Osobnosti: VAŇKOVÁ, Ludmila, Řevnice, spisovatelka

Datum narození: 1927
Místo narození: Praha

Narodila se jako druhá dcera do pražské rodiny vrchního ředitele Národní banky JUDr. Václava Vaňka. Ten byl však roku 1942 popraven gestapem.
1945 po maturitě v roce začala studovat sociologii a psychologii na Universitě Karlově.
1948 byla z FF UK z politických důvodů vyloučena
a studia dokončila až v roce 1971, ale místo odborné kariéry skončila v letech 1972–1977 jako signalistka u dráhy, v žst. Karlštejn.
Doktorát získala o dvacet let později.

1977 jí vyšly první dvě knihy a dodnes jich je už 36. Má tucet pokrevních
potomků: dvě děti, čtyři vnučky, tři vnuky a tři pravnoučata.

Odmalička měla vřelý vztah k divadlu, rok studovala dokonce Pražskou konzervatoř.
1948 udělala přijímací zkoušku na DAMU, ale na rektorátě ji nezapsali s odůvodněním, že vyloučení platí doživotně pro všechny vysoké školy.

Nejprve pracovala jako sekretářka v různých nakladatelstvích; Evropský literární klub, Československý spisovatel, a později v redakci časopisů Nový život a Divadlo.
V redakci Československého spisovatele se seznámila se svým budoucím manželem, výtvarníkem Josefem Paukertem (syn Jan Paukert je programátorem a příležitostným hudebním skladatelem; filmy Dům pro dva, Maseba, Návštěvníci aj., dcera Ludmila je překladatelkou).

1964–1972 byla redaktorkou nakladatelství Albatros. Roku 1968 vstoupila do KSČ, ale následujícího roku ze strany vystoupila. V letech 1973 až 1977 tak pracovala jako výhybkářka v železniční stanici Karlštejn.

V 50. až 70. letech patřila nejen mezi přední herečky řevnického ochotgnického souboru, ale podstatně se podílela i na režijní práci.
Šla z role do role.
1951 si pod vedením Josefa Materny zahrála v Lucerně Haničku, v pozdější inscenaci i kněžnu.
1953 v tandemu s nejplodnějším režisérem souboru Josefem Maternou spolurežírovala Smrt Hippodamie, ve které excelovala v titulní roli.
1954 jejím prvním samostatným režijním počinem byla v roce Molièrova Škola pro ženy, 1956 Shakespearův Kupec benátský se skvělým Janem Herzlem v roli Shylocka (sama hrála Porcii).
1957 režírovala hned tři představení: Poprask na laguně, Soud lásky a Jak je důležité míti Filipa.
1963 si již troufla na pět představení včetně skvělého Radúze a Mahuleny.
Jako jedna z mála připravovala úspěšně i inscenace pro mládež.
Pro divadlo objevila mnoho tváří: například Ivo Tamchynu, Petra Říhu, Miloslava Šmejkala a další. Dva nejmladší dívčí objevy, Stáňa Arnoltová a Hanka Straková, divadlo bohužel opustily po pouhé jedné sezoně.

V průběhu čtyřiceti let uvedla Lída Vaňková v rámci řevnického souboru dvacet her.
1982 se rozloučila s aktivní činností v Lesním divadle režií Shawova Pygmalionu, kde také ztvárnila paní Higginsovou.

Bibliografie:
100 LET Lesního divadla v Řevnicích. Jindřich König: Čekanova dramatická družina, Pavla Nováčková: V hlavní roli Lesňák, s. 65. Vydalo město Řevnice, 2016.