Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Orel
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1919
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 193x
Působení: 192x, 193x
1919-1938 DrO Orla.
Vznik Orla ve Stěbořicích můžeme datovat do března 1919. První zmínka o orelské jednotě pochází ze 30. března 1919, kdy členové jednoty sehráli ve Stěbořicích divadelní hru. K této události vyšel v novinách článek:
„Stěbořice. Jednota našeho Orla sehrála v neděli 30. dubna divadelní hru „Anarchista“ a „Šablenka brúšená“. Ačkoliv byli herci sami mladí a poprvé se ukazáli na jevišti, co umějí, sehráli kus velice krásně, což dosvědčoval bouřlivý potlesk návštěvníků, kteří se ve velikém počtu dostavili“.
1919 - v květnu - vznikla orelská jednota pro Milostovice, Jaktař a okolí, ke které se v létě roku 1919 připojili i orli ze Stěbořic.
1920 zmiňována jednota Orla v Milostovicích s odbočkami ve Stěbořicích a v Jaktaři.
V dalších letech se pak uvádí jako jednota Milostovice-Stěbořice, protože už v březnu 1920 se osamostatnila jednota v Jaktaři.
V zemském archivu v Opavě se dochoval dopis, kterým 10. února 1921 žádá František Žampach, předseda „Ústřední rady Orla čsl.“ o povolení „odboček“ (jednot) Československého Orla ve Slezsku, mj. i ve Stěbořicích. V následujících letech orelská jednota rozvinula bohatou tělocvičnou, kulturní i divadelní činnost. Členové Orla ke svým cvičením využívali zejména sál R. Malého v Milostovicích a sál Josefa Vavrečky ve Stěbořicích.
K nejvýznamnějším členům patřili dva zakladatelé jednoty Emanuel Gela a Vojtěch Seibert z Milostovic.
Vojtěch Seibert byl také autorem divadelní hry Srdce a prsten, kterou jako první sehrála orelská jednota Milostovice-Stěbořice -
13. května 1923 v Milostovicích a 20. května 1923 ve Stěbořicích.
1924 zanikla jakákoliv činnost jednoty v Milostovicích a veškerá činnost jednoty se přesouvá do Stěbořic. Teprve 14. dubna 1927 vzala Zemská správa politická v Opavě na vědomí založení jednoty a na ustavující valné hromadě konané 29. února 1928 byli zvoleni starostou jednoty Antonín Kostera a místostarosta Prokop Prusek.
I v dalších letech vyvíjela orelská jednota ve Stěbořicích bohatou divadelní činnost. Z divadelních her brzy převažovaly zpěvohry -
1929 - J. J. Kolár: Čech a Němec, Aleš Jarý: Jeho poslední hřích;
1930 - Jos. Hais Týnecký: V zápasech, K. Fořt: Z českých mlýnů, zpěvohra s tanci; Me sme vehrále aneb Nepopustíme,
1931 - Jos. Vašata: Slečinka z bílého zámečku, opereta; Karel Fořt: Kráska ze Šumavy,
1932 - Karla Lužanská: Jindra; Jindra, hraběnka Ostrovínová, R. Branald, hudba V. Mühlbach: Tonča s Emou do vdavek se ženou, operetka.
1933 - Mirko Vrána-Trocnovský: Krajánku, vrať se,
1935 - R. a Ad. Branaldovi: Vesnice zpívá,
1936 - R.Branald: Muzikanti z české vesnice, Fr. Cimler: Bártova pomsta, Ant. Hlas: Starostovic Baruška,
1937 - K. Balák, hudba O. Sedlmayer: Madlenka z kovárny, M. Vrána- Trocnovský: Horská láska.
20. ledna 1940 zanikl Orel ve Stěbořicích.
Bibliografie:
Informace OÚ pro MČAD. Rkp. 2001.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II.díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 485.
SOLNICKÝ, P.: Historie Stěbořic, Březové, Jamnice a Nového Dvora. - http://www.orelsteborice.cz/content/historie, excp. 16. 3. 2015.
Mapa působení souboru - Orel
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
