Soubory: Dělnická tělocvičná jednota / Strana sociálně demokratická / Divadlo Jan Žižka

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1908
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 193x
Působení: 190x. 191x, 192x, 193x, 194x

1908 Emil Raška (1883-1976) s několika spolustraníky a přáteli z Vratimova – Podlesí založil Dramatický kroužek Čs. strany sociálně demokratické 1907 založena místní organizace této strany).

Na počáteční činnosti se podíleli hlavně Emil a Robert Raška a L. Poloch. Jak uvádí dobový zápis, „ještě v obci pro tuto akci porozumění nenašli“, proto na výpomoc přizvali spolustraníky z Vratimova - Podlesí: Zárubu, Mlynka, Krupu, Ševčíka, Kulu a z žen Kulovou a Najmanovou.
Ve stejném roce také zakoupili jeviště (sloužilo pak pro činnost ochotníků až do 1920) a
1909 již DrKr uvedl 5 představení v hostinci U Kaloče.
1910 U Kaloče uvedli hry K. O. Hubálek: Pro českou školu, v druhé polovině roku Kotzebue: Zmatek nad zmatek. Jedna z uvedených her byla odehrána také ve Václavovicích.
1914 sehrána Jiráskova Vojnarka v přírodním prostředí lesíku pana Slívy Na huře (místo později známé jako Zajíčkův les).

1919 strana sociálně demokratická založila Dělnickou tělocvičnou jednotu – DTJ a Dramatický kroužek se stal jejím dramatickým odborem.

1920 zhotoveno nové přenosné jeviště. O jeho provozní způsobilost se starali A. Žáček a J. Mokroš.
Kronikář DTJ Štěpán Kožušník čp. 2 si zaznamenal v této době dvě vydařené divadelní hry - A. Bogner: Cikánčina pomsta a H. Zschokke: Krásná Sidonie.
Divadelnictví podporovalo také obecní zastupitelstvo a místní Matice osvěty lidové.
Velice ceněna byla i pomoc učitelů místní školy, kteří obvykle ztvárňovali hlavní postavy.
Představení se připravovala k různým příležitostem a obvykle se hrála v sále Družstevního domu (dříve stával v místě dnešní autobusové točny) nebo na hřišti DTJ.
Činnost se úspěšně rozvíjela. V některých letech uvedli i sedm her ročně a často hostovali v okolních vesnicích.
Hrály se převážně veselohry, zpěvohry za doprovodu hudby J. Borového, nacvičovaly se scénky a kuplety k Mikuláši a k Silvestru, ale také hry se sociálními tématy.
1921 - Jos. Skružný: Hříšnice, k výročí 28. října žactvo DTJ s dorostem nacvičilo hru Fr. Pravdy: Učitel ve francouzském zajetí, v prosinci členové DTJ ještě stihli nastudovat a sehrát - F. A. Šubert: Drama čtyř chudých stěn. Silvestrovský večer byl plný divadelních skečů za doprovodu hudby J. Borového.
Členové DTJ také vystoupili 1. 5. 1921 na Táboru lidu, který se pořádal v obecním hostinci, s představením Průboj, jehož finanční výtěžek byl určen na podporu DTJ ve Třebovicích. Politické neshody, které vedly k odštěpení KSČ zčásti postihly i divadelní odbor (KSČ zal. DO FDTJ, viz).

1922 se zástupce DTJ A. Žáček zúčastnil valné hromady Župy moravskoslezských divadelních ochotníků a spolu s E. Raškou později ještě absolvovali kurz režisérský a maskování.
1922 Fr. Sokol Tůma: Stařeček Holuša, hráno se vstupy hudby J. Borového, připraveno ve spolupráci s místní Maticí osvěty lidové. Výtěžek z představení byl určen ve prospěch Národního divadla Moravskoslezského. Představení ještě bylo zopakováno ve Václavovicích.
Jan Výrava, velice zdařilé divadelní představení, uskutečněné společně s DTJ z Václavovic se hrálo v lesíku F. Slívy za rekordní účasti diváků. Titulní role obsadili L. Tomis a učitel E. Sklář. Po ukončení hry se konala lidová veselice.
1922 v říjnu sehrána Lucerna ve prospěch sociální demokracie a v prosinci znovu uveden Zmatek nad zmatek.
V tomto roce strana schválila usnesení, že každý spolek, který bude využívat její jeviště pro divadlo, zaplatí poplatek 10% ze zisku. Také místní škola dostala odměnu 130 Kč za výpomoc učitelského sboru při realizaci divadelních představení.

1923 v březnu a dubnu se v obecním hostinci sehrála opereta K. Fořta Z českých mlýnů ve spolupráci s hudbou J. Borového.
V přírodě byla uvedena Maryša bratří Mrštíků, připravena byla společně s místní Maticí osvěty lidové a také s hudbou J. Borového.
K 50. výčí založení skoly uvedl učitelský sbor školy spolu s dramatickým odborem DTJ připravil hru Lad. Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobčic. Za spolupráci učitelského sboru se DTJ rozhodlo dobrovolně odvádět škole na její provoz 1/3 z čistého zisku ze vstupného. Dále v závěru roku představení Z manželského ráje a silvestrovská zábava s div. hrou Michal a Matěj domobranci. Režisérem A. Žáček.
Za „hospodáře jeviště“ pro následující rok byli zvoleni A. Tomis a F. Epinger.

1924 Fr. Ruth: Písmákova dcera, s hudbou J. Borového; J. F. Karas: Otec božího lidu, uvedeno u příležitosti 500 let od úmrtí J. Žižky; dorost DTJ připravil hru J. Průchy Krakonošova medicína; dále Vojnarka. Na silvestrovskou zábavu připraveny krátké scénky a zpívané kuplety.

1925 uvedena hra Fr. Sokola-Tůmy: Hyeny, dorost nacvičil veselohru J. Skružného: Venoušek a Stázička v provedení F. Kožušnika a M. Kuchařové. Na závěr roku ještě diváci zhlédli hru Ferd. Olivy Zápas o nevěstu.
1926 Fr. Sokol Tůma: Gorali k uctění památky zemřelého spisovatele Jako „host“ (z komunistického DO FDTJ) vystoupil L.Tomis. V květnu veselohra Palackého třída 27, výnos věnován škole.
V červenci DTJ předvedlo na svém „letním cvičišti“ veselohru Veselá vojna.
1926 v září uvedena Handlíř Binar s hudbou J. Borového. Tato hra se již uskutečnila na nově zbudovaném stálém jevišti. Vzniklo přístavbou k zadní části Družstevního domu, ochotníci tím získali větší prostory v sále, a hlavně nové vyvýšené jeviště s nápovědou, šatnou a maskérnou. Přístavbu realizovala obec ve spolupráci DTJ a FDTJ. DTJ také darovala své kulisové jeviště a obec se zavázala organizaci umožnit bezplatné užívání nového jeviště následujících 10 let. Po jeho dobudování byl při DTJ vytvořen nově dramatický odbor pod vedením A. Žáčka (režisér), F. Epingera, K. Urbanece, a O. Adamusové.
1926 další veselohra: Z nařízení bytového družstva.
1927 opereta Kouzlo mládí, zpěvy hudebně doprovázel ředitel školy z Rakovce Mojžíšek; Drama čtyř chudých stěn. V říjnu bylo na jevišti „Obecníku“ uvedeno představení Noční šichta, v prosinci zdařilý Strakonický dudák - odpoledne pro děti a večer za hojné účasti pro dospělé. Jako hosté v něm vystoupil místní učitel J. Otahal a řídicí učitel J. Pudloň. 1928 uveden ve Václavovicích v restauraci u Tieleckého pro tamní DTJ.
1928 úspěšná veselohra z vojenského prostředí Újezdské kasárny. Jak uvádějí dobové prameny, herci „ při nácviku této hry se nemohli dostati z místa pro smích, jenž s nimi lomcoval“. „Také obecenstvo při uvedení hry se přímo válelo po spolusedících divácích a několik jich odešlo již v 2. jednání, poněvadž se nemohli více smát“. V této hře zvláště vynikli učitelé J. Pudloň a Otáhal, dále Š. Kuchařová, A. Pastrňák, J. Urbanec, Š. Kožušník a F. Kožušník. Zpěvy nacvičili učitelé Otáhal a Kaloč.
1928 dorost DTJ pod vedením svého vychovatele připravil pohádku A. Šímy Sedmikráska. V červnu opereta K. Fořta Kráska ze Šumavy hrána na hřišti jednoty. Dále B.Lipovský: Převrat, poté hra Moderní ženu za každou cenu, režie A. Pastrňák, Ferd. Oliva: Honba za nevěstou, za doprovodu hudby J. Borového hru.
V tomto roce pracoval výbor dramatického odboru DTJ ve složení A. Žáček, A. Pastrňák, Š. Kožušník, Š. Kuchařová a J. Urbanec. Nadále byla dobrá spolupráce s učiteli místní školy, kteří účinkovali v mnoha představeních.
1929 opereta Ty ani nevíš, jak tě mám ráda, sociální kus B. Lipovského Okovy, poté Nový život, veselohra Slyšte zloděje.
(Celý rok byl také ve znamení oslav 10 let DTJ a v předvečer se konala v Datyních nevídaná novinka - lampiónový průvod s odhalením nového jednotářského praporu.)

1930 ukončil činnost kronikáře DTJ Štěpán Kožušník, který pečlivě zapisoval informace o činnosti ochotníků.
1930 Fr. Sokol Tůma: Pasekáři, Stroupežnický: Naší furianti, dále Děvče jako květ, Opičák Fuk.
1931 Bílá myška, Utrpením k vítězství, režie A. Žáček, na závěr roku Ondráš z Lysé hory.
1932 divadelním režisérem se stal Josef Kuchař: v březnu hráno představení pro děti a pro dospělé Tatínek jde na manévry, na 1. května připravili ochotníci hru Na šachtě v režii A. Slívy, uvedeno jako součást oslav 25 let místní sociální demokracie. Dále K. H. Borovský blíže neurčenépředstavení.
1933 veselohra Není v mlýně nad legraci, sociální drama Až vstaneme z mrtvých, Chudý písničkář, opereta Pražáci na venkově.

1934 byl režisérem A. Žáček a patnáct ochotníků se účastnilo kurzu ve Vratimově. Počátkem roku premiéra Mahenova Jánošíka, poté opereta Muzikanti z české vesnice, sociální drama Srdce na haldách, původně do přírody bylo určeno Zelené království, ale pro nepřízeň počasí hráno v Družstevním domě. K výročí 28. října Nevěsta legionářova, k závěru roku ještě humorná opereta Veselí tři mušketýři.
Valnou hromadou DTJ v roce 1935 byl zvolen režisérem F. Urbanec a jeho zástupcem, který v tom roce prošel i příslušným kursem, byl J. Borový. V březnu připravili divadelní hru „Evropa hoří“ a v květnu se hrála málo zdařilá hra „Tonda a Venca řeší krizi“. V druhé polovině roku pak byla uvedena tentokrát úspěšná veselohra „Pánem na rodné hroudě“, činohra „Proletáři“ a veselá opereta „Dva vojáci od muziky“. Představení byla už zahajována nově zakoupeným zvonkem. Pro děti v tom roce byla připravena dvě loutková představení.
V následujícím roce byl zvolen režisérem J. Borový. V březnu pak dorostenci připravili pro děti pohádku „Honza v zakletém zámku“ a během roku se konala ještě další dvě loutková představení. V dubnu se dorost podílel na přípravě divadelní hry „Venoušek a Stázička“. Na červenec byla připravena opereta „Madlenka z kovárny“, na které se podíleli i herci z DTJ v Bartovicích. Toto zdařilé představení se konalo v přírodě a na závěr se pořádala taneční veselice. Úspěch taky měla v říjnu připravená divadelní hra „Zlatý liják“. Velice zdařilou na závěr roku byla ještě opereta „Pro tebe, maminko“. Znovu se řešilo divadelní jeviště, které bylo do té doby společně ve vlastnictví DTJ a FDTJ. Komunistická FDTJ, která nechtěla doplatit dluh ještě z dřívějšího nákupu, se raději vlastnictví zřekla. Chybějící částku 400 korun místnímu peněžnímu družstvu doplatilo pak DTJ. Protože jeviště bylo již i dosti zchátralé, DTJ přistoupila ještě k jeho důkladné opravě a k přemalování kulis. Při vystoupení se také občas stávalo, že diváky pobavilo, když malovaná opona se při zvedání utrhla a nadělala mezi herci zmatek. Jeviště se občas pronajímalo i místním spolkům.
V březnu roku 1937 za velké účasti veřejnosti byla uvedena veselá opereta „Šla Nanynka do zelí“. Na Den práce 1.5. pak uvedli sociální dobové drama „Proč“. Koncem roku dramatický odbor ještě uvedl zdařilou hru se zpěvy „Louka zelená“ a pro děti dvě loutková představení. V září se prováděla elektrifikace obce a také bylo rozhodnuto vybavit na závěr roku vhodným osvětlením i jeviště v Družstevním domě. Pro zajímavost ještě uvedu z „knihy bilanci“jak vypadal takový finanční výsledek u hry Šla Nanynka do zelí:
VÝDAJE - za půjčení divadelních knih – Branald 100,50 Kč
za poštovné - odeslání knih – Branald 11,30
za kolky 2 x 8, doprava 3,60 a1.60 Kč Frýdek 21.20
za povolení - finanční ředitelství 15,50
za 7 hudebníků s. Borového Josefa 180
za 5 m látky za 3.50 17,50
za svíčky pro hudbu 1.60
za kolky 2 x 8, zem. Dav. 20 Kč, 2 bloky vs. 3 Kč 39
Dohromady vydání 386,60

PŘÍJMY - za 80 vstupenek I. Místa 4 Kč 320
za 100 II. 3 Kč 300
za 51 II. 3 Kč 153
za 1 III. 1,50 Kč 1.50
Dohromady příjem 774,50
Čistý výtěžek 387,90
Valnou hromadou v roce 1938 je zvolen režisérem K. Jaterka a „loutkář“ F. Mokroš. V únoru bylo pro děti připraveno představení „Perníková chaloupka“ a v dubnu pro dospělé opereta „Cestička k nebi“. Na závěr roku se uskutečnilo jedno loutkové představení a pro dospělé činohra „Honba na muže“. Koncem roku dochází k zákazu činnosti politických stran, a tím také ukončila činnost sociální demokracie. V těchto dramatických společenských událostech z konce třicátých let je také omezena činnost DTJ a divadla. V následujícím roce je vytvořen dramatický odbor, vedený F. Urbancem, ale v důsledku trvající špatné společenské atmosféry po obsazení Německem nevyvíjí žádnou činnost.
V roce 1940 se práce DTJ začíná již zlepšovat a v červenci hrají v přírodě divadlo „U panského dvora“. Prodáno bylo 508 vstupenek a po divadle je připraveno pro účastníky občerstvení a střelnice. Později hráli toto představení také v Kunčicích a Bartovicích. Koncem roku byla ještě odehrána zpěvohra „Okolo rybníka“ pod režií Josefa Kuchaře.
Počátkem dubna roku 1941 je uvedena opereta „Ta naše písnička česká“ s hudbou J. Borového. Pro značný ohlas byla hra opakována koncem dubna a v květnu ještě ve Václavovicích. V květnu je ještě uvedeno drama „Na valdštejnské šachtě“. Tento kus byl přihlášen do divadelní soutěže, proto se vystoupení účastnili i členové odborné komise. Hodnocení komise neznáme, ale nabídku do Ostravského divadla dostala hlavní představitelka hry M. Kuchařová. Ta ji však nevyužila.V září dorost připravil hru „Rozpustilí kluci“. Z důvodu pozdějšího zákazu všech divadelních her byla zrušena připravovaná opereta „U naší kapličky“. Uvedené divadlo bylo povoleno uvést na veřejnosti až koncem roku. Celý další zbytek války bylo také zakázáno pořádat taneční zábavy, proto DTJ jako náhradu pořádalo „lidové koncerty“ s hudbou J. Borového. V té době se proto veškerý zájem ochotníků soustředil do příprav a kvality provedení divadelních her, na kterých se podíleli i ochotníci ze zakázané komunistické tělovýchovy. Z divadelních půjčoven se objednávaly kostýmy i paruky, herci měli své maskéry s vybavením k líčení. Kulisy maloval obvykle p. Velčovský a fotodokumentaci zajišťoval Jan Kumor a jeho syn Viktor. Kvalitě také odpovídala návštěvnost, takže pro velký zájem se například vozily židle až z vedlejší obce z restaurace U Vichra. Představení občas navštěvovali i profesionální herci z Ostravských divadel.
Příkladem dobré úrovně a odvahy hrát v této nelehké době byla v březnu roku 1942 uvedená opereta za doprovodu hudby J. Borového „Slovácka princezka“ s reprízou ještě koncem téhož měsíce. V září u nás ještě hostovalo divadlo DTJ z Kunčic. Připravovala se dále hra „Gorali“, ale pro zhoršující se společenské klima a zatýkání gestapem, které postihlo i místní členy DTJ, se již později nehrálo.
I v následujícím roce se ze stejných důvodů již divadla nehrála a také celkový útlum nastává v činnosti DTJ. Práce odboru se obnovuje až v březnu 1944, kdy válka spěje k obratu. Také u členů narůstá zájem o tuto činnost a zlepšuje se celková nálada ve společnosti. Ochotníci uvedli hru „Ryba na suchu“ za doprovodu hudby J. Borového, prodáno bylo 371 vstupenek. Nejistá doba a blížící se fronta pak opět až do konce války přerušila jejich činnost.
Práce DTJ se znovu obnovila až počátkem roku 1946 a valnou hromadou byl zvolen režisérem K. Jaterka. Počátkem roku se také uskutečnila dvě loutková představení pro děti. První poválečnou hrou, konanou v srpnu na hřišti DTJ, byla „Maryša“. Na přípravě této hry spolupracovaly obě předválečné tělovýchovy a také nebyla účetně vedena pod DTJ. Hlavní role vytvořili J. Chobotová a K. Jaterka. Koncem roku mladí ochotníci DTJ uvedli veselohru „Poslední muž“za účasti 301 platících diváků.
V únoru roku 1947 se loutkového představení účastnilo 55 dětí a dospělí zhlédli v dubnu hru „Prapor“ a v prosinci ještě „R.U.R.“ Ochotníci znovu řešili špatný stav jeviště v Družstevním domě způsobený stále se zhoršujícím průnikem vlhkosti do zdiva.

Bibliografie:
KUCHAŘ, Vladimír 100 let divadelních ochotníků v Horních Datyních, 1908-2008. Zapomenutá tradice v tělovýchově. Text pro výstavu v místní knihovně, 2008.

KUCHAŘ, Vladimír: Informace pro Databázi ČAD. Rkp. říjen 2008.

KUCHAŘ, Vladimír: Zapomenutá tradice. (Ochotnické divadlo v Horních Datyních.) Vratimovské noviny 1. 9. 2008

Mapa působení souboru - Dělnická tělocvičná jednota / Strana sociálně demokratická / Divadlo Jan Žižka

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.