Soubory: Ochotnické divadlo, volné sdružení

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1843
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1844
Působení: 184x

1840 – přímým podnětem k založení spolku ochotníků v Miroticích – Dilletanten-Theater Verein – byl asi oběžník krajského úřadu v Písku z 25. 10., kterým se doporučovalo zakládat spolky k podpoře potřebných.

1843 (16. ledna) z iniciativy písmáka a vlastence Emanuela Zvěřiny "stalo se dobrovolné snesení by se v místě zdejším ku prospěchu chudých divadlo způsobilo". Zvěřina byl zvolen za "stavby divadla ředitele". Do spolku vstoupil i místní písař Vinc. Novák a mirotický všeuměl, původně povozník, malíř, řezbář a mechanik Mikoláš Sychrovský, později křestní kmotr Mikoláše Alše, pověřený malováním kulis. Mirotický kramář podporoval divadlo plátnem na kulisy – "obětoval 100 metrů plátna dlouhé míry", z pokladny chudinského ústavu zapůjčeno jako základ na pořízení jeviště 20 zl. Pořízena konstrukce jeviště na kozách a opona na kolečkách.
Poměrně rychlý byl souhlas krajského úřadu – 23. února a guberniální povolení 9. března.

1843 (28. února) první představení – Jan Nepomuk Štěpánek: Štěkavec.
Lampy k představení zapůjčil syn Matěje Kopeckého Václav. Představení muselo být dle vybraného obnosu hojně navštíveno, z nečekaně vysokého výtěžku zaplacena značná část dluhu za jeviště.
Od počátku se při přípravě divadelních představení uplatňoval František Mikoláš, budoucí otec Mikoláše Alše.

Další hry téhož roku:
19. března – Jan Nepomuk Štěpánek: Čech a Němec;
19. dubna – Jan Nepomuk Štěpánek (podle Augusta Kotzebue): Almeryánské oudolí (Audolj Almeryánské) aneb Přítel v nouzi (jednoaktovka), Jan N. Štěpánek: Berounské koláče, při nich malá návštěvnost.
V květnu až srpnu se nehrálo.
3. září – představení avou aktovek - Oba lístky (autor nezjištěn) a Jan N. Štěpánek: Přítel v nouzi.
Na podzim sehrána ještě 4 představení.
31. prosince – Jan N. Štěpánek: Tintili-vantili.

Přes menší zájem diváků se spolku podařilo splatit skoro všechny dluhy za vybavení a pořídit pěknou garderobu. Přitom ještě zvládli ošatit jednoho chudého chlapce a pro deset dětí uspořádat vánoční nadílku.

1844 v lednu požádal vedoucí městského úřadu Vinc. Novák ředitele divadla Emanuela Zvěřinu o sehrání představení, jehož výtěžek by byl věnován na zakoupení zákrovu na oltář.
25. února – Ignaz F. Castelli, překl. Jan N. Štěpánek: Stařec v dřínovém lese;
3. března – opakován Štěpánkův Čech a Němec;
18. dubna – dvě aktovky – Königel(?), úprava Jan N. Štěpánek: Žlutá zimnice; A. L. Dlask: Klobouk.
Výtěžky však byly slabé. Tím skončila krátká, ale vydatná divadelní činnost mirotických ochotníků.
Během 16 měsíců soubor sehrál 16 představení.

Bibliografie:
DĚJINY českého divadla I.–IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1969, II. díl, s. 291.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 451. kIPOS, kART.

TOMAN, Jan: Regionálně historické sondy do dějin Mirovicka. Počátky ochotnického divadla v Miroticích a v Mirovicích. Milevsko 1994. Pro DČAD materiál zprostředkoval Alexandr Debnar, archivář strakonického archivu v. v., srpen 2016.

Mapa působení souboru - Ochotnické divadlo, volné sdružení

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.