Osobnosti: NEUMANNOVÁ, Dagmar

Datum narození: 5.8.1921
Místo narození: Praha–Vinohrady
Datum úmrtí: 15.4.2013
Místo úmrtí: České Budějovice

Herečka Dagmar Neumannová se narodila 5. srpna roku 1921 v pražských Vinohradech. Měla krásné dětství a obdivuhodné rodiče, kteří ji již od útlého věku pravidelně brali na divadelní představení do Divadla na Vinohradech. Nikdy nesnila o divadelní dráze. Odmalička byla trémistkou.

Pouhá recitace básniček ve škole pro ní byla poznamenána takřka nepřekonatelným ostychem. Ráda vzpomíná na Princeznu Pampelišku, představení Hamleta, kterého hrál Miloš Nedbal. Ta hra jí přímo učarovala. S rodiči navštěvovala i Národní divadlo. Když byla o něco starší, měla rodičovský souhlas a mohla chodit na představení do Velké operety, kde v té době obdivovala Járu Pospíšila.

Po maturitě na gymnáziu, aby se vyhnula totálnímu pracovnímu nasazení v nacistickém Německu, když si narychlo sehnala práci v jedné z pražských kanceláří. Bylo to v době, kdy byly uzavřeny všechny vysoké školy. S přáteli začala chodit do ochotnického spolku ČIN a divadlo ji zcela pohltilo. Ochotnický spolek ČIN byl poměrně vyspělý a úspěšný a mnohokrát se objevil i na přehlídkách neprofesionálních divadelních souborů v Hronově. Po skončení války se rozmýšlela, zda půjde studovat na konzervatoř, ale bylo jí už v té době 24 let.

Nakonec udělala konkurs do Revoluční scény v Praze, kde byl v té době ředitelem profesor Jaroslav Hurt. Ale tahle scéna skončila dříve, než začala a následovala ředitele Hurta, který odešel jako ředitel do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Často se chtěla vrátit do Prahy, dostávala jen malé role a jednoroční smlouvy. K divadlu odešla přes nesouhlas rodičů, a tak raději vydržela. Postupně si zvykala na město i divadelní prostředí. V Jihočeském divadle nakonec prožila celou svou hereckou kariéru. Zůstala věrná svému publiku.

První režisér, který měl na její přístup k herecké práci vliv, byl Karel Konstantin. Zažila zde režisérskou éru Miroslava Macháčka, Otto Haase, Milana Fridricha. Mezi její herecké kolegy patřil zejména její první Radúz Oldřich Michl, dále Karlové Šebesta, Hlušička a Roden. Mnoho představení odehrála s herečkami Věrou Petákovou, Věrou Krpálkovou, Martou Záhorovou, Natašou Gollovou nebo Libuší Bokrovou.

Velmi často byla obsazována do dramatických a tragických rolích, např. Mahuleny, Runy, Rosavy, Gertrudy nebo Maryši. Z veselejších divadelních rolí si zahrála Marii ve Večeru tříkrálovém nebo Orsettu v Poprasku na laguně. Neměla dost hereckého štěstí na vysněné role. Hrála to, co jí osud a život přinesl. Výsostně jí lákala role Panny orleánské, ale ta ji nakonec minula. Od počátku padesátých let statistické údaje hovoří o více jak 120 rolích, kterým Dagmar Neumannová vdechla život.

Měla možnost hrát i na českokrumlovském otáčivém hledišti. Hrála zde v Lucerně; ve Snu noci svatojánské, v Hrubínově úpravě hry Kráska a Zvíře, Radúzovi a Mahuleně aj. Poslední premiérové představení své profesionální dráhy na prknech Jihočeského divadla absolvovala jako jedna z Chalkidských žen v Eurípídově hře Ifigenie v Aulidě (rež. Jan Kačer, prem. 7.11.1997).

Již jako dlouholetá herecká důchodkyně ztvárnila postavu Vondračky v baladě pro celou dědinu bratří Mrštíků – Rok na vsi (rež. Břetislav Rychlík, prem. 4.11.2011). Ve filmu se objevila Dagmar Naumannová v roce 1962, a to ve snímku Karla Kachyni Trápení, a v roce 1985 ve filmové pohádce režiséra Zdeňka Zelenky Čarovné dědictví.

Autort: Erkul
Zdroj: https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/36863-dagmar-neumannova.html

Dohledaná účast na inscenacích Dramatického studia ČIN Praha:
1941 – Julius Zeyer: Lásky. Role.
1941 – Josef Kajetán Tyl: Tvrdhlavá žena. Role.
1942 – Alois Jirásek: Kolébka. Role Margreta, hospodyně na Jívně.
1942 – Marcel Hudec: Smrtihlav. Role Cristina.
1942 – František Markup: Nedozrál klas. Role Eva.
1942 – Carlo Goldoni: Mirandolina. Role Kolombína.
1942 – Johann Wolfgang von Goethe: Faust. Role Líza, Marta.
1942 – Karel Mašek: Dceruška hostinského. Role Opuštěná.
1942 – Ladislav Stroupežnický: Zvíkovský rarášek. Role Eliška, žena Krištofa ze Švamberka.
1942 – Déda Papež: Zpověď básníka. Role Luisa.
1943 – Zdeněk Vavřík: Casanova. Role Komorná.
1943 – Jiří Leden: Groš chudého / Srdce světa. Role Dáma v černém.
1943 – Miroslav Macháček: Země Yamato. Role Milenka.
1943 – Viktor Dyk: Tragikomedie. Nové nastudování. / Smuteční hostina. Role Dáma.
1943 – František Xaver Svoboda: Zahozený nůž. Role Melita.
1943 – Edvard Cenek: Záhada pod cimbuřím. Role Ida Milanová.
1943 – Josef Heyduk: Kristla. Role Markéta.
1943 – Marcel Hudec: Erinye. Role Helena, sestřenice Elišky Hlavsové.
1943 – Holger Drachmann: Byl jednou jeden král. Role Princezna.
1943 – Déda Papež: Věčný Kychot. Role Sestra Viktorie.
1944 – František Xaver Svoboda: Olga Rubešová. Role Olga Rubešová.
1944 – Předjaří, baladické pásmo z tvorby Jiřího Wolkera. / Balada o očích topičových. Role Eva. / Moře. Role Sklepnice.
1944 – Alois a Vilém Mrštíkovi: Maryša. Role Rozára.
1944 – František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl. Nové nastudování. Role Kateřina, Tylova hospodyně.
1944 – Johann Wolfgang von Goethe: Faust. Nové nastudování. Role Marta.
1944 – Marcel Hudec: Smrtihlav. Role Cristina.
1944 – Bohuslav Kopal: Přiznání. Role Věra Rohanová.
1944 – Bohuslav Vávra: Dostavník štěstí. Role Bětka, služebná u Lískových.
1944 – Déda Papež: Michelangelo. Role Veronica.
1944 – Darja Hajská: Karneval. Role Elvíra Juarez.
1945 – Básně a monology. Josef Svatopluk Machar: Akté.
1945 – Alois Jirásek: Kolébka. Nové nastudování. Role Margreta.
1945 – Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška. Titulní role.
1945 – Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa. Role Sofja Alexandrovna (Soňa).