Havlíček, dělnický ochotnický spolek Plzeň-Lobzy / Záv. klub RPZ (Plzeňské energetické rozvodné závody)

1912 založili divadelní nadšenci v Plzni-Lobzech Dělnický ochotnický spolek Havlíček na Petříně.

1912 schváleny stanovy spolku, předseda Matěj Bokr, režisér Martin Linda.

1920 předseda Rudosf Zachata, režisér Rudolf Hejl (funkcionáři voleni každý rok znovu na valné hromadě).

1923 – Václav Stěžerský: Dražba na nevěstu (hra se zpěvy), režie Alois Kroupa, hráno v sále J. Šrouba v Lobzích na Petříně (vyčteno z udání o nepovoleném vylepování plakátů).

1924 předseda spolku František Bílek.

1924
– Jiří Mahen: Janošík, hráno v Lobzích v přírodě v tzv. "lesíku";
– André Sylvane: Ubohý mazlíček, režie Kučera.
V tomto roce odehráli 14 představení.

1925 – podle Svatopluka Čecha Eduard Šimek: Lešetínský kovář. Za herecké výkony byli chváleni zejména K. Macknerová (role Barušky) a R. Ţiţka (role správce továrny).

1926
– Karel Balák: Dobrosrdečný šejdíř. Recenzent chválil herce Fremunda, Černého a Chvojkovou;
– František Ferdinand Šamberk: Palackého třída 27. Uvedeno na počest člena spolku, komika Václava Pekaře.

1927 předseda spolku František Bílek, jednatel Václav Vinkler; režisér Karel Remund. Uvedeno celkem 11 her (představení?).
1927 do souboru přešli bývalí členové zaniklého spolku Jaro, mj. pozdější funkcionář ÚMDOČ Stanislav Bořík.

1928 – Richard Branald: Krajánek Holandr jde na vandr (opereta).

1929 režisér spolku Alois Kroupa.
– Karel Fořt: Má panenko modrooká (opereta), hl. role Žižka, Pekař, Hosnodlová;
– 31. 3. v rámci div. večera IV. sjezdu ÚJDDOČ – Bedřich Vrbský: Kožich (komedie);
– František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna.

1930
– Mirko Vrána-Trocnovský, hudba Karel Moor: Krajánku vrať se (opereta);
– Tobis, Jára Kohout: Cestička lásky.

1931 – Miloš Veselý: Psaníčko dědy Štráchala panu presidentovi, režie J. Kraček.

1932
– Josef Hais Týnecký: Tři výhry zámeckého kaplana;
– Richard Havelka: Maličká, ale naše, režie V. Fleissig.

1933
– připravována hra T. A. Pánka: Ostrov č. 2, měla být uvedena v kulturním domě Peklo (neuvedeno, zda se hrála);
– František Balej: Jan Vladyka, režie J. Kraček;
– Alois Jirásek: Kolébka, režie J. Kraček. Hráno na oslavu 30. let činnosti spolku.
Spolek měl v tomto roce téměř 70 členů.


1936
– spolek zahájil maškarním plesem se scénou Ta naše písnička česká, v sále U Šroubů;
– podle Richarda Branalda: Šla Nanynka do zelí aneb Habešani na Petříně.
– Josef Kubík: Pod střechami Malé strany, opereta uvedena k oslavě 30 let ochotnické činnosti Václava Pekaře, "herce a režiséra vysokých kvalit", a 10 let činnosti Anny Vokounové;
– 5. dubna – členové DOS Havlíček hráli loutkové představení v petřínské sokolovně;
Koncem roku vznikl v rámci spolku šachový odbor a hledal nové členy. Odbor hrál vždy ve čtvrtek o 7 hodině v sále občana Krňoula.

1937 na slavnostní valné hromadě k 25 letům činnosti byl zvolen předseda spolku Vilém Fleissig, jednatel Josef Kůs, režisér Václav Formánek.

1937
– nejprve půlnoční scéna na maškarním plese – Podej štěstí ruku (více autorů stejnojmenné operety), režie Václav Formánek a Václav Pekař;
– Josef Hais Týnecký: Na roklanské myslivně (uvedeno za přítomnosti autora hry);
– Jiří Balda, Jaroslav Kohout a jiří Slavík, hudba Jaroslav Janovec: Lojzička (opereta);
– Richard Branald, Adolf Branald: Vesnice zpívá, režie Marie Bokrová;
– Laura Železná-Třešňáková: Bílá jeptiška;
– Růžena Jesenská: Zlato, režie Václav Pekař;
– Jaroslav Sadílek (libreto): Bílá infanterie (opereta), režie Václav Formánek a Bedřich Hübl.

1938
18. ledna „…vítána myšlenka přesídlení DOSH do sokolovny..." (DOSH – Dělnický ochotnický spolek Havlíček), zvolen režisér Karel Fremund;
– tradiční maškarní ples s půlnočním představením – Byli jsme a budem aneb Melodie světa 1938;
– B. Vodičková-Olšovská: Stanko Vodička. Hra k výročí Rumburské vzpoury, v níž padl plzeňský rodák Stano Vodička, sehrána na cvičišti DTJ v Lobzích, měla 200 diváků.

1939 předseda spolku Josef Šanda, režisér Václav Šanda.
– Jiří Hora: Dva bratři, hráno v sokolovně na Koterovské ul.

Aktivní činnost zejména ve 30. letech a za okupace 1939–1945.

1940 první pokusy o sloučení DOS Havlíček s dramatickým odborem Sokola Petřín.

1940
– Jan Snížek: Příklady táhnou;
– Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, uvedeno na cvičišti DTJ;
– Josef Hais Týnecký: Domov, Ševci.

1941 zvolena režisérka M. Šnajdrová.
– Jiří Hora (pseud. Františka Cimlera): Bártova pomsta;
– Božena Rajská-Smolíková: Pero a kosa, režie Václav Pekař.

1941 měl spolek 70 členů.

1942 zvolen režisér Václav Pekař, průvodčí vlaků (podle Pavla Michalce ve skutečnosti pracoval jako elektromontér státních drah).
– Jaromír Horský: Nešťastný šafářův dvoreček, hráno v sále p. Petlana v Božkově;
– František Věnceslav Jeřábek: Služebník svého pána;
– Jan Drda: Jakož i my odpouštíme.

1942 v sokolovně v rámci říšské inventarizace zadržena spolková dřevěná pokladna.

1943 – Josef Jan Kalivoda: Děvče z malostranské uličky, uvedeno v Božkově Na ostrově.
Činnost se komplikovala, další připravované hry odloženy.

1944 všeobecný zákaz divadel.

1945 soubor nemohl vyvíjet divadelní činnost – sokolovna, v níž hrával, byla do počátku roku 1946 obsazena Američany.

Po 2. světové válce zvolen předseda Vilém Fleisig, přední herec a režisér, předtím E. Černý, režisér Václav Pekař.

1947 – 6.4. Dramatický odbor Sokola spolu s DOS Havlíček sehrál hru Josefa Tomana: Vinice. „I tentokráte byl sál sokolovny zaplněn do posledního místečka. Díky za zdar představení patří režiséru Nielovi a všem účinkujícím."
1947 – „Sokolské divadlo na Petříně: Petřínští ochotníci jsou v poslední době velmi čilí a mohou se pochlubiti již značnou řadou divadelních představení a zdařilých kulturních večerů. Dosavadní podniky byly provedeny za součinnosti Sokola a DOS Havlíček…“ (Z deníku Pravda, září 1947.)
1948 v souboru ustaven akční výbor, pokus o sloučení s DrO Sokola Lobzy-Petřín.

Po roce 1948 byl soubor převeden do Závodního klubu RPZ (Plzeňské energetické rozvodné závody) Plzeň-Petřín.

Z repertoáru v 50. letech:

1954
– Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, režie Václav Pekař.

1955
– Alexander Fredro: Dámy a husaři, režie Václav Mencl;
– Evžen Vítkovský: Dům u doktorů, režie Václav Pekař;
– Ota Šafránek: Kudy kam, režie V. Nový;
– v červnu – Michal Balucki: Pan radní si neví rady, režie Václav Pekař;
– Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa, režie Zdeněk Rejcha;
– Carlo Goldoni: Paní hostinská, režie Václav Mencl.

1956
– František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl, režie V. Nový;
– v listopadu znovu – Michal Balucki: Pan radní si neví rady, režie Václav Pekař.

1957
– Josef Kubík: V tichém domě na Čertovce, režie Vilém Fleissig;
– Josef Kajetán Tyl: Paličova dcera, režie V. Nový.
1958 – Jan Kavan: Babička je formát, režie Jiří Egermaier.
1959 – Bohuslav Nádvorník, Robert Morávek: Zločin bratří Lumiérů, režie Václav Mencl.

Soubor působil do roku 1967.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s. 171.

SCHNEIDEROVÁ, Gita: Ochotnické divadelní spolky v Plzni v období první Československé republiky. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra historických věd, Plzeň 2014.


Divadelní ochotník 1924, 15. 1., 15. 2., 15. 3.
Divadelní ochotník 1925, 15. 2., 15. 3., 15. 5.
Divadelní ochotník 1928, 15. 6.
Divadelní ochotník 1929, č. 3, s. 33; č. 6–7, s. 106.

Pravda, září 1947.

Plzeň, Archiv města Plzně:
Název fondu (sbírky): Dělnický ochotnický spolek "Havlíček" Petřín, Plzeň (excp.0709).
Časový rozsah: 1928–1967.
Původce fondu (sbírky): Dělnický ochotnický spolek "Havlíček" na Petříně (ZK RPZ Plzeň – Petřín – dramatický odbor).
Tematický popis: Album, spisy, publikace.
Archivní pomůcky:
DĚLNICKÝ OCHOTNICKÝ SPOLEK "HAVLÍČEK" NA PETŘÍNĚ, 1928–1967. Inventář, 1982, s. 3, ev. č. 164.
Též inv. č. 42, ka 8. (excp.0809).

Uvedené hry let 1939–1945 byly zaznámeny v žádostech o povolení uspořádat představení, která byla za okupace povinná. Každé povolení bylo většinou provázeno detailními pokyny, co z textu hry vyškrtat nebo změnit a jak.

Informace o činnosti souboru doplnil v červnu 2019 pan Pavel Michalec (viz Interní dokumenty).