Soubory: Vlastimil, SDO

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1927
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1943
Působení: 192x, 193x, 194x

1927 založen Spolek divadelních ochotníků Vlastimil.
„Předmětem činnosti“ spolku bylo především divadelnictví. Činovníky, „herci“ spolku byli amatéři, většinou místní rolníci, apod. Tito mužové a ženy provozovali Vlastimila bezplatně. Pokud byla divadelní představení zpoplatněna, tj. stejně jako taneční zábavy, pak takovýto příjem spočinul v pokladně obce. (Až na výjimky.) Spolek Vlastimil, resp. někteří jeho členové konal osvětovou a také charitativní činnost. Na bahenské škole pomáhal s „režírováním“ divadelních představení žactva školy. Podílel se na kulturních akcích školy. Například 8. dubna 1928 přednesl člen spolku Antonín Ptáčník žactvu i rodičům báseň Do života. V době kruté zimy 1928/29 poskytl z části svého divadelního příjmu „dvěma nejchudším žákům byla každého dne poskytována svačina…“.Zdroj: Pamětní kniha obecné školy v Bahně str. 106 a 112.
Všichni činovníci spolku jsou již „na pravdě boží“. Nezachoval se ani divadelní repertoár. Neví se tak v jaké roli se představila a “proslavila“ ta která bahenské herečka či herec.
Z archivních dokumentů /z nich níže některé přikládám/ je možné uvést.
Činovníky spolku na jeho povinných funkcích a orgánech byli jednak (ještě) generace občanů našich vesnic narozená kolem let 1880 – 1890. Například Klečák, Habětín, Rytina, Bačkora, Pilař či tři bratři Sedláčkové.
Většinu činovníků spolku Vlastimil tvořili již lidé narození v prvním desetiletí 20. století. Například Hurt, Chaloupecký, Zeman, Klečák, Rytina, Marie Růžičková, Černovský, Náhlovský, Sedláček.
A „první zástupci“ z generace narozené ve druhém desetiletí. Klečák, Bureš, Pilař. Do činovníků ale „nakoukli“ i mladíci Josef Stara či Josef Horáček… V oněch zhruba 15 letech (1928 – 1943) o kterých jsem nalezl materiály, byli „generačně“ nejaktivnější rody Rytinů, Sedláčků, Pilařů, Charvátů, Chaloupeckých, Horáčků a Bačkorů. A „sourozenecky“ rod Růžičků a Černovských. (Určitě i další. Nelze však doložit z dochovaných dokumentů. J. V.)
Z bahenských rodaček byly aktivní zejména Marie Růžičková, která byla i režisérkou spolku a Marie Pařezová, dcera mnohaletého bahenského starosty.
Nezachovaly se dokumenty o souboru divadelního ochotnického spolku. Škoda. Zde bychom nalezli poměrně početnou representaci našich předků, která zahrnuje i takové, jejichž narození se událo ve dvacátých a třicátých letech minulého století.
Nezachoval se divadelní repertoár. Hrály se jen činohry, či i operety, anebo si soubor Vlastimila troufl rovnou na zpěvohru?!
Z dokumentů vyplývá, že hlavním místem zkoušek, generálek, premiér a představení byl hostinec U Růžičků. Vlastimil měl mít i svoji „letní scénu“. Mělo jím být místo v lese vpravo nad železniční zastávkou Bahno ve směru od Kutné Hory. Místem měl být prostor v lese, který zde byl vytvořen za mnoho a mnoho desetiletí, co zde obec provozovala lom. A takto byl vytvořen i specifický divadelní prostor. Důležitou předností pro činnost spolku byla skutečnost, že Bahno bylo od zahájení jeho činnosti již „elektrizovanou obcí“, což nebyl v okolí běžný stav.
Nezachovaly se zakládací materiály spolku. Níže přikládám foto dokumentu z roku 1927. Dokument Zemské politické správy v Praze obsahuje oznámení, že tato odmítla projednati oznámení týkající se utvoření ochotnického spolku Vlastimil v Bahně. Rok 1927 byl (nakonec) zřejmě rokem schválení/založení spolku. Spolek toto uvádí na svých dokumentech.

1937 registrován mezi členy ÚMDOČ.

1943 V roce 1943 hlásí starosta Gemeindeamt Bachno František Kyzr okresnímu úřadu do Kutné Hory jména funkcionářů. Německá okupace /alespoň do roku 1943/ tak nebyla důvodem zániku – zákazu ochotnického spolku Vlastimil. Předsedou byl Alois Náhlovský, rolník.

Ochotnický spolek Vlastimil měl (přesto, že se o něm zachovala velmi omezená a neúplná dokumentace) několik významů.
1. význam kulturní, jak obecně, tak ale i tím, že úzce spolupracoval a pomáhal místní škole. Konkrétně tak, že jeho členové se podíleli na „divadelní tvorbě“ žactva školy či na akcích školy recitovali i kulturně vzdělávali.
2. „zkulturňoval“ mezilidské vztahy v obci a osadě. I on tak vytvářel pouta mezi místními lidmi, která pomohla v době okupace. (seskok partyzánů, jejích ukrývání – nikdo Němcům neudal.) I v jiných pozdějších případech.
3. Pomáhal chudým dětem – školákům i tak, že část ze vstupného věnoval na zakupování stravy pro chudé žáky, (když bohatší obce si pro takovéto školáky zřídily „polévkové ústavy.“)
„Geneticky poznamenal“ některé potomky ochotníků Vlastimila. Z dětství /nar. jsem 1947/ si vybavuji rozmanitá – jak to říci – žertovná, poťouchlá, jinotajná, dramatická... vystoupení a „inscenace“ určitých bahenských rodáků A to jsem tehdy nevěděl – až nyní -, že tito již silně postarší pánové se k tomuto „vzdělali“ ve Vlastimilu. A také různá odezva mých vrstevníků… Dnes vidím, že „odezvali“ se hlavně potomci ochotníků z divadelního spolku Vlastimil.
Zpracoval dr. Jaroslav Vojtíšek

Bibliografie:
ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 66.

Archivy:
Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1927-1930, i. č. 388/1458/1927, SDO Vlastimil (zal.).

Mapa působení souboru - Vlastimil, SDO

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.