Soubory: Orel, DS Lidového domu

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1920
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 195x
Působení: 192x, 193x, 194x

1920 založen Orel,
1928 Orlové po desetiletí nejistot získali do vlastnictví Lidový dům, vlastní spolkový dům ve středu města s velkým a malým
sálem, klubovnou, hostincem, kuželnou a zahradou. (Divadlo se tam hrálo - v bývalé Občanské záloženě od dob Občanské besedy - od 1881.)
DO Orla od 1930 střídal v repertoáru činohru s tehdy velmi oblíbenou operetou, výjimkou nebyly ani hry katolicky zabarvené sloužící k prohlubování náboženského cítění.
Největšího úspěchu dosáhl divadelní odbor orelské Jednoty při uvádění populárních operet. Na rozdíl od Sokolů disponoval divadelní odbor Orla kvalitním salonním orchestrem. Ve třicátých letech 20. století pracoval pod vedením dirigenta Bedřicha Rektoříka.

I ve 30. a 40. letech dospělými orelskými herci hrány pohádky pro děti, včetně "kašparkiád" - oblíbeni byli orelský Kašpárek a Šmidra v podání Rudolfa Pragera a Karla Kopečka. (Orelská jednota nedisponovala loutkovým divadlem, pohádky pro děti byly hrány „živě“. )

1930 opereta Rudolfa Piskáčka: Tulák, režie C. Krajíček; G. Jarno: Kristuška z myslivny, R. Piskáček: Perly Panny Serafínky.
1931 J. Štolba: Na letním bytě, R. Thomas: Pes a kočka, Štěstí chudé dívčiny, E. A. Longen: Matka Kráčmerka, Čaroděj tónů,
F. Lehár: Dráteníček , r. B. Rektořík
1931 sdružené katol. spolky: Hvězda z Lisieux
1931 Vrána: Krajánku, vrať se!
1933 - A. S. Pošumavský: Kristus vítězí, A. Ridley: Půlnoční vlak; Falešný doktor , Branald: Rézinka od pěchoty, r. B. Rektořík, Kde mám svého tatínka?
1934 bří Mrštíkové: Maryša, režie C. Krajíček; Jaroslav Maria Veselský: Evropa hoří… , r. J. Rozehnal a C. Krajíček; Ch. Birch-Pfeifferová: Zvoník u Matky boží, r. B. Rektořík, Al. Čáp: Krásná paní Massabielská, Rich. a A. Branald: Veselí tři mušketýři, opereta, r. B. Rektořík
1935 - Brandejští dragouni, Rudolf: Na polském zámku, Vondráček: Dragouni jedou, r. B. Rektořík, F. A. Šubert: Jan Výrava - "Realisticky kostýmovaná inscenace byla sehrána v přírodním plenéru orelského stadionu. Na pozadí malovaných kulis opevnění se odehrávaly dramatické bitvy, kterým diváci přihlíželi z arénového hlediště." (Švehlík); E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, r. B. Rektořík
1936 - Č. Falta: Jak Kašpárek se Šmidrou zvítězili nad Ježibabou, r. R. Prager, F. Langer: Jízdní hlídka - slabá účast.
1937 -1. 8. - F. A. Šubert: Jan Výrava, hráno jako divadlo v přírodě, na orelském stadionu. Účinkovalo asi 80 osob. Dále opereta Járy Beneše: Ztracená varta; J. K. Tyl: Strakonický dudák, pro tuto hru prof. E. Hába zkomponoval a zaranžoval veškeré doprovody ke zpěvům a baletním vložkám.
1937 - Rudolf Medek: Plukovník Švec, autor převzal nad představením protektorát, opět slabá účast zvláště obchodníků a živnostníků, přišli především prostí venkované a školní mládež. Poté J. K. Tyl: Paličova dcera, účast velmi dobrá, diváci spokojeni s výkony herců i výpravou jeviště. Vkusné a moderní vymalování sálu.
1938 I. Stodola: Král Svatopluk (v roce uvedení šlo zejména o zvýšení národního sebevědomí. Jedna zachovaná fotografie však dokazuje i velmi realistické scénování a pokus o vytvoření realistických historických kostýmů a rekvizit. /Švehlík/)
1939 - Kašpárek a Šmidra, Z. Štěpánek: Kamaráde, kde jsi?, r. L. Gášek, J. Mácha: Pět párků pana Tancibůrka, r. L. Gášek, A. Raupach: Mlynář a jeho dítě, F. X. Svoboda: Čekanky, r. M. Večeřa

1940 - V. Stěžerský: Dražba na nevěstu, režie L. Gášek, A. Santner: Jak Kašpárek a Šmidra přemohli obra lidožrouta, r. R. Prager; J. Šelle, O. Dubovský: Pozor na dědečka, r. B. Rektořík
1941 J. Beneš: Růže z Argentiny, r. R. Prager - v operetě hrál Rektoříkův dvanáctičlenný jazzový orchestr, který měl dobrý zvuk. "Dokázal
zahrát žánrově odlišné skladby, od hudby vážné po moderní – jazzovou. Byl sehraný díky četným vystoupením. Kromě vystoupení pro propagaci orelských akcí, bavil společnost i po skončení divadelních představení. Tato zábava se stala tradicí a hrálo se do druhé hodiny ranní." (Švehlík)
1941 J. Jankovec: Děvče z přístavu, r. R. Prager
1943 J. J. Houštecký: Doktor Fiakr, r. J. Karas

1946 - 5 pohádek pro děti.
1950 - O. Nedbal: Polská krev, režie K. Kopeček; J. K. Tyl: Paní Marjánka matka pluku, režie K. Kopeček; A. Santner: Kašpárkova cesta do Betléma, režie R. Prager.

43 doložených inscenací.

Bibliografie:
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II.díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 588.

ŠVEHLÍK, Roman: Informace pro MČAD. 1998-2000. kART

ŠVEHLÍK, Roman: Ochotnické divadlo v Uherském Brodě. Bakalářská práce. Brno, MU, KDS při SE 2009.

Slovácké noviny 12. 3., 5. 11. 1937.

Archivy:
Archiv St. Olbricht – Slavkov, Brno: excp. Slovácké noviny 1937. Pro DČAD listopad 2014.

Mapa působení souboru - Orel, DS Lidového domu

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.