Osobnosti: NOVÁKOVÁ, Lenka, Nové divadlo Toronto

Lenka přiletěla do Kanady v září 1991, členkou souboru Nového divadla je od r. 1993.
Nové divadlo tehdy hledalo nové taneční a pěvecké posily. Po telefonu složila přijímací zkoušky ze zpěvu u Josefa Musila a bylo rozhodnuto. Má za sebou jevištní, taneční i pěvecké zkušenosti ze staré domoviny.
„Moje první role v ND bylo taneční a pěvecké křoví v představení Podskalák s Josefem Zímou. Ve stejném roce jsem pomáhala s výrobou kostýmů v představení Revizor.
První opravdová mluvená role přišla až v r. 1996. Jedna ze tří sester ve hře Čtverylka aneb Štika k večeři.
1997 si zahrála s paní Emílií Vášáryovou v Divadelní komedii, a to byl doposud nejkrásnější zážitek v práci s hostující herečkou.
Potom přišly další role a roličky.
V muzikálech Antonína Procházky si nejenom zahrála, zazpívala a zatančila, ale také jí v představení Holka nebo kluk byla svěřena choreografiie tanečních a pěveckých výstupů.
Od malinka se věnovala klasickému baletu a v představení A. Procházky Ve státním zájmu v parodii zabaletila na špičkovkách Labutí píseň – její rozloučení s baletem vůbec. Asi nejtěžším představením byly Lásky paní Katy s Jiřinou Bohdalovou (2009).

"Nikdo z nás nezapomene na představení Řeči (2011) pod “taktovkou” hostujícího herce a režiséra Viléma Dubničky. Z představení loňského roku mi přirostla k srdci role Ducha ve hře Rozmarný duch. Celkem jsem si v ND zahrála tuším devatenáctkrát, blíží se tedy 20. výročí.
Proč jsem setrvala? Věrnost k hudbě a divadlu, uspokojení z toho, že divadlo přináší radost divákům (pokud se to povede)...
Divadlo mi dává spoustu přátel v souboru i z řad diváků. Na jevišti prožívám nejen život svůj, ale i osudy jiných. Můžu se odreagovat, dýchat zvláštní ovzduší sounáležitosti, vůni šminek. Mám ráda i chvíle v zákulisí, divadelní zkoušky, zmatky, dohady, legrácky, napětí i obavy. Mám ráda okamžiky, kdy se vzájemně s druhými potřebujeme, kdy jsme si blízcí, kdy si podáváme ruce, jeden druhého taháme z bryndy na jevišti a pohladíme se přátelskými slovy.
Díky divadlu jsem vlastně navázala hudební spolupráci s Josefem Musilem i s Muzikou na rohu Jirky Grosmana, se kterou jsme natočili tři CD, a pracujeme na dalším. Když čas dovolí, zazpívám si s country kapelou Klika. Bez divadla - a hlavně bez zpívání - by mi v životě něco chybělo.
Role mám raději komické. Jsou sice velice náročné, ale dá se s nimi pohrát, pomazlit a jsou u diváka vděčné..."

Bibliografie:
Dle textu V. Kohoutové v Novém domově.