Sokol
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1923
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 194x
Působení: 192x, 193x, 194x
Podobně jako v jiných obcích pořádal také telnický Sokol divadelní představení.
K předním divadelním organizátorům a režisérům patřil po první světové válce učitel František Perna, který v letech
1923–1924 a 1928–1929 v místním Sokolu plnil funkci vzdělavatele.
1921 Sokol zakoupil pianino, které sloužilo ke zkouškám zpěvoher i pěveckého sboru a k různým kulturním akcím.
Se členy Sokola F. Perna nastudoval a režíroval ročně nejméně 2 divadelní představení,
např. hru se zpěvy Z českých mlýnů Karla Fořta, Ženská vojna M. Horského s hudbou Eduarda Marhuly, Hadrář (autor neuveden),
1923 Hervého operetu Mamzelle Nitouche a další veselohry.
Z oper F. Perna údajně nacvičil Smetanovu Prodanou nevěstu.
Z těchto skutečností je patrné, že v Telnici spolupracoval nejen s dobrými amatérskými zpěváky, ale měl zde k dispozici amatérský orchestr, schopný zahrát hudební doprovod těchto jevištních děl. Pro hlavní role si ovšem ochotnický divadelní soubor Sokola zval herce z Prahy nebo Brna.
Do jaké míry se F. Perna zapojoval do nácviku činoherních představení, není doposud známo. Údajně některá též organizoval a režíroval.
Divadelní soubor Sokola sehrál např. Maryšu Aloise a Viléma Mrštíků, Vojnarku Aloise Jiráska a
1931 Naše furianty Ladislava Stroupežnického. Celkové počty divadelních představení pořádaných telnickým Sokolem byly poměrně vysoké, např. roku 1930 – patnáct, 1931 – třináct nebo 1933 - deset.
Nastudovaná divadelní představení zajížděl telnický Sokol prezentovat i do blízkého okolí.
Divadelní kulisy dodávala firma Pepa Máca z Újezdu u Brna, speciální závod pro malbu a zařizování divadelních jevišť.
Každé Vánoce se pravidelně v Sokole konala divadelní představení, v nichž vystupovaly školou povinné děti. Na jejich přípravě a provedení se F. Perna jistě podílel. Patrně se zapojoval též do každoročního pořádání Sokolských šibřinek a jiných zábavných akcí, např. od roku 1925 se tančívala Moravská beseda.
Do roku 1933 vedl v telnickém Sokole smíšený pěvecký sbor. Ke zkouškám pěveckého sboru a k různým kulturním akcím sloužilo pianino, které Sokol zakoupil již v roce 1921.
1931 - 20. září - položení základního kamene budovy sokolovny,
1932 slavnostní otevření sokolovny - při této příležitosti členové Sokola sehráli Jiráskovu Lucernu.
Nová Sokolovna se následně stala kulturním střediskem Telnice a přilehlých obcí.
30. a 40. léta 20. stol. DrO Sokola, vlastní scéna v sokolovně, časté zájezdy do okolí.
K předním divadelním organizátorům a režisérům patřil po první světové válce učitel František Perna, který v letech
1923–1924 a 1928–1929 v místním Sokolu plnil funkci vzdělavatele.
1921 Sokol zakoupil pianino, které sloužilo ke zkouškám zpěvoher i pěveckého sboru a k různým kulturním akcím.
Se členy Sokola F. Perna nastudoval a režíroval ročně nejméně 2 divadelní představení,
např. hru se zpěvy Z českých mlýnů Karla Fořta, Ženská vojna M. Horského s hudbou Eduarda Marhuly, Hadrář (autor neuveden),
1923 Hervého operetu Mamzelle Nitouche a další veselohry.
Z oper F. Perna údajně nacvičil Smetanovu Prodanou nevěstu.
Z těchto skutečností je patrné, že v Telnici spolupracoval nejen s dobrými amatérskými zpěváky, ale měl zde k dispozici amatérský orchestr, schopný zahrát hudební doprovod těchto jevištních děl. Pro hlavní role si ovšem ochotnický divadelní soubor Sokola zval herce z Prahy nebo Brna.
Do jaké míry se F. Perna zapojoval do nácviku činoherních představení, není doposud známo. Údajně některá též organizoval a režíroval.
Divadelní soubor Sokola sehrál např. Maryšu Aloise a Viléma Mrštíků, Vojnarku Aloise Jiráska a
1931 Naše furianty Ladislava Stroupežnického. Celkové počty divadelních představení pořádaných telnickým Sokolem byly poměrně vysoké, např. roku 1930 – patnáct, 1931 – třináct nebo 1933 - deset.
Nastudovaná divadelní představení zajížděl telnický Sokol prezentovat i do blízkého okolí.
Divadelní kulisy dodávala firma Pepa Máca z Újezdu u Brna, speciální závod pro malbu a zařizování divadelních jevišť.
Každé Vánoce se pravidelně v Sokole konala divadelní představení, v nichž vystupovaly školou povinné děti. Na jejich přípravě a provedení se F. Perna jistě podílel. Patrně se zapojoval též do každoročního pořádání Sokolských šibřinek a jiných zábavných akcí, např. od roku 1925 se tančívala Moravská beseda.
Do roku 1933 vedl v telnickém Sokole smíšený pěvecký sbor. Ke zkouškám pěveckého sboru a k různým kulturním akcím sloužilo pianino, které Sokol zakoupil již v roce 1921.
1931 - 20. září - položení základního kamene budovy sokolovny,
1932 slavnostní otevření sokolovny - při této příležitosti členové Sokola sehráli Jiráskovu Lucernu.
Nová Sokolovna se následně stala kulturním střediskem Telnice a přilehlých obcí.
30. a 40. léta 20. stol. DrO Sokola, vlastní scéna v sokolovně, časté zájezdy do okolí.
Bibliografie:
DÍLNY moderních jevišť Pepa Máca. Nabídkový katalog. Újezd u Brna, vl. n., s. a., s. 55-57.
SILNÁ, Ingrid: František Perna - učitel a hudební skladatel. Monografie. Olomouc, Univerzita Palackého, 2013, s. 46-47, foto s. 47.
SCHOFFER, J.: Informace o orlovně a sokolovně, leden 2011.
SILNÁ, Ingrid: František Perna - učitel a hudební skladatel. Monografie. Olomouc, Univerzita Palackého, 2013, s. 46-47, foto s. 47.
SCHOFFER, J.: Informace o orlovně a sokolovně, leden 2011.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.