Soubory: Spolek divadelních ochotníků

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1924
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1950
Působení: 192x, 193x, 194x, 1950

1924 v lednu byl založen Spolek divadelních ochotníků (první pokus už 1923).
Zakladatelé:
Alfréd Kop (nar. 1900, předseda spolku), Václav Bělohlávek (místopředseda), František Kebrle (jednatel), František Beneš (pokladník), Václav Lukeš, Karel Perlík, Marie Kebrlová, Božena Kuncová, Emilie Prokopová, Jan Pichl.
Režisérem se stal Emanuel Prokop.
Spolkovou místnost měli v hostinci U Prokopů.
Hrálo se v sále i v přírodě na návsi.

Už 1924 uvedli – v březnu: Ferdinand Oliva: V červáncích svobody; v květnu: Otokar Pospíšil: Svítání; v červnu: Ferdinand Oliva: Julinčiny vdavky; v září: Antonín Lokay: Brouček; v listopadu: František Adolf Šubert: Drama čtyř chudých stěn.
Kromě toho pořádali i dětskou besídku, Máje a mikulášský i silvestrovský večer.

1925 – klasická pohádka v úpravě Květoslavy Jírové: Popelka (hrály místní děti); Ferdinand Oliva: Z manželského ráje; Rudolf Mařík: Náhražkový sňatek; Otto Haasen: Čertovo kvítko; Otokar Pospíšil: Na selském gruntě.

1925 z funkce režiséra spolku odstoupil Emanuel Prokop, nahradil ho Karel Svoboda (režíroval jen 2 hry).
Dalším režisérem byl František Beneš (15 režií), po něm Jan Zmeškal (začátkem 30. let, 12 režií).

1926 – A. Veselý-Rožďalovský: Udolán; František Hlavatý: Bílá myška; Rudolf Mařík: Manžel putička; Karel Fořt: Pepiččina první láska.

1927 jen jedna hra – Karel Fořt: Kletba mamonu.

1928 – Josef Skružný: Ta naše Máňa; Eliška Pešková: Furiant; Josef Skružný: Románek na horách.

1929 – Jiří Balda: Všemi zbožňovaná Lenička; Gabriela Preissová: Dvě ukolébavky; Ferdinand Oliva: Kdo nemiloval, nežil; Jiří Balda: Nevěsta legionářova; Josef Skružný: Ferdinand spí.

1930 – J. F. Karas: Na rodné hroudě; Jar. Frey: Tři páni na bytě.

1931 – Eliška Malcová: Obětování; Richard Mar: Pašerák; Emanuel Petrus: Z rozkazu vrchnosti – uvedeno na návsi za přítomnosti autora, režie Jan Zmeškal, pomáhal mu František Palek z Kařezu; Karla Lužanská: Zavadilka vdává dceru.

1932 – Charlotte Birch-Pfeiffer: Sedlák Zlatodvorský; Josef Valenta: Marnotratnice; Richard Bukovanský, Antonín Anne: V myslivně fořta Pekárka; Josef Skružný: Koflíček Marie Terezie; Jan Emil Šlechta podle románu Karolíny Světlé: Kříž u potoka.

1932 na valné hromadě zvolen nový režisér Bohumil Prokop (bratr prvního režiséra spolku Emanuela P.).
Pomáhal mu mladší bratr Antonín Prokop, který později funkci režiséra převzal do doby, než narukoval.

1933 – Ota Dubovský: Křtiny, jaké svět neviděl; Josef Kubík: Stázi, tobě něco schází.

1934 – Oldřich Dubovský: Tonda a Vinca řeší krizi; Ferdinand Oliva: Osudem zrazeni.
Spolek měl v tomto roce 87 členů.

1935 – Rudolf Mařík: Když služebnictvo stávkuje; František Grafnetter: Dva Janci – hrálo se na návsi; Curt Kraatz: Rozvedený pán.

1936 – Václav Vrána: Se srdcem těžko hrát; Richard Bukovanský: Že se nestydíte; Pytlák (několik autorů stejnojmenné hry); Václav Vrána: Prokletá; Kamil Novák: Hřích Adama a Evy.

1936 byla režisérkou zvolena Anna Plešmídová, pomocníkem se stal Václav Hrách a také dcera Olga Plešmídová.

1937 – Josef Šrámek: Granáty; František Cimler: Dvojník pana Dibelky; Václav Bárta: Neříkej hochu, že máš mne rád – hrálo se na návsi; F. Cover: Vyzvědači mezi námi; Richard Bukovanský: Divoká romance aneb Trampská balada z masa a kostí.
T. r. v lednu uspořádán Ples divadelních ochotníků.

1938 uvedena jen jedna hra – František Cimler: Rozmysli si, Mařenko; uspořádán mikulášský večírek a Ples ochotníků (v únoru).

1939 jedna hra – Marie Šebková (nebo Salomon S. Rappoport): Mezi dvěma světy; uspořádán i silvestrovský večírek a ochotnický ples.
Úlohy režiséra se ujal znovu Antonín Prokop (po návratu z vojny).
V té době, na začátku německé okupace, už činnost spolku končila.

1940 se divadlo nehrálo, proběhl poslední ochotnický ples.
1941 a 1942 se nehrálo.

1943 byl z nařízení okupačních úřadů spolek formálně rozpuštěn a majetek předán Veřejné osvětové službě (dříve osvětová komise). Převzetí majetku bylo také jen formální.

1945 (24. listopadu) byla činnost Spolku divadelních ochotníků obnovena, ale v tomto roce se ještě nehrálo.
Na valné hromadě byli zvoleni:
Předseda spolku Richard Plešmíd, jednatel Václav Bělohlávek, pokladník Bohumil Vlasák, režisér Antonín Prokop.

1946 – Josef Mikšíček: Plody hříchu; Karla Lužanská: Pro lásku a svobodu; aktovky – Viktor Nejedlý: Nástup ženichů; František Ferdinand Šamberk: Blázinec v prvním poschodí; Mikulášské námluvy (autor nezjištěn).
Spolek měl v tomto roce 64 členů, hrálo se v sále U Prokopů, představení měla vysokou návštěvnost (spolek byl po celá léta oblíben).

1947 – Božena Rajská-Smolíková: Ze starých mlýnů; Karel Fořt: V betonovém krytu; Božena Rajská-Smolíková: Trikolora; Josef Kubík: Vypůjčená panímáma; Joža Smažil(?): Kašpárek a Šmodrcha (představení pro děti spojené s pohoštěním); Josef Skála: Pohádka lesní samoty.

1948 uvedli jednu hru – Josef Hais Týnecký: Voják.

1949 – František Cimler pod pseud. Jiří Hora: Moje barva červená a bílá; František Cimler (pod pseud. Jiří Hora): Bártova pomsta, režírovala Marie Sklenářová; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti – hrálo se v přírodě k příležitosti 40. výročí Sboru dobrovolných hasičů v obci.

Oblíbené nápovědy – Barbora Kebrlová, Josefa Šmalclová, Jiří Brož.

Spolek divadelních ochotníků v průběhu své činnosti kromě divadla pořádal i plesy, spolupořádal různé oslavy a jiné akce.

1950 – František Xaver Svoboda: Poslední muž – první hra uvedená v novém působišti U Svobodů; Mirko Hromádka: Tři páni na bytě.

1950 v prosinci byl Spolek divadelních ochotníků úředně rozpuštěn a inventář předán místní organizaci Československého svazu mládeže, při které byl založen dramatický odbor, ale divadlo se dále nehrálo.

Bibliografie:
BROŽ, J., kronikář obce: Informace pro Místopis, 7. 12. 1999, 1 s. kART. Zaslal Petros Cironis, prom. hist.

CIRONIS, Petros: Národní divadlo a Rokycansko. Rokycany, ONV a SOkA 1984, s. 36.

Archivy:
Knihovna Artama (kART):
Dok. KPS-D Plzeň.

Porta fontium:
Kronika obce Cekov 1931–1934 (datace popisovaného obsahu: 1914–1934),
https://www.portafontium.eu/iipimage/30760019/soap-ro_00021_obec-cekov-1-1931-1934_1180?x=193&y=212&w=888&h=349 (10. 6. 2021, IT).
Kronika obce Cekov 1953,
https://www.portafontium.eu/iipimage/30760088/soap-ro_00104_obec-cekov-3-1953_0190?x=137&y=364&w=451&h=177 (16. 6. 2021, IT).
Kronika obce Cekov 1935–1953,
https://www.portafontium.eu/iipimage/30760087/soap-ro_00104_obec-cekov-2.dil-1935-1953_0070?x=528&y=467&w=380&h=149 (16. 6. 2021, IT).

Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1924-1926, i. č. 382/3648/1926, SDO (změna).
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 424/3233/1943, SDO (německý zápis).

Mapa působení souboru - Spolek divadelních ochotníků

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.