Soubory: Sokol, LD

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1923
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1939
Působení: 192x, 193x

1921 se v libeňské sokolovně začaly příležitostně hrát pohádkové hry na rodinném divadélku Alšově divadélku, které věnovali Sokolu manželé Šillerovi. Hrávali pak nepravidelně pro žactvo.
O rok později se spojil se stávajícím souborem Loutkový soubor Národní jednoty pošumavské, který přišel do sokolovny se svým velkým a již modernějším divadlem, na kterém se hrálo častěji.

1923 založen LD Sokola. K předním členům patřil student filozofie Jan Malík (1904-1980, později jedna z předních osobnost českého loutkářství), kolem něj mladí nadšenci. V přístavku sokolovny vybudovali sál pro 200 diváků, zhotovili marionetovou konstrukci podle vlastních návrhů.

1924 začali pravidelně hrát, zahájili Pocciho orientální pohádkou Kalasiris – lotosový květ. Loutkář z roku 1931 uvádí tento rok jako rok vzniku souboru.
Repertoár pohádkové hry,
od 1927 pod vlivem Osvobozeného divadla i revuální pořady pro dospělé, J. Malík: Sandvich revue.

1930 K. Driml: Šuki a Muki.

Do roku 1930 odehráno 350 představení loutkami 50 cm vysokými. V Župě Barákově největší počet představení, táž jednota měla největší průměr představení za rok.

1931 Radio revue, Journal revue. Hlavním zdrojem komiky improvizace klaunské dvojice trampů, "vytáhlejšího Muc Alfy a otylejšího Muc Omegy“, glosujících kulturní a společenské poměry.

Koncem 20. let soubor patřil k nejproduktivnějším loutkovým scénám v ČSR.
1931 J. Malík: Konec rakety, hra se sociálním podtextem .
1931 K. Driml: Šuki a Muki
1931 - 23.10. a 1.11. - J. Kvapil: Princezna Pampeliška, režie J. Malík, u klavíru J. Kvaček, světla A. Srnec.

Od 30. let se divadlo svou dramaturgií, typem loutek (autorem Strašek) a zdokonalením technického řešení scény zařadilo mezi nejvýznamnější české soubory. Dovršeny snahy o reformu scénického prostoru převzatého od kočovných marionetářů, posílena loutkáři dosud opomíjená režie.

1933 inscenace Sofoklova Oidipa, režie a scéna a dramaturgie J. Malík, postavu Teiresia hrál Karel Balák (1898-1962, dramatik píšící zejména pro ochotnické scény)

1935 na repertoáru hra K. Baláka: Kašpárek a vládce Vzdorohlav,

1937 účast ve sletové recitační soutěži loutkových divadel Sokola.

V 2. polovině 30. let na scénu uváděny i maňásky.
1938 byly některé typy hlav (např. čarodějnice a čert - tvůrce J. Strašek) vyznamenány na Světové výstavě v Paříži,
1938 získalo LD Sokola v Libni také prvenství při Sletové soutěži Všesokolského sletu v Praze.

1939 pásmo české poezie Pomněnky - toto pásmo se uvádělo již za rizikových, těsně předválečných okolností a shlédli je i významní čeští básníci a známí herci i z Národního divadla. Pro dětské diváky Kašpárkova koleda z lidové poezie a říkanek.

Hned v roce 1939 němečtí okupanti sokolovnu obsadili a udělali z ní sklad vojenského materiálu.

1939 po perzekuci prvních činitelů Sokola se LS rozpustil a členové v čele s J. Malíkem založili skupinu PULS (Pražská umělecká loutková scéna), viz.
1947 LD TJ Sokol přispělo na Fond pro postavení pomníku Matěji Kopeckému v Kolodějích.

Po skončení války část libeňských loutkářů PULSu obnovila činnost sokolské scény - od počátku 50. let soubor pod názvem Loutková scéna TJ Loděnice.

Bibliografie:
CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 138, 146; obr. s. 147: Scéna Sofoklova Oidipa, LD Sokola v Praze-Libni, 1933; s. 149: PULS; s. 150: Malíkova loutka Švejdy Navarovského.

ČESANÁ, Růžena. Loutková divadla volného sdružení pěti pražských žup do 30. prosince 1930. Loutkář 1931, č. 4, s. 70.

DĚJINY českého divadla, IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1983, s. 190-191: Schematický boční řez jevištěm sokolského LD v Praze-Libni 1925; s. 426: Výjev ze Sofoklova Krále Oidipa. LD Sokola v Praze-Libni, 1933; s. 548. Výjev z představení Pomněnky. LS libeňského Sokola, 1939.

DR. JAN MALÍK - osobnost a tvůrce. Sbk, ed. N. Malíková. (Též Malíkova výběrová bibliografie.) Praha, Sdružení pro vyd. čas. Loutkář 2004. 122 s.

DUBSKÁ, A.: Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni. Heslo in: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů. Též bibliografie. Praha, DÚ 2000, s.249-251.

DUBSKÁ, Alice: Sofoklův Oidipús ve vývojovém oblouku inscenační tvorby Jana Malíka. In: DR. JAN MALÍK - osobnost a tvůrce. Sbk, ed. N. Malíková. Praha, Sdružení pro vyd. čas. Loutkář 2004, s. 21-28.

LIBEŇSKÝ, J. (J. Malík): Kus nezbytné historie a suché statistiky, L 1932/33.

MALÍK, J: Loutky za okupace. In: Theater - Divadlo. Praha 1965, s. 94.

MALÍK, Jan: Kruhový horizont v konstruktivním vývoji naší scény. Loutkář 1932/33, s. 104-106.

MALÍK, Jan: K Sofoklovu "Králi Oidipovi". Loutkář 1932/33, s. 157-160.

Památník stého výročí T.J. Meteor, Praha 1984, s. 16

VESELÝ, Jindřich: Masarykův lidovýchovný ústav a československé loutkářství. In: Práce a cíle naší lidové výchovy. Praha 1929, s. 47-64.
L 1937/38, č. 3, s. 59.

VESELÝ, Jindřich: Jak moderní dědičky antických herců prováděly antické hry, in 39. výroční zpráva statního čs. gamnázia v Praze XII, za kork 1932-33,
Z PRAHY-Libně. Hlídka sokolských loutkářů. Loutkář 1930/31, č. 9, s. 221 foto..

STRAŠEK, J.: Hlídka sokolských loutkářů. Loutkář 1930, č. 9, s. 221.

Zprávy z jiných Čsl. divadel u nás i za hranicemi. Loutkář 1931, č. 2, s. 65.
Loutková scéna IV. ročník, 1947, č. 1, 2. s. obálky.

Mapa působení souboru - Sokol, LD

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.