Soubory: Osvětová beseda, přírodní divadlo

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1956
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 196x
Působení: 195x, 196x

1951 byla v Plzenci ustavena Osvětová beseda (OB).
Lidové divadlo (viz) se zařadilo do závodního klubu ROH Jitona a
1956 se stalo Divadelním kroužkem Osvětové besedy ve Starém Plzenci.

Soubor měl tradiční repertoár, do 1959 uvedl 38 inscenací včetně pohádek pro děti, např.:
Miloslav Stehlík: Mordová rokle; Maxim Gorkij: Matka; Pavel Kohout: Dobrá píseň; Josef Kajetán Tyl: Lesní panna; Nikolaj Fedorovič Pogodin: Kremelský orloj; Olexandr J. Kornijčuk: Platon Krečet; František Hrubín: Srpnová neděle.

Od 1956 byl soubor iniciátorem a pořadatelem festivalů v přírodním amfiteátru Na výrovně.
Uvedl zde např. hry:
Vladimír Dvořák: Sto dukátů za Juana; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti (1960).

1960–1968 sehráli 18 inscenací, mj.:
František Pavlíček: Černá vlajka; Miroslav Skála: Anděl na střeše; Josef Kajetán Tyl: Tvrdohlavá žena; Bedřich Becher: Případ Denzinger; William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy; František Frýda: Pension Belvedére; Jack Popplewell: Paní Pipperová zasahuje (sehráli v rámci DS mladí herci z Divadla mladých).
Ročně v souboru OB působilo 40–50 účinkujících a technika.

1962 v lednu byl do funkce vedoucího Osvětové besedy ve Starém Plzenci jmenován Jaroslav Černý, vedoucí místních ochotníků, který se již zasloužil o vybudování přírodního divadla Na Výrovně.
-----
1963 při Osvětové besedě ve Starém Plzenci vzniklo divadlo malých forem, složené z mladých amatérských herců i hudebníků – Divadlo mladých.
14. 7. 1963 se v přírodním divadle Na Výrovně, představila jeho součást, hudební skupina TRANSIT.
Viz Divadlo mladých / Hůrka.
-----
1968 tradiční Divadelní soubor Osvětové besedy ukončil činnost – vlivem rušného politického dění v 1. pol. roku vlivem vpádu cizích vojsk do země.
-----

Přírodní divadlo na Výrovně
Již dříve se zde hrálo divadlo na malém jevišti vedle restaurace, která byla uzavřena v roce 1953.

"Nové přírodní divadlo, které mělo 1200 míst, vybudovali roku 1956 především plzenečtí ochotníci. Zřídili zde vyvýšené jeviště, svahové hlediště, dobré osvětlovací a rozhlasové zařízení, šatnu, skladiště, hudební pavilon a také taneční parket. Později sem byl zaveden vodovod, postaveno vyhovující hygienické zařízení a úkryt obecenstva pro případ deště,” píše pan Ulč v brožurce Přírodní divadlo na Výrovně, kterou sepsal svému kamarádovi Jaroslavu Černému k 80. narozeninám. Právě ten totiž od roku 1956 vedl patnáct ročníků zdejších letních kulturních programů, tzv. Léta pod Radyní.

“Mne sem přivedl pan učitel Port, abych mu pomohl při zapojování mikrofonů pro kulturní akce pořádané Osvětovou besedou,” vzpomíná František Ulč. “Byly tu takové programy, na které dodneška starší a střední generace rády vzpomínají. Předně to byli místní ochotníci, kteří odehráli spoustu překrásných her, ať vzpomenu na Lucernu, Fidlovačku nebo Marjánku, matku pluku. Bohužel, v roce 1970 musel Jarda Černý opustit funkci vedoucího místní Osvětové besedy a postupně začalo všechno zanikat."

Bibliografie:
FREMR, Vítězslav: Soubory v okrese Plzeň-jih. Rkp. pro MČAD 1999–2000. kART.

HROCH, František: Zpracoval informace OÚ pro MČAD. Rkp. 2001. kART.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II.díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 484.

ULČ, František: Pohádky... Soukromý tisk.

Poznámka:
Fr. Ulč: "V kulturních pořadech za patnáctileté období Léta pod Radyní se v přírodním divadle Na Výrovně vystřídala celá řada celorepublikově známých orchestrů, jako orchestr Karla Vlacha, Karla Waldaufa, Gustava Broma, Ferdinanda Petra, Zdeňka Bartáka a další, na které si již nevzpomenu... Ze zpěváků mohli návštěvníci Léta pod Radyní vidět Rudolfa Cortéze, Yvetu Simonovou, Milana Chladila, Hanu Hegerovou, Jarmilu Veselou, Jiřího Vašíčka, Annu van Gild, Richarda Adama, Ljubu Hermanovou a další.
Z divadelních souborů jistě v té době zaujal pražský Semafor s Jiřím Suchým a hrou Zuzana je sama doma. Hru Karel a Já uvedli Waldemar Matuška a Karel Štědrý, divadlo Rokoko s Darkem Vostřelem, Jiřím Šaškem a Hanou Hegerovou, hru Klobouk předvedli Miroslav Horníček a Miloš Kopecký. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla zde uvedlo několik her, např. Sluha dvou pánů, některé hry Mollièrovy a také několik operetních představení. Pohostinsky zde vystupoval také člen Národního divadla v Praze, plzenecký rodák Jaroslav Průcha, dále Vendelín Budil (ředitel plzeňského divadla) a Otýlie Beníšková. S režií pomáhal i Martin Frič, plzenecký občan, pozdější slavný filmový režisér. Celá řada profesionálních umělců se představila v estrádních pořadech Bakaláři, Plzeňská osma a další. Na tato představení, kterých bylo do roku 1970, tedy do XV. ročníku „Léta pod Radyní“ nepočítaně, bylo pro diváky v přírodním divadle připraveno více než 1 200 sedadel."

Mapa působení souboru - Osvětová beseda, přírodní divadlo

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.