Soubory: Masakr, MJF

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1962
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 196x
Působení: 196x

1962–1965 Masakr, tj. MAlý SAtirický KRoužek.
Zakladatelé Zbyněk Holinka, Pavel Holeček a Jiří Hladký (později Excelsior - viz).
Vznikl v Praze-Dejvicích, zřizovatelem ZK ONV.

Za necelé 4 sezóny svého trvání uvedl 8 premiér a 76 repríz, na nichž byla patrná dobově příznačná inspirace text-appealem.

1962 kabaretní pásmo Malé proměny o životě na sídlišti Petřiny, autoři J. Hrůza, D. Šebestík, V. Michal.

Typické pro tu dobu byly problémy s povolením pořadu:
1963 Babeta jde do zemědělství.
Krátce ze scénáře: Pro další filmové příběhy Babety vyhlašují tři protagonisté hry Autor, Režisér a Choreograf veřejný konkurs na představitelku Babety (slavná Brigite Bardot roli odmítla z obavy, že by ji herecky nezvládla) a dalších mužských rolí. - Počítalo se s aktivním zapojením publika do hry, což předpokládalo obrovský smysl hlavních aktérů hry pro improvizaci. Současně ovšem byly v hledišti připraveny 4 herečky a 2 herci z Masakru, aby se přihlásili do konkursu v případě, že by v obecenstvu nenašel nikdo odvahu. Publikum pak mělo ovlivnit výběr nejvhodnějších adeptů na obsazení filmových rolí. Poprvé se ve hře uplatnil i naivní projev tří hlavních představitelů (Zbyněk Holinka, Pavel Holeček a Jiří Hladký). Veřejné předvedení hry na Malé scéně tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) však bylo také předvedením jediným. Metodik PKOJF totiž hru kategoricky odsoudil – prý byla výsměchem všem odpovědně pracujícím autorům, režisérům a choreografům. Předstíraný diletantismus se stal záminkou pro nepovolení hry, i když patrně hlavním důvodem byla obava z možnosti necenzurovaného vystoupení kohokoli z hlediště.

1965 Antiperly, autorský recitál písní Dušana Šebestíka a povídek Zbyňka Holinky a Jiřího Hladkého, poslední premiéra Masakru, uvedena v dubnu 1965 v divadle Radar. To byl kus se šťastnějším osudem – obecenstvu se líbil, a tak Masakr dostal souhlas (i když s výhradami) k jeho provozování. V tzv. spartakiádním týdnu se hrálo dokonce dvakrát denně, ale s koncem léta ztratil soubor "střechu nad hlavou" – PKOJF nemohl být údajně zřizovatelem souboru a to přeloženo do praktické řeči znamenalo nemít kde zkoušet, nemít kde hrát…

Početný a zájmově různorodý Masakr se za této situace postupně rozložil, mnozí odešli do jiných souborů nebo se zaměřili jinak (např. Honza Hrůza přesedlal na konferování big beatu Komety, Míša Kheil začal jezdit do zahraničí jako bubeník, Dušan Šebestík a Mirek Volf odešli do dramatického kroužku v ZK ROH Práce atd.).
Nic na tom nezměnila skutečnost, že v pražském kole Soutěže tvořivosti mládeže (STM) Masakr obsadil 2. místo právě s titulem Antiperly. Vystoupení na prosincové přehlídce vítězů pražského kola STM 1965 bylo derniérou i tečkou za činností divadla Masakr.
Co Masakr dal? Dal prostor pro potěšení ze hry, pro gejzír nápadů a jeho prvotní konfrontaci s publikem. Byl divadelním startem např. pro pozdější operní pěvkyni Evu Děpoltovou, členku ND. Působila tu i Lída Engelová, pozdější úspěšná režisérka.
Vedoucí Jiří Hladký si tu uvědomil, jaké divadlo chce dělat: „Divadlo trapasu, naivity, ale i černého humoru."
A rozhodl se založit divadlo nové – Excelsior - viz.

Bibliografie:
Co je to MASAKR? Podepsáno sm. Večerní Praha 14. 7. 1962.

DEJVICKÉ divadélko MASAKR. Mladý svět 21. 12. 1962.

HÁJKOVÁ, Eva: Excelsior. Výrazové možnosti autorského naivního divadla. Rkp. pro NIPOS_ARTAMA. 2005.


MIKŠOVIC, Saša: Večer fantazijních vyprávěnek aneb jediné vystoupení MaSaKru. Večerní Praha 22. 4. 1965.

NOVÁ malá scéna v Dejvicích. Podepsáno jd. Mladá fronta 8. 8. 1962.

Archivy:
SA pí Hladké.