Osobnosti: KLÁSEK, Čeněk, učitel, autor opony SDO ve Vestci u Nymburka

Datum narození: 16.7.1879
Místo narození: Veřechov
Datum úmrtí: 30.4.1965
Místo úmrtí: Poděbrady

Narodil se a byl pokřtěn jako Vincenc Petr Klásek Jméno Vincenc bylo v oblibě rodu Klásků, ale když se ve škole dověděl, že českou podobou jména Vincenc je Čeněk, podpisoval se od té doby tímto jménem. Jméno Vincenc se potom v jeho životě objevovalo pouze ve vojenských listinách.

V době studií na učitelském ústavu v Plzni bydlel dva roky v rodině Fr. Barnáše, rady krajského plzeňského soudu, kde vyučoval jeho dva synky. Po maturitě žádal o učitelské místo na okrese poděbradském a zde také
1. září 1900 svoji učitelskou pouť zahájil. Jeho posledním působištěm byla 11ti třídní chlapecká škola v Poděbradech, kde ve svém domku žil také na penzi.

Pro svou slabší tělesnou konstrukci nebyl při pravidelných odvodech odveden. Osudu být vojákem však neušel za světové války 1914-1918. Tehdy byl odveden, ale štěstí mu přálo, že pro nedostatek učitelstva byl jako takový vyreklamován a sám vyučoval polodenně na dvoutřídní škole asi 115 žáků.

Čeněk Klásek mimo své školské povinnosti působil i ve veřejnosti, především v oblasti osvětové a kulturní.
1913, ve svých 34 letech nastoupil jako učitel ve Vestci u Nymburka a založil Spolek divadelních ochotníků, pro který vytvořil také malovanou oponu.
Konal hojně přednášek z oboru vlastivědného, národopisného a historického. Psal do časopisů krajinských, částečně také do Horažďovického obzoru.
Na žádost okresního osvětového sboru v Nymburce pořádal v Nymburce kurs pro venkovské kronikáře a jiný vlastivědný kurs pro učitelstvo tamního okresu; v Kolíně župní kurs pro sokolské kronikáře. Jednu přednášku přednesl i v královéhradeckém rozhlase.

Napsal Paměti obce Veřechov, podobné dílo také obci Vršky na Jičínsku, obci Vestci u Nymburka a několika dalším obcím na Poděbradsku.
V místech, kde učil, působil též v sokolských jednotách především jako vzdělavatel a kronikář, v Poděbradech i ve funkci starosty Sokola.
Sokolu poděbradskému napsal kroniku, v níž zachytil celých 90 let jeho existence.
Uznání těchto snah a práce ho neminulo - byl jmenován členem Zemědělské osvěty v Praze, dopisujícím členem Zemědělského muzea v Praze a dále prvním čestným občanem obce Veřechov.

Před německou okupací byl redaktorem postupně vydávané monografie "Poděbradsko". Než to znemožnila německá cenzura, vyšlo tiskem 16 sešitů, jež také sám ilustroval a podepisoval původním jménem Vincenc Petr Klásek.

Za hitlerovské okupace byl Č. Klásek jako školský referent zapojen v podzemní ilegální odbojové organisaci. Byl Němci zatčen a vězněn. Vrátil se domů s poněkud podlomeným zdravím a byl klasifikován jako invalida.
Na žádost revolučního národního výboru v Poděbradech napsal městu Paměti z doby německého protektorátu a doby revoluce r. 1945 až do převzetí moci ve státě komunistickou stranou.
16 let byl archivářem a několik roků místopředsedou poděbradského musea.

Pro slovník okultních věd ing. Jindry nakreslil v perokresbě asi 120 portretů okultních pracovníků.
Pro děti napsal a ilustroval pohádky O chytré lišce (vydalo učitelské nakladatelství v Praze) a O hloupém medvědu (vydalo Dědictví Komenského v Praze). Obě práce, zvláště druhá, byly kritikou velmi pochvalně přijaty. Pro svou vnučku napsal a ilustroval pohádku Jak zvířátka jela pro rohlíky podle vyprávění babičky Panuškové z Maňovic.

Jako příslušníku domácího odboje mu president Československé republiky udělil "v uznání vynikajících vojenských činů mimo boj" Československou vojenskou medaili za zásluhy I. stupně.

---

V roce 1913 učitel Čeněk Klásek ve věku 34 let podnítil znovuzaložení ochotnického spolku ve Vestci u Křince na Nymbursku. Pro jeho jeviště namaloval oponu s tématem Libuše věští slávu Prahy. Podle zápisu v obecní kronice byla kopií obrazu akad. malíře Věnceslava Černého. Dispozice postav na oponě však spíše odkazuje k obrazu Josefa Mathausera (Jiří Valenta). Roku 1923 soubor sehrál poslední představení. Na místní divadelní tradici navázal po 80 letech v roce 2003 nově vzniklý soubor V.O.S.A. (Vestecký Ochotnický Soubor Amatérů), který objevil oponu Čeňka Kláska na půdě obecního úřadu a použil ji jako zadní prospekt pro inscenaci hry Dívčí válka Františka Ringo Čecha (2004). Opona byla ve velice špatném stavu. Snaha o restaurování ztroskotala na nemožnosti získání potřebných nemalých finančních prostředků. Bylo proto přistoupeno k přemalbě opony, které se ujala učitelka ZŠ pí Světlana Vošická v r. 2007. Zachovala původní dispozici postav, ale nový obraz transformovala do naivistického pojetí.

Archivy:
Soukromý archiv Magda Svobodová, vnučka Č. Kláska:
rodinná kromika Paměti rodu Klásků z Veřechov u Horažďovic, vedená od konce 17. století.