Soubory: Občanská beseda

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1878
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 190x
Působení: 187x, 188x, 189x, 190x

Občanská beseda,
1874 ustavena, zřídila Dramatický odbor, který disponoval vlastním jevištěm
hrála v hotelu U tří lip.
Např.
1878 společně se studenty Osudná bambitka
1881 slavnostní Akademie

1882 - Divadelní odbor Občanské besedy v Libochovicích provozuje v neděli původní obraz ze života "Staří blázni" od Josefa Štolby.
Národní listy 30.4.1882.

1888 aktovky dle Premayera J. Počátecký: Doktor Robin, Josef Štolba: All right; Dle Thibousta J. Počátecký: Manžel v bavlnce, V. Štech: Maloměstské tradice.

Činnost Beseda pomáhalo financovat i projímání jeviště.
"Jeviště bylo složeno na půdě hotelu a proti poplatku si je musel příslušný pořadatel a pronajímatel vždycky snést, postavit a opět uklidit. Pódium s proscéniem a kulisami však muselo být vestavováno tak, že za ním nezůstávaly ani žádné východy, ani další místnosti, nýbrž pouze úzký uzavřený prostor. Tam se museli herci v nepředstavitelně stísněných podmínkách převlékat, líčit a často i dlouho setrvávat. Nebylo kam se posadit a „nejnutnější potřebě“ pánů i dam sloužila plentička s putýnkou. Svítilo se petrolejem, a když jednou převržená lucerna málem způsobila katastrofální požár, spolky se vzepřely.
1910 libochovický okresní výbor pak zabezpečil přístavbu šaten a zvláštního venkovního schodiště, bylo nainstalováno elektrické osvětlení a zřízeno stabilní jeviště, slavnostně uvedené do provozu dne 26. listopadu. Jeho některé části spolu s bohatou garderobou získaly tehdy Libochovice od kočovné divadelní společnosti hudebního skladatele Karla Moora /1873-1945/, která sem předtím často zajížděla a v podstatě právě tehdy se tu v nepředstavitelné nouzi rozpadla." (Černý)

"Těsně na prahu I. světové války chystala Občanská beseda, jejíž duší byl tehdejší obecní tajemník a redaktor Boh. Kadlec, představení Shawova Pygmaliona. Měl jej pohostinsky provésti ochotnický soubor z Roudnice n. L. v čele s režisérem prof. Milanem Svobodou, pozdějším režisérem Národního Divadla. Hlavni úlohu ženskou převzala tehdy kvetoucí Andula SEDLÁČKOVÁ. Režie byla značná a tajemník nosil v kapse bločky vstupenek a kdo si lístek nekoupil, stal se jeho úhlavním nepřítelem. Byl měsíc červen a mělo se hrát na Petra a Pavla.
Osudné výstřely v Sarajevu a smrt tehdejšího rakousko-uherského následníka měly za následek státní smutek a zákaz všech koncertů, divadel a pod. O tom byl vyrozuměn i obecní úřad v Libochovicích. „Ale my hrajeme Pygmaliona se Sedláčkovou“ volal zoufale obecní tajemník do telefonu. Po delším dramatickém rozhovoru se mu podařilo přimět c. k. komisaře okresního hejtmanství, že mu slíbil, že oficiálně pošle telegram o vyhlášeném smutku a zákazu her až druhý den. Jak jsme později zjišťovali, bylo to jedině v Libochovicích z celého rakousko-uherského mocnářství, kde se v ten den 29. června 1914 hrálo divadlo. Hrál se Shawův Pygmalion s Andulou Sedláčkovou a prof. Milanem Svobodou v hlavních rolích."

Bibliografie:
ČAPEK, Josef.: Dějepisný místopis města Libochovice. Roudnice, 1878, s. 60

ČERNÝ, Tomáš: Počátky a vznik amatérského divadla v Libochovicích, viz Libochovice - Texty.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 436.

Archivy:
Národní muzeum, Divadelní odd.: sbírka plakátů -
DNM P-10-A-377_85_C 13.015; DNM P-10-A-377_85_C 13.016; DNM P-10-A-377_85_C 13.017

Mapa působení souboru - Občanská beseda

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.