995, 25. 9. 1995.

V HORAŽĎOVICÍCH... Oslava 120. výročí založení ochotnického souboru. AS 1966, č. 1, s. 23.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla, 2. Doba předbřeznová. 1824–1846. Praha, Orbis 1957, s. 113.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 69.


Jeviště, divadelní týdeník, roč. I., 11. 11. 1920, č. 45, s. 516.
Jeviště 1921, č. 4, s. 63; č. 8, s. 127; č. 11, s. 175; č. 12, s. 191; č. 20, s. 320; č. 29, s. 463; č. 37–38, s. 575; č. 43, s. 647; č. 47, s. 711; č. 52, s. 784.

Otavan, měsíčník pro národní, kulturní a hospodářské zájmy města Písku a kraje Prácheňského., č. 1–2, roč. VI (XXXXI). V Písku dne 8. září 1921, s. 29–30. Excerpoval 9. 9. 2016 Alex. Debnar, archivář v. v.

Archivy:
Archiv souboru, zpracovala H. Šiková.

Klatovy, státní okresní archiv:
Název fondu (sbírky): Jednota divadelních ochotníků Horažďovice.
Časový rozsah: 1893–1947

Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1884-1900, i. č. 1699, sg 30/194/152, JDO v Horažďovicích 1896.

Mapa působení souboru - Jednota divadelních ochotníků

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.