Soubory: SDO

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1921
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 192x
Působení: 192x

„Po ukončení hrozné války a dosažení národní samostatnosti, mysli všech byly poněkud uspokojeny a počaly se obracet zase k tomu, abychom se ve spolek dobrou zábavou a vzájemným pochopením obveselovali a zároveň vzdělávali. Velice nám přišlo vhod nařízení o založení obecní knihovny. Ale byli jsme úplně bez prostředků, neb v naší obci nic podobného nikdy nebývalo a na nějakou finanční pomoc odněkud jsme nemohli počítati, tu vznikla myšlenka sehrát divadelní představení, z něhož čistý výtěžek věnovat ve prospěch místní knihovny. Návrh tento došel všeobecného pochopení a spojili se ženatí i svobodní a skutečně dne 13. března 1921 divadelní spolek vznikl.“
„ Plakáty na hru Kouzlo červánků vzbudily všeobecnou senzaci. Lístky šly na dračku, proto jsme se rozhodli, že sehrajeme pro domácí v sobotu a přespolní obecenstvo v neděli. Sál byl poobakrát přeplněn. Všichni účinkující byli odměněni salvou potlesku. Panovala zde přátelská shoda a dobrá mysl. Všichni účinkující byli vedeni snahou – „ Vzděláním k pokroku“.
Několik dní po velice úspěšné premiéře se scházejí členové spolku za účelem volby předsednictva. Bylo to dne 20.března 1921 a předsednictvo přijalo zásadní stanovisko o poslání a účelu činnosti ochotnického spolku v Rybníčku.
„ Spolek nesmí nikdy sloužiti žádné politické straně, nýbrž účelům čistě vzdělávacím, přičemž vlastně bude pamatováno na místní knihovnu. Spolkový majetek musí zůstat vždy v obci Rybníčku. Žádná změna s ním nesmí se státi bez svolení zakládajících podepsaných členů“.
Dále cituji : „ Povzbuzeni dobrým výsledkem sešli jsme se u pana Josefa Bárty a po referátu Rudolfa Klepetky bylo skutečně přikročeno k založení Sdružení divadelních ochotníků v Rybníčku“. Volba předsednictva dopadla takto:
předseda – Josef Bárta
místopředseda – Josef Janda
jednatel – Karel Rudil
pokladník – Antonín Kučera
režisér – Rudolf Klepetko
členové výboru – Aloisie Bártová
Anna Pecová
Anna Jandová
Jaroslav Lauda
náhradníci – Václav Knytl
Karel Tvrdý
revizor účtů – Josef Peca
pořadatel – Karel Tvrdý
Po velkém úspěchu premiéry přicházejí nabídky z okolních obcí na hostování. Proto bylo rozhodnuto, že tato hra bude hrána 4. dubna 1921 ve Frýdnavě. Další představení bylo sehráno 4. a 5. května 1921 ve Smrdově. Vzhledem k tomu, že ochotníci neměli vlastní jeviště, byli nuceni si jeviště na hostování půjčovat. Ve Smrdově jej zapůjčil místní spolek Sdružení mládeže. Potřeba vlastního jeviště se ukazuje jako velmi důležitá. Proto je v obci vyhlášena a učiněna sbírka.
Na ochotníky velmi naléhá obec Habry, která má veliký zájem pozvat ochotníky z Rybníčka s představením Kouzlo červánků. Ochotníci tedy souhlasili s hostováním na den 16. května 1921. Jenže účast místních občanů a ani zisk neodpovídal představám spolku a slibům obce Habry. Proto se spolek rozhodl do Habrů již nikdy nejet.
Sbírka učiněná mezi občany Rybníčka zcela nepokryla náklady na budované jeviště, a proto byli osloveni další sponzoři. Konkrétně byl o finanční příspěvek požádán Otakar Látal, restauratér v Moravské Ostravě, Antonín Uřidila, kavárník v Brně a Karel Millner, majitel veklostatku v Golčově Jeníkově. Od všech oslovených sponzorů se ochotníci dočkali pomoci. Pan Látal daroval 300 Kč, Antonín Uřidila také daroval 300 Kč a pan velkostatkář Millner daroval dřevo.
Na výborové schůzi, která se sešla 17.6.1921, bylo rozhodnuto o nákupu nového razítka spolku, o nákupu vlastních divadelních knih a sponzorům bylo poděkováno udělením čestného členství ve spolku divadelních ochotníků v Rybníčku. Knihy byly nakoupeny od řídícího učitele z Kraborovic v celkové hodnotě 30 Kč. Razítko spolku bylo zakoupeno za 36 Kč.
Nově nastudovaná hra Návrat československých legionářů byla 14. srpna 1921 hrána již na novém, vlastním jevišti. Jako doprovod k této hře byla přizvána hudba pana Šrámka z Uhelné Příbrami.
Místní mládež pořádala 21.8.1921 vlastní dožínkovou zábavu, ze které byl čistý zisk, 50 Kč, věnován místním ochotníkům.
První zásadní změna v činnosti spolku proběhla dne 25. srpna 1921, kdy z vedoucí funkce jednatele odchází pan Radil, kterého nahrazuje Václav Knytl.
S hrou Návrat československých legionářů vystupují ochotníci i s vlastním jevištěm v Miřátkách. Prostor pro vystoupení jim poskytl pan hostinský Dlouhý. Spolu s ochotníky přijíždí do Miřátek i hudba pana Šrámka. Nepřízeň počasí po vystoupení a velmi dobrý výkon hudby přiměli obecenstvo k tomu, aby v dobré náladě a tanci setrvali až do rána.
Po velkém úspěchu v Miřátkách přišla nabídka na vystoupení od paní hostinské Doležalové z Jarošova. Došlo k dohodě a ochotníci dne 11. září 1921 vystupují opět s hrou Návrat československých legionářů v Jarošově. Obecenstvo se sešlo z mnoha okolních vesnic, jako například z Uhelné Příbrami, Vepříkova, Nové Vsi u Chotěboře a Jilmu.
Na základě mobilizačního povolávacího rozkazu odchází na vojnu ze spolku pokladník Kučera. Bylo rozhodnuto, že jeho funkci bude nadále vykonávat režisér Knytl.
Další nastudovanou hrou byla hra Sedlák kmotr Soudil, na jejímž provedení se však zásadně projevila mobilizace. Návštěva byla velmi malá. Ve spolku hostuje pan Zikmund z Habrů.
Ochotníkům byl předložen návrh další nové hry – Námluvy v lese. Proti této hře se však postavili ochotníci, a proto byla vybrána hra Cikánka a její děti. Ta byla skutečně nastudována a její premiéra se konala v prosinci 1921. Hra se u obecenstva setkala s velikým ohlasem a úspěchem.
Po tomto úspěchu je na jedno vystoupení spolkem propůjčeno jeviště do hostince ve Frýdnavě. Za pronájem ochotníci získali 70 Kč.
V obci je vyhlášena další sbírka. Tentokráte na pořízení elektrického osvětlení. Opět se setkala s pochopením místních občanů a největší částky věnovali : Lauda ( 50 Kč), Vagner ( 30 Kč) a Kučera ( 20 Kč).
Na Boží hod vánoční 1921 bylo pod vedením režiséra Knytla a Bártové místními dětmi nastudováno představení Štědrý den.
Poslední významnou společenskou akcí roku 1921 bylo pořádání velké silvestrovské zábavy, která měla finančně pomoci ochotníkům.
Rok 1922 byl spolkem zahájen 11. ledna, kdy proběhly nové volby předsednictva spolku. Cituji ze zápisu : „Počínaje nám nový a zvlášť významný rok, pro nás tím, že již druhý rok pokračuje náš ochotnický kroužek divadelní hrou. Pročež pracujme dále, se silou neodvratnou, v prospěch naší chuděrky vesničky, za účelem pokroku“. Volba předsednictva proběhla v domě režiséra Josefa Bárty za pomoci Antonína Kučery. Volba proběhla následovně :
předseda – Josef Bárta
místopředseda – Josef Janda
jednatel – Jaroslav Lauda
pokladník – Antonín Kučera
režie – Rudolf Klepetko
členové výboru – Karel Tvrdý
Jaroslav Janda
Aloisie Bártová
Anna Jandová
pořadatel – František Janda
revisor účtů – František Špitálník
náhradník – Božena Klepetková
náhradník – Ludmila Laudová
Vzhledem ke stálé potřebě financí bylo dne 12. ledna 1922 propůjčeno jeviště do obce Chrtníč. Za tento pronájem získali ochotníci 200,- Kč. Ale za jakou cenu! Jeviště se vrátilo poničené.
Jeviště se podařilo opravit, a tak mohlo být odehráno další představení. Tím byla hra Pojď na mé srdce!, která byla v premiéře hrána v lednu 1922. Účast byla velmi malá. Jedním z důvodů bylo hostování Finkova biografu v obci Habry. Další, a možná na vesnici důležitější, bylo pořádání plesů v okolních obcích. Proto ani účast a ani zisk neodpovídaly úsilí ochotníků.
Dne 3. února 1922 se schází předsednictvo spolku a schvaluje spolkové stanovy. Ty obsahově vycházejí ze Švančarovy Divadelní příručky. Ochotníkům bylo navrženo nastudování nové hry Vojnarka. Ta však byla zamítnuta. I po zkušenosti se zapůjčením jeviště do Frýdnavy došlo opět dne 18. února k jeho zapůjčení. I tentokrát se ochotníkům jeviště vrátilo poničené.
Měsíc nato se po předešlém povolení spolku Českých spisovatelů a beletristů Máj (za 80 Kč) podařilo nastudovat hru Lešetínský kovář. Tato hra měla premiéru 19. března 1922. Herci hráli v lidových krojích.
Měsíc duben 1922 byl na činnost velmi bohatý. Nejdříve se uskutečnila dne 9. dubna další repríza, tentokráte ochotníci vystoupili s hrou Cikánka a její děti. Na 16. dubna bylo nachystáno druhé dětské vystoupení, tentokráte s hrou Neposlušnost vede k neštěstí. Měsíc velmi bohatý na společenský život v obci byl zakončen taneční zábavou Věneček. Po tomto velmi bohatém měsíci přichází doba menšího útlumu.
V měsíci listopadu je 10.11. z jednání předsednictva poslána žádost o finanční pomoc na ministerstvo školství a národní osvěty . Dále došlo ke zvolení nového pokladníka, a to Františka Špitálníka, který dosud pracoval jako revizor účtů. Rok 1922 je zakončen premiérou hry Květy v bouři. V rámci tohoto představení obdrželi ochotníci finanční dar od Josefa Bouchnera ve výši 19 Kč.
Nový, již třetí rok činnosti spolku, je zahájen velkým maškarním plesem, který se setkal s velikým ohlasem po celém okolí. Ples se konal 13. ledna 1923.
V měsíci únoru (4.2.) proběhlo další jednání předsednictva spolku, na kterém také proběhly volby. Volby proběhly následovně:
předseda – Josef Bárta
místopředseda – Josef Janda
jednatel – Jaroslav Lauda
pokladník – Aloisie Bártová
režisér – Rudolf Klepetko
členové výboru – Karel Tvrdý
Josef Peca
Božena Klepetková-Kučerová
pořadatel – František Janda
revizor účtů – František Špitálník
náhradník – Anna Jandová
náhradník – Antonín Jerie
Po drobných změnách ve vedení spolku pokračují ochotníci dále ve své činnosti. V březnu 1923 byla uvedena premiéra hry Na rodné hroudě od J.F. Karase. Po tomto představení následovala zábava, která do pokladny spolku spolu s divadelním představením přinesla zisk 250 Kč.
Na podzim byl ochotníkům nabídnut vstup do ÚMDOČ. Spolek obdržel dne 25.9.1923 pozvání ke vstupu do Ústřední matice divadelních ochotníků československých. Ani na výborové schůzi , která se konala dne 4.11.1923, nebylo rozhodnuto o vstupu do ÚMDOČ. Dne 25. listopadu ochotníci nabídli publiku novou premiéru hry Bílá černoška od Pavla Rudolfa. Hra byla pro poměrně solidní úspěch reprízována dne 9. prosince.
Posledním ochotnickým počinem tohoto roku bylo pořádání silvestrovské zábavy.
Rok 1924 nezačal pro spolek moc šťastně. Ze souboru byl dne 5. ledna vyloučen revizor účtů František Špitálník. Ze zápisu cituji : „ ….. složil dvě zpěvačky souboru“.
To je také poslední záznam o činnosti ochotnického souboru.
1946 SDO K. Čapek

Archivy:
Státní okresní archiv Havlíčkův Brod:
Název fondu (sbírky): Sdružení divadelních ochotníků Rybníček
Časový rozsah: 1921-1924
Archivní pomůcky: nejsou

Mapa působení souboru - SDO

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.