Osobnosti: MLADA, Jan, Černovice u Tábora

Datum narození: 15.6.1890
Místo narození: Lukavec u Pacova
Datum úmrtí: 31.8.1967
Místo úmrtí: Mnichovice

Černovičtí ochotníci měli dva nejdůležitější režiséry.
Za první republiky Jana Mladu (1890-1967) a po válce Arnošta Stöckela (1909-1974).
O obou napsal Jiří Turek do dvouměsíčníku Černovicko (2014, 2018) který vydává MěÚ v Černovicích.

Rudolf Melichar Jana Mladu nazval „posledním vlasteneckým učitelem“.

Jeho osud je typický pro učitelskou generaci z konce devatenáctého století. Narodil se v Lukavci u Pacova v učitelské rodině a po vystudování soběslavského učitelského ústavu začínal jako pomocný učitel v Žirovnici. Pak prošel školami v Mnichu a Lidmani. Prodělal první světovou válku a po legionářské sibiřské anabázi se vrátil až roku 1921. Po kratší době v Nové Včelnici byl přeložen do Černovic. Zde se celých šestnáct let angažoval v kulturním, sportovním i politickém životě města.

Oženil se s dcerou Jana Schneedorfera. Tchán, důchodní šlechtického velkostatku, byl uznávanou autoritou i v nové republice. Tři jeho dcery se uplatnily postupně v černovické škole: Markéta a Marie vypomáhaly za první světové války, Jana Mladová učila v letech 1919–1931 a syn Lev, narozený roku 1904 ještě v předchozím působišti Schneedorfera Hochburgu, se stal inženýrem.
Jeden ze Lvových synů - Ivan, narozený roku 1937 v Českých Budějovicích, vydal několik sbírek básní česky i anglicky, převážně v Kanadě, kam roku 1968 emigroval.
V roce 2002 vydalo pražské nakladatelství TORST celé jeho básnické dílo. Švagrová Markéta podle Janova kresleného vzoru vyšila sokolské prapory.
Bratr Jana Mlady, pražský architekt a stavitel Bohuslav, byl autorem návrhu dosud stojící nezměněné černovické sokolovny, kde ochotníci po celou dobu hráli divadlo.
Jan Mlada doprovázel živou hrou na housle první ve městě promítané filmy, ručně maloval plakáty, byl hercem, režisérem i dirigentem ochotnických představení.
Řečnil při mnohých nejen obecních oslavách a manifestacích, doprovázených koncerty jeho hudebního sdružení. Byl aktivním cvičícím sokolským gymnastou a od roku 1927 deset let zvoleným starostou jednoty.

Tragickému osudu černovických sokolů, kteří zahynuli v koncentračních táborech, unikl pouze tím, že roku 1938 povýšil na ředitele všech škol ve východočeském Opočně. Na počátku německé okupace tam byl ovšem zbaven místa a roku 1940 penzionován.
Na konci druhé světové války se účastnil odboje a stal se místopředsedou revolučního národního výboru.
V září 1945 se vrátil ke své práci ředitele i ke svým ochotnickým, pěveckým a sokolským aktivitám. Mimo jiné byl dirigentem pěveckého sdružení „Mlada“.
1950 byl pro své vlastenecké chování zase předčasně penzionován a za tři roky byl jako nepohodlný občan nuceně vystěhován z Opočna do osady Hluky, části vesnice Kounov v Orlických horách.

Jan Mlada ani v důchodu nezahálel.
Ze záliby a prý nevýdělečně učil místní mládež hře na housle. Po dva roky (1963/64 a 1966/67), denně dojížděl šest kilometrů a jako učitel vypomáhal na škole v Dobřanech. Chyběl tam v nejvyšších třídách učitel jeho oboru - matematiky, kreslení a rýsování. Učil i práce v dílnách.

Ředitel Jan Navrátil zapsal do školní kroniky, že „přes svůj věk byl duševně i tělesně svěží, měl dobrou kázeň, pěkný vztah k dětem a byl oblíben.“

Bibliografie:
TUREK, Jiří: Dosud nedoceněný významný černovický občan - pan učitel Jan Mlada. Černovicko 2014.