Osobnosti: FRANC, František, Slavkov u Brna

Datum narození: 23.1.1897
Místo narození: Žádovice, o. Hodonín
Datum úmrtí: XXXX

Od 1901 prožíval dětství Slavkově prožil dětství-

Školu absolvoval ve Slavkově, kde navštěvoval též Hudební školu Josefa Šerého, kde se nejprve učil hře na housle, později i hře na klavír a zpěvu.

Vzhledem k podpoře otce a k dispozici hřivny absolutního hudebního sluchu, se František rozhodl dále odborně vzdělávat na Janáčkově Varhanické škole v Brně (1912-1914, 1918/1919). Ačkoli školní rok 1913/1914 byl nejčilejším a nejslibnějším rokem v historii této instituce, zdárný vývoj narušila I. světová válka. Františka postihla též nemoc – na doporučení Leoše Janáčka se zotavoval varhanickou službou v Ivanovicích na Hané.

1920 začal Franc nacvičovat členy Jednoty Orelské – budoucí čekatele a čekatelky činných členů Cyrilské jednoty.
Od roku 1921 zastával post druhého varhaníka ve Slavkově, po smrti Josefa Šerého jej s platností od 1. ledna 1922 jmenoval „definitivním varhaníkem a ředitelem kůru“ děkan Václav Uhýrek.

28. září 1921 se oženil s Marií Kocianovou, dcerou Jana Kociana, měšťana a fotografa ve Slavkově u Brna.

1937-1942 dirigent Slavkovského orchestrálního sdružení.


1922-1942 ředitel kůru, sbormistr Cyrilské jednoty:
v ochotnickém divadle Cyrilské jednoty ve Slavkově vytvořil Franc velkou epochu, v které nastudoval a uvedl:

Balák, Karel: Madlenka z kovárny – opereta (1936-2x)[20]

Balda, Jiří: Andulka Šafářova – hra se zpěvy a tanci (1926)

Balda, Jiří – Kohout, Jára: Lojzička – opereta (1935)

Balda, Jiří – Nížkovský, Ruda: Odtroubeno – opereta (1937)

Bartoš, Felix: Zasnoubení na manévrech – opereta (1930)

Bogner, Adolf: Úděl sirotka – drama (1924)

Branald, Richard: Každý snad má něco rád aneb Vincenc Duha, správný sluha – opereta (1933)

Faster, Otto: Pražské švadlenky – fraška se zpěvy (1924)

Fořt, Karel: Má panenka modrooká – lidová hra se zpěvy a tanci (1928)

Fořt, Karel: Tulácká krev – lidová hra se zpěvy a tanci (1926)

Fořt, Karel: Veselá bída – lidová hra se zpěvy a tanci (1926)

Fořt, Karel: Z českých mlýnů – hra se zpěvy a tanci (1930-2x)

Fořt, Karel: Slečinka z bílého zámečku – hra se zpěvy a tanci (1931)

Fryč, J.: Růžový talisman – opereta (1924)[21]

Grohmannová, Slávka: V tom našem kostelíčku – opereta (1937)

Hejda, Štěpán: Dvě srdce tančí dokola – opereta (1936)

Jager, Xaver: Noční manévry – opereta (1923-2x, 1926)

Kubík, Josef – Mrázek, František – Regnis, V.: Brandejští dragouni – opereta 1935)

Kudela, A. V.: Skryté lásky – opereta (1923)

Labuda, Antonín (pseudonym Labuťa, Tóňa): Šumavský slavíček – lidová hra se zpěvy (1929)

Liška Doublebský, Josef: Růže prérie – opereta (1931)

Rajhel, Antonín: Když v háji pod strání lásce vyzvání – opereta (1930)

Rudloff, Jaroslav: Dědečkovy housle – vesnická povídka se zpěvy (1923-2x)

Rudloff, Jaroslav: Kozlanská garda – zpěvohra (1924)

Rudloff, Jaroslav: Na Kozlanském klepáči – vesnická povídka se zpěvy (1924)

Stěžerský, Václav: Dražba na nevěstu – fraška se zpěvy (1927)

Stěžerský, Václav (pseudonym F. K.): Lucifer aneb Zázračný elixír – opereta (1933)

Streit, Jaroslav: Mistr Šidlo aneb jak se ty kopyta rojily – fraška se zpěvy (1927-2x)

Šetina, Rudolf: Květy podzimu – opereta (1924)

Šetina, Rudolf: Píseň mládí – hudební veselohra (1923-2x, 1926)

Šíma, Antonín: Nezvedená Lída – obraz ze života se zpěvy (1936)

Tobis, K. – Špilar, V. – Mírovský, V. – Rohan, V.: Na tý louce zelený – opereta (1936)

Zamazal, Antonín (pseudonym Horský, M.): V poutech lásky – opereta (1926-2x)

?: Hančin románek – opereta (1932)


Tato jeho činnost vyvrcholila roku 1940 nastudováním a uvedením jednoaktové prokomponované komické opery V studni Viléma Blodka ve dnech 21., 22. a 29. září 1940.[22]

Během prvních čtyřiceti let 20. století Cyrilská jednota vyprodukovala na 70 činoher, přes 60 zpěvoher a bezmála 70 nejrůznějších koncertů, večírků a hudebních akademií dále přes 50 celých mší a desítky děl menších forem - Franc na kůru interpretoval především skladby autorů: Johanna Caspara Aiblingera, Karla Čapky-Drahlovského, Josefa Förstera, Roberta Führera, Josefa Güttlera, Václava Emanuela Horáka, Josefa Chmelíčka, Františka Kolaříka, Pavla Křížkovského, Eduarda Marhuly, Václava Mýtného, Josefa Nešvery, Františka Picky, Ignaze Reimanna, Jakuba Jana Ryby, Vojtěcha Říhovského, Franze Schöpta, a Eduarda Treglera. V průběhu velikonočního tridua zaznělo Sedm slov Vykupitelových na kříži Josepha Haydna, Stabat mater Antonína Dvořáka, kantáta Na Golgotě Josefa Cyrila Sychry nebo oratorium Golgota Václava Hausmanna, vydavatele časopisů Českoslovanský varhaník, Hlasy hudební a Slovanská hudba.

Bibliografie:
http://www.musicologica.cz/studie/418-slavkovsky-regenschori-frantisek-franc - excp., citace VŠ 11. 8. 2015.