Soubory: Tyl, OJ

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1896
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 197x
Působení: 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x

Ochotnická jednota Tyl.
1896 schváleny stanovy.
1899-1905 činnost přerušena.
1914 hrála, 18 členů.
1922 členem ÚMDOČ.
1924-1929 - 1929 sehrány hry: Maryša, Katakomby, Pasekáři, Velbloud uchem jehly, Matka, Ferdinand spí, Vodní družstvo, Vdavky Nanynky Kulichovy, Cop, Pes a kočka, Paličova dcera, Pan Johanes, Flachsman vychovatel, Lovecké štěstí Václava krále.
1929/30 58 členů, v sezoně 6 představení.
1930 sehrány hry: 30. 3. Proti vlastní krvi, 30. 11. Zasvitlo nám slunko zlaté, 25. 12., 26. 12., 6. 1. 1931 C. k. polní maršálek.
1931 uviděli občané Dobrého a okolí: 15. 3. - To jsem sám rád, 5. a 6. 4. - Rebelant, 25. a 26. 12. - operetu Cigánečka.
1932 - 2. 2. - Popelka Biliánová, dramatizace Fr. Cimler: Matka Kráčmerka, 28. 2. - B. Rajská-Smolíková: Hra o štěstí , na Velikonoce - Ot. Pospíšil: Kletba pýchy, 25.–26. 12. - Lad. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek.
1933 - o Velikonocích - Vrchlický: Noc na Karlštejně, 28. 10. - Rud. Bernauer a Rud. Österreicher: Konto X, 25. a 26. 12. Anna Sedláčková, B. Vrbský: Na zapřenou, veselohra.
1934 - 4. 3. - K. Želenský: U Dušánků, drama; 1. a 2. 4. - dle V. B. Třebízského: Černí kyrysníci; 24. a 25. 11. - J- K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka a 25. a 26. 12. O. Scheinpflugová: Houpačka, veselohra. V tomto roce zakoupila ochotnická jednota nové dekorace za 4080 Kč

Za 2. svět. v. a 1964-1971 činnost přerušena.
Zaznamenáno 97 inscenací, poslední 1971 Lucerna.

Bibliografie:
HOŘEJŠÍ, Jan: Lidová výchova a její regionální studium - severovýchodní Čechy. Hradec Králové 1931.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s.171.

SEDLÁČEK, Vladimír: Sto let ochotnického divadla v Bystrém - 1871-1971. Bystré, OB 1971, s. 37.

SUCHÁNKOVÁ, Miroslava, kronikářka: Ochotnická divadelní jednota Tyl v Dobrém, 1. část. Z kroniky obce. Doberská ročenka 1998. Vyd.1999, s. 21-24.

SUCHÁNKOVÁ, Miroslava, kronikářka: Ochotnická divadelní jednota Tyl v Dobrém. Z kroniky obce, dokončení. Doberská ročenka 1999. Vyd, 2000, s. 3-10,

Archivy:
Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1884-1900, i. č. 1698, sg 30/179/141, DO v Dobrém jménem Tyl 1896.

Poznámka:
Ochotnická divadelní jednota Tyl v Dobrém
Dokončení

.

V roce 1935 pokračovali doberští ochotníci ve své činnosti hned o Velikonocích, kdy hráli hru Paní Marjánka matka pluku. Na Vánoce (25. a 26. 12.) uvedli veselohru Noc v kapli sv. Anny.
První hra jednoty Tyl v roce 1936 byla hrána 15. 3. a jmenovala se Dvě srdce v zeleném háji. 12. a 13. 4. se hrála veselohra Ryba a host třetí den.
V roce 1937 byla činnost ochotníků obzvláště bohatá. Už 28. 2. a 29. 3. se hrála veselohra Statek našeho Franty, 28. 10. a 7. 11. Lidé na kře, obraz ze života, 26. 12. byla uvedena veselohra Zlatý liják. A už 24. 1. uspořádali doberští ochotníci Zábavný večer, na kterém vystupovala mládež církve československé z Dobrušky a 1. a 2. 5. operetku Dva vojáci od muziky, za spolupráce členů volejbalového kroužku.
Ani v pohnutém roce 1938 ochotníci nepřestali vyvíjet činnost. 13. 3. hráli hru Choulostivá historie a 25. – 26. 12. Hotel Zázračná voda.
V roce 1939 nastudovali Čapkovu Matku, která měla být hrána 19. 3., ale protože republika byla obsazena 15. 3. německými fašisty, hra se vůbec nesměla hrát. 5. 11. se hrála veselohra Zemský ráj to na pohled a 25. a 26. 12. Paní matinka.
Rok 1940 – už rok válečný, kdy byly zakázány taneční zábavy, přinesl 24. 3. Hru o štěstí, 12. 5. veselohru Princezny z fabriky, 25. a 26. 12. Kalibův zločin. Ochotníci zorganizovali též hostování ochotníků z Domašína s operetkou Bejvávalo, 21. 4. a 26. 5. hostovali členové dramatického odboru církve českomoravské z Dobrušky se studentskou veselohrou Hoši, dívka a psi. 8. 12. předvedli členové dramatického odboru kounovských hasičů operetu U panského dvora. Všechna divadelní představení, ať domácí nebo hostů, byla hojně navštívena.
Ani v dalším válečném roce 1941 činnost ochotníků neustala. 13. a 14. 4. sehrála jednota Tyl veselohru Dvojník pana Dibelky, 23. a 24. 8. komedii Bohatý chudák. 30. 3. se uskutečnil Veselý večer za spoluúčasti doberského hudebního kroužku. 25. 5. pozvali doberští ochotníci do Dobrého divadelní spolek Šubrt z Dobrušky, který sehrál hru Mrak.
Ve zlém válečném roce 1942, kdy fašisté stupňovali represálie proti českému obyvatelstvu, předvedl ochotnický spolek Tyl 5., 6., 12. a 18. 4. operetu Valčík panny Apolenky, aby odvedl pozornost od zlého a přinesl lidem trochu potěšení. 25. a 26. 12. se hrála hra Právo na hřích.
I v roce 1943 neustávali ochotníci ve své práci. 25. a 26. 4. a 2. 5. sehráli hru Stín, 22. 5., 23. 5. a 30. 5. hru Prodaný dědeček, 27. a 29. 6. a 4. 7. operetku V Trojském zámečku a 26. a 27. 12. veselohru Poslední muž.
Jak pokračovala válka, žilo se stále tíž a tak ochotníci opakovali v roce 1944 veselohru Poslední muž (1. a 2. 1.) a 9. a 10. 4. hru Scampolo z italského prostředí.
S rokem 1945 přišel konec dlouhé války, přinesl opět svobodu, a proto se zase rozvíjela kulturní činnost. 1. a 2. 12. předvedla ochotnická jednota hru Matka, která se měla hrát už v březnu 1939. V srpnu 19., pozvali ochotníci členy Svazu české mládeže z Dobrušky, kteří předvedli pásmo Z rozvátých mračen. Dne 30. a 31. 12. uspořádala jednota Tyl zábavný večer, kterým se občané rozloučili s památným rokem 1945.


V roce 1946 sehráli členové ochotnické jednoty Tyl Dobré 21. a 22. 4. hru Okénko. O kulturní činnosti se staraly i jiné organizace: Místní osvětová rada, členové Svazu české mládeže.
V roce 1947 hráli ochotníci opět častěji. 6. a 7. 4. veselohru Hvězdy nad hradem, 10. a 11. 5. Ruští lidé (k oslavě osvobození republiky), 25. a 26. 12. veselohru Otec svého syna.
Rok 1948 přinesl 6 divadelních představení na doberské jeviště, ale členové doberské divadelní jednoty Tyl hráli pouze 25. a 26. 12. hru Osmnáctiletí. Tuto hru hráli ještě 14. 2. 1949 v Dobrušce v rámci Šubertových oslav a získali 2. místo. Obdrželi bustu F. A. Šuberta (první ředitel Národního divadla v Praze, dobrušský rodák). Ostatní hry předvedli ochotníci z Dobrušky, Opočna, Hradce Králové a členové Vesnického divadla z Prahy.
30. 4. a 1. 5. 1949 ve spolupráci s doberskými ochotníky, členy jednoty Tyl, předvedl prádelní odbor Jednotného svazu českých zemědělců hru Vzbouření v ústavu šlechtičen. Tuto hru hráli ochotničtí herci ještě 22. 5. v Dobrušce a 26. 5. v Hrošce. 14. 6. předvedli i žáci zdejší školy hru Rozmazlená Pamela.
V roce 1950 divadelní jednota Tyl nepřipravila žádné představení, ale na její tradice navázali členové Svazu české mládeže hrou Strýček Kosťa, kterou sehráli 11. a 12. 3. Během roku v Dobrém vystupovali hosté s různými kulturními pásmy nebo pěvecké soubory, například z Hradce Králové. Školská skupina ČSM z hospodářské školy v Dobrušce sehrála na doberském jevišti hru Ženitba a 16. a 17. 12. pionýři a členové ČSM hráli hru Začínáme žít.
V roce 1951 a 1952 se v Dobrém nehrálo žádné divadelní představení. Možná to bylo způsobeno i tím, že se pracovalo na 2 směny a lidé se těžko scházeli na zkoušky, nebo mezi nimi nepanovala ta správná atmosféra. Nevím. Pouze členové ČSM předvedli divadelní hru Noc v Hlubokém a tak se snažili navazovat na doberské ochotnické tradice. Jednota Tyl vlastně samovolně zanikla. Také žáci ZŠ sehráli 30. 3. hru Velký komediant a 14. 12. Krále Lávru.
V roce 1953 hrál dramatický kroužek Osvětové besedy 6. 4. hru Setkání s mládím a hned 1. 1. 1954 se hrála hra Chudák manžel. 10. 8. hostoval v Dobrém divadelní kroužek z Dobrušky s veselohrou Ženichové. Jinak během roku bylo v obci několik estrádních vystoupení. Klasické divadelní hry velmi rychle ubývaly.
Rok 1955 jakoby přinesl oživení divadelní činnosti a 3., 10., 11. 4. sehrál kroužek Osvětové besedy (vlastně neoficiální pokračovatel jednoty Tyl) v režii V. Pilce s výpravou B. Černého hru Nezbedný bakalář. Představení shlédlo 750 lidí. I ochotníci z Lomů předvedli v Dobrém 21. 5. Vojnarku.
V roce 1956 hráli členové divadelního kroužku 25. a 26. 12. hru Inspektor se vrací a doberská mládež se postarala o Veselého Silvestra. V tomto roce zde 25. 2. hostovali hrošečtí ochotníci s Potštejnskou romancí a 29. 12. Její pastorkyní. Vesnické divadlo z Prahy hrálo 18. 12. veselohru I chytrák se spálí. Všechna divadelní představení byla hojně navštěvována. Průměrná účast byla kolem 130 diváků.
Členové tělocvičné jednoty Sokol sehráli v roce 1957 veselohru Charleyova teta (31. 12.). Během roku hráli v Dobrém opět členové Vesnického divadla z Prahy. 21. 9. odpoledne pro děti hru Velký Ivan a večer pro dospělé Zpívající kohouti. Členové vojenského divadelního kroužku z Dobrušky hráli v Dobrém hru Dámy a husaři, závodní klub TOS z Opočna hru Pacient 113 a žákyně Průmyslu mléčné výživy z Opočna pobavily děti pohádkou Popelka.
O divadelní činnosti v roce 1958 nejsou v kronice žádné záznamy. Teprve v roce 1959 uvedli místní ochotníci hru Skaláci 28. a 29. 3. Hru režíroval V. Pilc ve spolupráci s B. Černým. Na tuto hru se také už dobře pamatuji a mohu potvrdit, že měla velký úspěch. Na dlouhou dobu to bylo poslední ochotnické představení v Dobrém. Divadelní činnost ustala. Vliv na to, podle mého, měla práce na směny, rozšíření televize a také motorismu. Zajet si do Dobrušky na divadelní představení profesionálů nebylo až tak těžké.
V letech po válce organizovala veškerou kulturní činnost Osvětová beseda a ta doberská byla v roce 1960 Krajským národním výborem v Hradci Králové vyznamenána titulem „Vzorná osvětová beseda hradeckého kraje“ a dostala odměnu 3000 Kč. Byla vlastně nástupcem divadelní jednoty, ale neorganizovala jen divadelní představení, ale hlavně vzdělávací činnost – různé přednášky, besedy, oslavy výročí i zájezdy. Také zvala na hostování soubory z okolí, např. z Dobrušky. Pěvecký sbor Vlasta v Dobrém vystupoval několikrát.
Až v roce 1971, po dlouhé odmlce, sehráli doberští ochotníci hru Lucerna od A. Jiráska. Režíroval B. Černý. Hrála se celkem čtyřikrát, poprvé o Velikonocích a měla obrovský ohlas. Bylo to poslední ochotnické představení v Dobrém.
V roce 1983 – po dvanácti letech odmlky – našli doberští divadelníci své pokračovatele ve školní mládeži. Pan učitel J. Kejval nacvičil s žáky ZŠ představení Kouzelný Dick. Setkalo se s velkým ohlasem a bylo hráno dvakrát v Dobrém, jednou ve Voděradech a jednou na přehlídce divadelních souborů Šubertova Dobruška.
I v příštím roce 1984 pokračovali žáci ZŠ pod vedením J. Kejvala v započaté tradici a sehráli hru Bubáci. 27. 5. hráli v Dobrém a 6. 6. dvakrát v Dobrušce.
V dalším roce 1985 hráli opět žáci ZŠ pod vedením J. Kejvala hru Tři princezny na vdávání. Hrála se v Dobrém, v Podbřezí a na celookresní divadelní přehlídce v Rokytnici v Orl. horách.
V roce 1987 sehráli žáci ZŠ divadelní hru Zvířátka a loupežníci opět v režii J. Kejvala a ve spolupráci s ředitelkou školy B. Remešovou. Hra měla bohatou výpravu a na jejím úspěšném provedení se podíleli téměř všichni žáci školy. Byla hrána v Dobrém a na Šubertově Dobrušce.
Ani v roce 1988 nezůstali žáci ZŠ dlužni tradici divadelních představení a opět pod vedením zkušeného režiséra J. Kejvala předvedli moderní pohádku Elce pelce do pekelce. Opět účinkovalo velké množství dětí. Taneční část nacvičila ředitelka školy B. Remešová.
V roce 1989 se divadelní představení nehrálo, protože se konala velkolepá oslava 50letého trvání měšťanské školy s bohatým kulturním programem, který rovněž připravili žáci ZŠ.
V devadesátých letech se upustilo od hraní školních divadelních představení a škola, která se po několik let stala pokračovatelkou divadelní jednoty Tyl v Dobrém, založené v roce 1896, přestala nacvičovat divadelní představení a vždy ke konci školního roku připravuje Doberské výtvarné dny, kde spojuje výtvarnou činnost s kulturním vystoupením.
Od roku 1925 do roku 1971, kdy bylo v Dobrém poslední ochotnické představení, sehráli doberští ochotníci 74 premiér. Z toho bylo několik operet, takže i v Dobrém platilo: „Co Čech, to muzikant“. Když k tomu připočteme hostování jiných ochotnických spolků, později i Vesnického divadla, poznáme, že naše obec žila docela čilým kulturním životem. Ve výčtu premiér jsem neuváděla silvestrovská představení, protože to byly spíše estrády, takže by kulturních podniků bylo ještě více.
Škoda jen, že v kronice nejsou uvedena jména ochotníků a režisérů. Kromě V. Pilce, B. Černého a S. Gütnera jsem žádná jiná jména v pozdějších letech nenašla. Na některé ochotníky jsem si vzpomněla sama, jiné mi řekli jiní pamětníci, hlavně pí. Šípková a pí. Šlitrová.
Dalšími režiséry, podle vzpomínek hlavně paní Šípkové, byli J. Müller, F. Kupka a Fr. Michl (zvaný Baron). O masky herců se staral F. Duzbaba (bývalý doberský holič) a V. Červinka. Téměř vždy napovídal V. Boháč st. Rovněž K. Živsa (obecní strážník) u žádného představení nechyběl. Buď hrál, nebo se alespoň staral o oponu, vzpomíná paní Šípková, která má spoustu upomínek na svou ochotnickou kariéru a zapůjčila i fotografie, průkaz ochotníka i kritiku jednoho představení. Ona sama hrála v představeních Princezna Pampeliška, Zemský ráj to napohled, Na nešťastném gruntě (to jsem v kronice ani nenašla), Dvojník pana Dibelky, Otec svého syna, Princezny z fabriky, Žanka ze Slunného dolu (rovněž není zápis v kronice), Právo na hřích a Valčík panny Apolenky.

Dalšími ochotníky byli: A. Boháčová, V. Boháč ml., manželé Boháčovi, V. Červinka, J. Jarkovský z Kamenice, M. Kárníková, L. Kašparová ze Lhoty, A. Kovářová (Simonová), M. Krulichová, J. Kněžourek, F. Kupka, J Kopecký – kapelník z Hlinného (pomáhal s hudbou), M. Mervartová, L. Michlová (přezdívaná Baronka), F. Mrkvička, J. Michlová (pekařka), V. Netík (klempíř), L. Netíková, A. Netíková, Nentvich z Kamenice, A. Novotná, V. Pátková z Chmelišť, J. Pohl, F. Piskora z Netřeby, V. Pilc, E. Piskorová, M. Pohlová, M. Řeháková, J. Suchánek, V. Šlitrová, S. Švíková, J, Švík, J. Šafář ze Žákovce, A. Šípková, F. Šesták, V. Tomáš z Bažin, J. Volejník, M. Zounarová, K. Živsa.
Mnozí z jmenovaných už nejsou mezi živými, mnohé život zavál daleko od Dobrého, ale vzpomínky na ně zůstávají a opravdu dokazují, že Dobré bývalo kulturním střediskem širokého okolí.
Výčet určitě není úplný, proto se omlouvám všem, jejichž jména jsem neuvedla jen proto, že je neznám.

M. Suchánková
kronikářka



„V Trojském zámečlu“ v Dobrém

Doberská ochotnická jednota Tyl má již svoji dobrou tradici. Výkon, který podali tamní ochotníci touto operetou převyšuje však běžnou úroveň dobrých venkovských divadel. Zásluha o pěkné výsledky náleží stejně režiséru F. Michlovi a učiteli J. Volejníkovi, který věnoval všemožnou péči nastudování zpěvů, jako všem ochotníkům, kteří podali důkaz, že i na venkově se dá vytvořit soubor, který může uspokojit i náročné návštěvníky. Do ovzduší paruk a krinolin zapadla úloha paní kněžny (pí. L. Michlová) a jejího manžela (V. Pilc), kteří imponovali bezvadným vystoupením. Úlohu věrného strážce jejich tajemství znamenitě sehrál pan důchodní (J. Kovář). Do jejich úloh se mísila něžná souhra dvou zamilovaných párů, hraběte a panny Lenky (V. Netík a M. Kárníková) a učitelského a panny Bohušky (J. Jarkovský a A. Netíková). Spleť milostných zápletek zpestřoval svým nepřeberným humorem kuchtík (K. Živsa), který východočeským „já jdu pro petrůžel“ zvlášť se zamlouval.
Úlohu vševědoucí klíčnice výborně sehrála pí. A. Kovářová. Herecké výkony byly tak dokonalé, že chvílemi jsme měli dojem, jako bychom seděli v některém z pražských divadel. Rovněž orchestr řízený dirigentem Kopeckým zhostil se své úlohy výborně. I technické zařízení doberského jeviště je překvapující. Zvláště zámecká skutečně světelná fontána a usmívající se měsíček, který znepokojoval zamilované dvojice svědčí o zvláštní péči věnované tomuto ušlechtilému podniku na venkově. Z celého bylo patrno, že jak vedoucí činovníci tak i ochotníci chtějí dáti i vesnici to nejlepší.
Jen to bych vytkl, že opona z nemístné skromnosti herců ani po posledním jednání se znovu nevytáhla, aby účastníci mohli potleskem a úsměvem dáti najevo uspokojení nad pěkně prožitým večerem.

Dr. Josef Pohl (Doberský)
Časopis Posel z podhoří, č. 31 ze dne 31. 7. 1943

Poznámka kronikářky:
Taková byla kritika jednoho z doberských ochotnických představení, jak si ji uchovává ve svých památkách pí. Šípková.

Mapa působení souboru - Tyl, OJ

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.