Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Sokol
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1912
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1958
Působení: 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x
1912 zaznamenána podpora fondu pro postavení opatrovny (zimní tělocvičny) místní jednotou Sokola, a to především z výtěžků z divadelních představení.
Po 1914 (vypuknutí první světové války) tělovýchovná jednota Sokol provozovala pouze divadelní akce.
1919 TJ Sokol zaznamenal zvýšení členské základny a pokračující divadelní činnost.
1921 TJ Sokol překonal svízelnou finanční situaci mj. díky příjmům ze zvýšené divadelní aktivity.
Ve 30. letech zaznamenána divadelní aktivita.
1933 při VIII. sletu župy Denisovy připravil Sokol živý obraz Vlast trpící a vítězná, rež. Josef Čuban.
1935 Tělocvičná jednota Sokol za vedení učitelského sboru uvedla hru Karla Fořta V českém ráji a operetu Lojzička (Jiří Balda, Jára Kohout, Jiří Slavík), která byla pro velký úspěch několikrát reprízována.
Sokolská divadelní představení pro děti, uvedená před 2. svět. válkou:
K. M. Walló: Princezna se zlatou hvězdou na čele,
Jaroslav Průcha: Kulíšek,
J. Průcha: Krakonoš a kmotr Kalous,
B. Rajská-Smolíková: Zelené království,
J. Průcha: Čarovný květ.
Před 1939 (druhou světovou válkou) byli významnými hybateli divadelních aktivit Sokola členové rodiny Tillmanových ‒ učitel František Tillmann, jeho manželka Miloslava a sestry Anna a Marie Tillmanovy , děti Tillmanových – Iva, Vladimír a Zdeněk.
Další členové divadelního souboru: Josef Steklý, bratři Veselí, Robert Svoboda (otec Miloslavy Tillmanové) a jeho dcera Marie Svobodová aj., viz zaznamenaná obsazení her.
Soubor hostoval v sousedních obcích ve Výklekách, v Kněžičkách a na Dlouhopolsku.
1939 bylo v sokolovně vybudováno jeviště. Do té doby se hrálo buď v hostinci u Votavů, nebo v hostinci u Antošů (později u Klikarů). Vždy se postavilo provizorní jeviště, které se po představení opět složilo.
Po 1945 se rodina Tillmanova dále angažovala při přípravách divadelních představení. Hrály se hodně operety.
1947 zaznamenána bohatá divadelní aktivita Sokola (3 inscenace):
1. a 2. března uvedli operetu Marie Šebkové - Emánek to zařídí, 6. a 20. dubna operetu Cestička ke štěstí od Václava Jarského a Jaroslava Očenáška (hudba), 25. prosince hru Už je zase v Čechách jak bejvalo od Veselské.
17. srpna uspořádali sokolské dožínky, Sokol se na nich prezentoval mj. alegorickým vozem představujícím osvobozenou vlast, členové jednoty byli oblečeni do sokolských či národních krojů.
1958 - Poslední divadelní aktivitou bylo nastudování a květnové uvedení hry F. Veniga a J. Kožíška – Stříbrná studánka, kterou s dětmi připravili manželé Tillmanovi.
Bibliografie:
BĚRUNICKÉ slavnosti. 650 let obce Běrunice. 125 let SDH Běrunice, 100 let Sokola Běrunice. Zpracoval O. Hochberger. Běrunice 2005. Též na internetu - http://berunice.cz/sokolik.pdf (17. 2. 2013).
VZPOMÍNÁNÍ prof. Mgr. Ivy Plchové – Tillmanové na Sokol Běrunice.
WEBOVÉ stránky obce - Historie - Kronika obce Běrunice - http://berunice.webnode.cz/obecni-kronika-berunice/ - 14. 2. 2013.
Archivy:
Obecní úřad:
PAMĚTNÍ kniha obce Běrunice 1915-1936. Kroniku vedl Robert Svoboda ř.u. (1927-1936).
OBECNÍ kronika 1354‒1945.
Mapa působení souboru - Sokol
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.