Soubory: Mládež / Místní osvětová komise

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1919
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 194x
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x

Od 1919 zde hráli ochotníci.
Jeviště nejprve půjčeno od Divadelního kroužku z Krušlova, později si vybudovali vlastní.

"Již od převratu projevována byla mezi mládeží touha po hraní divadla. Místní odbor Národní jednoty Pošumavské a později Místní osvětová komise vzala věc za svou a pořídila pěkné jeviště se čtyřmi proměnami. Na oponě pohled Nahořan od Háje. Jeviště stálo 2834,99 Kč, obec darovala potřebné dříví a potřebný obnos zapůjčila. Při rozdělování nájemného z honitby darovali občané 180,– Kč, Ministerstvo školství a národní osvěty poskytlo 500 Kč subvence, přebytkem pokladniční hotovosti přispíval odbor Národní jednoty Pošumavské a zbytek uhrazen výtěžkem z divadel a zábav. Jeviště přivezl zdarma od malíře J. Kareše ze Zdíkova starosta František Komrska." (z kroniky, 1924)

1919 – Josef Kaj. Tyl: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka. Výnos věnován na žákovskou knihovnu.

1921 – František Ferdinand Šamberk: K. Havlíček Borovský, Bernhard Buchbinder: Sňatek na zkoušku;
1924 – Karel Horký: Srážka vlaků, František X. Svoboda: Mlsáníčko, František X. Svoboda: Lapený Samsonek, Josef Skružný: Ferdinand spí;
1925 – J. F. Karas: Na rodné hroudě, J. F. Karas: Bělohorská mračna, Josef Štolba: Staré hříchy;
1926 – František X. Svoboda: Směry života, Karel Rožek: Červ, Otokar Pospíšil: Za cizí hříchy;
1927 – Václav Štech: Třetí zvonění;
1928 – Josef Skružný: Ta naše Máňa;
1929 – Josef Skružný: Koflíček Marie Terezie;

1930 – Miloš Veselý: Děda Štráchal jede k panu presidentovi;
1931 – Richard Branald: Pepička z malé hospůdky;
1936 – Antonín Lokay: Kandidáti ženitby. Hrála mládež na Boží hod, jako i ostatní hry, vše režíroval řídící uč. Jindřich Staněk.

1937 spolu s Osvětovou komisí Nahořany předělali staré jeviště na nové do sálu Františka Komrsky a připlatili na to 2000 Kč.

1939 – František Balej: K sobě blíž (hra povolena okr. úřadem pod dohlídkou četnické asistence z Čestic);
1937 – kuplety;
1938 – Rudolf Mařík: Mařenku si neber (režie Loudová), Božena Rajská-Smolíková: Pravda na útěku.

1940 – Richard Branald: Česká maminka.

Po 2. svět. válce se hrálo příležitostně.
1946–1947 – Karla Lužanská: Jindra (I. a II. díl);
1947 – Josef Skružný: Románek na horách, Zdeňka Vaňorná: Nejkrásnější vánoce;
1948 – Josef Skružný: Falešná kočička, režie K. Černý,
1949 – Marie Slavíková: Žofčin románek.
Poválečná představení režíroval řídící učitel Karel Černý.

Bibliografie:
HANKOVEC, Milan – SLANAŘ, Milan: Soubor informací o amatérském divadle dle materiálů SOkA Strakonice. Rkp. pro MČAD 1998–2000. PC ART.

Archivy:
Nahořany, pamětní kniha pro obec Nahořany 1918–1955.

Mapa působení souboru - Mládež / Místní osvětová komise

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.