Soubory: Vrchlický, SDO

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1923
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1962
Působení: 192x, 193x, 194x, 195x 196x

1923 se sešla skupina nadšenců, dala dohromady pro založení divadelního spolku 100 Kč, zvolila předsedou spolku L. Drachovského, ustavila pokladníkem F. Fuksu, objednala divadelní texty a začala zkoušet.
1924 přijal spolek jméno Vrchlický a stal se členem Ústřední matice divadelních ochotníků československých (ÚMDOČ). Od počátku
členství v ÚMDOČ si předplatil časopis Československé divadlo a Věstník ochotnictva československého.
Registrováno bylo 30 členů.

1924 v březnu první představení. Hrálo se v hostinci U Dubinů, později U Metzlerů.
1925 spolek prodal za 250 Kč staré jeviště, zakoupil materiál na stavbu nového a plátno na výrobu kulis.

Zpěvohry a operety.
Hry s vesnickou tematikou: Ženská vojna, Josef Jan Kalivoda: Tomšovic grunt, Vesnický holič.
Hry s vlasteneckou tematikou: Fr. Hakeš: Za vidinou míru, B. Bouška: Ať žije naše republika, Zborovo.
Dále např. Darebák, Naše Máňa, Tichý pozorovatel, Druhá míza, Jedenácté přikázání,
v průměru až 4 premiéry ročně.

1930 objížděli i blízké okolí.

Ve 2. svět. válce spolek divadelní činnost nevykazoval, ale nebyl zrušen (vedl stále účetnictví). O tom, že zřejmě zcela nečinný nebyl, svědčí zápis v kronice Sboru dobrovolných hasičů Daměnice : "...složitou situaci odlehčovaly koncerty a vystoupení divadelního spolku...."

1945, brzy po skončení války uvedli ochotníci hry Sládci, Praha je naše, Za hokynářským krámem a Od anglických panen do kasáren. Hráli v hostinci U Dubinů
1946 hry Zdeněk Vrbata: Ticho po pěšině, kterou chodíval a hra s válečnou tematikou Voják, ten se nesmí bát.
1946 také rekonstrukce jeviště.
1947-1955 řada dalších úspěšných her, např. Mir. Vrána-Trocnovský: Mumraj na vejrovně, Fr. Radvanský: Pytlák Mirko, Pro mír na samotách, Josef Štolba: Na letním bytě, Prohraný život, F. X. Svoboda: Poslední muž, Moliére: Chudák manžel, A. N. Ostrovskil: Nemá kocour pořád posvícení, Al. Jirásek: Vojnarka a Svět je kulatý. Z uvedeného seznamu
sehraných titulů lze odvodit, že tzv. „vyhraný“ soubor
postupně zvyšoval i své nároky dramaturgické.
V zápisech se objevují i pohostinská vystoupení
(Votice, Vracovice).


Spolek odebíral odborné divadelní časopisy. Kromě divadla pořádal i zábavy..

1949 hra F. Radvanského Prohraný život, hráno 1x.
1949 hodnocení ONV Votice: smíšený soubor, vyspělí i začátečníci.

1950-1956 mj. uváděny hry Na letním bytě, Svět je kulatý, Chudák manžel, Vojnarka.

Poslední doklad o činnosti je z roku 1962.

Bibliografie:
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 162.

RÝDLOVÁ, Slávka: Soubor informací pro MČAD z okresu Benešov Rkp. 1998. kART. Viz Místa/Okresy/Benešov/Texty.

RÝDLOVÁ, Slávka: Opravy a doplňky textu Historie benešovského divadla. Rkp. 2000. kART.

Archivy:
Státní oblastní archiv:
Informace ONV Votice pro KNV v Praze 1949. Inventář KNV Praha, referát IV. 1949-1954. kART.

Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1924-1926, i. č. 382/1595/1924, SDO (zal.).
Fond ZU Spolky 1924-1926, i. č. 382/307/1925, SDO Vrchlický (zal.).

Státní okresní archiv Benešov :
Fond Daměnice: Spolek divadelních ochotníků Daměnice, 1924-1956
Pokladní deník.
JEŽKOVÁ: SPOLEK DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ DAMĚNICE, 1924 - 1956. Prozatímní inventární seznam, 2002, s. 1, ev.č. 401.

Poznámka:
http://www.damenice.tym.cz/index.php?clanek=1

Roku 1923 se sešla skupina nadšenců, dala dohromady
ze svých kapes 100 Kč, zvolila předsedou
spolku L. Drachovského, ustavila pokladníkem
F. Fuksu, objednala divadelní texty a pilně začala
zkoušet. O rok později přijal spolek jméno Vrchlický
a stal se členem Ústřední matice divadelních ochotníků
československých (ÚMDOČ). Registrováno
bylo 30 členů. Bohužel nejsou zachovány stanovy
spolku. Ze záznamu pokladníka ale vyplývá, že
byly pravidelně vybírány členské příspěvky a zápisné
od nových členů. Výnosy z představení činily
v průměru 200 Kč. První představení se konalo už
v březnu roku 1924. Hrálo se v hostinci U Dubinů,
později U Metzkerů.
V roce 1925 spolek prodal za 250 Kč staré jeviště.
Zároveň zakoupil materiál na stavbu nového
a plátno na výrobu kulis. Že nešlo o spolek ledajaký,
dokazují zaznamenaná vydání. Ochotníci si často
v půjčovně v Mladé Vožici objednávali nákladné
kostýmy a rekvizity, měli placeného maskéra, odměňovali
roznašeče „cedulí“ a pomocníky při přípravě
jeviště a sálu před i po představení. Finanční
bilance byla vylepšována pořádáním tanečních
zábav a plesů. Například tržba z lednového plesu
v roce 1927 činila 790 Kč. Není bez zajímavosti,
že na něm byla provedena dražba vína a prodávány
nové pohlednice obce. Spolek také od počátku
členství v ÚMDOČ odebírá formou předplatného
časopis Československé divadlo a Věstník ochotnictva
československého.
Na jevišti jsou uváděny hry s vesnickou tematikou
často oživované zpěvy, ale i operety a hry s tematikou
vlasteneckou. Např. Ženská vojna, Darebák,
Tomšovic grunt, Vesnický holič, Naše Máňa, Tichý
pozorovatel, Druhá míza, Jedenácté přikázání,
Za vidinou míru, Ať žije naše republika. V průměru
se jednalo až o čtyři premiéry ročně. Roku
1939 byl spolkem věnován příspěvek ve výši
300 Kč na stavbu pomníku obětem 1. světové války.
V období 2. světové války a nacistické okupace
v letech 1939 až 1945 spolek divadelní činnost
nevykazoval, ale zrušen nebyl. Vedl dál pokladní
deník, ve kterém byl zaznamenán pohyb pouze
v drobných položkách. Ale o tom, že zřejmě zcela
nečinný nebyl, svědčí zápis v kronice Sboru dobrovolných
hasičů Daměnice: „… složitou situaci
odlehčovaly koncerty a vystoupení divadelního
spolku.“ Skutečnost, jak to opravdu bylo, se nám
nepodařilo zjistit.
Poválečná divadelní činnost spolku byla velice
plodná. V hostinci U Dubinů již v roce 1945 uvedli
ochotníci hry Sládci, Praha je naše, Za hokynářským
krámem a Od anglických panen do kasáren.
V roce 1946 následovalo uvedení dalších divadelních
titulů: Ticho po pěšině, kterou chodíval a hra
s válečnou tematikou Voják, ten se nesmí bát.
V tomto období byla provedena také rekonstrukce
stávajícího jeviště.
Mezi lety 1947 až 1955 spolek nastudoval a uvedl
řadu dalších úspěšných her. Např. Mumraj
na vejrovně, Pytlák Mirko, Pro mír na samotách,
Na letním bytě, Prohraný život, Poslední muž,
Chudák manžel, Nemá kocour pořád posvícení,
Vojnarka a Svět je kulatý. Z uvedeného seznamu
sehraných titulů lze odvodit, že tzv. „vyhraný“ soubor
postupně zvyšoval i své nároky dramaturgické.
V zápisech se objevují i pohostinská vystoupení
(Votice, Vracovice).
Rok 1956 byl pravděpodobně posledním, kdy
daměničtí diváci mohli na jevišti spatřit své oblí-
bené herce. Zde také končí pečlivě vedené zápisy
v pokladním deníku, které se staly základem pro
rekonstrukci existence divadelního spolu Vrchlický
v Daměnicích.

Mapa působení souboru - Vrchlický, SDO

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.