Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Sokol

Související Geografické celky

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1867
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1970
Působení: 186x, 187x, 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 197x
Na jednání spolku Včela v říjnu 1867 padl návrh, který podal Josef Pastor na to, aby vznikl spolek nový pod názvem Tělocvičná jednota Sokol. Vznikem Sokola byla ukončena činnost spolku Včela. Toto bylo projednáno na schůzi v místnostech pana Augusta Hubáčka (nynější Národní budova).
Při vzniku Sokola stálo 20 členů. Byl zvolen nový výbor, v jehož čele stál starosta J. Gaerner. Následně došlo ke spojení Slovanské lípy, Hlaholu a Sokola do jedné organizace. Tím vznikla Jednota Slovanská lípa se 4 odbory, a to dramatickým Tyl (ochotníci ze všech tří spolků), pěveckým – Hlahol, tělocvičným odborem Sokol a vzdělávacím odborem Pokrok. Sokol tímto spojením ztratil mnoho starších zakládajících členů. Z tohoto spojení se násled-ně odtrhl pěvecký odbor Hlahol. Na spolkovou činnost nejvíce přispívaly Sokol a Tyl. Slovanská lípa pro posílení své činnosti zakládá v NY týdeník pod názvem Dělník. Jeho prvním redaktorem byl Jan Reindl. Jeho následoval pan Čapek, který změnil název listu na Newyorské listy. Časopis jako spolkový zanikl a přešel do rukou jednotlivců. Na umoření dluhů se použila finanční rezerva z pokladny, a tak došlo k zániku pěveckého i dramatického odboru. Zůstává pouze Sokol a Pokrok. Došlo následně k dohodě, kdy Pokrok a Sokol si rozdělily pohledávky a ze Slovanské lípy opět vzniká Tělocvičná jednota Sokol. Při této změně bylo v Sokolu 50 členů. 24. dubna 1877 se stala New Yorská Jednota Sokola spolkem samostatným, na schůzi 5. května byl předán spolkový prapor, který byl vyroben v klášteře Voršilek v Kutné Hoře. Svěcení praporu proběhlo v místnostech spolku Thalie, 21. 5. 1877. Spolek podává návrh na vznik Americké spolkové Sokolské Národní Jednoty. V roce 1877 dochází ke spolupráci s dramatickým spolkem Thalia na divadelních představeních. Čistý vítěžek z představení byl věnován Sokolům. 13. září 1886 se spojuje se vzdělávacím spolkem Slovan.
Podle materiálů z knihovny Sokola v NY sahá česká divadelní aktivita v NY do 90. let 18. století. První ustavující zasedání bylo svoláno 8. dubna 1888, aby zde byla vytvořena divadelní divize (Dramatický sbor) NY Sokolské organizace. Inscenace byly hrány v Národní budově; první z nich byla Vrátný z Karlína dne 23. září 1888. Její ohromný úspěch dal impuls k dalším divadelním produkcím.
7.března 1893 uvedl Dramatický sbor celou řadu představení k uctění památky 300 let od narození Jana Amose Komenského. Byl to tentýž rok, kdy známý soubor Františka Ludvíka přijel z Čech a podílel se na inscenacích Dramatického sboru v NY.
Dramatický sbor využíval mnoho scén, ale nejčastěji Národní budovu. V listopadu 1896 byla Národní budova otevřena, načež se všechna divadelní představení odehrávala na jeho scéně. Sál měl kapacitu 810 míst k sezení a spoustu míst k stání. Sokolové tvrdí, že žádná jiná česká scéna v USA se jí nemohla rovnat. Pravidelně bylo uváděno 6 – 7 her do roka, většinou hry klasických českých autorů, někdy ale také české překlady her jako Hamlet, Charleyova teta, East Lynne či Little Lord Fauntleroy (představení dětského divadla České nezávislé školy, která hrála v hale Sokola).
Soubor se skládal ze 40 členů, 16 žen a 24 mužů. Spolek měl své výkonné předsednictvo, stejně jako divadelní režiséry a knihovníky. Je doloženo, že v letech 1912–1913 byl na jedno období předsedou i Jaroslav Valerián Burian, otec budoucího profesora Jarky Buriana, působícího na Státní univerzitě v New Yorku. Oba Burianovi rodiče byli dlouho činní divadelníci v NY.
Poslední sezóna, kterou Dramatický sbor odehrál v New Yorku, byla v letech 1916–1917. Autor záznamů tvrdí, že Sbor byl jedním z největších a nejúspěšnějších ochotnických divadelních skupin v USA a udělal mnoho dobrého pro českou komunitu v NY. Tentýž autor poznámek s pýchou uvádí, že v roce 1910 Dramatický sbor odhlasoval, že bude posílat tantiémy spolku Máj (Spolek českých spisovatelů a beletristů), jako gesto vděku za to, že mohou uvádět hry českých autorů.

Na uchování pramenů ze spolkové činnosti měl velikou zásluhu i dlouholetý knihovník Sokola Edward Chlanda.

1867 Šibřinky.

1878 Šibřinky – živý obraz Bitva Černohorců s Turky.

1881 předseda spolku František Růžička.
1882 Dramatický odbor pracoval spolu s pěveckým a přednáškovým sborem.
1884 Šibřinky.
1888 předseda spolku Antonín Kopta, činnost zahájena 8. dubna.
1888 Antonín Langer: Vrátný z Karlína, uvedeno dne 23. září 1888.
1889 Izák Lövi: Anarcis, J. Hopp: Troje políbení aneb Kotlář, kuchař a kožešník, Veselí soudruzi aneb Musí na venek, r. František Jedlička a Jan Novák, František Adolf Šubert: Jan Výrava, Josef Jiří Kolár: Ouklady a láska.

1890 Josef Kajetán Tyl: Jan Hus, r. František Jedlička, Jan Novák: Se stupně k stupni, r. František Jedlička a K. Hrbek, A. Wolf: On hledá poklad, Ladislav Stroupežnický: Velký sen, r. František Jedlička a K. Hrbek, Zábava, Ladislav Stroupežnický: Velký sen.
1891 ředitelem František Juna.
1891 Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus, aneb, Ludrácký trojlístek, r. František Jedlička a K. Hrbek, překlad Jan Baptist Kühnl, Jiří Ohnet: Majitel Hutí, r. František Jedlička a K. Hrbek, František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl, r. František Jedlička a K. Hrbek.
1892 František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání, r. J. Proft a J. Stropnický, P. M. Něvěžin, překlad F. Mikulejský: Druhá mladost, r. J. Proft a J. Stropnický, Josef Mikuláš Boleslavský: Svatojanský dvůr, r. J. Proft a J. Stropnický, Antonín Lokay: Vosí hnízdo, r. J. Proft a J. Stropnický, Gustav von Moser: Naše ženy, r. Josef Veselý a František Jedlička, František Ferdinand Šamberk: Era Kubánková, r. J. Kačer s V. Hrabě, dle Mosenthala: Svatojánský dvůr, upravil Josef Mikuláš Boleslavský: Svatojánský dvůr, r. R. Proft a J. Stropnický, Antonín Lokay: Vosí hnízdo, r. J. Proft a J. Stropnický, Friedrich Schiller: Ouklady a láska, František Ferninand Šamberk: Jedenácté přikázání, M. S. překlad Jan Baptist Kühnl: Naše ženy, r. J. Veselý a František Jedlička, Zlatá svatba na faře.
1893 Eliška Pešková: Kříž u potoka, r. V. Hrabě a R. Koutecký a František Jedlička, František Jeřábek: Syn člověka, čili, Prusové v Čechách r. 1757, r. Jan Kačer a V. Hrabě, František Ferdinand Šamberk: Era Kubánkvá, r. J. Kačer a V. Hrabě, Gustav Reader: Lišák a Smola, aneb, Veselí tuláci, r. Josef Veselý, František Ferninand Šamberk, Era Kubánková, r. J. Kačer a V. Hrabě, dle románu Karolíny Světlé Eliška Pešková: Kříž u potoka, r. V. Hrabě a Koutecký.
1894 Josef Kajetán Tyl: Jan Hus, Šibřinky, Franišek Ferninand Šamberk: Palackého třída 27, r. K. Koutecký a V. Hrabě, Sestupně k stupni, r. Jan Kačer a V. Lucek, Eliška Pešková: Diblíkova dceruška.
1895 Josef Kajetán Tyl: Jiříkovo vidění, Ferdinand Lorbeer: Pan biskup, Charles Lecocq: Dcera madame Angot, aneb, Dítě pařížské tržnice, r. J. Stropnický, Jean Jackues Offen-bach: Orfeus v Podsvětí, r. J. Stropnický, E. Pešková: Není v Praze nad legraci, Groceristka ze 73 ulice.
1896 Šibřinky, Gerhard Hauptmann: Tkalci, Alois Jirásek: Psohlavci.
1897 Johann Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus aneb Ludrácký trojlístek, Alexander Dumas: Dáma s kameliemi, A. Langer: Krupařovic Pepička.
1898 Lord postilion a švec, Jan Emil Šlechta: Hospodář a výměnkář, Alois Jirásek: Psohlavci, J.J.Kolár: Žižkova smrt.
1899 František Ferdinand Šamberk: Potrhlý švec, Antonín Lokay: Archa Noemova, Emil Kunst: Dvanáctý srpen 1881, čili, Na oltář vlasti, Josef Štolba: Závěť, Charlotte Birch-Pfeiferová: Diblík, Václav Vrána: Můj Vojtíšek, Salomon Hermann von Mosenthal: Debora, Můj medvěd a má net, E. Pešková: Furiant.

1900 František Ferdinand Šamberk: Ravuggiollo, loupežník z Apenin, František Ferdinand Šamberk: Ravuggiollo, loupežník z Apenin, J. K. Tyl: Spanilá Savojanka neb Perla Savojská, Josef Kajetán Tyl: České amazonky, aneb, Ženská vojna, František Ruth: Písmákova dcera, Gustav von Moser: Válka v míru, Josef Štolba: Zapovězené ovoce, Eliška Pešková: Černý kříž v lese.
1901 Registrátor na cestách, František Xaver Svoboda: Směry života, Walter Scovell: Dva malí tuláci, D´Ennery a Common: Dva sirotci, J. N. Štěpánek: Loupežníci na Chlumu, Jan Baptist Kühnel: Bratři Sokolové (Dítě lásky), Brandon Thomas: Charleyova teta, William Gillette: Sever proti jihu.
1902 Charlotte Birch Pfeifferová: Zvoník u Matky Boží, Lady Isabella, Pan senátor a jeho synátor.
1903 J. Doppler: Fabiánovo tajemství, Walter Scovell: Dva malí tuláci, Šibřinky, Eliška Pešková: Cikánka a její děti, H. Jantš: Dcera ševcova, Stříbra král.
1904 Alois Jirásek: Psohlavci, Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta, r. Karel E. Hrbek.
1906 spoluúčinkování s Dětským divadlem,,
1907 Jaroslav Rudlof: Dědečkovy housle, Antonín Lokay: Nerozluční přátelé, Josef Štolba: Krejčí a švec, Stříbra král.
1908 J. K. Tyl: Život za přítele, Jaroslav Rudloff: Když si dědeček babíčku bral, Friedrich Zell: Donna Juanita.
1909 František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna, J. B. Kühnl: Tvrdohlavci, Ferdinand Oliva: Vzkříšení, U rodinného krbu, Jaroslav Pulda: Hrabě Monte Christo.

1910 Karel Costa: Bratr Martin, Jaroslav Rudloff: Dolarová nevěsta, Karel Želenský: U Dušánků, L. F. Šmíd: Zaza, František Hlavatý: Tajemná matka, František Hlavatý: Bílá myška, Zhýralci.
1911 Alomo, kde bydlíš, Jaroslav Rudloff: Na Kozlanském klepáči, Šibřinky, Václav Štech: Třetí zvonění.
1912 Carl Costa: Náš Pepíček, Adolf von Wilbrandt: Dcera Fabriciova, Alois Jirásek: Psohlavci, Petr Max Malloch: Černé oči, Antonín Lokay: Vosí hnízdo.
1913 Bordynkáři, Karel E. Hrbek: Děvče divokého západu, Alexandre Bisson, přeložil Franišek Štěpánek: Bezejmenná Madame X, Jegé: Hubička.
1914 Karel Hora: Krejčí kavalír, František Molnár: Ďábel, Karel E. Hrbek: Děvče divokého západu, Eleonora, aneb, Ženich z hrobu, Bezdětná ženuška.
1915 Emil Kunst: Dvanáctý srpen 1881, čili, Na oltář vlasti, Šibřinky, Ruda Mařík: Trampoty pantáty ze Lhoty, Ondřej Lázňovský: Příliš skromný Nick Carter, B. Hladký: Ukradené dítě, Otto Faster: Krásná Lída, Jan Ladecký: Dva světy.
1916 Josef Štolba: Na letním bytě, František Ruth: Písmákova dcera, Antonín Lokay: Nerozluční přátelé, Walter Scovell: Dva malí tuláci, r. Stanislav Svoboda a r. Karel E. Hrbek, Jaroslav Rudloff: Dědečkovy housle, r. Stanislav Svoboda, Niccoleta.
1917 R. Havel: matka Starost, J. Jarno, E. Fišer: Krkavčí otec aneb Kde máš syna?, Černožlutá siréna.
1918 Karel E. Hrbek: Dívka zlatého západu, r. autor.
1919 předseda spolku Rudolf Wolf.
1919 Jindřich Böhm: Žádný muž a tolik děvčat.

1920 Alexandre Bisson: Bezejmenná Madame X, r. Karel Vinař.
1923 Julius Brammer: Poslední valčík, Ferdinand Oliva: Propasť lásky.
1924 předseda spolku Urválek.
1925 Eduard Rada: Vrah (Bestia triufans), Taneční vínek.
1927 Josef Valenta: Člověk musí být diplomat, r. Václav Krejčí .
1928 Václav Hynek: Tulák, r. V. Tesař.
1929 Šibřinky, Václav Hynek: Tulák, r. B. Pelant, Toňa Labuťa: Za českou písní, r. Stanislav Svoboda, Jiří Balda: Česká srdéčka, r. A. Martínek, Richard Branald: Česká maminka, r. Václav Krejčí, Silvestrovská zábava.

1930 Kamil Novák: To kouzlo manželského štěstí (Vendelínův hřích), r. Václav Krejčí, Karel Fořt: Slečinka z Bílého zámečku, r. Václav Krejčí.
1931 Pavel Rudolf: Děvčátko z hájovny, r. Václav Krejčí, Karel Piskoř: Tulácké dobrodružství, r. Miroslav Pilný, Václav Hynek: Maškarní ples, r. Otilie Martínková.
1932 Václav Hynek: Tulák, r. Otilie Martínková, Josef Liška Doublebský: Růže prérie, r. Otilie Martínková.
1933 Miloš Nový: Cestou křížovou, r. A. Jirsová, Vilém Werner: Komediant Hermelín, r. Stanislav Svoboda, Rudolf Piskáček: Ta podskalská chasa (v té hospodě „Na Vejtoni“), r. A. Jirsová, Koncert.
1934 Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka, r. Stanislav Svoboda, Vilém Werner: Právo na hřích, r. Stanislav Svoboda.
1935 Lidové oslavy 17. výročí založení Československa, Vilém Werner: Choulostivá historie, r. Stanislav Svoboda, Olga Scheinpflugová: Okénko, r. Stanislav Svoboda, Josef Liška Doublebský: Princezna Máša, r. Otilie Martínková, Alois Jirásek: Vojnarka, r. Stanislav Svoboda.
1936 František Langer: Jízdní hlídka, r. E. Linhartová a Otilie Martínková.
1937 Josef Liška Doublebský: Cigánečka, r. Otilie Martínková, Božena Rajská-Smolíková: Vzhůru nohama, r. Krejčí, A. H. Williner, Artur Hebner, překlad Bedřich Zavadil: Profesor doktor Jablátko, r. Jerry Muller, 24.10. Vilém Werner: Lidé na kře, r. E. Linhartová a Otilie Martínková.
1938 Josef Jahoda: Lež života, r. Václav Krejčí.
1939 12. 2. Karla Prokšová: Nevěsta s dukáty, 9. 4. Josef Liška Doudlebský: Když večerka zní, Felix Bartoš: Růže z farské zahrady, r. Stanislav Mizerovský.

1940 25. 2. J. G. Rosa: Krby hasnou.
1941 Božena Rajská-Smolíková: Její Veličenstvo Láska, r. František Ryšánek.
1943 Josef Kubík: Pouliční zpěváci, r. Otto Simetti, Anton Pavlovič Čechov: Medvěd, r. Otto Simetti, Otto Simetti: Ďáblice, r. autor, Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta, r. Otto Simetti.
1944 Fráňa Francl: Za naším dvorečkem, r. Václav Krejčí.1945Antonín Kozel: Člověče, nezlob se, r. Václav Krejčí.

1970 Jay Tobias: Zlatá svatba, r. Jan Snížek.
Následně vyhořel pronajatý spolkový sál a s ním shořela i divadelní opona.
Bibliografie:
Československé divadlo 1925, č. 15, s. 238.

NĚMEC, Jiří: 150 let krajanského ochotnického divadla v USA 1868 - 2018

Související Organizace

Související Obrázky

New York, Prodaná nevěsta, 1859
New York, Prodaná nevěsta, 1859
New York, Sokol a Sbor paní a dívek, On hledá poklad - plakát, 1890
New York, Sokol, Almanach spolku, 1967 - 1942
New York, Sokol, divadelní opona
New York, Sokol, Jan Hus - plakát, 1890
New York, Sokol, Kříž u potoka - plakát, 1893
New York, Sokol, Lumpacivagabundus - plakát, 1891
New York, Sokol, Naše ženy - plakát, 1892
New York, Sokol, Památník, 1867 - 1917
New York, Sokol, Šibřinky - plakát, 1903
New York, Sokol, sokolovna s jevištem a divadelní oponou
New York, Sokol, spolková budova
New York, Sokol, spolková knihovna, divadelní knížky
New York, Sokol, spolková knihovna, divadelní knížky
New York, Sokol, spolková knihovna, divadelní knížky
New York, Sokol, spolková knihovna, divadelní knížky
New York, Sokol, Svatojánský dvůr - plakát, 1892
New York, Sokol, Veselí soudruzi - plakát, 1889
New York, Sokol, Vosí hnízdo - plakát, 1892


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
New York, Sokol, spolková budova
New York, Sokol, sokolovna s jevištem a divadelní oponou
New York, Sokol, divadelní opona
New York, Sokol a Sbor paní a dívek, On hledá poklad - plakát, 1890
New York, Sokol, Památník, 1867 - 1917
New York, Sokol, Almanach spolku, 1967 - 1942