Soubory: Karel Havlíček Borovský

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1921
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1951
Působení: 192x, 193x, 194x, 195x

1921 – Založen Ochotnický divadelní odbor Církve československé husitské (CČSH) Karel Havlíček Borovský v Březových Horách.
1921 – První představení Psohlavci a inscenace hry učitele a spisovatele Václava Lemberka Pro víru sehráli ochotníci v sále hostince Emanuela Soukupa na Rozsypalce v Mariánské ulici. Hostinec byl záhy přejmenován na hostinec u Jiřího z Poděbrad. Divadelní odbor K.H. Borovský zde měl domovskou scénu až do ukončení své činnosti. Ochotničtí nadšenci z dramatického odboru ve spolupráci s Jednotou mládeže CČSH zde odehráli desítky divadelních představení. Pořádány byly též hudební nebo vzpomínkové večery, akademie, mikulášské, kabaretní představení nebo tzv. maškarní reje.
1923 – Důležitý posun v divadelním životě církevních ochotníků se udál v roce 1923, kdy bylo do divadelního sálu pořízeno jeviště a vyrobeny kulisy. Iniciátorem se stal horník z Podlesí Bohumil Futro.
1924 – Uspořádal dramatický odbor svůj první divadelní ples. V tomtéž roce se jeho členům dostalo poděkování přímo od prezidentské kanceláře, která tak reagovala na zaslání blahopřejného dopisu ochotníků k prezidentovým narozeninám, k němuž byla připojena jednoaktovka M. Hlaváčové Páně profesorův významný den.
1924 – Divadelní odbor nově vedl Antonín Jeník, jenž stál v čele čtrnáctičlenného výboru. Ke konci roku 1924 se podařilo pro církevní ochotníky zakoupit za 7 500 Kč pianino. Představení a akce se konaly několikrát do roka. Snaha rady starších ale směřovala k větší pravidelnosti, nejlépe k pořádání nejméně jedné události měsíčně.
1925 – V průběhu října a listopadu odehrálo divadelní představení, uspořádán byl Fibichův melodram a společenský večer.
1926 – Hra se zpěvy v přírodě Tulácká krev (div. odbor přispěl z výtěžku z představení 200 Kč na pořízení pomníku padlým občanům Březových Hor).
1927 – Hru Čeňka Habarta Tajemný dub odehrál divadelní dorost na domácí scéně v Březových Horách a poté také v Obecnici a Bohutíně.

1930 – Bohumil Futro na schůzi rady starších oznámil jubilejní 50. odehrané divadelní vystoupení. Až do slavnostního otevření sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra odváděl Havlíček většinu výtěžku z divadelních představení ve prospěch stavby vlastního kostela.
1933, 1934 – Na některých představeních participoval soubor Havlíček se sokolskými ochotníky, jako tomu bylo například v Bohutíně při uvedení hry Pan učitel (1933). Oslavu 84. narozenin T. G. Masaryka v Dominikálních Pasekách 18. března 1934 zase dramatický odbor uspořádal s místní Dělnickou tělovýchovnou jednotou.
1936 – Zvláštní představení Havlíček odehrál v předvečer slavnostního otevření sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra 24. října 1936, kdy uvedl hru Probuzení zachycující počátky CČSH.
1939–1945 – I za nacistické okupace se dařilo divadelní provoz držet při životě. Během válečných let místo jednatele dramatického odboru zastával katecheta a pomocný duchovní Jiří Vítek, kterého v roce 1944 ve funkci vystřídala Božena Ciprýnová. Intenzita činnosti dramatického odboru během jednotlivých válečných let kolísala. V letech 1939–1941 nazkoušeli členové dramatického odboru čtyři divadelní hry: Lucifer aneb zázračný elixír (1939), Lidé na kře (1940), Přátelský večer (1940), Vina (1941) a připravili večer zpěvů a hudby, při němž pod taktovkou Josefa Švancara účinkoval smíšený a ženský sbor CČSH společně s orchestrem ochotníků.

1942 – Posílil řady dramatického odboru Ing. Josef Ouzký s manželkou, čímž jeho činnost ožila. Počet odehraných divadelních představení jak na domácí scéně u Jiřího z Poděbrad, tak na venkovských jevištích – například v sále hostince B. Vaňka v Bohutíně, kde bylo představeno Stroupežnického drama Václav Hrobčický z Hrobčic – začal narůstat. Uspořádány byly rovněž dva koncerty.
1943 – Opereta V trojském zámečku a veselohra Puma a Herakles. Pořádán byl také kabaret, sál byl jinak propůjčován různým divadelním společnostem.
1944 – František Rydval: Sladké království.
1945 – Představení her Zlatá lucerna víly Slovanky a František Rydval: Vánoční pošta v režii Jana Futra. Byla provedena nezbytná oprava poškozeného jeviště. Za obnovou církevního divadla stály zejména dvě osobnosti: duchovní Jiří Vítek a občasný režisér dramatického odboru Jan Futro.
1947 – Další oživení dramatického odboru Karel Havlíček Borovský nastalo až v roce 1947 s příchodem nového faráře Františka Božovského a jeho manželky Věry. Havlíček sehrál 7. prosince 1947 hru Vodníkova Bělička v režii Věry Božovské,
1948 – Dramatický odbor nacvičil dvě představení, obě na vlastním jevišti v restauraci u Jiřího z Poděbrad.
1949 – Sehráli tři představení: Sněhurku a Mikuláše v Kašpárkově v režii Věry Božovské a Žižkův večer pod vedením sestry Kamenické.
1950 – Uvedeno jen jedno představení Hluboké kořeny. Existence dramatického odboru na spolkové bázi se neodvratně blížila ke svému konci. K němu přispělo též zrušení restaurace u Jiřího z Poděbrad. Jeviště muselo být odvezeno a uskladněno ve farních domech, pianino ve farní kanceláři v Prokopské ulici.
1951 – Rada starších byla nucena zabývat se odprodejem jeviště, dokonce uvažovala o rozstříhání divadelní opony a jejím využití pro pokrytí kostelních lavic. Do prachu se začala halit třicet let budovaná divadelní knihovna, pro kterou se díky násilnému přerušení ochotnického nadšení pro divadlo nenašlo využití.

Bibliografie:
JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Díl II. Sály, s. 55.

JINDRA, Martin: Příbramská náboženská obec Církve československé (husitské) v době nacistické okupace. Sborník Podbrdsko, roč. XXII/2015, s. 91–111.

JINDRA, Martin: Zapomenutá historie dramatického odboru Karel Havlíček Borovský. Český zápas, 2021, č. 7, s. 8–9. (Viz příloha.)

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 118.

VELEMANOVÁ, Věra: Ochotnické divadlo na Příbramsku. Podbrdsko, č. 6. Příbram, OkÚ, SOkA, OM 1999, s. 51-90. kART.

Mapa působení souboru - Karel Havlíček Borovský

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.