Soubory: Čtenářský spolek / Osvětová beseda

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1889
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1990
Působení: 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x,198x, 199x

Čtenářský spolek Kostelany nad Moravou – > Čtenářský kroužek Osvětové Besedy v Kostelanech nad Moravou

1889 - 17. 1. - vydal učitel František Zábrodský provolání k občanům Kostelan nad Moravou se záměrem vytvořit Čtenářský spolek,
1889 - 3. 2. - zřizovací valná hromada. Na uvedené provolání se zapsalo celkem 32 občanů.
1889 - 14. 4. - řádná valná hromada Čtenářského spolku v Kostelanech u Uherského Hradiště, ve schválených stanovách jednou z činností pořádání divadelních představení pro lid.
Divadlo se postupně stalo hlavní činností spolku. Organizoval ji především místní učitel, který pro ni získával své nejschopnější bývalé žáky.

1890 se členové poprvé představili při zábavě dne 26. 1. Předvedli 17 programových čísel - písně, básně, kuplety, sólové výstupy i aktovky.
Čtenářský spolek se velmi dlouho potýkal s nedostatkem prostor ke své činnosti.

1904 první vlastní jeviště pořízeno z Prostějova, poprvé se na něm hrálo v lednu 1904 - úspěšné jednoaktovky Dědkův kalmuk a Studentský kousek.
Činnost divadelního spolku byla však velmi kolísavá - závisela na současném stavu účinkujících, na výběru vhodných her, ale i na požadavcích návštěvníků. Zpočátku byly divadelní prvky uplatňovány při tanečních zábavách, tradice však pomalu dovedla divadlo k osamostatnění.

1905 – Jan Poláček: Trestanci na Špilberku, F. F. Šamberk: Blázinec v prvním poschodí,
1908 – Vychovatelka, Klíčovou dírkou,
1911 – Čím dál tím hůř,
1912 – J. B. Khünel (Khünl): Čupr na námluvách, J. Štrasser: Sluha pánem, jednoaktová fraška.

1914-1918 během první světové války se divadlo nehrálo, většina členů-mužů sloužila na frontě.

1918, ihned po ukončení války, uvedena hra F. F. Šamberka Karel Havlíček Borovský. Spolek začal spolupracovat s profesionály a poskytoval své jeviště kočovným divadelním společnostem.
1920 - v dubnu - domácí ochotníci uvedli - Václav Vlček: Černé jezero, obraz ze života ve 4 jednáních; v srpnu byla hrána veselohra o 3 jednáních, Ta naše Máňa. Rok 1920 byl ukončen Silvestrem, kde členové předváděli jednoaktovky: Blázinec v prvním poschodí, Studentský trojlístek, Lord Česnek a On je hluchý.
O Velikonocích 1921 bylo hráno představení Michal a Matěj. V roce 1921 bylo také jeviště poprvé zapůjčeno pro školní představení.
Požadavky souboru na vylepšení prostor rostly a tak valná schůze vydala 10. 4. 1921 usnesení, „aby dle možnosti v této zimě bylo pořízeno nové jeviště“. Později, v říjnu 1921 však došlo k pouhé renovaci starého jeviště. Rekonstrukce byla splněna ke dni 30. 12. 1921.

1922 – 26. 11. – Ad. Bogner: Michal a Matěj, 17. 12. – E. Raupach: Mlynář a jeho dítě
1923 – 13. 5. – K. Rožek: Samot chorobné květy, 22. 7. – J. Balda: Můj mužíček je anděl
1924 – 21. 4. – P. M. Malloch: Černé oči, 31. 12. – Rud. Mařík: Hvězda veletrhu

1925 byla vykázána zvýšená činnost souboru – 25. 1. – El. Pešková: Černý kříž v lese, 15. 2. – K. Burian: Manželem snadno a rychle, 15. 3. – Ad. Bogner: Pytlák Martin, 14. 4. – Ad. Bogner: K bohu, vlasti a rodné půdě, 24. 5. – Ad. Bogner: Vesnická čarodějka, aneb Cigánčina pomsta, prosinec – Když hučely včely.
Dne 2. 2. 1925 byl členy divadelního souboru vznesen požadavek, aby divadelní představení nebyla spojována s tanečními zábavami. Není zcela zřejmé, zdali bylo této žádosti vyhověno, dále se však v zápise divadlo neobjevuje v přítomnosti taneční zábavy.

1926 – 28. 11. – uvedena pouze veselohra J. Skružného Románek na horách.
1927 žádné představení nezaznamenáno.
1928 – 12. 2. – hra Boh. Bouška: Když se pletou recepty, 18. 3. – aktovky – Filip Ballek-Brodský: Tajemství myslivny, Filiálka Bohnic, 9. 4. – Rud. Mařík: Čtveráctví krajánka Švejka.

1928 zaznamenán důležitý pokrok v oblasti osvětlení jeviště – lihová lampa, která tehdy plně vyhovovala svému účelu.

1929 – 1. 1. – uvedena hra Nezvaná Lída, 17. 3. – Čarodějka.
1930 – 13. 11. – výbor rozhodl o pořízení a opravě jeviště. Znovu to však byla jen velká oprava s novými doplňky. Výhodou této rekonstrukce bylo zavedení elektrického světla do sálu po celkové elektrifikaci obce v roce 1930.
Na nově osvětleném a opraveném jevišti již 26. 12. 1930 a 1. 1. 1931 hrána hra J. Poláčka Revírník Anton (aneb Trestanci na Špilberku). Byla to v dosavadní historii první hra s reprízou.
Provedená oprava zřejmě dodala účinkujícím další energii a tak již 1. a 2. 2. 1931 byla uvedená hra Antonína Řehoře-Hýskovského: Jménem Jeho Veličenstva aneb Poprava Josefa Kudrny.
1931 – 22. 2. – F. X. Svoboda: Směry života, 12. 4. – Jos. Rudolecký: Dívčí vojna
V protokolu ze dne 8. 3. 1931 byl poprvé uveden režisér, učitel František Plevák.

1932 – 28. 3. – F. Hlavatý: Bílá myška.
1933 – 2. 4. – Krištof Kuchyňský: Pro zpovědní tajemství.
1934 – nezaznamenáno žádné představení.
1935 – 24. 3. – Ed. Rada: Vrah.
1936 –18. a 19. 1. – Antonín Řehoř-Hýskovský: Drama otroků, 6. 3. – H. Ibsen: Až vstaneme z mrtvých, 20. 12. – Karel Piskoř: Radostná událost.
1937 – 17. 1. – J. F. Karas: Na rodné hroudě, 21. 2. – J. M. Veselský: Evropa hoří, 19. 12. – Alexander Bisson: Bezejmenná
1938 – 30. 1. – V. Bárta: Bouřliváci naší vesnice aneb Marjánka z podlesí, vesnická fraška (na delší dobu poslední hra)

1938 – 7. 3. – při požáru hostince, kde se divadlo hrálo, shořelo celé jeviště a zařízení, které bylo uloženo na půdě. Tím byla až téměř do konce roku 1939 činnost divadla znemožněna.

Mezi tím došlo k okupaci ČSR a k vypuknutí II. světové války.
Za této situace byl ovšem překvapivě zaznamenán příliv mládeže do Čtenářského spolku. Na podzim roku 1939 divadlo dojednalo půjčku u Spořitelny v Uherském Hradišti. Půjčku 8000 Kč na zakoupení nového jeviště, kulis a elektrozařízení.

1939 – již 17. 12. – na novém jevišti Ad. Bogner: Černé jezero, hra uvedená v obci již v roce 1920. Pří nácviku došlo ke střetům mezi režisérem a mladými herci. Režisér František Plevák složil funkci, ale hra byla přece jen dokončena. O post režiséra se poté dělil učitel Josef Štěpán a herec Inocenc Andrýsek.
1940 – 18. 2. – A. Neubert: Vzpoura výměnkářů, 2. a 3. 3. – J. Hora: Bártova pomsta, 16. a 17. 3. Dva bratři, 11. a 13. 5. – J. Borovec-Balda: Pod naší lípou (opereta), 16. 6. – Láska na horách (opereta), 8. 9. – Ad. Bogner:Pasačka z Lurd, 20. 10. – Vl. Jirousek, hudba Ed. Ingriš: U panského dvora (opereta), 3. 11. – Karel Pavlík: Usmířená vina, 17 11. – Děvčátko s milionem (opereta), 8. 12. – Karel Pavlík: Čertovské námluvy, 15. 12. – U panského dvora (reprízovaná opereta), 22. 12. 1940 – Jesličky, 31. 12. 1940 – Karel Balák: Anton, nezlob.

1941-1945 – v období války se nesměly konat taneční zábavy a ostatní činnost byla omezena jen na okruh, povolený německými orgány. Soubor toho využil ve svůj prospěch a vytvořil tři skupiny, které samostatně nacvičovaly hry s režiséry Josefem Štěpánem, Jaroslavem Snopkem a Bohumilem Ottem ml.

1941 – 12. 1. – Jiří Balda, hudba J. Stelibský, texty písní K. Melíšek: Na šťastné planetě (opereta); 9. 2. – Ad. Branald, též hudba: Král muzikantů; 2. 3. – Fr. Balej: Kašpárek a Náci, pohádka, 9. 3. – Jaroslav Maria Veselský: Marnost nad marnost, 14. 4. – Světlo jeho očí, 11. a 18. 5. – Hospoda u přívozu (opereta), 8. 6. – Jaromír Horský, Jaroslav Očenášek: Ta naše písnička česká.

Činnost souboru byla na půl roku přerušena vyhlášením civilního výjimečného stavu na území uherskohradišťského okresu.

1941 – 7. 12. – Fr. Cimler: Tvrdé české palice.
Finanční situace byla dobrá, bylo zakoupeno dalších 46 nových skládacích sedadel a pro vylepšení informační činnosti byl zakoupen ruční cyklostil. Koncem roku 1941 měl Čtenářský spolek již 70 členů.

1942 začal soubor podnikat zájezdy do okolních obcí.
1942 – 16. a 18. 1. – hrána hra Jaroslava Máchy Malí čeští Robinsoni a dne 31. 1. a 1. 2. 1942 byla uvedena opereta Srdce v rákosí. Opereta byla předváděna ještě 7. 2. v Kostelanech, 8. 2. Ve Zlechově, 17. 10. V Boršicích u Buchlovic a 18. 10. V Buchlovicích.

8. 3. 1942 – Země mlčí
19. 4. 1942 – Neohrožený Mikeš
11. a 12. 7. 1942 – Děvče z přístavu (23. 8. Ve Zlechově)
15. 12. 1942 – Srdéčko od Mikuláše

Dne 22. 9. 1942 bylo odhlasováno, aby se Čtenářský spolek v Kostelanech nad Moravou stal členem Ústřední Matice divadelního ochotnictva českého se sídlem v Praze. Rozhodnutí bylo schváleno dne 21. 2. 1943 valnou hromadou a Čtenářský spolek byl registrován.
Ve čtyřicátých letech soubor začal produkovat více hudebních přestavení (drobné opery a operety). Soubor měl ve svých řadách v té době několik vynikajících hudebníků (např. člen Slovácké filharmonie Antonín Berka, absolvent olomoucké konzervatoře a pozdější kapelník, Josef Šimek, výborný houslista a harmonikář Stanislav Řičica, houslista a varhaník František Ondráš apod.)
Roku 1943 do činnosti souboru neblaze zasáhlo „totální nasazení“ a odeslání občanů protektorátu na práce do Říše. S potížemi byla dokončena dne 27. a 28. 2. 1943 opereta J. Stelibského Grandhotel Riviéra, která byla uvedena ještě 14. 3 a 20. 3. v Buchlovicích. V souboru došlo k personální krizi, která se vyřešila až koncem roku sestavením nových mladých hereckých sil, pro něž byla místními autory Bronislavem Smětákem, Jaroslavem Snopkem, Františkem Ondrášem, Josefem Šimkem a Josefem Jestřabíkem sepsána hra se zpěvy a tanci Slovácká krev. Tato hra byla uváděna 22. a 20. 11. a 12. 12. 1943 v Kostelanech a 26. 12. 1943 ve Zlechově. (Hra byla po osvobození ve dnech 24. a 25. 2. 1948 hrána rodáky v Chicagu). Zápis ze dne 6. 6. 1943 se zmiňuje o zákazu hraní divadla sportovními kluby a hasičskými jednotami, dále o povinném školení ochotníků, rozděleném do tří stupňů. Každý, kdo chtěl hrát, musel mít splněný min. 1. stupeň, pro který vyšla i učebnice. Dramaturgem byl zvolen učitel Josef Štěpán.
V roce 1944 byla první uvedena hra Pro Matku (26. a 27. 2.) a poté operetka Pod dubem, za dubem (9. a 10. 4.). Pod vlivem a tlakem válečných událostí byla bohužel činnost souboru na více jak rok přerušena.
První oživení čtenářského spolku je zaznamenáno v protokole z 20. 9. 1945. Dne 8. a 9. 12. 1945 se konalo první poválečné představení. Byla uvedena hra Palackého třída 27 a ve dnech 22. a 23. 12. Hráli divadlo žáci obecné školy.

23. a 24. 2. 1946 – Kontrolor Zajíček
13. a 14. 4. 1946 – Naši furianti
27. a 28. 10. 1946 – Jaroslav Maria Veselský: Národ pod křížem
7. a 8. 12. 1946 – Její Veličenstvo Láska
28. a 29. 12. 1946 – Václav Hrobčický z Hrobčic

První zmínka o postavení kulturního domu padla na schůzi pracovního výboru dne 13. 6. 1946. Dne 30. 12. 1946 byl zakoupen nový horizont v černé barvě.
Počátkem roku 1947 byl registrován nejvyšší počet členů (103), koncem roku 1947 už jen 93. Dne 12. 2. 1947 byla divadelnímu souboru udělena pochvala od okresní osvětové rady v Uherském Hradišti. K výročí osvobození obce byla dne 26. a 27. 4. 1947 sehrána hra Olgy Scheinpflugové, Okénko. K říjnovým dnům uvedl soubor dne 26. a 27. 10. 1947 drama Golgota a dne 6. a 7. 12. 1947 veselohru Můj pan syn. Poprvé došlo k tomu, že plánovaná hra Hlas země požehnané, se přestala zkoušet.
21. a 22. 2. 1948 byla uvedena hra Pro rodné lány. Byla dokončována v době politických a sociálních zmatků. Dne 28. a 29. 3. 1948 byla uvedena veselohra Statek našeho Franty. Začalo období „budovatelské činnosti“ a členové spolku i samotného souboru se chopili nabízené příležitosti. Na schůzi dne 15. 4. 1948 byli ustanoveni delegáti do výboru pro Kulturní dům: Bohumil Ott ml.
Tomáš Hrabec
František Hladký st.
Jaroslav Snopek
Současně se spolek usnesl, že přivede do pokladny na výstavbu kulturního domu 5000 Kč a z každého výtěžku divadla 25 %. První realizace tohoto usnesení byla splněna po hře Srdce na kovadlině, uvedené 15. a 16. 5. 1948. Ve dnech 27. a 28. 10. 1948 byla mladými herci uvedena hra Pro lásku a svobodu.
Rok 1949 znamenal opět dobu útlumu v divadelní činnosti. Na jaře byly rozděleny role do hry Smír, koncem března však došlo k hromadnému povolání na vojenské měsíční cvičení, které trvalo do konce dubna 1949. Další rozčarování přinesla výpověď z uskladnění jeviště na půdě v hostinci. Také chybělo místo pro zkoušení. V roce 1950 pak zkoušky probíhaly v domácnosti členky souboru Anny Kočendové. Dne 1., 2. a 3. 4. 1950 byla předvedena hra Noc na Karlštejně. K práci se v tomto roce přihlásila i středoškolská mládež a ve dnech 27. a 28. 5. 1950 uvedla pohádkovou hru Zahrada sudiček. Na 9. a 10. 12. 1950 byla připravená veselohra Třetí zvonění, nebyla však osvětovým referátem v Uherském Hradišti povolena.
Prvním představením roku 1951 byla ve dnech 25. a 26. 3. Goldoniho hra Sluha dvou pánů. Schůze výboru dne 4. 4. 1951 rozhodla, že spolek bude převeden do Osvětové besedy, která se v obci vytvoří. Převod byl dne 22. 4. 1951 schválen českou schůzí. Při této příležitosti bylo provedeno zajímavé statistické hodnocení činnosti souboru za posledních 10 let.

51 divadelních her sehráno
92 představení uvedeno
26 316 hodin volného času bylo vynaloženo (20 zkoušek po 2 hodinách/ hra)
5160 hodin – čas na počet představení po 3 hodinách
Celkem 31 476 hodin, 3 roky, 7 měsíců a 16,5 dnů.

1950 Vrchlický: Noc na Karlštejně.
1951 Goldoni: Sluha dvou pánů.
V zápise ze dne 19. 5. 1951 je již soubor uváděn jako „Čtenářský kroužek Osvětové besedy v Kostelanech nad Moravou“. Činnost divadelního souboru byla rovněž poznamenána provozem kina, které v obci zahájilo činnost od 1. 7. 1948.

Dne 2. a 3. 2. 1952 bylo uváděno do soutěže drama Aloise Jiráska, Otec. Hra dopadla pro soubor velmi příznivě a soubor postoupil do okresního kola. Za účasti komise z Ústřední lidové tvořivosti s Otcem vystupovali dne 2. 3. 1952 na jevišti lidového domu ve Starém Městě a s úspěchem postoupili do krajského kola, kterého se však již nezúčastnili.

13. a 14. 4. 1952 – Klicpera: Hadrián z Římsů, Jirásek: Otec
17. a 18. 1. 1953 - Molière: Chudák manžel
1955 - Dámy a husaři.

1962 - postaven Kulturní dům
1965 - Chudák manžel, r. Josef Štěpán, Moudrá ševcová.
1966 - Ženský zákon

1981 Slovácká krev.
1989 Vítězství fořta Meruzalky.

1990 Vítězství fořta Meruzalky uvedeno i na přehlídce v Pitíně.

Bibliografie:
HRABALOVÁ, Veronika, studentka, Kabinet divadelních studii, FF MUNI Brno: Čtenářský spolek a Osvětová beseda Kostelany nad Moravou. Rkp. pro DČAD květen 2012.

LAPČÍKOVÁ, Ludmila, kronikářka obce Kněžpole: Ochotnické divadlo v Kněžpoli. Viz Kněžpole / Texty

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 379.

POTYKA, Miroslav: Soubor informací o amatérském divadle v obcích okresu Uherské Hradiště. Rkp. pro MČAD 1998. 18 14 s.

Mapa působení souboru - Čtenářský spolek / Osvětová beseda

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.