Soubory: Cyril, Občanská beseda

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1893
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1951
Působení: 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x

1893-1951 Občanská beseda Cyril, ve stanovách uváděla, že se hodlá věnovat činnosti čtenářské, osvětové, pěvecké a ochotnické.
U zrodu spolku stáli místní učitelé v čele s nadučitelem Ant. Hrbasem, prvním předsedou Občanské besedy. I v dalších letech sehráli učitelé v „besedě“ významnou úlohu a měli podstatný vliv na hraní divadelních představení.
Zakoupeno skládací jeviště s několika proměnami a oponou, na něž přispěli všichni členové Občanské besedy (cena 270 zlatých). Největší část uhradil půjčkou Fabián Vysloužil, v jehož hostinci měl spolek i svou místnost a hrával divadelní představení, a Alois Šíma, jeden ze čtyř největších troubeckých sedláků. Vypůjčené peníze spolek splácel v malých částkách více jak 20 let.

1894 první písemně doložené představení, názvy her nejsou zachyceny do roku 1897, kdy byla založena jednatelská kniha.
1897 Mrštíkové: Maryša - hra se stala jednou z nejčastěji uváděných v historii troubeckého ochotnického divadla. Na Silvestra uvedena opereta Sezení městské rady v Mrkvanticích, v níž - stejně jako v dalších letech účinkovali i členové pěveckého odboru. Obě představení nacvičil učitel obecné školy Vladimír Navrátil, ředitel divadelního odboru a zároveň sbormistr pěveckého odboru.
1897 jediné představení J. Vilhelm: Mistr Bedrník a jeho chasa, poté pro finanční potíže činnost utlumena.

1901 nové vedení spolku s předsedou Aloisem Šímou vzkřísilo divadelní odbor, sehráno jedno představení.
1902 Fotografická dílna v Praze, Tatínkovy juchty. Aktivita vzrostla, mj.
1903 Manžel v base, fraška o 4 jednáních,
1904 Furiant,
1905 Jevan-Brandon Thomas: Charleyova teta,
1906 V. Kosmák: Jakou našel Jakub metlu na zlou Teklu.
1906 příliv mladých vzdělaných členů přinesl divadlu nové impulzy a vyšší úroveň. Již pravidelně volen ředitel divadla,
od 1907 se jím stal František Smolka, dlouholetý jednatel spolku. Zároveň byl i volen režisér, většinou učitel či někdo z dlouholetých členů.
Zvýšil se počet představení podporujících národní uvědomování. tak bylo v roce
1907 např. sehráno představení Na oltář vlasti v režii dlouholetého člena Jana Šímy - ve prospěch „ujařmených“ Slováků.
1909 opětovně sehrána Maryša,
1912 F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský.
Přesto i nadále převažovaly veselohry a frašky.
1908 J.Štolba: Vodní družstvo,
1910 veselohra Taky jeden takový,
1911 veselohry Jak Marjána krotila Jána a Šamberk: Kulatý svět,
1913 Furiant. Většinou režisérem František Smolka.
Spolek v těchto letech ovšem více dbal na vzdělávání členů a obyvatel obce, rozšiřování knihovny, než na pořádání divadelních produkcí. Bylo velkou zásluhou Františka Smolky, že ochotnické divadlo v Občanské besedě fungovalo i nadále.
1914 činnost umlčela první světová válka, během níž většina členů spolku narukovala do armády.

Prvorepubliková doba byla nejplodnějším obdobím v činnosti Občanské besedy, také divadelní představení se hrála častěji než před válkou.
1919 v únoru prvním poválečným představením Hrany, na Velikonoce následovala velmi úspěšná Tylova Paní Marjánka, matka pluku, a koncem roku veselohra Jakou našel Jakub metlu na zlou Teklu - pro velký úspěch opakována.

1919 vznikl Sokol a a spolek s ním navázal velmi přátelské vztahy, např. členové Sokola vystupovali v divadelních představeních hraných Besedou a naopak Beseda půjčovala Sokolu jeviště bezplatně pro jeho představení, přičemž se sokolové finančně podíleli na opravách jeviště.
Další divadelní představení sehrál spolek až v únoru 1921 a představení neslo název Legionářova nevěsta, přičemž výtěžek tohoto představení šel jako dar na zřízení pomníku padlých v Troubkách. Představení mělo velký úspěch a opět jej nacvičil dlouholetý člen a funkcionář Besedy František Smolka.
1923 veselohra Lišák a Smola, v prosinci Vrah - tragédie o zajatém legionáři. Oprava jeviště, finančně se podílel i Sokol.
V dalších pravidelně alespoň jedno představení ročně.
1924-1932 sehrány hry:
1924 Otto Fastr: Pražské švadlenky, Jevan-Brandon Thomas: Charleyova teta,
1925 J. N. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, Nevěsta z obžinek,
1926 Josef Skružný: Ferdinand spí, Černý kříž v lese,
1927 Ferdinand Oliva: Kdo nemiloval - nežil, J. Balda: Mlsné kočičky,
1928 Babí léto, Černé oči,
1929 Slečinka z bílého zámečku, J. Balda: Jeden si ji musí vzít,
1930 Furianti, Starostův dvojník,
1931 A já sám, vždycky sám,
1932 V českém ráji.
Režírovali učitel Stanislav Zámorský, František Kubíček, Jan Janoušek a v divadelním odboru stále působil František Smolka.
1932-1933 krize besedy, divadlo se nehrálo.

1934 se spolek zaktivizoval, přesunul se z hostince Františka Vrány ve Vrbí (dnes hostinec u pošty) do hostince Zavadilka Antonína Hájka, který byl členem a jistou dobu i předsedou besedy . V novém sídle se znovu začalo hrát i divadlo.
Prvním představením v sále na Zavadilce byla fraška se zpěvy V tom našem pivovaru, režie Jan Janoušek. Bylo to poslední divadelní představení, které Beseda do vypuknutí druhé světové války sehrála. Zájem o divadlo ochabl u členů i diváků.
Problémem byl také takřka havarijní stav jeviště, které muselo být dokonce v roce 1938 zlikvidováno.
Pouze kulisy a opony byly darovány Sokolu, který je umístil v sokolovně.

1939-1945 - za protektorátu bylo divadlo bylo jednou z mála činností, ve které Beseda pokračovala.
1940 úspěšná opereta U panského dvora.
1941 se Občanská beseda stala členem Středomoravského okrsku ÚMDOČ se sídlem v Přerově.
1942 bylo divadelní představení připravováno, ale po atentátu na Reinhardta Heydricha bylo jeho konání zakázáno.
V únoru 1944 byl režisérem na valné hromadě zvolen Martin Štěpaník, který nacvičil se členy hru Babí léto a v červenci se měl spolek zúčastnit divadelní soutěže konané v Přerově. Do konce roku hodlal ještě František Smolka jako další režisér divadelního odboru nacvičit hru Karlova třída 15, ale všeobecný zákaz divadel to neumožnil.

1945 po osvobození byl představen návrh na sloučení všech divadelních skupin v obci pod DO Občanské besedy. Ke spojení nakonec nedošlo, protože zisky z divadelních představení měly plynout do pokladny Občanské besedy, ale již ne do pokladny ostatních spolků, u nichž působila divadelní skupina.
Do vedení spolku přišla mladší generace, která začala v činnosti Besedy upřednostňovat ochotnické divadlo.
1946 režisérem zvolen Martin Štěpaník, v březnu uvedena hra F. F. Šamberka J. K. Tyl; v červenci R. Nížkovský: Podhorský grunt, též hrána v Dlouhé Loučce.
1947 v lednu Karel Čapek: Matka. Na valné hromadě jako režiséři zvoleni Martin Štěpaník, František Smolka a Vladimír Smolka. V březnu hru sehrána zpěvohra Ze starých mlýnů, v prosinci Fantom třetího poschodí.
V únoru 1948 se v Troubkách konala tzv. Ideová divadelní škola, účastnilo se 40 divadelníků, nejen z Obč.B Cyril, po ní sehrána hra Bouře na Blatech, v prosinci veselohra Otec svého syna. Spolek zakoupil dva jevištní reflektory a soupravu líčidel.

1949 Mámy, zlaté mámy, Zlatý liják, Vrah jsem já, rozšíření světelné aparatury o čtyři reflektory.
1951 Otec - poslední představení před likvidací spolku ((dle nového zákona).
Členové divadelní skupiny Občanské besedy poté přešli k Československému svazu mládeže, kde se nějaký čas hrálo ochotnické divadlo i nadále.

Bibliografie:
BRÁZDA, Radek: Historie amatérského divadla v Troubkách. In SILNÁ, Ingrid a kol.: Amatérské divadlo na Tovačovsku. Město Tovačov, spol. Tovačovský zámek 2010, s. 217-222.

KOLAŘÍK, Ivo: Ochotnické divadlo přerovského regionu 1945-2000 aneb Po stopách amatérského divadla na Přerovsku. Přerov, Divadlo Dostavník 2000, s. 235-240. kART.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II.díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 556.

Mapa působení souboru - Cyril, Občanská beseda

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.