Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Ochotnické divadlo / Společnost přátel českého divadla / Kroužek div. ochotníků / Slovanská lípa, KrDO
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1818
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1849
Působení: 181x, 182x, 183x, 184x
1818 sestavil skupinu ochotníků pro první české divadlo v Plzni
premonstrát Josef Vojtěch Sedláček, který už roku 1816 začal používat český jazyk při výuce ve škole na filosofickém ústavu sv. Anny.
11. listopadu 1818 sehráli hru Osvobození Plzně od Táboritů 1434 (autor nezjištěn).
Josef V. Sedláček byl autor textu oratoria Umučení Páně.
1822 – Matěj Kopecký: Loupežníci na Chlumu. Střídavě se hrálo v radnici a U arcivévody Ferdinanda.
1829 během jara se Sedláčkovi podařilo sestavit novou skupinu ochotníků – Společnost přátel českého divadla,
která pořádala sérii českých ochotnických představení ve velké síni U Zlatého orla.
1829 uvedeno:
– dvě hry Václava Klimenta Klicpery: Tři hrabata najednou aneb Který jest ten pravý a Loketský zvon. Obě hry uvedeny U zlatého orla ve prospěch postavení nového divadla. Básnickou promluvu, která se dávala před představením, napsal prof. J. V. Sedláček;
– 29. června – Jan Nepomuk Štěpánek: Straší (jednoaktovka); druhá aktovka (název neuveden) od Augusta von Kotzebue;
– 26. července – Kmotr Matěj, přel. J. N. Štěpánek, hráno ve prospěch chudé školní mládeže;
– biblické představení Šalamounův soud, hráno ve prospěch vystavení divadelního domu.
(Na podzim téhož roku – 1829 – zavítala do Plzně společnost Karla Hilmara, jejímiž členy byli v té době také J. K. Tyl a M. Forchheimová. Přičiněním J. V. Sedláčka a jiných českých národovců hrála též české kusy – Václav Kl. Klicpera: Loketský zvon, Matěj Kopecký: Loupežníci na Chlumu /upravil Sedláček/, Jan N. Štěpánek: Berounské koláče, Břetislav.)
1835 – 19. ledna a 2. února – zásluhou J. V. Sedláčka se na nově zbudované městské scéně (na tzv. Cvingru u Slepé brány) uskutečnilo první české ochotnické představení dvou her:
Josef Vojtěch Sedláček: Šestadvacet před soudem aneb Bulka v nebezpečenstvu – veselohra, kterou autor sepsal na základě Václavem Kl. Klicperou zveršovaných karetních pravidel (Trapulky do bulky aneb 26 před soudem);
Jan Nepomuk Štěpánek: Berounské koláče.
1836 – 2. února zemřel J. V. Sedláček, po jeho smrti česká představení téměř zanikla, v nejlepším případě čeští ochotníci vypomáhali při představení pozvaných divadelních společností.
1939 na hlavní (německou) školu nastoupil Josef Spudil a české ochotnické divadlo ožilo. Své umělecké vlohy uplatnil jako deklamátor při dobročinných akademiích a jako režisér oblíbených "živých" obrazů.
1840 – 12. září hráli v Městském divadle z Prahy pozvaní herci J. K. Tyl, Jan Kaška a Josef Kolár za přítomnosti arciknížete Františka Karla. Dávala se veselohra Karla Simeona Macháčka Ženichové a vedle jmenovaných herců vystoupili i někteří čeští divadelní ochotníci.
Nástupcem Josefa Vojtěcha Sedláčka se stal prof. dr. Josef František Smetana, také kněz řádu premonstrátů, který kolem sebe spolu s premonstrátem Aug. Karlíkem seskupil družinu divadelních nadšenců.
1847 byl založen Kroužek ochotníků, v němž se soustřeďovala aktivní česká inteligence.
Vznikl z iniciativy dr. J. F. Smetany, který pokračoval ve šlépějích J. V. Sedláčka.
Ředitelem Kroužku byl tehdejší ředitel nižší reálky Josef Spudil, členy technik a český básník Bartovský, sborista Belšán, obchodník Čermák, úředníci magistrátu Divíšek a Dyk a další Spudilovi studenti.
1848 ustavena plzeňská pobočka Slovanské lípy s odborem pro zábavu,
starostou byl zvolen prof. Smetana. Odbor pro zábavu vedli F. Guldner, I. Schiebl, F. Divíšek.
Od tohoto roku byl Kroužek divadelních ochotníků Divadelním odborem Slovanské lípy.
Režisérem byl kancelista Hamřík.
M.j. uvedli:
– Josef Kajetán Tyl: Slepý mládenec.
– v prosinci se ochotníci, mezi nimiž byl i varhaník Vojtěch Hřímalý, zasloužili o první uvedení Tylovy hry – Paní Marjánka, matka pluku – na plzeňském jevišti.
– Karel Simeon Macháček: Ženichové; několik her Václava Klimenta Klicpery: Rohovín Čtverrohý, Každý něco pro vlast, Divotvorný klobouk, Popelka Varšavská a Jan za chrta dán; hry Josefa Kajetána Tyla: Paní Marjánka, matka pluku a Paličova dcera.
1849
– v únoru musel pod tlakem politického vývoje rezignovat prof. Smetana na funkci starosty Slovanské Lípy;
– 17. 3. císařským nařízením zregulováno spolčovací a shromažďovací právo;
– 18. 3. posledním představením ochotnického spolku byla veselohra Ernsta B. Raupacha: Pašerové.
Slovanská lípa byla omezena na čtenářský spolek a zanikla.
Bibliografie:
SMOLÁKOVÁ Vlasta: kapitola Divadlo in DĚJINY města Plzně, Plzeň 2016, s. 717–725.
SCHNEIDEROVÁ, Gita: Ochotnické divadelní spolky v Plzni v období první Československé republiky. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra historických věd, Plzeň 2014.
TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 159–172.
Květy 1847.
Mapa působení souboru - Ochotnické divadlo / Společnost přátel českého divadla / Kroužek div. ochotníků / Slovanská lípa, KrDO
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.