Soubory: Osvětová beseda, DrO

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1954
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1966
Působení: 195x, 196x

Od 1954 hráli ochotníci jako Dramatický odbor Osvětové besedy Šťáhlavy.

O obnovení ochotnického divadla usiloval kolektiv převážně mladých (mnozí z nich už v letech 1950–1951 sehráli několik pohádek a Jedenácté přikázání pod hlavičkou Sokola), až se to podařilo při nově ustavené Osvětové besedě.

Na jaře 1954 – Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová.

Od 1955 byla činnost ochotnického souboru nerozlučně spjata s osobou Vítězslava Fremra.
Na většině inscenací se podílel jako dramaturg, režisér i činoherec, zpravidla v hlavní roli, ale také zpěvák. U převážné části estrád a podobných pořadů byl autorem nebo spoluautorem. Podle M. Šmolíka lze toto období nazvat "Fremrovou érou" amatérského divadla ve Štáhlavech. O jeho citlivém a vynalézavém přístupu k mladým lidem svědčí údaj o více než stovce lidí, kteří za tu dobu prošli souborem.

Z repertoáru:
Režisér inscenací Vítězslav Fremr, není-li uvedeno jinak.
1955 – Václav Štech: Třetí zvonění; Molière: Chudák manžel; estrádní večer Kdo k pytlům (rež. neuven); silvestrovský večer (rež. neuveden);
1956 – Karel Čapek: Loupežník; Jan Drda: Hrátky s čertem; Miloslav Stehlík: Selská láska (rež. neuveden);
1957 – Honoré de Balzac: Evženie Grandetová; Fráňa Šrámek: Léto; Alexander Fredro: Dámy a husaři; Božena Němcová: Sůl nad zlato; Vánoční procházka populárními operetami.
1958 – Z jedné vody načisto (satirický večer);
1959 – Karel Čapek: Matka; František Langer: Obrácení Ferdiše Pištory; Božena Němcová: O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku.

Za inscenace Selská láska, Evženie Grandetová a Hrátky s čertem získal soubor titul Reprezentační soubor plzeňského okresu.

1960 – Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák; Silvestrovský večer; Pierre A. Bréal: Husaři;
1961 – Carlo Goldoni: Poprask na laguně; Jan Drda: Dalskabáty hříšná ves;
1962 – William Shakespeare: Sen noci svatojánské (jedno z nejlepších představení souboru, s pohostinským vystoupením F. Krahulíka z plzeňské činohry v roli Oberona);
1963 – Saša Lichý: Fripiri; Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů; Miroslav Skála, Vlastimil Pantůček, Vladimír Fux: Drak je drak; Zavinil to Jonáš a tingl tangl;
1964 – František Kožík: Zelená princezna (hrálo 27 dětí); Václav Kliment Klicpera: Ženský boj; William Shakespeare: Večer tříkrálový;
1965 – Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně;
1966 – Emil Artur Longen: C. k. polní maršálek; Pozvání do šantánu; Vítězslav Fremr: Co je za oponou (kabaretní večer); Patálie se ženou (kabaretní večer).
Ročně uvedli nejméně 2–3 nové inscenace.
Do května 1966, kdy Klicperovým Hadriánem z Římsů činnost souboru ustala, bylo nastudováno celkem 32 inscenací divadelních her, 25 estrád, kabaretů a komponovaných pořadů a uskutečněno celkem 87 vystoupení včetně her pro děti – tj. v průměru 4 premiéry a 7 vystoupení ročně (více, než byl dobový standard ve srovnatelných – vesnických – podmínkách).

Bibliografie:
FREMR, Vítězslav: Informace pro MČAD. Rkp. 2000. kART.

ŠMOLÍK, Miroslav: Heslo Vítězslav FREMR pro Databázi českého AD. Rkp. 2006. kART, DTB /Osobnosti/ Fremr/Texty.

Mapa působení souboru - Osvětová beseda, DrO

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.