Soubory: Třebízský / Spolek divadelních ochotníků / Jednota divadelních ochotníků

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1870
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1951
Působení: 187x. 188x, 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x

Spolek divadelních ochotníků,
1870 oznámení o konání představení.

1881 dle DL sehráno představení Slavnost založení (Moser) v nově zřízeném divadle.
1881 František Tietze: Sňatek s překážkami.
1884 Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka, matka pluku.

1899 uvedeno Medvěd námluvčím, Uhlíři.

1901 datum založení (patrně schváleny stanovy) SDO dle Ve službách Thalie,
mezi zakladateli ředitel Václav Matějů, jednatel Rudolf Ježek, mezi členy výboru Jos. Kaňka, Jar. Lipaňská, Karel Eckschlager, Dr. Otakar Janovský, Rud. Slezák, Jos. Pelíšek.
1902 Josef Štolba: Závěť, Jevan Brandon Thomas: Charleyova teta, František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání, Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, Klepny, Sluha pánem, Mordovány.
1903 Alois Jirásek: Vojnarka, Ignacy Maciejowski: Martin Luba, Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsú, Ernest Blum: Nervosní ženy.
1904 Gabriela Preissová: Gazdina roba.
1907 August von Kotzebue: Zmatek nad zmatek.
1908 Mrštíkové: Maryša.

1911 Václav Štech: Třetí zvonění.
1912 Julius Zeyer: Radúz a Mahulena, Ferdinand Oliva: Bujná krev, Josef Štolba: Na letním bytě.
do 1912 33 her v hostinci Na panské, po požáru budovy 1913 U Výtisků a U Davidů.
1913 Božena Viková-Kunětická: Representantka domu, Alexandre Bisson: Bezejmenná.
1917 Josef Skružný: Žabec.
1918 František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský, Ferdinand Oliva: Pojď na mé srdce!.
SDO hrál i během 1. svět. v., celkem 13 her.
1919 ředitelem spolku Štěpán Prokeš, truhlář.
1919 Jaroslav Průcha: Pro tatíčka presidenta, Alexander Engel: Svět bez mužů, Georges Ohnet: Majitel hutí, Karel Fořt: Návrat českého legionáře.

1920 zvoleni režiséři Karla Dvořáková a Jan Dvořák.
1920František Jaroš: Tři halíře, J. F. Karas: Kostnické plameny, Josef Skružný: Románek na horách.
1921 František Ferdinand Šamberk: Kulatý svět, Josef Štolba: peníze, Ferdinand Oliva: V červáncích svobody, Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, Alois Jirásek: Otec.
1922 členem ÚMDOČ.
1922 Jaroslav Hilbert: Vina, Ferdinand Oliva: Hoře života, Jiří Balda: Neodolatelná Olga, aneb, Není nad protekci, František Kňourek: Bláha Švik, nešťastný švec, František Hlavatý: Převraty.
Od 1923 jeviště a nové vybavení v sokolovně.
1923 Arnold Franz: Bytová nouze, A. Veselý-Rožďalovský: Udolán.
1924 ředitelem Miloslav Blažek, obvodní lékař, režiséry Božena Blažková, František Kopáček.
1924 Josef Jiří Kolár: Pražský žid, Ruda Mařík: Když služebnictvo stávkuje, Alexandre Bisson: Kontrolor spacích vagonů, Eduard Pailleron: Myška, František Ferdinand Šamberk: Rodinná vojna, Josef Štolba: Maloměští diplomaté, Vilém Tábroský: Dana Petrovičová
1925 režiséry Božena Blažková a Václav Mráz, ředitel školy.
1925 Alois Jirásek: Psohlavci, Karel Fořt: V českém ráji, Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštějně, Karel Piskoř: Radostná událost, Václav Štech: Maloměstská tradice, Jarka Nevole: Hrůzy letního bytu, A. Šubrt: Jan Výrava, Mikulášská zábava.
1926 režiséry Božena Blažková a František Štekl.
1926 Petr Max Malloch: Černé oči, František Sokol-Tůma: Pasekáři, Václav Klimet Klicpera: Hadrián z Římsů, Ruda Mařík: Z nařízení bytové komise, Ruda Mařík: Manžel putička, Alois Jirásek: Vojnarka, Karel Fořt: Tulácká krev, Filip Ballek-Brodský: Tajemství myslivny.
1927 režiséři František Štekl a Antonín Hron.
1927 Karel Horký: Baťoch, Josef Štolba: Závěť, Silvestrovská zábava.
1928 ředitelem Jaroslav Lipanský, správce,
1928 Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, Josef Skružný: Slečna prokuristka, Eduard Rada: Vrah (Bestia triumfans), Silvestrovský večer.
1929 režiséry Zdeněk Milka a František Štekl.
1929 Kuplety, Karel Piskoř: Šťastní otcové, Josef Skružný: Podvodnice, Karel Balák: Noční dobrodružství, Zábavný večírek.

1930 ředitelem Jan Buňata, režiséry Bohumil Beneš a Karel Musil.
1930 Josef Skružný: Macíčkova dovolená, A. Veselý-Rožďalovský, Josef Mervart: Chci žíti!, Marie Slavíková: Bruneta či blondýna, Richard Havelka: Ich melde!, Josef Liška Doudlebský: Dvě Laurinky, A. Veselý-Rožďalovský: Pozdě.
1931 Richard Branald: Teta Fany, postrach rodiny, Mirko Vrána-Trocnovský: Holírna hrůzy, Bohuslav Foit (upr. podle K. A. Görnera): Černý Petr.
1932 Alois Jirásek: Lucerna, Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic, František Hlavatý: Bílá myška, Ludva Vaněk: Klíč k jejich srdcím.
1933 ředitelem A. Kotten, obvodní lékař, režisérem František Štekl, sedlář.
1933 Miloš Veselý: V záři vánočního stromku.
1934 Olga Scheinpflugová: Okénko, Jaroslav Pokorný: Janek je děvče pro všechno (Trampoty důstojnického sluhy).
1936 Karel Balák: Lapený ženich, Jiří Balda: Dvě srdce ve třičtvrtě na sedm, František Langer: Jízdní hlídka, Václav Bárta: Nevěsta z českého ráje, Mikulášská zábava.
1937 předsedou Josef Šiman, rolník, režiséry Antonín Šmíd, cukrář a Boh. Beneš, obchodník.
1937 František Lašek-Lukovič: Tatínek jde na manévry, Maurice Maeterlinck: Stilmondský starosta.
1939 předsedou František Štekl.
1939 Josef Kubík: Pan Čáp na to káp.

1940 předsedou spolku Václav David, odborný učitel, čp. 58.
1940 František Xaver Svoboda: Směry života, Alois Jirásek: Otec, František Xaver Svoboda: Poslední muž, Vilém Werner: Lidé na kře, taneční zábava.
1941 předsedou Václav David, č.p. 58.
1941 Růžena Jesenská: Devátá louka, Vilém Werner: Červený mlýn, Olga Scheinpflugová: Okénko (uvedení bylo zakázáno), Olga Scheinpflugová: Hra na schovávanou, R. Jesenská: Devátá louka, A. Jaroslav Urban: Sluneční paseka, Jaromír Horský: Píseň dcery ducha mého.
1942 předsedou Josef Smíšovský.
1942 Josef Barnáš: Most nejkrásnější, František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl, Josef Kubík: Pan Čáp na to káp, Jaromír Horský: Píseň dcery ducha mého, Rudolf Walter: Krev a půda.
Do 1943 nastudoval a uvedl na jeviště 144 her.
1943 předsedou Václav David, režisérem David Wengel, učitel, spojení JDO s dalším tamním spolkem.
1943 Dario Niccodemi: Děvčátko z předměstí, Vilém Werner: Srdce na uzdě, Mrštíkové: Maryša.
1949 J. B. Priestley: Inspektor se vrací.

1950 Arnaud D´Usseau: Hluboké kořeny, Alois Jirásek: Lucerna.
do 1951 dokumentce činnosti v SOkA Pelhřimov

Bibliografie:
VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 317.

Divadelní listy 1881, č. 42, s. 366.
Thalie 1899, č. 5, s. 42.

Archivy:
Pelhřimov, Státní okresní archiv:
Počátky, archiv města, i.č. 1272, ka 296
Název fondu (sbírky): Spolek divadelních ochotníků Červená Řečice
Časový rozsah: 1901-1951
Metráž: 0,12 bm (z toho nic není zpracováno)
Pelhřimov, Okresní úřad, Spolkový katastr, č.knihy 124
Červená Řečice, Archiv města, i.č. 396, ka 84
Pelhřimov, Okresní národní výbor, povolování divadelních her, 1949, i.č. 1073, ka 675
Pelhřimov, Okresní národní výbor, povolování divadelních her, 1950, i.č. 1073, ka 675
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 1098, ka 730
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 1098, ka 721
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 678, ka 145
Pelhřimov, Okresní úřad, nezpracováno
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 829, ka 315
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 1137, ka 808
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 677, ka 142
Pelhřimov, Okresní úřad, Červená Řečice, i.č. 1011, ka 535
Pelhřimov, Okresní úřad, Divadlo - Policejní hodina 1939, i.č. 130, číslo knihy 130
Pelhřimov, Okresní úřad, Divadlo - Policejní hodina 1940, i.č. 131, číslo knihy 131
Pelhřimov, Okresní úřad, Divadlo - Policejní hodina 1941, i.č. 132, číslo knihy 132
Pelhřimov, Okresní úřad, Divadlo - Policejní hodina 1943, i.č. 133, číslo knihy 133 (něm. zápis).
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 866, ka 327-331
Pelhřimov, Okresní úřad, i.č. 866, ka 331

Praha, Národní archiv: Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 428/61/1942, SDO V. B. Třebízský (německý zápis).
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 428/2362/1943, SDO V. B. Třebízský (německý zápis).
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 428/1989/1945, SDO V. B. Třebízská (německý zápis).

Mapa působení souboru - Třebízský / Spolek divadelních ochotníků / Jednota divadelních ochotníků

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.