Soubory: Sokol, TJ / Spolek divadelních ochotníků / Osvětová beseda

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1921
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 196x
Působení: 192x, 193x, 194x, 195x, 196x

1921 byla v obci založena Tělovýchovná jednota Sokol. Činnost divadelního odboru dokládá záznam v kronice obce, že už 1921 sokolská jednota přispěla z výtěžku z divadla 120 Kč na Červený kříž.

Ve 20. letech divadelní jeviště dodal Sokolu Pepa Máca, Újezd u Brna.

1925 – J. F. Karas: Kostnické plameny, režie učitel Jan Kuchta.
1926 v březnu sehrál Sokol div. představení v rámci oslav narozenin prezidenta T. G. Masaryka.

1927 v červenci v rámci oslav Jana Husa sehrál Sokol společně s hasiči divadelní hru Václava Lemberka Pro víru (na dvoře U Soukupů).
1928 též divadlo společně s hasiči.

1932 hráli členové Sokola hru Josefa M. Šafaříka Legionář Lanc a od Aloise Valenty Legionářův návrat.

1933 – Karel Fořt: Z českých mlýnů; Marie Příleská: Člověk spravedlivý; Josef Houžvic a Karel Vika (autorem stejnojmenné hry též V. K. Častolovský): Věno; Karel Fořt: Kráska ze Šumavy.

V období 2. svět. války byl Sokol rozpuštěn, po válce činnost obnovena.

1948 sehrál Divadelní odbor Sokola 2 hry.
1949 – Alois Jirásek: Lucerna, hráno 2x a 1x na zájezdě.
"Divadelní odbor zdejšího Sokola byl rovněž činný. Z her bylo nejzdařilejší představení Jiráskovy Lucerny. Bylo dobře herecky i výtvarně zvládnuto za režie Fr. Čermáka z čp. 99. Úspěšně tuto hru veleničtí ochotníci provedli v pohraniční obci Dubnici."
(z kroniky obce, kronikář Bohumil Hladký)
Kronikářem zdůrazněná Lucerna nebyla tedy patrně jedinou hrou ochotníků v tom roce (pozn. red.)

1950 o Velikonocích – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti. Divadlo připravené na Vánoce se nehrálo kvůli onemocnění herců.

Pozn. red.: Představení Lucerna a Naši furianti jsou ve Státním oblastním archivu Praha registrována jako představení Spolku divadelních ochotníků.

1951 – F. X. Svoboda: Poslední muž.
Podle záznamů v kronice obce v dalších letech kulturní činnost živořila nebo téměř ustala, divadlo se nehrálo.

1960 obnovili ochotnické divadlo v obci ředitel školy Karel Krčík a František Čermák.
Kulturní odbor Tělovýchovné jednoty Sokol sehrál o Vánocích 1960 pohádku Otfrieda Preusslera Zlatá studna v režii Františka Čermáka.
1961 o Vánocích – Jiří Pětivoký: Není čert jako čert. Zúčastnili se okresní soutěže, hráli pohostinsky v Sánech.

V 60. letech režíroval František Čermák také hry Kráska a zvíře (podle Františka Hrubína), Princezna se zlatou hvězdou na čele (K. M. Walló podle Boženy Němcové), ve kterých hrály děti společně s několika dospělými (viz též Národní škola).

1963 o Velikonocích – Klára Hůlková: Sestry a růže. Uvedeno též pohostinsky v Dymokurech.
Pozn. red.: Podle V. Soboty – Dymokurské divadlo po roce 1948 – byla tato hra uváděna pod hlavičkou Osvětové besedy.

V dalších letech v kronice nejsou záznamy o divadle.

Bibliografie:
DÍLNY moderních jevišť Pepa Máca. Nabídkový katalog. Újezd u Brna,vl.n., s.a., s. 55–57.

JÍROVCOVÁ, Jar.: Informace pro MČAD. Rkp. 2001. 1 s. kART.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS ARTAMA 2002, s. 624.

SOBOTA, Václav: Dymokurské divadlo po roce 1948. Rkp. 60 s., 1984. kART.

WEBOVÉ stránky obce – Historie – Kronika obce Velenice (pdf) – http://www.obec-velenice.cz/historie.html – 20. 2. 2014.

Archivy:
Praha, Státní oblastní archiv:
Informace ONV Poděbrady pro KNV v Praze 1949. Inventář KNV Praha, referát IV. 1949–1954.
kART.

Mapa působení souboru - Sokol, TJ / Spolek divadelních ochotníků / Osvětová beseda

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.