Praha-Čimice, Hasiči, Náš sv. Vavřineček, 1942
Zdroj: Soukromý archiv Karla Kesla věnovaný jeho dcerou pí Mílou Mandelovou Databázi českého amatérského divadla v roce 2021.
Praha-Čimice, Hasiči, Náš sv. Vavřineček, 1942
Zdroj: Soukromý archiv Karla Kesla věnovaný jeho dcerou pí Mílou Mandelovou Databázi českého amatérského divadla v roce 2021.
Praha-Čimice, Hasiči, Střídavě oblačno, 1943
Zdroj: Soukromý archiv Karla Kesla věnovaný jeho dcerou pí Mílou Mandelovou Databázi českého amatérského divadla v roce 2021.
Praha-Čimice, Hasiči, Střídavě oblačno, 1943
Zdroj: Soukromý archiv Karla Kesla věnovaný jeho dcerou pí Mílou Mandelovou Databázi českého amatérského divadla v roce 2021.
BULÍK, Josef
Datum narození: 22.3.1925
Místo narození: Praha
Datum úmrtí: 28.8.2012
Místo úmrtí: České Budějovice
Český herec, jehož počátky divadelního působení byly zachyceny v souboru Sboru dobrovolných hasičů v Praze-Čimicích:
1942 Slávka Grohmannová: Náš sv. Vavřineček. Nezjištěná role.
1943 Vlasta Petrovičová: Střídavě oblačno. Role Xaver.
Bez hereckého vzdělání vystřídal angažmá v oblastních divadlech v Plzni (1948–50), Mladé Boleslavi (1951–54) a od roku 1954 byl dlouholetým členem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde na počátku jeho div. kariéry zde působil jako režisér M. Macháček (Hoře z rozumu, Poprask na laguně, Tři sestry, později Netopýr, Slaměný klobouk a řada shakespearovských rolí). Hostoval zde i na krumlovské scéně i po odchodu do penze, mj. v Havlově Odcházení(2008). K filmování se ovšem jako herec oblastních scén dostal velmi zřídka a pouze v epizodních rolích většinou venkovských typů, když debutoval jako Dan ve filmu Uloupená hranice (1947), poté byl přednostou stanice (Kam čert nemůže, 1959), Šamoník (Sedmý kontinent, 1960), redaktor Hlasatele (Bílá paní, 1965), uhlíř (Svatby pana Voka, 1970), poté dřevorubec (Černý vlk, 1971), vyšetřovatel Carda (Cesty mužů, 1972) a po dlouhé přestávce si zahrál epizodu v Drhověpřepisu Páralova románu Muka obraznosti (1989) a jako starý Koukol se objevil v dramatu Je třeba zabít Sekala (1998). Spolupracoval také s rozhlasem, zejména se studiem v Českých Budějovicích. Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (1996).
zdroj Český film,cz
1942 Slávka Grohmannová: Náš sv. Vavřineček. Nezjištěná role.
1943 Vlasta Petrovičová: Střídavě oblačno. Role Xaver.
Bez hereckého vzdělání vystřídal angažmá v oblastních divadlech v Plzni (1948–50), Mladé Boleslavi (1951–54) a od roku 1954 byl dlouholetým členem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde na počátku jeho div. kariéry zde působil jako režisér M. Macháček (Hoře z rozumu, Poprask na laguně, Tři sestry, později Netopýr, Slaměný klobouk a řada shakespearovských rolí). Hostoval zde i na krumlovské scéně i po odchodu do penze, mj. v Havlově Odcházení(2008). K filmování se ovšem jako herec oblastních scén dostal velmi zřídka a pouze v epizodních rolích většinou venkovských typů, když debutoval jako Dan ve filmu Uloupená hranice (1947), poté byl přednostou stanice (Kam čert nemůže, 1959), Šamoník (Sedmý kontinent, 1960), redaktor Hlasatele (Bílá paní, 1965), uhlíř (Svatby pana Voka, 1970), poté dřevorubec (Černý vlk, 1971), vyšetřovatel Carda (Cesty mužů, 1972) a po dlouhé přestávce si zahrál epizodu v Drhověpřepisu Páralova románu Muka obraznosti (1989) a jako starý Koukol se objevil v dramatu Je třeba zabít Sekala (1998). Spolupracoval také s rozhlasem, zejména se studiem v Českých Budějovicích. Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (1996).
zdroj Český film,cz
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.