Soubory: Hudební kroužek

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1918
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1948
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x

1918-1948 Hudební kroužek /Československá lípa/
1918 jako první spolek v obci obnovil po válce činnost v čele s dirigentem Richardem Píckou.
Kromě koncertní činnosti začal také uvádět operety.

Kroužek provozoval svoji činnost v restauraci Jana Gottwalda. Divadelní hry byly uváděny v hostinci, u Chramostů, posléze v Orlovně.

1919 K. Fořt, hudba Em Starý: Z českých mlýnů, hráno 3x v hostinci Martina Ungra.
1921 uvedena hra se zpěvy Dědečkovy housle, režie Fr. Moučka.
1928 operety Tulák a Ustřihni si mikádo,
1929 operety – Jiří Balda, Josef Piskáček (hudba): Slovácká princezna; Václav Vrána, Rudolf Piskáček: Táta dlouhán.

1930 měl Hudební kroužek 53 členů, z toho 36 hudebníků, 8 divadelních ochotníků a 9 přispěvatelů.
Jako dirigenti působiliRichrd Picka, Fr. Badin, režiséři Ed. Kašparovský, Karel Žaloudek, Fr. Moučka (1930 se odstěhoval do Kníniček u Brna, první čestný člen spolku), Jan Wiess, M. Hájková, Ed. Novotný, scény navrhoval Jan Kašparovský.
Přes dosavadní úspěchy na přelomu 20. a 30. let zaznamenán pokles zájmu o koncerty, který podle dobového názoru spočíval "v rozšíření radioaparátů nebo gramofonů v domácnostech a lidé již netouží po bezprostředním poslechu hudby."
Pokles návštěvníků přinesl finanční problémy, které se členové rozhodli řešit změnou repertoáru, tj. větší orientací na operety a hry se zpěvy. Záměr vyšel:
1930 Každý jen tu svou,
1931 Mamzelle Nitouche, Muzikanti z české vesnice,
1932 Děvčátko, neříkej ne, Princezna z kolotoče,
1933 Cudný Ambrož, Taneček panny Márinky,
1934 Jeho poslední flám, Madlenka z kovárny,
1935 Žena jeho snů, Brandejští dragouni,
1936 Srdíčko z lásky, Na růžích ustláno, Loutka,
1937 Odtroubeno, Ztracená varta,
1938 Perly panny Serafínky, Růže z Argentiny,
1940 Mé štěstí má zlaté vlasy, Kolíne, Kolíne.
Představením operety ,,Kolíne, Kolíne", se uzavřela činnost Hudebního kroužku Dolní Kounice. Německé úřady vydaly zákaz činnosti spolků
a organizací.
1945 - teprve po osvobození republiky v roce svolali zbývající členové spolku valnou hromadu. Předsedou se stal Stanislav Šimbera.
Zadal se program tělesa a začaly zkoušky.
1947 uvedena Oskara Nedbala Polská krev, která byla labutí píseň Hudebního kroužku Dolní Kounice, jehož přínos ke kulturnímu životu ve městě byl jistě nemalý. Činnost skončila mj. také v důsledku změny politické situace v zemi.

Bibliografie:
KADLEC, Pavel: Spolková činnost v Dolních Kounicích v letech 1900-1938. Bakalářská práce. Brno, MU, FF, Ústav hudební vědy 2008 - http://is.muni.cz/th/179874/ff_b/spolkova-cinnost-v-dolnich-kounicich-1900-1938.txt - 19. 11. 2011.

KOBLÍŽKOVÁ, Jana: Hudba v Dolních Kounicích po roce 1918. Bakalářská práce. Brno, FF MUNI, Katedra hudební vědy, 2007, s. 23.

ZBOŘILOVÁ, Libuše: Seznam divadelních souborů Jihomoravského kraje. Rkp. 1997. 13 s. kART.

Mapa působení souboru - Hudební kroužek

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.