Soubory: Tyl, SDO / Osvětová beseda / MěKS / Stavokonstrukce

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1941
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1992
Působení: 194x, 195x, 196x, 197x, 198x, 199x

1941 založen Spolek divadelních ochotníků J. K. Tyl. 1942 oficiálně ustaven.
U jeho zrodu byli: Marie Rusová, Otýlie Zvěřinová, František Černoch, Ladislav Kořínek, Přemysl Fořt, Miluše Fořtová, Hana Sochorová, Jindřich Třeštík, Oldřich Suchánek, František Kadeřábek a mnozí další.

Soubor hrál v divadelním sále U Slunce (restaurace naproti kinu). V prvním patře byl krásný divadelní sál asi pro 200 lidí s velkým jevištěm i šatnami a vším, co k divadelnímu zázemí patří.
Hrály se hry různého žánru: veselohry, operety a hlavně pohádky pro děti. Přibližně každých čtrnáct dní se hrála nová pohádka s Kašpárkem a Šmidrou. Nezapomenutelným Kašpárkem byl Oldřich Suchánek.
Od počátku náročné umělecké výkony a specifická dramaturgie.
40 zakládajících členů se do dvou let rozšířilo na 100, z toho 70 aktivních.
Do 1943 sehráli 8 her, nejúspěšnější z nich byly Půlnoční slunce (Werner), Úsměvy a kordy (Tetauer), Divný chlap (Minařík) ad.
1943 Jiří Balda: Perly panny Serafínky.
1944 Alfred Maria Willner: Hrabě Luxemburk, Miloslav J. Sousedík: Kluci pozor, loupežníci!.
1947 Alois Jirásek: Lucerna, r. Karel Hladík.
1949 SDO J. K. Tyl vlastnil divadelní sál, v témže roce sehrál: Tyl: Kutnohorští havíři, 2x; Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, 5x; O. Minařík: Zorka, 6x; V. Ivanov: Strýček Kosťa, 2x; Šamberk: Jedenácté přikázání, 3x.
Dále sehrál 11 představení pro děti a uspořádal 5 zájezdů do vesnic s hrou Al. Jiráska Kolébka; celkem 6 představení, další dětské, 30 repríz.

1950 Antonín Santner: Jak Kašpárek ferina vyhnal čerty ze mlýna, r. F. Kadeřábek, František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání, r. F. Koula, Antonín Santner: Jak Kašpárek z dáli, přivedl princeznu panu králi, r. F. Kadeřábek, John B. Pristley: Inspektor se vrací, r. F. Koula, Vojtěch Cach: DS 70 nevyjíždí, r. F. Koula, William Shakespeare: Cokoli chcete (Večer tříkrálový), r. E. Rus, Brandon Thomas: Charleyova teta, r. F. Koula.
28.5.1950 - John B. Pristley: Inspektor se vrací, r. F. Koula. Účast na krajské soutěži o postup na CP ÚMDOČ, soutěž Kruhu vítězných souborů.

1951 uvedena Charleyova teta.
V tomto roce likvidace spolku. Tyl byl rozpuštěn, veškerý inventář včetně kulis byl rozdán do okolních vesnic a divadlo zavřeno. Později zde ještě mládežníci sehráli sovětskou hru Začínáme žít, ale bez valného úspěchu. Tak skončilo divadlo U Slunce.

1955 neúnavný ochotnický organizátor, herec a režisér Karel Hladík dal znovu dohromady partu ochotníků a v sokolovně uvedl Šamberkovu a Hašlerovu hru Podskalák. Sám si zahrál hlavní roli, jeho ženu hrála Bruthansová. Sokolovna byla několikrát vyprodaná.
1956 J. K. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, režíroval a ševce Kroutila hrál pan Hladík, Mastílkovou hrála paní Bruthansová, její dceru Lidunku hrála Anina Klímová a Kroutilova syna Jeníka Rudolf Ferbs. Jamrvajla hrál pan Kapička a slepého Mareše hrál známý divadelní ochotník a sokolský nadšenec Karel Skořepa z Klučova. Autorem scény byl akademický malíř Ota Moravec.
"Obě tyto hry se zpěvy a tanci vyžadovaly nejen velké herecké obsazení, ale i pěvecké sbory a orchestr. A tak se do ochotničení zapojily celé rodiny. ... V této době působilo v souboru více než čtyřicet členů a asi dvacetičlenný orchestr, který řídil Antonín Lang."
V následujících letech se hrála znovu opereta Perly paní Serafinky, Jaroslav Mottl: To byl český muzikant, Morálka paní Dulské, detektivka Osm žen, Princezna Pampeliška a opět Podskalák. Všechny tyto hry, stejně jako Strakonického dudáka, Karvašovu Půlnoční mši a Manon Lescaut, režíroval Karel Hladík.
1959 - DS J. K. Tyl při Domě osvěty - Vratislav Blažek: Třetí přání, režie Kadeřábek, premiéra v sále u Güntnerů. ("To byl sál asi pro 120 lidí, měl i docela velké jeviště, ale víc nic. Nebyly zde herecké šatny a na jevišti za horizontem bylo tak málo místa, že jsme stáli nalepení na zdi. Na jeviště se chodilo po schůdcích rovnou ze dvorečku." (Ferbs).
Účast na přehlídce Divadelní máj, Český Brod.
1959 - pro děti Popelka, režie uč. Holečková.

1961 - Peter Karvaš: Půlnoční mše, r. Hladík, hráno v sokolovně, Vítězslav Nezval: Manon Lescaut, r. Hladík, Gabriela Zapolka: Morálka paní Dulské, r. K. Hladík.
1962 - pohádka Moudrá ševcová, režie Oldř. Suchánek, hráli u Güntnerů.
1963 - Svatba sňatkového podvodníka, režie další oddaný člen ochotnického divadla - Antonín Straka, komedii hráli na zájezdech v okolí i v přírodním divadle v Lysé nad Labem, Vítězslav Nezval: Manon Lescaut, režie Karel Hladík.
1963 ochotníci vlastními silami rekonstruovali bývalou loutkovou scénu v orlovně na Divadlo J. K. Tyl.
V témže roce zahájili činnost Veselým Silvestrem, sálek se stal na dalších 30 let domovskou scénou souboru J. K. Tyl.
1964 - Zd. Horynová: Zkoušky čerta Belínka, pohádka pro děti, premiéra za účasti autorky, poté estráda Ze starého nové, koncem roku J. Kvapil: Princezna Pampeliška.
1965 - Balíček starých písniček (podle televizního pořadu Babiččina krabička, scénář Rud. Ferbs, 11x. Poté Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, r. Karel Hladík, 5x, uveden v sokolovně.
1966 - úspěšné hudební pásmo o staré Praze s písničkami Karla Hašlera, nazvané Hašlerův večer. Dále pohádka Antonín Santner: Jak Kašpárek se Šmidrou chytili čerta, detektivka Robert Thomas: Osm žen, Večer poezie a znovu pohádka Popelka, Večer hudby, zpěvu, baletu a poezie, r. Karel Hladík.
1967 - Jak Kašpárek se Šmidrou chytili čerta, v režii pana Hladíka znovu Podskalák a v režii R. Ferbse F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání.
1968 - pro děti pohádka Moudrá ševcová, potom Šípková Růženka a Mikuláš dětem.
Hráli nejen v neděli pro veřejnost, ale ve všední den si ochotníci vzali dovolenou a hráli pro školy. Do divadla jezdily i školy z okolních obcí, takže hráli i tři představení za den. Dvě dopoledne a jedno odpoledne. Na zájezdech pak hrávali odpoledne pohádku a večer představení pro dospělé.
1969 - Princezna se zlatou hvězdou na čele, režie Fr. Kadeřábek, estrády v okolních obcích.

1970 - pro děti pohádka Princezna solimánská, Jan Tureček-Jizerský: Muziky, muziky.
1971 - muzikál Pavla Dostála a Richarda Pogody Výtečníci. Tento muzikál jsme pak v průběhu let hráli ještě 3x.
V následujících letech soubor připravoval i pořady Divadla hudby a poezie. Uvedli několik pořadů vážné a populární hudby, Vrcholy slovanské hudby, Pocta Dvořákovi, Zpívající přístavy.
Pro děti pohádky Honza a Janek na cestách, Kouzelný kvítek, Gernot Schulze: Čertovy zlaté vlasy, r. František Kadeřábek, Kašpárkovy čertoviny, Kouzelná rybí kostička, Kašpárek a loupežníci a Vodník Mařenka, František Kadeřábek: Honzíkokoktejl s Mikulášem, r. autor.
1972 Procházka starou Prahou, Mikuláš naděluje.
1973 Antonín Jedlička: Kouzelný kvítek, r. František Kadeřábek.
1974 Josef Mlejnek: Poškolácký kabaret, r. Rudolf Ferbs, Miloš Stránský: Kašpárek a loupežníci, r. Václav Padevět, Estráda v Lidovém domě.
1975 sehráno celkem 23 představení: 14 představení pro děti, 4 zábavné pořady, 3 představení pro dospělé a 2 pořady Divadla hudby. V sezoně 1974/75 celkem 56 představení.
1975 Jan Makarius: Strašidýlko, r. František Kadeřábek,Charles Dickens: Kouzelná rybí kostička, r. František Kadeřábek.

Několik členů souboru absolvovalo tříletou Lidovou konzervatoř StčKKS, zúčastnili se mnoha kurzů a seminářů v oboru herectví, režie, jevištní řeči, scénografie a líčení.

Též účast souboru na okresních i krajských divadelních přehlídkách, ceny za nejlepší herecké výkony a režii. DS Tyl hrál na přehlídkách v Kolíně, ve Starém Kolíně, Rakovníku, Libici nad Cidlinou i České Lípě. Dokud se konaly Podlipanské hry v Bulánce nebo v Kostelci nad Černými lesy, hrál i na nich.

1977 Divadelní soubor J. K. Tyl Městského kulturního střediska.
Jan Makarius: Strašidýlko, r. František Kadeřábek. Účast na krajské přehlídce.
1977 - Zd. Horynová: Zkoušky čerta Belínka, režie Václav Padevět a Rudolf Ferbs. Účast na OP amatérských divadelních souborů, Kolín. 1978 účast na krajské přehlídce.
1978 - Vlastimil Novák a Stanislav Oubram: Strašidlo Bublifuk, r. Rudolf Ferbs. Üčast na KP. Znovu v novém obsazení nastudován muzikál Výtečníci. Další pohádkou byla znovu Popelka. František Ferdinand Šamberk: Blázinec v prvním poschodí, Fráňa Šrámek: Soud, režie V. Kotva. (Po Pozdní lásce to byla druhá hra s vážnou tematikou.)
Po této hře došlo v divadle vyhořela elektrika. "Vyměnili jsme proto divadelní knížky a líčidla za paličky a majzlíky a dali se do rekonstrukce. Naftová kamna jsme nahradili plynovým topením, zmodernizovali jsme osvětlovací a zvukovou kabinu a vymalovali sál. Než byly tyto práce dokončeny, věnovali jsme se zábavným pořadům, se kterými jsme zajížděli po okolních obcích." (Ferbs)
1963-1978 - za patnáct let činnosti jen na vlastní scéně odehráli přes 250 představení.

1981 Fráňa Šrámek: Soud, r. Václav Padevěd, Miroslav Exner.
1982 - Šamberk: komedie Blázinec v prvním poschodí.
1983 Johan Nepomuk Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, r. Jiří Mantoan, Václav Padevět.
1984 - Johan Nepomuk Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, r. Jiří Mantoan, Václav Padevět. Kraj. přehlídka div. kl., KP Středočeské div. hry, postup do užšího výběru na Jiráskův Hronov. Účast na ObP Divadelní červen, Lysá nad Labem. Účast na ObP Českolipský divadelní podzim - cena diváka cena za kolektivní tvůrčí přínos.
1985 Vladimír Renčín: Nejkrásnější válka.
Následovaly pohádky Jiří Pálka: Jak bylo v pekle čertům zima, Čertovy zlaté vlasy.
1987 - Vladimír Čort: Pohádka o líných strašidlech, r. Jiří Mantoan. Účast na KP. Účast na OP vybraných amatérských souborů, Kolín.
1988 - V. Renčín: Nejkrásnější válka, r. Jiří Mantoan. Účast na přehl. Klicperův Chlumec. V Českém Brodě byla hrána 14x, celkově pak 21x. Účast na KP vesnických div. souborů. Účast na Klicperově Chlumci.
1989 - oslava 25. výročí stálé divadelní scény v Kolárově ulici - setkání všech, kteří se na činnosti souboru podíleli. Pod názvem Od Silvestra do Silvestra byly hrány úryvky nejúspěšnějších her, scének a písniček.

1991 společně se studenty českobrodského gymnázia - znovu uv. Výtečníci.
Soubor byl aktivní do 1992, vedoucí Jiří Mantoan.
1992 uv. hra Nezkrotná Lady Hamiltonová. Při zkoušení této komedie se začaly objevovat problémy, které přinesla změna režimu. Mnozí z členů začali podnikat a na divadlo zbývalo stále méně času. Tím se třicetiletá nepřetržitá šňůra činnosti přerušila.

Divadelní budova pak byla předána Základní umělecké škole, která zde má učebny a sál využívá pro potřeby pěveckého sboru a orchestru.

Bibliografie:
ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 68.

ČERNÍKOVÁ, Jarmila: Rakovník 1978 dětem. AS 1978, č. 4, s. 17.

FERBS, Rudolf: Vzpomínky na divadlo J. K. Tyl v Českém Brodě 1942-1992. Vl. n. 2009; publikováno též Českobrodský zpravodaj září 2009, příloha. (Zprostředkoval Karel Boček.)

KODEŠ, Jaroslav: Historie Wintrova Rakovníka - statistické přehledy. Rkp. leden 2007. (včetně rozdělených ročníků – SDH Nymburk).

MAYEROVÁ, M. : Kolínská přehlídka. AS 1978, č. 4, s. 16–17. Foto: Kolín, Z pekla štěstí.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 157.

STRNAD, Jiří: Středočeští ochotníci a rakovnické děti. AS 1977, č. 3, s. 20 a č. 4, s. 20.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 171.

Zprávy ÚMDOČ 1950, č. 5, s. 118.

Archivy:
Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 424/3291/1941, SDO Tyl.

Starý Kolín: Obecní kronika, s. 70-71. Zprostředkoval ing. Fr. Tvaroha.

Státní oblastní archiv Praha:
Informace ONV Český Brod pro KNV v Praze 1949. Inventář KNV Praha, referát IV. 1949-1954. kART.

Státní okresní archiv Kolín:
Spolek divadelních ochotníků J. K. Tyl Český Brod, 1943-1944, 0,12 bm (z toho nic není zpracováno - 2007). Účetní kniha, podací protokol, pokladní kniha, spisy.
Soudobá dokumentace okresu Kolín, Plakátová dokumentace, Kostelec nad Černými Lesy, ka 62, inv. č. 131 - 133

Poznámka:
V roce 2009 vydal vlastním nákladem (50 ks) čelný a dlouholetý člen souboru J. K. Tyl v Českém Brodě pan Rudolf Ferbs drobnou vzpomínkovou publikaci: Vzpomínky na divadlo J. K. Tyl v Českém Brodě 1942-1992. Její textová část byla po mírné typografické a jazykové úpravě publikována v městském časopise Českobrodský zpravodaj září 2009 jako samostatná příloha. V publikaci je mimo základní vzpomínkový text obsaženo i více než 70 fotografií z archivu autora i dalších členů souboru. Informace pro Databázi Karel Boček, srpen 2009.

Mapa působení souboru - Tyl, SDO / Osvětová beseda / MěKS / Stavokonstrukce

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.