Soubory: Ochotníci / Divadelní ochotnický spolek Židlochovice / Osvětová beseda

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1918
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1954
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x, 195x

Od 1918 zaznamenána představení ochotníků s poznámkou, že samostatný ochotnický spolek v místě neexistoval, hrálo se pod hlavičkou politických a zájmových organizací.

Významnou osobností divadla v té době byl místní kaplan, dramatik Jan Burk.

1918 – Gabriela Preissová: Její pastorkyňa.

1919 Sokol (viz) a ochotníci společně – podle Svatopluka Čecha: Lešetínský kovář, hrálo se v přírodě ve Zmoli.

1929 (a 1933) – Franz Arnold: To neznáte Hadimršku.

1930 (a 1932) – Oldřich Dubovský: Stréček Křópal poslancem.
1931 – Emil Artur Longen: C. k. polní maršálek; také představení podle filmové komedie Přednosta stanice.
V repertoáru i náročnější české drama, např. František Langer: Periferie; dále autoři Jaroslav Hilbert, Olga Scheinpflugová, Emil Vachek.

Po 1939 zde hostovali profesionální herci a také posluchači brněnské konzervatoře, např. ve hře Gerharta Hauptmanna: Bobří kožich.

1943
- Od mlýna k mlýnu
- U naší kapličky
- Bouře na statku
- Jedenácté přikázání
- Karlova třída 15.
- Cassanova
- Klobouk dolů
Většinu těchto představení režírovali:
Stanislav Remunda
nebo Jiří Měřínský.

Během 2. svět. války ochotníci hráli, uvedli například:
George S. Kaufman: Černá věž; Frank Tetauer: Člověk nemá jen sebe; Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška; ale i méně hodnotné hry podporující národní cítění.

1946 se na místě bývalé sokolovny začal stavět nový kulturní dům/sokolovna s jevištěm.

1948
– Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, režie MUDr. R. Bukovanský, hráno v Národním domě;
– Bohumír Polách: Vrah jsem já, režie J. Měřínský, hráno v Národním domě;
– František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský, režie MUDr. R. Bukovanský, hráno v sokolovně;
– František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27, režie MUDr. R. Bukovanský;
– Jan Beran: Hastrman, režie J. Effenberg, Milan Lvovský, hráno v Národním domě;
– J. Effenberg, Milan Lvovský, též režie: Silvestrovský kabaret.

1949
– Maxim Gorkij: Měšťáci, režie MUDr. R. Bukovanský, hráno v Národním domě;
– R. Bukovanský, Milan Lvovský, též režie: Josefský kabaret;
– Julius Horst a Alexander Engel: Svět bez mužů, režie R. Bukovanský, hráno v Národním domě.

Činnost v novém divadelním sále nově postaveného kulturního domu-sokolovny zahájila brněnská Janáčkova opera a Moravan, poté hráli místní ochotníci.
Jeviště bylo dokončeno členy Divadelního ochotnického spolku Židlochovice.

1949 (2. a 3. 5.) – Arthur Miller: Všichni moji synové – první hra, která byla hrána na dobudovaném jevišti nové sokolovny.
Nadále se většina inscenací hrála na novém jevišti:
1949
– Alois Jirásek: Lucerna, režie Milan Lvovský;
– Oskar Blumenthal: Dva erby, režie R. Bukovanský;
– Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša, režie R. Bukovanský.

1950
– František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání, režie R. Bukovanský;
– Vojtěška Baldessari Plumlovská: Honza v zakletém zámku, režie Milan Lvovský;
– 19. 3. – R. Bukovanský, M. Lvovský: Velký Josefský karneval – sekretariátem OV KSČ byl ale zakázán. MUDr. R. Bukovanský byl zatčen StB a za dva dny propuštěn. Pak se vzdal další divadelní činnosti.

Po této události se ujal režie i vedení Milan Lvovský.
Po 1950 byly úředně zrušeny spolky. Soubor hrál jako Dramatický odbor Osvětové besedy Židlochovice.

1950 – Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera; Václav Kliment Klicpera: Bělouši; František Sokol-Tůma: Soucit – vše režíroval Milan Lvovský, hráli v sokolovně na novém jevišti, hra Soucit uvedena na zájezdu v Loučce u Rajhradu v březnu 1951.

1951 – Vojtěška Baldessari Plumlovská: Sněhurka, režie J. Effenberg; Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, režie M. Lvovský; Karel Rudolf Krpata: Talár v městečku, režie Lvovský; Alois Jirásek: Otec, režie Lvovský; Milan Lvovský: Silvestrovský kabaret, režie autor.

1952 – Karel Rudolf Krpata: Mistr ostrého meče. Režie Milan Lvovský, hráno v sokolovně.

1953 – Arnaud D'Usseau, James Gow: Hluboké kořeny; Josef Skružný: Spavá nemoc; Alois Jirásek: Vojnarka. Režie Milan Lvovský, hráno v sokolovně.

1954 – Fráňa Šrámek: Léto. Režie Milan Lvovský. Účast na Okresní divadelní přehlídce Židlochovice.

1954 vrcholem aktivit ochotníků byla první okresní divadelní přehlídka v místě.
Vedoucí osobnost – Milan Lvovský.

1955(?) vstoupil soubor do řad Sokola pod názvem Dramatický odbor Sokola Židlochovice, viz.

Bibliografie:
MJ: Pod svícnem tma vždycky nebývá. Ochotnické divadlo 1961, č. 8, s. 18x(6–7).

INTERNET – http://veol.blog.cz/1102/predstaveni-z-let-minulych, přehled sestavil Milan Lvovský, excerpováno VŠ130113.

Archivy:
Brno, Státní okresní archiv Brno-venkov:
Název fondu (sbírky): Divadelní ochotnický spolek Židlochovice.
Časový rozsah: 1948–1949.
Tematický popis: Fond obsahuje plakáty divadelních představení z let 1948–1949.
Archivní pomůcky:
KAŠUBOVÁ M.: DIVADELNÍ OCHOTNICKÝ SPOLEK ŽIDLOCHOVICE 1948–1949. Sdružený a skupinový inventář (část), 1983, s. 1, ev. č. 77/62. Div. OS, 1948–1949. Ev. č. pomůcky 77/62.
Fond sign. G-105, Divadelní ochotnický spolek Židlochovice je součástí Sdruženého inventáře spolků a společenských organizací (archivní pomůcka č. 77), který byl zpracován v roce 1983 PhDr. Hanou Příleskou, Drahomírou Drábovou, Marii Kavalcovou a Marií Kašubovou.
i. č. 1 Plakáty divadelních představení 1948–1949.

Mapa působení souboru - Ochotníci / Divadelní ochotnický spolek Židlochovice / Osvětová beseda

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.