Soubory: Loutková scéna

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1915
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 194x
Působení: 191x, 192x ...? 194x

Loutková scéna Chabry

1915 začal hrát loutkové divadlo učitel Václav Náhlíček. Prvně se hrálo v místanosti nově opraveného hostince A. Procházky, poté ve staré škole.

Zápis pana učitele z roku 1915: „Aby se něčím přispělo na Červený kříž a děti za milodárky něco měly, rozhodl jsem se postaviti loutkové divadlo s figurkami (tzv. Alšovými) 25 cm vysokými, s dekoracemi i nábytečkem, vyrobeným Svazem přátel loutkového divadla v Praze. Peníze (100 K na dekorace a 32 loutek) zapůjčil mi pan školní rada Dědeček, který zde tráví výměnek (dříve profesor). Jeviště jsem z prken stloukl sám, koupil balík lepenky (36 kg), na kterou pan řídící nalepil koupené dekorace (dle návrhů našich mistrů malířů) a pilkou je pečlivě vyřezal. První květnovou sobotu mělo divadlo své zahajovací představení na něž bylo zváno pozvánkou. Hrála se výborná pimprlová hra, satira K. Horkého Honza na trůně. Několik rodin rolnických usadilo se v hledišti (tj. v místnosti nedávno nově opraveného hostince p. Ant. Procházky Na Kovárně). Ku podivu, jak roztřiďuje se zdejší společnost! Jdou li jedni, nejdou druzí a tak, ovšem nezaviněně, hrálo se napoprvé „pro pány“. Pimprlový kus, kterému předcházel proslov pana řídícího, se svým pohádkovým králem rozesmál netečnou společnost znamenitě a smích se stále stupňoval zásluhou nezbytného Kašpárka. Publikum se náležitě pobavilo (a není to jen chlubná chvála nebo neskromnost pisatele těchto řádků, jehož neštěstím je, že zároveň kronikářem i ředitelem dřevěných amatérů).
5. května odpoledne konalo se první představení pro školní děti. Hrál se rokokový kus Žádost kmotra Jahelky. Na konci představení Kašpárek dával dětem hádanky, které je rozesmály. Za obě představení bylo vybráno 28.30 K, toť zajisté slušný začátek!“

Časem loutkové divadlo navštěvovalo a rozveselovalo děti i dospělé v sousedních i vzdálenějších vesnicích, např. v Bořanovicích.
Repertoár byl značně široký, inteligence, vtip a výřečnost principála zářila prostřednictvím Kašpárka.
Touhou Václava Náhlíčka bylo zřídit obecní divadélko s velkými figurami, kde by „vládla poezie a ne komedie s jarmareční češtinou“.
Doba však nebyla k těmto snahám příznivá a tak zůstalo jen u hezkých vlasteneckých představ.

Loutky ve staré škole rozehrály svůj kouzelný svět, v němž chytrost nejsou žádné čáry a dobro vítězí nad zlem, znovu v letech nacistické okupace.
Loutková scéna Chabry měla téměř 50 členů a značnou měrou se na ní podíleli místní učitelé, zejména
řídící učitel K. Matoušek se synem Přemyslem (později hercem ostravského divadla), R. Přádová, L. Kalíšek a další.
Režie a výprava byly v rukou bratrů Chaloupkových, J. Hejčla a R. Šejbla.
Hostoval zde dokonce pan Kirschner se synem Milošem (pozdějším ředitelem Divadla Spejbla a Hurvínka) - Umělecká scéna Na Korábě z Libně.

Bibliografie:
KRÁKOROVÁ, Jaroslava: Dolní Chabry. Praha, MČ Dolní Chabry 2006, s. 96–98, fotografie ze sbírek občanů, text z kroniky obce Dolní Chabry, uložené na ÚMČ.

Archivy:
ÚMČ Praha-Dolní Chabry:
Kronika obce Dolní Chabry.

Mapa působení souboru - Loutková scéna

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.