Soubory: Osvětová beseda, LD

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1953
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1962
Působení: 195x, 196x

Od 1951 loutkové divadlo procházelo mnoha organizačními změnami.
Prvním zřizovatelem byl Klub sdružených skupin Revolučního odborového hnutí (ROH), který však vydržel jen do konce roku.
Před novou sezónou dostal odbor darem od Sokola Zlonice zájezdovou scénu. Tak se začal plnit dávný sen loutkářů, a to moci hrát i v okolních obcích. Bohužel u snu zůstalo. Na vybavení scény se nenašly peníze.
Nová naděje pro vylepšení loutkového divadla svitla, když městský národní výbor dal divadlu k dispozici celou budovu, což mj. znamenalo, že se na půdě mohla zřídit tolik potřebná dílna.
Změnila se hlavička scény na ZK ONV. Nezájem klubu o loutkové divadlo měl však za následek, že jeho vedoucí Jan Hazafy odešel k profesionálnímu oblastnímu loutkovému divadlu do Teplic a soubor se začal pomalu rozpadat.

1952 10. 9. byl pověřen vedením Oldřich Pohůnek a po velkých obtížích byla zahájena nová sezóna. Již po měsíci se však vzdal funkce a na jeho místo nastoupil Antonín Novák. Odbor přešel pod nově vytvořenou Osvětovou besedu.
Situace však nebyla jednoduchá.
U představení dne 4. 1. 1953 bylo v Kronice divadlo napsáno: „Hrozí zastavení činnosti. Veškerý zájem o divadlo až na několik jednotlivců je pryč.“ A právě díky těm několika jednotlivcům se podařilo kádr kolektivu udržet i pro další sezónu. Prozatím. Celá situace jako by předznamenávala zánik divadla. Působilo ještě dvě sezóny.
1956 byla vybavena zájezdová scéna, pohádka Bílé ouško hrána v dubnu ve Svojeticích a ve Struhařově.
Dne 8. dubna pohádkou Červený kvítek skončila svou činnost stálá loutková scéna v Říčanech, která těšila malé diváky po 35 let...
Loutkáři, kteří převzali štafetu po Sdružení přátel dítek v roce 1943, uvedli celkem 197 představení, kterým tleskalo 17 378 dětí a 3 500 dospělých. Průměrná návštěva ve vagóně na hřišti DTJ byla 51 dětí, ve stálé scéně pod školou pak 95.
V souboru se vystřídaly desítky milovníků loutek, mnoho bylo mezi nimi i mládeže mezi 12 až 16 roky. Ovšem stálý kádr loutkoherců, jako mělo Sdružení, jehož členové s loutkami prožili dvacet let, tedy od založení až do ukončení činnosti, jeho pokračovatelé neměli.
Snad nejdelší dobu, osm let, zde prožili dva ze zakladatelů - Jan Hazafy a Oldřich Pohůnek. Kromě nich relativními stálicemi byli i další principálové, tedy vedoucí, Ludvík Hazafy a Antonín Novák. Václav Kalaš (nar. 1925) od školních let trávil svůj volný čas u loutkového divadla Spolku přátel dítek, později v LD DTJ a v LD OB Říčany. Vyráběl loutky, stejně jako dekorace scén, v pražském Pimprleti (od 1962) se samozřejmě stal i režisérem a loutkohercem.
K nim lze pochopitelně počítat i některé režiséry. kterých se vystřídalo celkem 15. K nejzaměstnanějším patřili Oldřich Pohůnek. který nastudoval 56 inscenací, pak Václav Figar s 39 inscenacemi, Antonín Novák jich připravil 28 a Jan Hazafy 20.
V hlasové interpretaci oblíbeného Kašpárka se vystřídalo pět recitátorů. Nejdéle - 3 roky - mu propůjčovala hlas Božena Vencovská.

Patrně později došlo i k pokusům o oživení LD.
Soubor činný do 1962.

Bibliografie:
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s. 423-424.

NÁVRH na udělení Zlatého odznaku J. K. Tyla Václavu Kalašovi. Rkp. SČDO 2004.

Mapa působení souboru - Osvětová beseda, LD

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.