1906 založen Spolek divadelních ochotníků Tyl,
zakl. J. Mastík a krejčí J. Kotmel.
(Pozn.: Navazoval na předchozí divadelní činnost – viz Studenti / Kroužek přátel divadla – citace z Divadlo 1906 – Spolek divadelních ochotníků byl v Sedlici jedním z nejstarších a nejoblíbenějším nejen u místních občanů, ale i u diváků ze širšího okolí.)
Z repertoáru:
Josef Kaj. Tyl: Strakonický dudák, František Ferd. Šamberk: Rodinná vojna, Carl Karlweis: Maloživnostník.
1906 – Josef Štolba: Peníze, režie Jan Kotmel - volná citace:
"Sehráno s velkým úspěchem, takže i když místní obyvatelstvo představení místního spolku Tyl rádo navštěvovalo a bylo zvyklé na kvalitně odvedená představení, dávalo tentokrát nadmíru své uspokojení skutečně neutuchajícím potleskem. Uznání za tento výsledek náležel neúnavnému režisérovi Jiřímu Kotmelovi, který charaktery postav výborně vystihl a dobře je obsadil. Tím se i herci s nimi výborně sžili a přesvědčivě je sehráli – z mužů především excelovali Fr. Pichner a Čeněk Kotmel, z dam sl. A. Pichnerová, E. Doušková i M. a A. Mastíkovy."
1907 otevření nového jeviště s proslovem a živým obrazem, uvedeno – Julius Zeyer: Radúz a Mahulena, Alois Jirásek: Otec, Václav Štech: Třetí zvonění.
1908 – Antonín Lokay: Vosí hnízdo, Ladislav Stroupežnický: Zkažená krev, Rudolf Kneisel: Pan farář a jeho kostelník, Hřích (více autorů), Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně.
1909 – Alois Jirásek: Lucerna, Božena Viková Kunětická: Cop, Branislav Nušič: Pustina, Ladislav Stroupežnický: Naši furianti.
1910 – Páni (autor nezjištěn), Ladislav Stroupežnický: Sirotčí peníze, Holger Drachmann: Byl jednou jeden král.
1911 – Karel Rožek: Samot chorobné květy, František Ferd. Šamberk: Jedenácté přikázání, Otokar Pospíšil: Smír, František Adolf Šubert: Probuzenci.
1912 – Karel Rožek: Podzimní svítání, Božena Viková-Kunětická: Reprezentantka domu, Josef Štolba: Její systém, František Adolf Šubert: Probuzenci.
1913 – Otokar Pospíšil: Smír, Pavouk (více autorů), Božena Viková-Kunětická: Přítěž.
1914 – Alois Jirásek: Kolébka, Josef Štolba: Za šlechtickým erbem.
1915 – Alois Jirásek: Vojnarka, Jan Vávra: Konkursy pana notáře.
1916 – Josef Skružný: Žabec, Gabriela Preissová: Gazdina roba, Viktor Al. Krylov (nebo Ostrovskij): Divoška, Bohumír Distl: Knoflík, Beatrice Dovsky: Zlaté časy.
1917 – Vilém Skoch (patrně): Naše babička, Hermann Sudermann: Svatojanské ohně, František X. Svoboda: Mlsáníčko, Jaroslav Hilbert: Vina, Josef Skružný: Ferdinand spí, Alexandre Bisson: Bezejmenná.
1918 – Josef Skružný, Břetislav Ludvík: Lázeňská víla, Karla Lužanská: Paní fabrikantová, Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša, Josef Štolba: Ach, ta láska, Josef Štolba: Staré hříchy, Abigail Horáková: Žena legionářova, Josef Císler: Ředitel panství.
1919 – Josef Štolba: Zlatá rybka, Josef Skružný: To byla noc.
1920 měl spolek 30 členů, nový výbor, uvedeno – Jiří Mahen: Nebe, peklo, ráj, Josef Skružný: Láska si nedá poroučet, Karla Lužanská: Jindra, hraběnka Ostrovínová, Josef Skružný: Ta naše Máňa, Václav Štech: Třetí zvonění.
1921 – Josef Skružný: Románek na horách, Gustav von Moser: Bibliotékář, Matka (více autorů stejnojmen. her).
1922 – Božena Viková-Kunětická: Přítěž, Moliere: Domnělý paroháč, Moliere: Létavý lékař, Moliere: Křehotinky, Otomar Schäfer: Střevíček paní markýzy, Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Josef Kaj. Tyl: Strakonický dudák.
1922 soubor členem ÚMDOČ.
1923 – Jaroslav Průcha: Kašpárek v pekle (živé loutky), Když srdce promluví (více autorů stejnojm. hry), František Ferd. Šamberk: Jedenácté přikázání, František V. Krejčí: Povodeň (ve prospěch pomníku padlých). Poprvé použito elektrické osvětlení.
1924 – František Langer: Velbloud uchem jehly, Gabriela Preissová: Dvě ukolébavky, Friedrich Schiller: Loupežníci, Jaroslav Balák: Zlatý Jiří, J. F. Karas: Otec božího lidu, Karel Rožek: Samot chorobné květy.
1925 – Josef Kaj. Tyl, Johann Nestroy: Děvče z předměstí, Felix Téver: Odvážný (aktovka), Emmerich A. Hruška: Slepec (aktovka), Maxa H. Dvořák: Prášek, démon lásky (zpěvohra), Josef Jiří Kolár: Pražský žid (první představení v nové sokolovně), Josef Štolba: Její systém, Abigail Horáková: Páni.
1926 – Jiří Balda: Andulka šafářova, Josef Štolba: Bratranec (aktovka), Kukačka (aktovka, Karel Hašler i více autorů), František Ferd. Šamberk: Palackého třída 27, Gabriela Preissová: Její pastorkyňa, Otomar Schäfer: Pes a kočka, Václav Březina: Žně, Gabriela Preissová: Jaro v podzámčí, Ladislav Stroupežnický: Strakonický dudák.
1927 – Josef Štolba: Závěť, Vilém Werner: Choulostivá historie, Alois Jirásek: Otec, Karel Rožek: Podzimní svítání, Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša, Alois Jirásek: Lucerna.
1928 – Himl-baba (autor nezjištěn), Žárlivá (více autorů).
1938 spolek měl 8 členů, sehrál 1 představení.
1940 – Stanislaw I. Witkiewicz: Ševci, Vilém Werner: Červený mlýn (hra nastudována, ale pro zákaz se nehrála).
Po 1945, po válce, DS Tyl neobnovil samostatně svoji činnost, ale splynul s Dramatickým odborem Sokola.