Soubory: Orel, LD

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1922
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1941
Působení: 192x, 193x, 194x

1922 založeno Loutkové divadlo Orla.
1922 - 15. 1. - první představení - ještě před oficiálním založením orelského loutkářského kroužku - hry Miluška a Schweigstillův Panoš Jiří.
Po prvotních úspěších rozhodnuto oficiálně založit loutkářský kroužek při jednotě Orla.
Měl 20 členů, předsedkyní a zároveň pokladní Klimešová, režisérem Řezníček, hospodář Krajíček, jednatel Krecler, další členové Šubrtová, Srovnalová, Mazalová, Smýkalová, Tajchman, Chvostka a Stejný.

Zahajovacím představením patrně Alois Rada: Kašpárek ve službě. Uvedeno na Alšově divadélku - ještě v původním Lidovém domě - orlovně.
Hrávalo se v orlovně každou druhou neděli od října do dubna či května. Již počátkem března rozhodnuto z výtěžků pořídit větší divadlo a doplnit inventář. Návštěvnost stoupala, bylo zapotřebí zvětšit prostory pro hlediště a postavit modernější, rozšířené jeviště.
Do konce sezony uvedeny tituly s oblíbeným Kašpárkem: Fr. Vavruška: Kašpárek a drak, Jar. Průcha: Kašpárek v pekle, F. Pocci: Kašpárek princem - to lepší z kašpárkiád. Dále spolek uváděl dramatika Eugena Stoklasa a jeho hry - Smrt Kmotřička či Král Ječmínek.
Představení měla živou hudbu, většinou ovšem mezi akty - např. při Poccim vystupovalo „kvarteto malých houslistů“.

1923 postavena velká scéna v katolické škole u Voršilek.
Divadlo navrhl malíř Jan Drábek(1900-1985), dekorace akad. malířka Marta Rožánková-Drábková a Josef Krajíček. Nové marionety měřily od 55
do 65 cm a byly pořízeny u firmy Malý a Žanda spolu s několika výměnnými hlavami.
Oponu vytvořil František Rak.

1923 – 8. 4. - nová scéna otevřena hrou Josefa Žemly: Ponocný a strašidlo. Odehrála se ve 4 hodiny odpoledne ve dvoře arcibiskupského paláce. (Logický je názor R. Chalupníkové, že šlo patrně o scénu skládací.) O týden později, 21. 4. 1923, od 8. hodiny večerní, dvě představení pro dospělé: Konec světa a Boh. Schweigstill: Kmotry klepny.

1923–1924 - sezonu zahájil soubor pohádkou Vojt. Baldessari-Plumlovské Honza pán, premiéra 30. září 1923. Následná činnost velmi produktivní, soubor uváděl několik představení do měsíce. Nejhranějším autorem sezony Bohumil Schweigstill se svými veselohrami o Kašpárkovi.

1924–1925 - intenzita hraní se snížila na 2 až 3 představení do měsíce.

Zahájení sezony 1925–1926 až 8. 11.- hrou Jaroslava Průchy Kašpárek v pekle, dále 20. 12. dvě pohádky od Vladimíra Havlíka - Čert a Káča,
Kašpárek policajtem. Poté až 1.5.1926 Poklad z Kašpárkova hradu Eugena Stoklasa - představení inzerováno s novou výpravou.

V sezoně 1926–1927 loutkáři uváděli jedno představení za dva měsíce. Bylo třeba si diváky opět získat, a tak loutkáři po
skončení pohádky nechali vystupovat Kašpárka na forbínu a rozprávět s dětmi. Kašpárek v loutkovém ději „Kašpárek ve službě“ slavil své triumfy.

Činnost v sezoně 1927–1928 zahájena 16. 10.: „Návštěva byla velmi pěkná a malé publikum pobavilo se znamenitě hrou Čeští muzikanti.“

1928–1929 sezona byla po dlouhé době jednou z nejproduktivnějších vůbec (viz soupis repertoáru). Hráli v měšťanské škole, která patřila ke klášteru Voršilek,návštěvnost cca 100 dětí na produkci. Režie představení Josef Krajíček a jednatel spolku Krecl. Program pozměněn tím, že
v meziaktí loutkových pohádek bavil obecenstvo hádankami a povídkami místní vikář František Večeřa, vykonávající v publiku
mravní, vědomostní, vlasteneckou a náboženskou osvětu. „Dp. P. Fr. Večeřa doprovodí vás za pomoci světelných obrazů po cestách utrpení Páně a bude obrázky doplňovati náboženskými úvahami.“ Večeřa souběžně pořádal samostatné besídky pro děti s povídkami a projekcemi obrázků. Jeho produkce se začaly pravidelně střídat s vystoupením orelského spolku. Loutkové divadlo hrálo jednou za čtrnáct dní.
Orelská scéna se tak proměnila v katolicky zaměřené loutkové divadlo s náboženskými prvky, sloužící nikoliv široké veřejnosti, ale primárně orelské katolické mládeži.

Loutkoherci v dalších sezonách ve své aktivitě poněkud polevovali. Během 2 sezon odehráli pouhých devět her, a pokusili se oživit divadélko marionetou kocoura Felixe.
Postupně nepravidelná aktivita do sezony 1938-1939, kdy bylo sehráno jediné představení.
Následovala německá okupace Československa a s ní i likvidace vlasteneckých organizací včetně Orla a jeho loutkového divadla.

Bibliografie:
CHALUPNÍKOVÁ, Radka: Loutkové divadlo v Olomouci v letech 1918-1929. Magisterská diplomová práce. Olomouc, Univerzita Palackého, FF 2012, s. 25-31, 108-111.

KNÍŽÁK, MIlan: Encyklopedie loutkářských výtvarníků, I. díl. Nucleus HK 2005, s. 222, dí II., s. 755.

KRAJÍČEK, Josef. Z Olomouce. Loutkář, měsíčník pro studium a povznesení loutkářství 15, 1929-1930, č. 3, s. 86.

LOUTKOVÁ divadla v Olomouci. Stráž Moravy: Hlídka národní výchovy a osvěty 16, 1924–1925, č. 4, s. 36.

Mapa působení souboru - Orel, LD

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.